Dohodli jsme se s Honzou Zbrankem, novým předsedou Komise nesoutěžního horolezectví, že zveřejníme dokument, který jsem mu poslal před valnou hromadou ČHS.
Obsah dokumentu jsem již mírně nastínil při našem představení v průběhu valné hromady. Je to psané dosti narychlo, během jedné noci. Je to dosti neučesané, idealistické, naivní, chaotické, ambiciózní a nakažlivé. Je
to spíše můj vlastní brainstorming, kdy jsem se snažil přenést myšlenky z hlavy na papír. Doufám, že to obsahuje dost věcí, kterými by se komise mohla zabývat a z kterých by mohla ve svém dalším fungování čerpat. Zveřejňujeme to proto, že chceme co nejdříve zapojit i ostatní, tedy nejen ty, kteří nás během valné hromady oslovili, ale všechny oddíly a jednotlivce, zajímající se o lezení v horách.
Musím ještě předeslat, že já osobně lobuji čistě za alpinismus, kdežto Honza je předsedou komise, kde musí skloubit dohromady hory, skály, bouldering a skialpinismus.
Věřím, že uveřejněný text nikoho neurazí, že vás v dobrém nadchne a budeme vděční za jakoukoliv zpětnou vazbu.
Pavel "Bača" Vrtík a Jan Zbranek
foto Marťan, VH 2014
s Bačovými názory až s výjimkou masovosti souhlasím a rád se přidám. Ovšem s tím, aby se alpinismus provozoval souvisí i osvěta (jak co se týče metodiky, tak ochrany přírody) ať se nechováme jak hulváti a to hezké zůstane i dalším generacím
Sorry, ale tohle podle mne to pravé není. Dokument jsem přečetl a výhrad k němu mám poměrně hodně. Uvedu tři hlavní:
Výhrada první:
Mluvíte tu o myšlence aplinismu, o souznění s horami, nových hodnotách. A chcete to prosazovat komerčními prostředky a uměle lákat masy lidí z překližek do hor? Vždyť si to vzájemně odporuje.
Výhrada druhá:
Alpinismus a mládež. Jak tohle chcete podporovat? V Česku se alpinismus dělat moc nedá, zbývá tedy zahraničí. Jaká je vaše představa, že někdo v dnešní době vezme cizí děti a mládež třeba do Rakouska na vysokohorskou túru? Nejedná se jen o organizaci, to je to nejmenší, ale kdo si za dnešních zákonů a dnešních dětí vezme na krk odpovědnost? Stačí malá nehoda s cizím dítětem v autě a máš vymalováno. A kdo to zaplatí? Při dodržení i těch nejnutnějších základních pravidel bezpečnosti pohybu dětí na horách se bude jednat o dost drahou srandu. Pochybuji, že na oficiální akci s dětmi si můžeš dovolit to samé, jako když tam jedeš se svými dětmi nebo kámoši. I na normálním táboře jsou vedoucí jednou nohou v kriminále, na skalách si to nedovedu představit. Jak tohle chcete řešit a právně ošetřit?
A věc třetí:
Přijde mi úplně pochybný celý bod 4. To je pohled nadšeného alpinisty bez jakékoliv sebereflexe. Alpinismus není královská disciplína, není to rolls-royce. A ne vždy je nelezoucí veřejností obdivován. Existuje spousta lidí, kterým alpinismus nic neříká. Jaké jsou myšlenky alpinismu? Předpokládáte, že je lidi obdivují, ale pro zajímavost jsem se na tyto myšlenky zeptal ve svém okolí a téměř nikdo o nich nemá ani potuchu. Píšete, že chcete oslovovat lidi z překližek. Napadlo vás, že překližka a hory jsou dvě absolutně odlišné věci, které spolu ani okrajově nesouvisí? Lidi chodí na překližku za sportem. Fitko, tenis, inline, stěna... Chtějí si zalézt, ne někde courat a chodit po skalách a dělat výstupy. Když už na skálu, tak autem až pod, zalézt si a domů. A tím se dostávám zpět k bodu jedna - když chcete alpinismus propojit s komercí a dostat do hor překližkáře a začít ukazovat, jak je aplinismus IN, co se stane s těmi vašemi myšlenkami alpinismu, o kterých píšete hned na začátku? Kdo má sklony k těmto myšlenkám, už si skály našel intuitivně. Pokud začnete tlačit lidi do hor násilím, protože se o tom bude psát a bude to in, žádné myšlenky tam nikde nezbudou, bude to pak v horách jak lezení na Rovišti za teplé jarní soboty.
