Video od DMM climbing, které ukazuje pevnost odsedek.
To pravé testování ve videu začíná na 3:08. Testuji se zde postupně pádové faktory. Nylonová odsedka vydržela dokonce pádový faktor 2. Uzel její pevnost ale značně oslabil. Stejně jako u lana. Převzato z http://goo.gl/sSiBo7
Hm. Potez koste. Proc sem si poslednch 15 let myslel ze je to presne obracene, ze dynema je ta aspon trochu dynamicka..... UAAAA Nic du vyhodit secky dynemy co maji sanci se stat obcas odsedkou....
Zkus to malou úvahou:
Jak se protáhne 20m vytaženého lana a jak se protáhne 1m smyčky na obhozu, pokud je smyčka dynamická (třeba z uříznutého lana)? 20x méně. Je jasné, že smyčka utlumí násobně méně pádové energie. není tedy nutné se bát použít statickou smyčku.
Když bude vytaženo jen 2 metry lana, pak by mohlo mít smysl použít dynamiku i na postupové jištění. Ale je to trošku komplikovanější, vygoogli si pádový faktor a přečti si to. Pak pochopíš, že čím blíže štandu, měl bys zakládat hustěji, čím dál od štandu pohlcuje lano více energie a postupové jištění může být méně husté.
A nebo jinak:
Každé lano má maximální rázovou sílu. to je síla, kterou přenese na lezce při hodně tvrdém pádu (pád s pádovým faktorem 1,7 - to je pád skoro do štandu). Ta síla bývá u moderních jednoduchých lan 700-900kg. Takže kdybys teoreticky hodně tvrdou držku do smyčky, tak na tu smyčku půjde maximálně 2x900kg (2x, protože jednou jí táhne dolů lano od jističe, jednou od padajícího).
Ploché sešité smyčky mívají nejčastěji nosnost 2200 kg, pokud na ní uděláš uzel, klesne nosnost o cca 40%, takže 1300kg. Pád může vyvinout až 1800kg, takže by mohla prasknout jedině s uzlem. Ale tak tvrdý pád nehodíš, něco se spotřebuje třením v karabině ve smyčce, něco se spotřebuje v jistítku, takže se neboj používat statické smyčky na postupové jistění.
evidentně každý mluví o něčem jiném. Při pádu do postupového jištění nebude bod zatížen nikdy dvojnásobkem síly působící na vratný bod, ale asi jen o 25-60 procent větší než síly působící na lezce. Dvojnásobkem je zatížen štand při nepřímém jištění a jedenkrát platí opět pouze pro štand při přímém jištění.
asi umíš číst i psát, ale fyzika ze sedmé třídy ti opravdu nic neříká. Je jedno jestli sedíš dva metry pod kruhem, nebo stojíš nohama na zemi a lezec ti do toho kruhu spadne. Síla působící na kruh bude dvojnásobkem síly působící na spadlého lezce, pokud tedy nebude zbrzděn podlahou. Fór je v tom, že se už nemluví o velikosti té síly ;)
Pady delky aktiv lana a pod...
..aneb A NEBO JINAK.
...a co se podivat do minulosti a naucit se pouzivat to co mate na krku ?..a naucit se zase?..dynamicky jistit? Kdyz se bojis popalenin, vem si rukavici, zdareeeeeeec.
No jo, dneska je to doba goooooooooglovani...ale lepci je padovej faktor poznat na svem vlastnim tele, tedy realne. No a pak nemusis goooglit , natoz se hadat v "diskusich":-))ps: teda pokud to bez nasledku prezijes.
Jasne takova zkouska padoveha faktoru 2 nebo jednicky do dyneemy stoji fakt za to :). Vubec vse by se melo zkouset na vlastni kuzi, ne? I kdyz proc ne, aspon by z populace ubyli nekteri jedinci.
