Tenhle článek jsem našel v šuplíku, přesněji v dokumentech. Odpočíval tam díky nedostatku fotek, nakonec jsem jich aspoň 5 u Hopa našel. Opět je to zbytečný článek (jiné už ani nepíši) o oblasti, kterou všichni znají, ale co kdyby, třeba i toto zboží najde kupce.

Finale Ligure je město ležící na italské riviéře západně od Janova. V kopcích nad městem je členité území z hlubokými údolími s hustými lesy a mnoha vápencovými stěnami. Pro mnoho lezců je Finale Ligure místem ideální letní dovolené. Táboření pod Monte Cucem zdarma, pizza, dobré víno, moře a skály na jednom místě. Lákadel je tolik, že někteří rekreanti už ani nelezou a válejí se jen u stanu, nebo u moře. Prý někdy v 90. letech přijel i český autobus. Majitel pizzerie, kterému pozemek tábořiště patří, se naštval a uzavřel vodu ve sprchách a na WC, což krom účastníků zájezdu postihlo v kempíku všechny.



Falesia di Silenzio: Sidharta 7a+

Podle mnohých má Finale zlatý věk sportovního lezení za sebou, doba, již dokumentují fotografie v pizzerii, je pryč. Posunovači čísel a drtiči nemožného se přesunuli do mnohem převislejších a atletičtějších oblastí, i když se občas nějaká kapacita zastaví utrhnout nejlepší plody práce Andrea Galla a ostatních místních lezců. Ale i tak je zde stále několik set cest v krásné přímořské krajině, které si získaly srdce mnoha lezců z celé Evropy. Tolik šestek není snad nikde jinde pohromadě. Tento článek má přesvědčit i sportovněji založené lezce, aby se nebáli do Finale jet, nebo aby se vlastně báli, protože narazí...
Narazí hlavně na stupnici tvrdou jak Kruppova ocel. Dále narazí na malý výběr cest nad 7b a jejich charakter. Kolmice za mikrochyty dnes zkrátka netáhnou. Ovšem i ve Finale se najde několik převislých sektorů a každému lezci prospějí OS přelezy krásných, i když podle čísla lehčích cest. Kdo si dá práci a pořádně si prolistuje průvodce, přečte si informace a prohlédne symboly u cest, najde pár velmi zajímavých sektorů. Zde je jeden podrobnější tip a stručný přehled dalších sektorů, které rozhodně stojí za návštěvu.



Falesia di Silenzio: Monregalesi al Rhum 7b

Falesia del Silenzio

Silenzio je slunečná stěna schovaná v bludišti skal a hustého lesa v údolí Rian Cornei, ne neprávem je nazývána Malé Buoux.

Přístup: 1) z Monte Cucco pěšky: z kempíku se dáte doleva podél skal a obejdete Cucco až k silnici na kraji vesnice Orco, zde doprava kolem klád a doleva dolů podél vinice do údolí. Kus po dně údolí dolů a pak doleva pěšinou do svahu. Zde nastává něco jako cvičení cizinecké legie. Cesta z údolí není udržovaná a orientace v hustém lese je obtížná a keře trnité. Při troše štěstí naleznete skály Falesia della Tranquillita a Guru, zde se dáte doleva do prudkého kopce, pěšina rovně pokračuje na Falesia Camelot. Po výstupu, kde na stromech uvidíte čepici, rukavici a nahého oběšence, se snad napojíte na hřebenovku z Orca. Značky, něco jako S, vás pak už dovedou ke krátké ferratě a po ní dolů k samotným skalám. Pro zpáteční cestu pak raději použijete variantu 2), která je o dost delší, ale schůdnější.
2) autem do Orca, jím až ke kostelu a hřbitovu na hřebeni nad vesnicí, po hřebeni stále se zhoršující cestou až k ferratě. Tady jsme byli svědky jedné malé fekální příhody. Jeden vracející se lezec cosi vyšlápl a hezky rozmazal po kramlích, jeho kolega nebyl úplně rád, šajze...