Dokument je napsán hezky, ale mám pocit že na mnoha místech vychází ze špatných předpokladů (že lidi alpinismus chtějí, jen o něm nevědí) a že řada bodů se vzájemně vylučuje (myšlenky alpinismu versus komerce a být in). Co má být vlastně záměrem? Opravdu je potřeba přilákat do hor kvantum lidí bez nějakého hlubšího vztahu k nim? Z dlouhodobého hlediska to bude spíše škodlivé - jakmile někde bude chodit více lidí, přibude tam komerční zábavy, postaví tam lanovku, udělají cyklostezku...
Dokument beru jako směs myšlenek nadšeného a aktivního alpinisty, který by pro svůj koníček rád nadchl ostatní, ale nějak mi uniká smysl a a význam, proč takto násilně do hor dostávat lidi, kteří o to ve skutečnosti nestojí. Myslel bych si, že ČHS má sdružovat a pomáhat těm, kdo o apinismus stojí. A tím se zde popsaní vize zaobírá pouze velmi okrajově, místo toho se zabývá tím, jak získat nové členy, kteří o to vnitřně třeba ani nestojí.
Pokud jde o tu mládež, tak s Tebou zcela souhlasím. Mládež dělám už několik roků max do úrovně skalek a je to (při nejmenší nehodě) fakt o kriminál.
Ale jinak musím oponovat: v sociku umělé stěny nebyly a tedy lezci se realizovali na skalách a v horách. A nebyly z toho neřešitelné problémy a ani žádné davy v horách (pravda lezlo se tam podstatně víc než dnes). Tak nevím, co Ti vadí na popularizaci tohoto odvětví lezení - mám za to, že to jedině prospěje horolezectví. Koneckonců když se podíváme na Rakousko nebo Slovinsko, existují tam vedle sebe skvělí závodnici na překližce a také alpinisté či skialpinisté. Nevidím důvod, proč by tomu tak nemohlo být i u nás.
Ten, kdo se realizoval lezením ve skalách, je úplně v pořádku. Jenže tehdy zdaleka nebylo "lezců" tolik. Já nenamítám nic proti novým lidem v horách, jen si nemyslím, že cesta formou komercializace a náboru nováčků na překližkách je správná. Možná, že na menších stěnkách, kam lidé chodí z nouze, protože nemají kam jít jinam, je to ok, ale dát na Smíchov nebo na BigWall náborový leták ve formě "pojeďte s námi do hor, je to prča", nepovažuji za vhodné. Lidi by se do hor měli dostávat přirozeně, třeba právě přes horooddíly, kam přivádí členové své kamarády a základna se rozrůstá přirozeně.
Ta vize je hrozně rozsáhlá, pokud má za cíl za každou cenu z nějakého důvodu v krátké době ztrojnásobit počet alpinistů, je v pořádku. Ale pokud bychom se bavili i přirozeném rozšiřování alpinistické základny a servisu pro alpinisty, byla by realizace této koncepce dost drahá, náročná na lidské zdroje a ani časová náročnost jednotlivých bodů nebude zrovna malá. Některé věci mohou udělat fandové, ale třeba body 2c až 2g by stály stovky tisíc a profesionální zázemí. Tato vize mi připadá jako příprava na profesionalizaci sekce, kde někdo bude požadovat plat a statisíce na svoji činnost. Ale pak to má napsat rovnou.
Co se tyka rollsroyce, tak jmenuj ze skalniho nebo preklizkoveho sveta nekoho podobne znameho jako Hillaryho, Tenzinga a Messnera. U Messnera automaticky predpokladam, ze ho lide znaji spis kvuli horam nez kvuli skalam.
Co se tyka taboru, tak nevim jak na "normalnim" tabore, ale na skautskym tabore se udelala selekce (stredne rychle pisknutou morseovkou s nejakym ukolem), sbalily se veci a jelo se na kole na skaly.