..jako jistici bod v topu? Co to jeeeeeeee????:-) Jako nejakej novodobej "TOP IN sleng?"!:-)) Jaaaaaaaaj to je masakr tydle $racky cist panove:-)) ....top, sektor, sektory , topy ...uz zbejvaj jen izotopy:-)) ps: mluvte ceeeesky, mluvte tak jak horolezci mluvili desetileti a nevymejslejte topkokotiny jen pro "IN" vypadani. Cus.
Vybavení se vyvíjí, lezl jsem s odsedkou z lana 9 mm mnou zauzlovanou, další level byla šitá odsedka. A nyní už nějakou dobu používám Beal Dynaclip a jsem za ní rád.
Když si uděláš odsedku z kusu jednoduchého dynamického horolana a na každém konci budeš mít osmičkovej či jinej běžněj uzel, kterým se běžně uvazuješ, tak bych si dovolil z fleku říci, že není třeba testovat, protože to vydrží a bude to mít stejné vlastnosti jako ty "zázračné" dynamické odsedky. Mimochodem, z čeho myslíš, že ty marketingem předražené odsedky jsou :-)
Když si uděláš odsedku z kusu jednoduchého dynamického horolana a na každém konci budeš mít osmičkovej či jinej běžněj uzel, kterým se uvazuješ, tak bych si dovolil z fleku říci, že není třeba testovat, protože to vydrží a bude to mít stejné vlastnosti jako ty "zázračné" dynamické odsedky. Mimochodem, z čeho myslíš, že ty marketingem předražené odsedky jsou :-)
jo.
stačí samozřejmě lano tenké, měkké dvojče, uzel na karabinu natěsno (zamokra půltunou utáhnout k nerozvázatelnosti), uzel krz nohavičky a opasek navolno stejně jak centrální voko.
statická pevnost i při obyčejném krejčíkovi je taková, že to ti dřív proteče pánev než bychom se jí přiblížili. no a pád do vodsedky přes hranu bych nechal koňovi.
trochu se pletete, pánové, někde v metodice jsem viděl srovnání pevnosti jednoduchýho lana v uzlu, hodnoty si pamatuju jen přibližně, ale vim že nejlíp vycházel alpskej motýl kolem 1000 N, o chlup míň měl devítkovej uzel, osma měla cca 800-900N a vůdčák tuším 650...fakt to už nevim přesně, nekamenujte. kolik vydrží lidský tělo někde psal Pitt Schubert, myslim že to nebude od toho vůdčáku až tak daleko.
tohle je sice hezký, testy jsou fajn není vůbec špatný vědět co kolik vydrží za jakejch okolností, ale člověk, resp. jeho tělo nevydrží zdaleka ani to co ta odsedka v nejhorším případě, takže ve chvíli, kdy by ta odsedka prdla, by stejně byl člověk zlomenej vejpůl a nebo protekl sedákem...
Takže když dolezu do štandu, cvaknu se do odsedky, připravím slanění a slaním, tak mi hrozí co? Nějak test nechápu, může mi někdo vysvětlit, co má společného testování odsedky na pád s faktorem dva s testováním toho, na co je odsedka určena, tedy na odsedávání????
...sedi v odsedce a jisti pres telo jo?:-))
Hele vy$erte se na tuhle zabavu a najdete si radej jinej sport, treba ..sachy...ale pozor at si nevypichnete voko:-))....sedi v odsedce a jsiti pres telo....:-)) Ja se picnu, taci maj fakt hlavu jen na to aby jim neprselo do krku......
No jo. Bud za to rad. Aspon nemas v zaludku a plicich moc vody :D. Udelej si konecne uz nejakej poradnej IQ test at te prejde ta slepa duvera v tvou inteligenci.
Treba to, co popisoval tusim Pit Schubert - chlapik visici na odsedce se nudil, byla mu zima, tak popolezal kolem a uklouznul. Pokud nevis, nedojde Ti to. Ja video hodnotim jako velmi zajimave, diky za odkaz.
