32 letá Mayan Smith-Gobat měla k přelezu blízko už v roce 2010. Sama strávila týdny nacvičováním nejtěžší spárové délky Headwall 8a. Při pokusu o volný přelez odspodu jí ale těsně pod nejtěžší délkou vyhnal ze stěny silný déšť. Poté už nenašla do stěny parťáka, a tak alespoň nacvičila a volně přelezla samostatně nejtěžší délku. Minulý rok už svůj velký projekt dotáhla do zdárného konce a po Steph Davis se stala druhou ženou, která dokázala volně přelézt Salathe Wall.
Krátce po přelezu Salthé Wall vyzpovídal Mayan server
Climbingnarc.com.
Řekni nám, jaké byly tvé první reakce po vylezení této klasické cesty (nemluvě o tom, že se to událo na tvé narozeniny)?
Nejprve jsme cítila obrovský příval radosti a uvolnění. Celý proces okolo cesty jsem si užívala, ale tlak tam určitý byl…
Byl to přesně rok od prvního skoro úspěšného pokusu, kdy mě ze Salathé Wall vyhnal déšť. I tentokrát počasí vyhrožovalo s mraky každé odpoledne. Headwall je dlouhý a vytrvalostní - s nejtěžším místem na konci. Ve spáře jsem se cítila to ráno jistá, ale věděla jsem, že pořád můžu spadnout v posledním kroku…. Takže tam byl i pocit celkové úlevy.
Po přelezu Headwallu jsem odpočívala na Long ledge a cítila jsem totální prázdno. Salathé se poslední rok stalo velkou součástí mého života a skoro jsem se bez toho projektu cítila ztracená – jako, když ztratíte blízkého přítele nebo učitele, který rozhodoval o mém životě a dobíjel energii - převážně poslední měsíc v údolí. Nicméně jsem nemohla mít lepší narozeninový dárek. Fakt paráda!
Hodně lezců bere Yosemity jako povinnou lezeckou zastávku a hodně z nich skončí jen u toho. Ale málo lezců tam zůstane žít třeba měsíce. Můžeš trochu popsat, jaký je to život? Přispěl i tvůj životní styl k přelezu?
Yosemity byly vždycky místo, o kterém jsem věděla, že tam budu muset strávit nějaký ten čas v mé lezecké kariéře. Co jsem ale netušila, bylo, že se pro mě stane skoro druhým domovem. Když jsem na cestách, snažím se v jednotlivých oblastech strávit tolik času, abych to místo opravdu poznala, zvládla lezecký styl a seznámila se s tamní scénou. Udělala jsem to samé i v Yosemitech. Chtěla jsem se naučit lézt spáry a zvyknout si na žulové stěny. Můj život v údolí byl jednoduchý. Když jsem šla do stěny, vstávala jsem každý druhý den ve tři ráno, vyšla jsem na vršek El Capitana a strávila několik hodin nacvičování v headwallu, abych zlepšila svou fyzičku a naučila se lézt převislé a otevřené spáry. Mám pocit, že zkoušením cesty jsem zlepšila i svůj životní styl. To bylo opravdu všechno, na čem mi do poslední chvíle záleželo.
Mayan Smith-Gobat v Salathe
foto by Danny Uhlmann
Salathé sis vybrala kvůli historii cesty? Nebo se ti jednoduše směr líbil?
Trochu kvůli historii cesty, ale také proto, že má málo volných přelezů. Nejvíc mě ale oslovil Headwall - vypadá fakt parádně. Věděla jsem, že zbytek cesty přelezu a hrozně jsem chtěla vylézt tuto úžasnou spáru. Taky jsem věděla, že jí můžu nacvičovat sama, protože nejtěžší délka je nahoře.
Podle čísla obtížnosti to není tvůj nejtěžší přelez? Kde teda Salathé Wall na tvém listě stojí? (Mayan má vylezeno 8c - L’arcademicien 8c, Ceuse.)
Až tam nahoře! Myslím, že je to přelez, na který jsem pyšná nejvíc. I když jsem v některých sportovkách strávila víc času, do této jsem vložila nejvíc energie.
Měla jsi předtím s tradičním lezení zkušenosti? Podle tvých předešlých přelezu bylo zřejmé, že jsi zaměřená na těžké sportovní cesty: Jak ses k tradičnímu lezení dostala?
Nějaké tradiční lezení jsem už měla za sebou, ale zkušenosti se spárovým lezením jsem neměla. Tradiční lezení a volné lezení ve velkých stěnách mě vždycky lákalo. Jen jsem čekala až uzraje ten správný čas a po první zkušenosti jsem byla tímto lezením posedlá – zkrátka miluju být tam nahoře.
Vypadá to, že těžkým tradičním přelezům se v médiích nedostává tolik pozornosti jako jiným lezeckým disciplínám. Myslíš, že tvým přelezem namotivuješ k této disciplíne další lezce?
Ano, tradičním přelezům se dostává méně pozornosti, ale v mém případě té pozornosti bylo daleko víc než u jiných mých přelezů. Přesně tak, doufám, že inspiruju další k poznávání těchto nádherných míst, rozšíření si obzorů a přijmutí nových výzev.
Navazuju na předchozí otázku: Doufáš, že namotivuješ do velkých stěn i další ženy?
Určitě. Doufám, že inspiruju další lezkyně a ukážu, že není žádný důvod, aby bylo ve stěnách tak málo žen.
Máš nějakou radu pro čtenáře, kteří by rádi ještě pokračovali ve čtení?
Hádám, že to lidi číst stejně nebudou. Já zrovna patřím k lidem, kteří si prohlídnou fotky a přeskočí čtení: Buďte zapálení – Teď je ten čas!
Mayan je opravdu pozoruhodná lezkyně. Na jejích stránkách si můžete prohlídnout i její fotografické a malířské kousky.
www.mayanclimbs.com 
Registrace
Metodika
lezec.cz
Na podzim minulého roku vylezla Mayan Smith-Gobat z Nového Zélandu Salathe Wall na El Capitana. Přinášíme video od Andy Bardona a přeložený rozhovor.
Ano – aktivně si zjišťuji informace