No koukni se na to takto - kolik lidí, kteří si chodí s partou zablbnout na překližku do šestkových a sedmičkových cest zajímá nějaký Messner? Nebo Hillary? Lezu už dost dlouho, překližku i skály, ale třeba tito lidé mne nikdy nezajímali. Ale ten můj příspěvek nebyl proti nim, jen jsem se ohražoval proti tomu úvodu bodu 4. Například věty "Alpinismus je všemi obdivovaný. Nelezecká veřejnost uznává lezení hlavně z důvodů myšlenek a historie
alpinismu." jsou podle mne úplně mimo. Obrovskému počtu překližkářů a hobíků je nějaký alpinismum u zadku, chtějí si jít hoďku nebo půl dne zalézt a protáhnout se. Lezení jako populární sport v dnešní formě a době umělých stěn a skal typu Roviště/Srbsko nemá s alpinismem nic společného, nemá ani společný základ, ani společné myšlenky. Takže proto nechápu, proč chce autor lovit nové alpinisty spoluprací se stěnami a celebritami. Nevím jak vám, ale mě prostě myšlenka alpinismu nejde dohromady s navrhovaným způsobem jeho rozvoje, který jde právě proti těm myšlenkám.
No však o tom mluvím. Já to chápu a právě o tom mluvím. Lezecká veřejnost, která do hor jezdí, ta ta jména zná, i ty myšlenky, cestu si najde a nevěřím, že by pro lidi, co do hor jezdí nebo se o ně zajímají, byl překážkou nebo pomocí třeba nějaký adresář. A do nelezecké veřejnosti, která má lezení čistě jen jako sport dnešní doby, je zbytečné ta jména a myšlenky cpát, nezajímají je, nemají k nim vztah a alpinismus je nezajímá. A ani není rozumné, se snažit tyto lidi do hor dostat. Takže mi právě není jasný důvod vytvoření koncepce a důvod snahy o tak masový alpinismus.
sak je tam napsany, ze Baca lobuje za alpinismus, takze je to zamysleni nadseneho alpinisty a ne vize nebo koncepce. on chce nejdriv lidem ukazat vztah k horam a az pak je tam lakat.
No - nejsem ani překližkář, ani alpinista, kdysi jen pár akcí ve VHT. A nevím, proč iniciovat nějaké zvláštní "aktivity". Prostě to nechat bejt a dát tomu vlastní vývoj. Kdo má zájem, dělá překližku, kdo má zájem tak skalky, anebo akce ve velehorách. A ono se to samo protřídí. A pak teprve dát finance tam či tam, podle potřeby. Zřizovat něco seshora už víceméně připomíná zajišťovat si trafiky pro toho či onoho. A o to většina členstva jistě zájem nemá....
Pojmenoval jsi to moc hezky, já to tak ostře napsat nechtěl. Ale pokud by se vize schválila, je to práce pro pro dva lidi na full time job a k tomu ještě těžkou dotaci, kterou shrábne někdo, kdo nechá udělat další webové stránky.
Teď ráno jsem si koncepci přečetl znovu a připadá mi, že je to buď obrovská naivita kombinovaná s megalomanstvím, nebo příprava na obrovský tunel a vyvádění peněz ze svazu.
Mohl by autor jen stručně nastínit, kolik by stálo vytvoření a údržba té webové platformy, která by umožňovala, co je v dokumentu popsáno?
A pokud by se autor rozhodl sem napsat, mohl by ozřejmit, kdo, jak a za jakých podmínek by dělal věci a činnosti uvedené v tom bodu 2? Organizovat spolupráci se školami nebo přednášky, pořádat mezinárodní akce , založit a evidovat povinnou repre, založit ženskou repre, spolupracovat s dietology a doktory... to nejsou věci, které může dělat nadšený amatér a dobrovolník.