Lezení: Malé Buoux je výstižné. Skládá se ze dvou pater nad sebou. Do horního se nesestupuje ferratou. Stěna je z dírkatého vápence pěkných barev, který vytváří plotny i táhlé převisy. Krom dírek i malé lišty nebo sklopené chyty. Cesty jsou přísné, často s krutým bouldrem za dírky ve výlezu. Určitě to také milujete, vysápete se do relativně dobrých chytů a nad vámi je malá převislá čepice, co se překlápí do rajbasu. Čím výše, tím menší chyty a za ty minatury se nějak složit nad převis je prostě chuťovka, která vás donutí dát další pokus nebo jít vedle. Jenže tam je to podobné. Pro pohodářskou část zájezdu je zde dostatek pěkných lehčích cest a tolik slunce po temné zimě dokáže spravit případnou špatnou náladu z neúspěchu na relativně nízkých číslech, nebo vám naopak přiloží pod kotel spálenou kůží a zánětem spojivek.

Nejlepší roční období: Jihozápadní stěny vysoko nad údolím jsou většinu dne na slunci. I na jaře a na podzim zde může být pěkně vedro.



Falesia di Silenzio: Franti 7b+

Přehled cest:
Celkem cest 43
Do 6b+....30
6c až 7a+....9
7b až 7c+....4

Doporučené cesty:
Notte delle gomme bucate 6c pěkná plotna po dírkách
L´Avocatto 7a převis po dobrých chytech
Il silenzio e´d´oro 7a velmi jedovatá plotna po malých dírkách
Sidharta 7a+ po silových krocích za dobré díry boulder za sklopený chyt a výlez po malých lištách
Monregalesi al Rhum 7b technický začátek, silové lezení a nahoře jedovatý výlez za malé dvouprstovky
Avaria 7b nádherné silové lezení po dírkách, ale nahoře je zase ta čepice s rajbáskem
Franti 7b+ lezení po dírkách, ale uprostřed krutý boulder za malé lišty
Pas de bloc 7c podobné jako Franti, ale ještě těžší boulder


PŘEHLED DALŠÍCH SEKTORŮ:

Rocca di Perti – Il Grotto: Klasická převislá jeskyně, délka cest až 30 m, díky severní orientaci vhodné k letnímu lezení, 13 cest a projekty, obtížnost cest: 3x 6c, 2x 7a, 3x 7b, 2x 7c, 7c+, 8a, 8a+.

Rocca di Perti: V chaosu Rocca di Peri naleznete několik mírně převislých cest za 7b až 7c+, jako třeba Innuendo 7b, Ercolino 7b, Rockstore 7c. Kdo si věří, může si vylámat zuby, pardon, nechty na některém z 8-áček v horním patře přímo pod křížem. Komplex stěn je otočen k jihozápadu a bývá zde velmi teplo. Poněkud stranou leží sektor Scimmiodromo z legendární cestou Ombra 8b.



Monte Cucco - Anfiteatro: Jana Tůmová v místním šestkovém šlágru "Mono" nebo "Stereo", já už nevim...

Monte Sordo: Pamatujete na parádní fotku z titulní strany Montany 2/04, kde byl článek o lezení na riviéře? Tak to bylo v sektoru Alveare e Placca di Mu, konkrétně cesta Viaggio nel futuro 7c+. Kdyby autoři cesty viděli do budoucnosti, asi by ji pojmenovali Cesta kozích bobků. Z převislé stěny s proslulou cestou Hyaena 8b (8b/b+?) je bohužel kozí chlívek. Další převislé dlouhé vytrvalostní cesty jsou v sektoru Lo Specchio. Krásně barevná stěna s občasným krápníkem nabízí v centrální části 7 cest od 6c+ do 7b. Celé Monte Sordo je orientovámo k jihozápadu a bývá zde vedro.