Snad jedině "statický" jistítko na sedáku, odsedka do štandu a velký pád prvolezce přímo do sedáku (lano nejde přes štand, faktor 2). Všechno ostatní vydrží, resp. při síle kdy praskne odsedka už je dávno přelomená páteř (např. při tom nadlezení a uklouznutí)
Odsedku z dynamiky, pak ty síly jsou řádově menší...
Poučné to je spíš pro smyce jako postupové jištění.
to postupové jištění by mě taky zajímalo - viz dotaz výše.
Na druhou stranu ve videu říkaj, že když už praská odsedka, tak sílu neudrží vklíněnce a jiný hejblátka (možná že mluví i o praskání karabin)...tak nevím, jak moc to řešit, ale vědět to je dobrý
U postupovýho jištění ti to nikdy takle nepraskne. Pokud teda nemaš nějakou, kterou si válel v rozpouštědle. Jinak se ti muže akorát přeříznout o nějakou hranu. Důvody jsou jasný... Takovu sílu co je ktomu potřeba nevydrží žádný jištění který si sám zakládaš a hlavně dynamický lano to všechno ztlumí. A mezi karabina v expresce maš tak jen takovoudle smyčku a nikdy sem neslyšel o případu, že by praskla. Horší je to, pokud smyčku používáš na plovoucí štand z vlastního jištění... Tam už muže dojít k riziku, hlavně pokud jeto smyčka z Dyneemy a z uzlem.
Hezký, jak si většina lidí vysvětlila video po svém a ted vyhodí všechny dyneemy které má. Video ukazovalo jak se mají smyčky př pádu, nikoliv při statické síle, na ktéré jsou určeny, takže štandování, základání je jiný způsob namáhání, než pádový faktor >1. To je situace jak tu někdo psal, že jste nad slanákem a spadnete do toho. DMM má video testu dyneemy a nylonu i jako standu, tam je vidět že vydřží to co má.
Jinak dyneema je lepší právě na tyto činosti při menší váze a rozměru. Je odolnější před chemikáliemi, voda nesnižuje pevnost (nylon ano) a je odolnější proti otěru. Není elastická, to je jediná vada na kráse, ale zase tato vlastnost je vlastně obrovské plus v jiných odvětvích, kde se dyneema používá. Právě tato vlastnost je ceněná u průmyslových lan z dyneemy. Protože po napnutí na kritickou mez a následné přetržení nevede k efektům jako u ocelových lan, nebo lan z nylonů, kdy pružnost lan nahromadí neskutečnou energii a po přetržení tato energie je uvolněna a pozabijí letící lano všechny v dosahu. Tím dyneema netrpí. Proto je dyneema vhodnější na statické namáhání (štand, smyce pro postupové jištění, smyčky v expreskách) Protože v těchto chvílích je v hře lano, které pohltí většinu rázové síly, protože je elastičtější.
Čímk delší pád do lana, tím větší absorbce energie lanem.
Někde jsem četl, že je to limitované ale tohle už nás nemusí zajímat, to je mimo realitu lezcova života.
http://youtu.be/ZNXS9L-GWjM
Tak to mi vysvětli jaký ve v tom rozdíl.
Když budu mít dlouhý pád budu mít i dlohé lano a u bojího výkladu nezáleží na pádovém faktoru. Tohle v součásné chvíli neřešíme, že Prudiči? Chtělo by to trochu nadhledu a ne hned prudit.
A když budeš mít dlouhý pád, neznamená to, že máš dlouhé lano. Je rozdíl jestli spadneš 10m nad štandem nebo spadneš 10m až po tom, co jsi odlezl od štandu 20metrů.