Díky moc za vaše komentáře a maily, co posíláte. Dokument není vize ani koncepce ani nic oficiálního, ale moje vlastní osobní myšlenky hozené na papír (jak je napsáno v úvodu). Dost jsem se rozmýšlel, zda to zveřejnit. Tenhle papír obsahuje nápady a postřehy bez priority a sebereflexe. Uveřejněním jsem chtěl zjistit zájem o změnu stávajícího stavu a vyvolat diskusi. Mám pocit, že lezců v horách ubývá. Např. namátkou jen v létě r.1981 se v Chamonix vylezlo 52 cest, z toho 6 prvovýstupů. To se teď vyleze za deset let. Podívejte se do záznamů o výstupech v té době a dostanete pocit, kam se to lezení posunulo.
Ja to naopak ocenuji, do hor se postupne dostavam, vnimam to prave jako jakysi stupen v lezeni. Preklizka - skaly - hory. A vidim, ze zatimco na preklizku najdu spoustu spolulezcu, na skaly o neco mene, do hor uz je to obtiznejsi a ne kazdemu se chce. Rada poznam vice lidi, kteri maji zajem v horach lezt, rada se zapojim do aktivity tyto lidi sdruzit. Chapu to tak, ze se nejedna o masovost, spise o to, rici lidem, kteri by meli zajem, ale treba se neodvazuji nebo nemaji s kym, ze tu hory jsou a ze tu jsou i lidi, kteri maji zajem v nich lezt. Nemyslim si, ze dojde k tomu, ze se preklizka "presune" do hor.
To vidime podobne. Je spoustu veci, co se da pro to udelat. Prvne si je ale potreba rict, jestli to vubec ma cenu. Pro me jo. Pak zalezi, co z tech vsech veci by melo dostat prednost. Tady se musi spojit a domluvit ti aktivni, pro ktere to ma cenu a zpracovat koncepci (pracovni skupina). A pak je otazkou, jak se to dotkne/oslovi/strhne ostatni a jaka se pro to najde podpora v CHS.
Urcite to ma cenu. Minimalne se da zacit od malych veci, napr. v Kanade na Vancouer Islandu je na FB skupina Vancouver Climbing&Mountaineering, kam lidi pisou zazitky z hor, hledaji spolulezce, sdileji odkazy apod. Ta skupina je hodne aktivni a kdyz tam clovek jen napise "Ahoj, jsem tu nova a hledam spolulezce, nikdy sem v horach nebyla chci to zkusit." lidi se ozvou. Jsou to nadsenci, neni tam tedy nic takoveho jako "hm, ona nikdy nebyla v horach, tak to nic" apod. Prekvapilo me, jak pekne a jednodusse to funguje. Mozna je to daleko od toho, co pises v dokumentu, ale mozna taky ne.
Napada me taky, daji se oslovit oddily, zjistit jaky zajem maji jezdit do hor, kolik lidi, kam, do jakych, v cem vnimaji problemy apod. Pak s temi informacemi dal pracovat, vybrat treba zastupce z oddilu a s nimi spolupracovat...
Jsem jen obycejna lezkyne, takze moc nevim, jak s repre a podobnymi vecmi, ale prijde mi, ze s malymi krucky se rozhodne zacit da...
Ja nemám Facebook, ale něco podobného by mohlo pomoci. Oslovení oddílů je určitě dobrá věc. Pak je hodně lidí mimo oddíly. Ale pokud lidi něco sbližuje, tak se domluví. Ano, kdo chce jezdit, ten do hor jezdí, ale většina lidí bojuje s vnitřními (nestálá motivace, pracovní přetížení) a vnějšími problémy (chybí matroš, odhad podmínek, nestabilní spolulezci) než odjede. Tomu by se dalo taky pomoci.
Urcite, nemusi to byt vazano na oddily. FB mi prijde dobrej, ze ho ma spousta lidi, na druhou stranu je pak nevyhoda, kdyz ho nekdo nema.
A ja pises dole, prijde mi prave dulezite podporovat vsechny vrstvy, i ten plebs, o kterem pise Kuba Turek. Radosti i problemy asi zazivame u lezeni stejne, at uz jde o nizsi nebo vyssi obtiznost.
...ted si o tom povidate na Lezci, kde je prostor pro clanky z hor, inzerce kde si muzete najit spolulezce a chodi sem nejvic horolezcu. Piste vic clanku jako Baca!