La Parete Dimenticata U spodního vstupu do známé jeskyně Grotta dell´Edera jsou 3 převislá 7-áčka. V samotné jeskyni je několik krápníkových skvostů za 6c+ až 7c+. Zde je oproti Sordu i Dimenticatě docela chládek a také hodně lidí.

Bric Scimarco: Z mnoha cest nejvíce zaujme Orbita Qudrada 7a, Ciclone 7b a Tifone 7c. Ve východní stěně je odpoledne stín, ale cesta nahoru vás i tak rozpálí.

Valle Aquilla Kus pod hlavním sektorem Bric Gripip je pod stezkou k známé věžičce Tre Frati ukryta malá jeskyně. V ní je kromě bezejmenného 7b i cesta Bergerath 8b a několik nových cest neznámé klasifikace. Ve východní 25 m vysoké stěně Kattedrale je 8 převislých cest po dírkách od 6c po 7b. Na druhé straně údolí leží na úpatí stěny Bric Pianarello sektor I Missili z 4 cestami za 6c+, 8a, 8b a 8c.  Vlevo od Bric Pianarello je vysoko ve svahu sektor La Mansarda, kde krom několka šestek jsou cesty za 7a, 7a+, 2x 7b, 7b+ a 8a. Naproti biofarmě je nad silnicí mírně kvakózní sektor Il Sasso z pěknou číselnou řadou 6c, 7a, 7a+, 7b, 7b+, 7c+. A milovníci těžkých délek ve větších výškách jistě vypátrají nějakou tu sedmičkovou délku v až 250- metrových cestách ve stěnách Bric Pianarello nebo Bric Spaventaggi.

Monte Cucco Notoricky známý velký sektor přímo nad kempem si projdete sami. Určitě nevynecháte sektor Fenia o Anfiteatro a klasiky Turbodiesel 7a, Waterfall 7a a 4 WD 7a.

Val di NavaIl Vascelo, Estathe a Grotta dei Pipistrelli jsou ukryty v opuštěném údolí vedle Rian Cornei. V těchto klidných sektorech si můžete vylézt 8 velmi převislých cest od 7a po 8b+, jeskyně jsou otočeny na východ a na sever a tak zde naleznete úkryt před spalujícím sluncem, to vás cestou sem stejně vysaje tak, že nic nevylezete. Z Grotta dei Balconi na protější straně údolí lze prolézt do Grotta della Strapatente. Samotný „Balkón“ poskytuje krom jednoho 6a+ 6 cest od 6c do 7b v jižní stěně.



Falesia di Silenzio: v popředí Il silenzio e´d´oro 7a a v pozadí Avaria 7b

Bastionata di Boragni V rozsáhlých skalách nad vsí Boragni je největší převislé krápníkoviště ve zmíněné Grotta della Strapatente, kde je na 13 cest od 6c do 7b+ a 2 projekty. Druhým největším rejdištěm „bicepsů bez mozku“ je sektor Crazy Brothers, který se pyšní 12 těžšími cestami od 6c+ do 8a po dírkách a dírách. Dalších pár cest až do 7c+ je ingrediencí rozmanitého koktejlu v ostatních sektorech.

Rocca di Corno Ve vysoké centrální stěně by vám neměl uniknout fotogenický Silvester 7b. V pravé převislé a silně zerodované stěně jsou působivé cesty Rombo di Vento 6c a Hambre 7c.

Le Manie Le Manie se skládá ze 2 sektorů nedaleko baru u jeskyně La Grotta. Prvním je Museo dell´ Uomo ze 7 cestami bouldrového charakteru od 7a+ do 8b+, skála je otočena k jihu. Druhým sektorem je severně orientované Mesa Verde s 2x 7b, 7c a 8a.

Uf a je to. A pokud se vám tu nebude líbit? Pak ještě zbývá moře, pizza, víno, zpěv...