Ano to určitě. Pokud si hraješ s možnostmi, tak máš jasnou pravdu. Já jen řekl, že dlouhý pád je dlouhé lano, které jak bylo psáno výše je schopné eliminovat statickou povahu expresky v bodě postupu o kterém se psalo výše a na co jsem reagoval. Nebylo by od věci si vždy přečíst pár příspěvku výše. Toliko k Prudiči nebo ovi?
když už se to stočilo k lanu, dynamickému, tak zapomínáte na jednu podstatnou věc a tou je váha padajícího.
Jedničkový lana dosahují těch skvělých parametrů pro 80kg borce, ale jak je to u 50-60kg chípáčků těžko říct. A u Petrových 25-30kg dětí se už o dynamice nedá moc mluvit, tady už to chce jednoznačně zkušeného jističe
no fakt je, že rázová síla jakožto parametr jedničkového lana je definovaná pro 80kg. Pro dejme tomu zmíněných 30kg se už neuvádí a může se s nadsázkou říct, že se může klidně blížit pádu do odsedky
..no ruzne vklinence, hejblatka maji ruznou nosnost no..no ono to je na nich i vyrazene no...v KN pokud se nemejlim, no....no ja nevim co tu furt resite?:-))
Spíš je to poučný pro lidi na ferratách ,protože občas se stane ,že se buď někdo vybojí nebo mu dojde síla a tak si tam "pro jistotu " cvakne i ten kus smyce s karabinou aby se jako ještě víc zajistil kdyby snad náhodou měl letět . Jenže si neuvědomí ,že tímto manévrem právě eliminoval funkci tlumiče pádů . V traverzu ještě žádná tragedie ,ve vertikále při vzdálenosti těch kramlí 3-4 m od sebe - auu . Při normálním lezení bych se teda nebal viz. pádové faktory .
Nylon nebo dyneema, divadelní dilema!!
Nedávno byl na I-DNESu taky jeden test. V něm bylo jasně prokázáno, že čínská, čtyři roky stará zimní guma brzdí v létě hůř, než nová letní německá!! Bomba. Už odpočítávám prachy a běžím do prvního pneuservisu a volám PIT STOP!!!!!!
A tím taky zahazuji všechny své milé smyce a od příště se za kruh a atd. držím pouze rukou. Tou druhou jistím.
Říkám si, jak je možné, že jsme do dneška naživu. Jak se to dělalo před pár lety, kdy slaňáky byly stejně nízko jako teď a nalézalo se do nich v kšandičkách z Bolatického drátu a nohám bylo dopřáváno luxusu bačkor. Takže to samozřejmě neklouzalo, že.
Panebože, proč bych padal metr dvacet do odsedky!? Jsem magor!? Mám dojem, že to ví i ten moudrý pán na tom videu. Možná je to nějaký zasloužilý lezec, nebo nějaký takový metodik jak ze singáče ale je mi jasné, že pokud by místo závaží použili jeho, tak ho to přerazí jak sirku. Proč se vůbec hází takhle natvrdo závaží a ne normální člověk, alespoň by potom mohl povyprávět, jak se cítí…. A jsem i přesvědčen o tom, že mnohem větší šanci by měla i ta smyčka.
Pronasis nejednu pravdu..
Nicmene -
Si rikam ze v dobe ksand z ruznejch dratu, backor zpevnenejch neoprenem a kopacek s urezanejma spuntama se taky nejak vedelo ze jsou lana do kterejch se nesmi spadnout nebot nevydrzely ani ten jeden normopad. Takze si lidi davali trochu vice majzla..a premejsleli hlavou o tom co delaj a jak to delaj.. a obecne platilo ze padat by se nemelo, ze to jisteni je tam jen pro pripad ze se vsechno posere a uz neni jine cesty nez vzduchem.
Zatimco dneska... atd atd, laskavy ctenar snadno doplni sam.
Takze mozna takovahle detailni instruktaz je potreba .. pro potreby lidi vyrostlejch na preklizce a v komercnich horoskolach.