Pro mě, jako rekreačního alpinistu, by ČHS nejlépe vyjádřil svojí podporu sjednáním podobných výhod jako mají členové Alpenvereinu, abych nemusel mít dvě průkazky. To, že by to bylo za cenu spíše AV, je samozřejmé. V současnosti má pro mě průkazka ČHS význam spíš symbolický.
podle mě ti stejný podmínky ČHS nezajistí za stejnou cenu, protože má prostě mnohem menší počet členů než OEAV a ještě ne všichni chtějí pojištění. To byl taky důvod, proč se před lety zrušila snaha o vlastní pojištění a místo toho se udělalo kombi
Kombičlenství je fajn. Když ČHS vyjedná, aby to bylo na jedný průkazce (klidně s obouma logama), tak to budu brát jako pěknou podporu alpinismu a ČHS bude mít možná i členy, který jsou teď jenom v AV
A vidim, ze zatimco na preklizku najdu spoustu spolulezcu, na skaly o neco mene, do hor uz je to obtiznejsi a ne kazdemu se chce.
Vážená, ono to není o chtění či penězích. Překližka - to je prostě sport a mnohdy i kšeft. Hory, a nakonec i ony skály to je příroda a k té je potřeba mít vztah jako k živýmu tvoru - a respektovat jej. A to bohužel dnes neplatí a vše se bere jako kořist. Mnohokrát to projde, ale nakonec na to stejně někdo doplácí - a životem. Spousta místních horalů ať na slovači či tyroláků v Alpách by vám k tomu řekla své......
Bačo, navazuji na naši sobotní debatu - podívej se ale, kolik lidí těch 52 výstupů v roce 1981 vylezlo. Bylo to těch pár českých horolezců, kteří se ten rok dostali do Francie. Při tom jenom z našeho oddílu tam v posledních letech jezdí každý rok jedna až tři různě velké party s různými cíli od čtyřek do sedmiček a to nepočítám zájemce o vrchol Mont Blanku, kteří po "odškrtnutí" této "povinnosti" v dalších letech vyrážejí už za lezením.
Stejně tak rakouští chataři odhadují, že čtvrtinu a někdy až třetinu hostů mají z Česka, z toho je velká část horolezců. V oblíbených italských chatách je to podobné. O Vysokých Tatrách ani nemluvě... Také návštěvní knihy ve winterraumech ukazují obrovské množství Čechů, Moravanů a Slezanů na skialpech a sněžnicích.
Jiná věc je, že zatímco přibývá českých alpinistů, andinistů a himálajistů, mírně ubývá českých tatranců, relativně klesá kvalita prvovýstupů. To je ale obecný jev. Sport se všude v ekonomicky bohatém světě bere především jako zábava a prostředek ke zdraví a pohodě. Takže v knihách túr dneska nejčastěji vidíš opakování sanovaných túr od dvojky do pětky.
Kubo, máš pravdu, lidí jezdí hodně, co řídne, je ta výkonnostní složka, většina jezdí do hor za "pohodou", odpočinout si od práce či rodiny a ne překonávat "vnitřní výzvy". Moje čistě osobní ambice je mít kolem sebe víc lidí jako já, abychom mohli společně hledat naše další výzvy v horách. Snad by něco z toho humbuku v tom dokumentu tomu mohlo pomoct. Lezu dost na překližce, občas jezdím do skal a párkrát do roka do hor. Ale ty sny v hlavě jsou přesně naopak - většinou sním o horách a občas o nějaké cestě na skalách.
Já to mám taky tak. Ale odehrává se to o několik stupňů níž než u Tebe, takže to nikoho nezajímá kromě kamarádů, kteří se tam plazí po horách se mnou. Dovolím si však tvrdit, že zážitky z toho máme stejně intenzivní :-)
To není polemika s Tebou. To je doplnění pohledu z druhé strany. Z nás, horolezeckého plebsu se totiž vždy časem vyloupne nějaký horolezec, který posune laťku o něco výš.
Ale právěže zajímá. Na každém výkonnostním stupni existuje skupina lidí, kterou zajímá co ostatní lezou, vzájmně se inspirují a předávají si zkušenosti. A tato skupina se kouká i na další výkonnostní stupeň, aby zjistila, jak může udělat jinak to, co se nepodařilo. Myslím každý se chce zlepšit v tom, co dělá.
