Po třech letech se do Uherského Brodu vrátili „velké“ závody v lezení na obtížnost. Řekl jsem si, že když comeback, tak ve velkém stylu a minimálně měsíc dopředu jsem masíroval lezeckou komunitu na sociálních sítích výkřiky typu: Dojeď na mistrovství Slovácka, vyhraješ prize money!

(hi res)
foto by © Markéta Nevělíková


(hi res)
foto by © Markéta Nevělíková

A k tomu všemu jsem na večer zajistil místní folklórně punkovou kapelu 12:piet. Jakože afterparty! Zdá se, že to zabralo, protože v sobotu ráno přivítala tělocvična uherskobrodské sokolky 35 závodníků z ČR, Slovenska a Polska, takže opravdu internašnl kompetyšn! Poprvé jsme zvolili formát, ve kterém dostali příležitost i děti pod 12 let (bez rozdělení do dalších kategorií).
Na výborně připravených cestách od Azbesta proběhla nejdříve dvoukolová kvalifikace stylem flash (děti flash TR), ze které postupovali nejlepší do finále, lezeného na OS. V dívkách U12 se představila jen tři děvčata, která byla věkem spíše U10, ale věřím, že i tak si atmosféru velkého závody všechny tři užily. Zvítězila Natálka Kvapilová (Vertikon Zlín). Mezi chlapci, kterých bylo 5, už byli již znatelné výkonnostní rozdíly a svou roli hrála i zkušenost s lezením na ostrém konci lana. Nástrahy prvního břicha vyřadily Řepku. Ondra Kvapil se dostal až téměř do stropové části. Pak nastoupil Dan Školař (Rocky Monkeys Sokol Brno 1), který cestou celkem v pohodě prošel až do TOPu a zajistil si tak první místo. Za ním se vydal do finále Filip Lebloch hájící barvy domácího HOUBu, který těsně před koncem stropu trochu zazmatkoval a z cesty vypadl, což mu nakonec stačilo na druhé místo. Posledním finalistou byl Juraj Gondžůr (K2 Žilina), který tak dlouho bojoval v první části stropu s přelezem do snížení, až se definitivně unavil a skončil třetí.


(hi res)
foto by © Markéta Nevělíková


(hi res)
foto by © Markéta Nevělíková

Finále žen vystavilo stopku v měsícovitých strukturách hned na začátku cesty trojlístku Adámková (Pustiměř, 8. místo), Esterková (Lokomotiva Brno, 7. místo) a Mrázová (Adrenalin Prostějov, 6. místo). Velmi pěkně lezly všechny tři polské závodnice. Nikola Sztandera zvládla celou převislou část v kýlu (5.). Jen o pár kroků blíže stropu se probojovala Klára Barošová, což stačilo na 4. místo. Zofia Bornus (POL) již atakovala chyty v prvním snížení (3.) a Malgorzata Kurek lezla nezastavitelně stropem až do jeho poslední části, kde skončila na pyramidě (2.). O plusko dál se dostala Slovenka Monika Jakubcová (Aúpeak team), která zaslouženě zvítězila.


(hi res)
foto by © Markéta Nevělíková


(hi res)
foto by © Markéta Nevělíková

Mužské finále bylo ještě zajímavější. Domácí David Ryšavý zvládl celou část na hraně kýlu (8. místo). O kousek dále zastavilo přebrání za řezky na struktuře dalšího domácího závodníka Honzu Knotka (7.). Znatelně nervózně lezoucí Martin Šifra (Kotelna Brno) nezvládl náročný přechod doprava na velkou zelenou oblinu a bral šesté místo. Oblinu dokázal podrtit a přejít Jan Sedlačík (HOUB, 6. místo) a také Martin řezníček (HOUB, 5. místo). Fantasticky se prezentoval Juraj Gondžúr (ročník 1977, K2 Žilina), který atakoval první chyty na začátku stropové části cesty, což mu zajistilo 4. místo. Velkou porci smůly si vybral Štěpán Potůček (Vertikon Zlín), který se svým bratrem patřil mezi největší favority závodu. Když přebojoval těžkou část kolem zelené obliny a zvládl i přechod do odpočinku pod začátkem stropu, evidentně z něj spadla nervozita a on se nadechoval k velkému výkonu. V ten moment se Štěpán rozjel stěnou s takovou razancí, že vynechal expresku a tím předčasně ukončil svůj pokus na začátku stropu a bylo z toho „jen“ 3. místo. Naopak nádherným výkonem se předvedl Vojta Ličko (Lipník), který se cestou vyloženě prošel až do první části dlouhého stropu a zaslouženě si odvezl z Brodu stříbro. Šimon Potůček lezl pěkně, neudělal žádnou chybu a jako jediný se přiblížil na dohled TOPu a jednoznačně zvítězil.


(hi res)
foto by © Markéta Nevělíková


(hi res)
foto by © Markéta Nevělíková

Za mě se závody povedly, věřím, že závodníci byli s cestami i organizací spokojeni. Na tomto místě je třeba moc poděkovat těm, bez kterých by se lezení na obtížnost do UB nemohla vrátit. Děkuju Azbestovi za perfektně nachystané a vymazlené cesty (a je zbytečné pochybovat, lepší to už opravdu, Marku, nemohlo být) a čas, který tomu věnoval, děkuju všem členům HOUBu (nebudu jmenovat, byl by to dlouhý seznam), kteří pomohli s touto náročnou akcí a děkuji našim sponzorům: Rafiki, řemeslný pivovar Velický Bombarďák, Vertikon Zlín, A-muerte, TP chyty, Yate, Lezecké centrum V16, Sokol Uh. Brod, ČHS, Ekosady Komňa, Supronet. Nechci zapomenout ani na Lumíra a Miladu, kteří mně ochotně pomáhali při obsluhování výsledkové aplikace. Děkuji také celé své rodině za trpělivost a pomoc a Fildovi za to, jak krásně lezl a v neposlední řadě děkuju Evě za podporu.
Poděkování patří také kapele 12:piet za super koncert. Byla to krásná tečka na závěr. Taková, jakou máme v Brodě rádi!

AŽ NA VĚKY OHEŇ!

Zdroje:

Kompletní výsledkovky jsou na stránkách horosvazu: Výsledky