...ani jeden normopad...a si predstaffffffff ze se do nich vobcas fakt padlo? Cim cim cicarara cim to je, ze ti lide stale ziji?:-)))))))))))) ..pac nemeli v hlavach na$rano jako lidi dneska. :-)
Proc zavazi a ne clovek? Protoze by to odradilo lidi, bez masovosti neni kseft, bez kseftu s matrosem hadrama nejsou chechtaky a bez chechtaku nejsou auta a atd atd:-)...jinak souhlas obcas je to magorarna cist si na podobnych strankach:-))
Přidávám ještě odkaz na další test: "http://eu.blackdiamondequipment.com/ en/qc-lab-connecting-two-slings-together.html" (odkaz mi nejde vložit v kuse - odstraňte mezeru).
Šitá sedačka je spojená s poutkem sedáku liščím uzlem. Tady se snižuje pevnost systému za některých okolností ještě více, než krejčou na smyčce.
Nejhorší případ podle mě může nastat, když je odsedka na lišku k sedáku a zároveň je na ní krejča, nebo jiný uzel. Smyčka se může v lišce posunout tak, že po zatížení bude váha jenom na jednom jejím prameni. Pak by výsledná nosnost měla být jenom přibližně čtvrtinová (přibližně poloviční kvůli uzlům, z toho polovina kvůli zatížení jediného pramene).
Osobně mám dojem, že nejlepší řešení hned po dynamický odsedce od Bealu je provázaná (ne šitá) třípruhová plochá smyčka.
ostatně, chce-li to někdo řešit (což považuju mírně za pitomost), tak je nejlepším řešením třecí tlumič ferátový s pouze jedním fousem a zásobou lana zašitou do pytlíku ze šusťáku - narozdíl od šitých tlumičů to tolik nepřekáží.
Já mám třeba odsedku malýma zámkovkama na obou stranách, je to sice vždy úkon navíc s rizikem, že mi to upadne, ale prostě vadí, když mám krom lana něco vepředu uvazanýho, co se tam dře o sedák, případně o sedák a lano.
to máš samozřejmě pravdu, ale někdy v odsedce nesedíš, jen stojíš na štandu a potřebuješ stát kousek od něj třeba abys viděl na druholezce, ideálně lehce nakolněnej s opřenej do odsedky. daisiny se proto dělají i delší než 120, třeba 140 cm. ale kdo je zvyklej na odsedání do navázanýho lana loďákem, má po starostech.
Já si DYCKY, i krátkou, odsedku dubluju lanem.
A sorry.
Zkoušet odlez od jištění s cvaklou odsedkou a neprocvaklym lanem, může toliko blb.
Popolejzat na štandu pro zahřátí s cvaklou odsedkou a neprocvaklym lanem, může toliko blb.
A hlavně jakkoli se zbůhdarma mrdlat na štandu, když ho nikdo nejistí, nedejbože když má jistit on, může toliko blb.
Takže fatální následky to bude mít, když kokot s půldruhametrovou odsedávačkou, aniž by si cvakl jištění bude trénovat odlez a jebne, popř. když takovou chytrost udělá někdo na druhym a svým pádem strhne prvolezce. Jinak se, ani při prasknutí odsedky, nemůže nic stát - prostě jebneš do lana. Ale jak stojí výše, tato činnost je doménou kokotů.
to co píšeš si neodporuje s tím co jsem psal předtím. stojíš na 1,5m širkoý polici na štandu, máš cvaklou odsedku a potřebuješ z různých důvodů čumět na druholezce tak, že ve stoje sedíš v odsedce nad hranou police. Delší odsedka ti to umožní. Pokud se tam nějak mrcasíš ve smyslu popolézání tak, že hrozí pád, jsi samozřejmě mamlas.
Uzel na odsedce? Nikdy Víc!