Díky moc za vaše komentáře a maily, co posíláte. Dokument není vize ani koncepce ani nic oficiálního, ale moje vlastní osobní myšlenky hozené na papír (jak je napsáno v úvodu). Dost jsem se rozmýšlel, zda to zveřejnit. Tenhle papír obsahuje nápady a postřehy bez priority a sebereflexe. Uveřejněním jsem chtěl zjistit zájem o změnu stávajícího stavu a vyvolat diskusi. Mám pocit, že lezců v horách ubývá. Např. namátkou jen v létě r.1981 se v Chamonix vylezlo 52 cest, z toho 6 prvovýstupů. To se teď vyleze za deset let. Podívejte se do záznamů o výstupech v té době a dostanete pocit, kam se to lezení posunulo.
To máš pravdu, dneska každej radši heká na překližce vystaven pohledu obdivovatelů. V horách nikdo nevidí jakým peklem sis prošel, proto to není u nás moc in. Neříkám, že je to špatně, ale je to fakt. Zájem o alpinismus je v Rakousku nebo ve Francii mnohonásobně větší. U nás má spíš klesající tendenci. A pokud se někdo někde nezabije, tak to média nezajímá.
Ahoj,
možná by bylo relevantnější zabývat v tomto směru spíše VHT skupinami (IMO existovaly třeba pod KČT), které jsou spíše "horské" než "sportovní".
Tahat tam "sportovní" lezce, zvláště ze stěny, mi přijde nebezpečný nápad - vzorce chování ze stěny (i skalek) a hor jsou naprosto jiné a nezáleží na tom, že na stěně vyleze VIII, v horách může umřít ve III.
Radějí bych šel do hor na hřebenovku za III s člověkem zvyklým v horách, než lezcem VIII ze stěny.
Spíš bych směroval "volné" lezce ze stěn do oddílů, kde s nimi do hor pojede někdo zkušený.
@ Honza
Diky za zamysleni. Pripojim muj nazor. To, ze temer nikdo v CR neleze v horach ma nekolik duvodu.
Prvni - prozaicky - je ten ze nemame hory. Neni tady to spravne podhoubi-centrum, jakesi misto genia loci ktere by katalyzovalo touhu lezt v horach.
Dalsi vyznamny duvod je ze je u nas prilisna polarita skalkareni vs lezeni v horach. Smutna realita je ta, ze v horach kdyz uz nekdo leze tak je to vetsinou lezec urovne UIAA 5-6. Drtiva vetsina lezcu lezoucich od osm vyse na hory nejezdi a tak to vse lezi jen na nadseni techto nevykonostnich lezcu. Takovi lide ti ale nepolezou M7 v horach a nestoji o vykony. Jsou radi za nejakou trojku, ctyrku. Pokud chces lezt dobre v horach tak musis umet lezt i na skalach a tady se nyni tyto dva svety jaksi miji. Jak rikal Filip Silhan: Lezt dobre na skalach a toto umeni prenest do hor... Pokud se dnes jezdi do hor tak predevsim na relativne dobre vynytovane sportovni vicedelky. Alpinismus to ale neni, to je jasne.
Za treti: V 80-tych letech lezlo sice 10x min lidi ale touha dostat se do repre a mit moznost jezdit do ciziny roztocila celkem dobry motor na vystupy (na druhou stranu to poznamenalo rodiny techto lidi ktere prakticky zili bez nich). Ta doba je ale davno pryc.
Za ctvrte: Dnes jsou popularni klasicke skalni sportovky. Spousta lidi nema zajem (a uznejme ze i opravneny) riskovat v horach. Pokud se venuji sportovnimu lezeni tak maji vse potrebne: Steny na trenink a skaly na prelezy a potvrzeni si toho ze jdou spravnym smerem. Na hory uz v teto hre neni jaksi misto...
