Lezec - Adam Ondra opět hvězdou Rock Masters

aby se zúčastnil slavnostního večera s předáváním cen Salewa Rock Award za výkony na skalách a La Sportiva Competition Award za soutěžní výsledky.

foto by © Lucie Žemberyová

Na cenu Salewa Rock Award byl kromě Adama Ondry nominován také vynikající a zkušený anglický lezec Steve McClure , legendární americký lezec Chris Sharma a mladý německý talent Alexander Megos .
Potlesk pro vítěze ale nakonec patřil Adamovi, který toto ocenění získal už počtvrté!

Steve McClure, Alexander Megos a Adam čekají před vyhlášením
foto by © Lucie Žemberyová

Adame, moc gratuluji k ocenění Salewa Rock Award, které jsi získal už počtvrté. Co pro tebe znamená?
Z ocenění mám radost, ale že bych lezl jen kvůli němu, to ne.

Tak samozřejmě. Ty máš nyní za sebou rok volna, během kterého ses mohl věnovat plně lezení. Jak byl tenhle čas pro tebe zajímavý nebo zlomový, jak moc tě posunul dál po lezecké stránce?
Nemyslím si, že by mě posunul v tom smyslu, že bych byl teď výrazně silnější, ale měl jsem prostor věnovat jednotlivým cestám více času a díky tomu se mi podařilo něco vylézt.

Velice výrazným „zářezem“ v tvých přelezech je už loňská záležitost, tvá vlastní cesta Change za 9b+, kterou jsi opět posunul hranice lezení. V čem tkví její obtížnost?
Tak já jsem se už odmalička snažil být v lezení co nejuniverzálnější a tahle cesta se mi hrozně líbila právě proto, že je pro ni opravdu potřeba být lezec univerzál. Jsou tam těžká bouldrová místa, hodně technické kroky, těžké pozice těla, do kterých se člověk musí dostat. Obsahuje i pasáže, kdy člověk jenom rudluje a valí po madlech, nezbytná je pro ni vytrvalost.

foto by © Lucie Žemberyová

foto by © Lucie Žemberyová

Když jsi tuhle lajnu viděl poprvé, bylo ti hned jasné, že tohle chceš lézt?
Byla to hezká lajna, která mě motivovala, zároveň jsem si ji vybral proto, že jsem věděl, že mi bude sedět.

Máš k téhle cestě nějaký speciální vztah díky tomu, že jsi ji vytvořil vlastníma rukama a že je tak obtížná?
Já bych řekl, že můj vztah k určité cestě končí v momentě, kdy ji přelezu. A co jsem cítil po přelezení Change? Nebyla to jen radost, byl to pocit, který se jen těžko popisuje. Tím, že člověk zkouší cestu určitou dobu, stane se jeho denní rutinou. V tu dobu patří k jeho životu, myslí na ni… A když ji pak přeleze, je samozřejmě šťastný, ale zároveň mu je i líto, že už to končí. S novým projektem ale na starou cestu zapomenu a věnuji se plně jemu.

V souvislosti s cestou Change se nelze nezeptat na tvé další přelezené 9b+ La Dura Dura, cestu, která byla dlouho projektem Chrise Sharmy. Pustil ses do té cesty, protože se ti líbila nebo tě lákal battle s Sharmou?
Tak mě zajímala ta lajna. Všiml jsem si jí hned poprvé, když jsem do té oblasti zamířil a okamžitě začal zjišťovat, co to je, protože v průvodci nebyla. Od Chrise Sharmy jsem se pak dozvěděl, že je to projekt, který je tak těžký, že ho asi nikdy nevyleze. Já jsem se do něj podíval tři roky nato a když Chris viděl moje pokusy, namotivovalo ho to tak, že jsme na projektu začali pracovat spolu.

Sharma se nechal slyšet, že se při tom od tebe naučil, jak opravdu dřít a dát do toho všechno. Pomohl ti v něčem i on? Třeba v tom, že jsi cestu díky určité soupeřivosti vylezl dřív, než kdyby ses o ni pokoušel sám?
Rozhodně. Byla v tom taková ani bych neřekl rivalita, ale spíš inspirace. Byla to větší zábava, když jsme to zkoušeli spolu, navíc jsme mohli diskutovat o různých metodách, jak cestu vylézt.

foto by © Lucie Žemberyová

foto by © Lucie Žemberyová

Oba jste ale lezci s velmi odlišným stylem lezení.
Jsme jiní lezci a tak jsme měli třeba naprosto jinou metodu, jak lézt klíčové místo, ale často jsme přišli na něco společně, takže samá pozitiva. Horší to pak bylo pro Chrise, když já už cestu přelezl. Muselo být těžké udržet si motivaci a nepustit se toho. O to větší jsem měl pak radost a smekám před ním klobouk, že to nakonec také dotáhl do úspěšného konce.

Cesty Change a La Dura Dura mají stejnou klasifikaci, mohl bys ale jejich obtížnost porovnat z tvého subjektivního pohledu?
La Dura Dura pro mě byla těžší, ale větší radost jsem měl asi z přelezu Change prostě proto, že byla moje. Myslím ale, že pro většinu lidí bude těžší zopakovat Change, protože mně je prostě šitá na míru.

V cestě La Dura Dura jsi strávil pár týdnů, během kterých se určitě občas dařilo, občas zase ne. Byl to někdy i boj psychický?
Rozhodně, někdy doslova psychický teror.

Věřil jsi celou dobu, že to nakonec dáš?
Kdybych si nevěřil, tak to nelezu. (smích) Jen byla otázka, jestli to dám dalším pokusem nebo za týden, za dva, nebo příští rok. Pak už to také bylo dané tím, že jsem do La Dura Dura investoval tolik času, že už nebyla cesta zpátky.

Chápu. A nyní otázka z trochu jiného soudku. Mladý Němec Alexander Megos ti tak trochu vyfouknul vůbec první přelezené 9a on sight. Dotklo se tě to nějak?
Právě mě to namotivovalo k tomu, že jsem se také dokopal k tomu nějaká 9a pozkoušet a v červenci se mi podařilo vylézt také 9a OS.

foto by © Lucie Žemberyová

Co tvé další vize. Nemáš ve svém oblíbeném Flatangeru nějaký projekt, který by třeba mohl dosáhnout obtížnosti 9c?
Těch tam mám víc, ale protože vím, že tuhle sezonu je nevylezu, zkouším prozatím jiné projekty, které určitě 9c nebudou. Do Flatangeru se ale rozhodně vrátím a pár let v té jeskyni ještě pobudu. (smích)

Teď tě ale čeká škola, pokud se nemýlím. Co budeš studovat a jak se tím změní tvůj lezecký život?
Budu studovat ekonomku a pro tento rok se můj život změní naprosto radikálně. Budu chodit do školy a trénovat na závody. V příštím roce tedy skalní sezonu v podstatě vynechám a budu se věnovat pouze závodům.

Adam Ondra opět hvězdou Rock Masters

Rozhovor

Komentáře