S tím místem bych to viděl jinak. Kdo chce, tak na ty hory jezdí. Ale možná by to chtělo si odpovědět na otázku, proč se lidi náročným výstupům v horách věnovali nebo věnují. Psychologický profil těchto lidí nebude tak úplně normální, běžní lidé nemají potřebu si něco dokazovat tím, že se vyšplahají na nějakou skálu nebo kopec a riskují při tom život. Proč by to dělali? Takže ti zbývá relativně malá skupinka lidí. Dříve možností seberealizace nebylo tolik, takže hory byly pro řadu lidí jediným ventilem. Ale dnes už je tolik aktivit a tolik možností, jak si najít to svoje, že extrémní výstupy zajímájí už opravdu jen pár jedinců. Takže výlety do hor ano, lezení v horách ano, ale pochybuji, že by jakýkoliv forma propagace dovdla v lidech vzbudit takový zájem o hory a výstupu, jako tu byl v dobách dřívějších.
Něco jiného je pak komerce. Když jsem tu viděl článek o tom výstupu v Antarktidě nebo kde to bylo, ani jsem ho nečetl. Lezu ve skalách, mám hory rád, ale nechápu, proč bych se měl tahat na nějaký kus ledu. Hodnota toho výstupu je pro men nulová a nejel bych tam ani zadarmo. Ale, pokud bych měl za zadkem sponzory a výstupy byly způsob, jak si vydělávat, klidně bych rok přípravě a výstupu věnoval a vylezl bych na cokoliv.
A tím se dostávám zpět na začátek - proč lidi lezou a dělají těžké výstupy? Když to svaz a sponzoři zaplatí, určitě se extrémní výstupci najdou. Dost ale pochybuji, že bys našel dobré extrémní alpinisty osvětovou akcí a náborem na překližce.
Já například nemám pocit, že riskuju svůj život víc než ostatní, co lezou v horách. To bych si to ani neužil. Mám rád ten stav mysli, "zónu", kterou zažívám i na skalkách, jen v horách trvá několik dní. Myslím, že subjektivní riziko záleží na zkušenostech a trénovanosti. Objektivní riziko paradoxně hrozí větší na lehkých cestách (méně jištění, riziko pádu kamení, apod.). Dnešní vybavení, přístup k informacím a historické zkušenosti podstatně snížují míru rizika a utrpení.
Promiň, já to psal z hlediska opravdu extrémních a mediálně zajímavých výstupů. A tam můžeš být sebezkušenější, ale některé faktory neovlivníš, jako třeba laviny nebo počasí. Viz Baruntse. Třeba v Alpách je to o něčem jiném, ale zase je tam marketingová hodnota úplně jinde.
Ahoj :)
myslím, že je u nás spousta kluků a holek, kteří by se moc rádi dozvěděli něco málo víc o lezení v horách. O tom jaké to bylo v minulosti, jaké to je dnes a taky o tom jací byli a jsou ti co v horách lezou.
Pamatuju si kdy jsem měl to štěstí, že jsem pracoval na stěně v Holešovicích s Honzou Polákem. Do té doby jsem lezl vlastně hlavně na překližce, občas na skalách. Příběhy z hor plné dobrodružství, odvahy a přátelství, ve mně ale probudili ohromnou touhu to zažít na vlastní kůži. Hned toho léta jsme vyrazili do Kaiseru pokoušet štěstí v Císařových nových šatech... Strašně mě to bavilo... Chtěl už jsem lézt jenom ve velkých stěnách. Jenže najednou přišly problémy, které má asi každý z nás... jednou jsem neměl peníze, potom zase parťáka, potom informace... Lezení v horách se zdálo nedosažitelné hlavně kvůli logistice. Pamatuju kdy jsem přijel po letech do Patagonie a až na místě zjišťoval jak se používá polovina vybavení nebo co dělat když nás ve stěně chytne špatné počasí...
Nechtěl bych aby heslo "Zpátky do hor" vyvolávalo pocit masovosti a náboru tisíců nováčků, které bychom potom nechali na pospas jejich osudu v kopcích. Jde spíš o to, abychom zjistili, kolik bláznů má rádo hory tak jako my... Abychom se poznali, byli schopni lépe sdílet informace a třeba i najít nového parťáka do hor... Roli horolezeckých oddílů v tomhle považuji za nesmírně důležitou a budu moc rád, když se podělíte o jakýkoliv nápad jaqk bychom jako komise mohli pomoci, ať už přímo tady a nebo mi napište osobně :) janzbranek@seznam.cz
Registrace
Metodika
lezec.cz
Koncepce Alpinismu
GPS a mapové aplikace