A to přesto, že ho spousta lidí používá - a možná ví proč. Tak prostě vyrábějte odsedky s uzlem, který budou mít parametry, abnebo tam prošívejte oka na koncích (pro karabiny, aby neplandaly. A navíc při poruše či párání sešité části bude zvýšená bezpečnost. (Dnešní odsedka se prostě urve a lezec vypadne. Při uzlu či oku se tohle stát nemůže A dotyčnýmu je pak prd platný, že je jením z milionu).
Myslim, ze autorovi, tedy DMM neslo o to rict nepouzivejte odsedky ze smycky, ale pouze o to premyslejte jak je pouzivate.
Sveho casu jsem patril mezi velke propagatory odsdavek ve forme daisychainu, no dneska razim spis navrat ke klasice.
Zajisteni lodakem na lane a mate se sebou o kram min.
Pro kazde slaneni si odsedku vyrobim a pak zase po pouziti rozvazu ze site 120 cm dynema smycky.
Co je problem, tak pokud mate odsedku uvazanou permanentne, s natvrdo dotazenymi uzly na stale stejnych pozicich. Navic takto odsedku pouzivate i nekolik let. Ale kazdy sveho stesti strojvudcem a do 120 cm dynemy bych opravdu padnout nechtel. I pokud ji nepretrhnete tak zkuste zapremyslet co s vami udela 10, 12, nebo vic kN razovky v okamziku zachyceni padu.
Radek
On žádnej pád nebude příjemnej, ale nemyslim si, že by na tebe ve výsledku působila stejná síla jako na kus železa, nebo pytel s pískem.
O kolik myslíš, že se protáhne nylonová smyška oproti dyneemě a to dokáže zmírnit pád o několik kN. On sám sedák něco pohltí dotáhnutím přezek, zaříznutím do slabin :) a tak. Další část pohltí samo tělo, aniž by to na něj mělo destruktivní následky, zaťaté svaly, které v určitou chvíli povolí. Sám se snažíš zachytit, nebo jen tím že si sedřeš kůži o skálu.
tak hele, já fakt nevím jestli je lepší nad nějakejma špekulacema se smát nebo plakat (neb er si osobně že to řadím pod tebe, nebyls nejhorší).
sedák samotnej nepohltí skoro nic, je ze stejně tvrdýho popruhu jak vodsedka z popruhu (pokud teda nebude pohlcovat energii trháním švů, což slibuju že fakt nebude, pokud to tedy nebude zteřelá mrcha rozsápaná ze širočin). něco pohltí tělo, když tam holt je to tělo pohltivý samotinký, tak holt pohltí skoro všechno. má to na tělo efekt - jak to jen didakticky ilustrovat - no, pro odsedopády bych to přirovnal k provazochodectví po namrzlém kandelábru, podklouznutí nohou a pádu podprdelí (tam kde má sedák nohavičky) na kandelábr - tedy jednoznačně nic moc (ve skutečnosti to bude o trošku příznivější, neboť se ten sedák navíc zařízne do slabin). v lepším případě nebudeš večer v hospodě schopen najít pohodlnej posaz, nebo si budeš kurýrovat vyhřezlou plotýnku, v horším jsou ty horrorové scénáře s utrženým pajšlem (což tedy považuji u odsedačky normální délky za přehánění).
Zaznělo to ve videu, zaznělo to z pér výše diskutujících, je to potvrzený vědecky i empiricky. Dyneema je zkrátka nebezpečná a celkově na hovno. Proč myslíte, že se prodává jen šitá? Vědí to i výrobci a tak popruhy radši vůbec nedělaj - kdyby si někdo udělal na popruhu uzel, nosnost by klesla natolik, že by nevydržela ani statický odsednutí. Krom toho je navíc ještě kluzká a ten uzel se rozváže.
Pročež nabízím každému, kdo by se tohodle ksindlu chtěl zbavit, že jej zadarmo ekologicky zlikviduju a ještě před tím z něj vymetu ďábla.
No ono Dyneema se prodává šitá protože nejde spojit uzlem. Ne proto že by se snížila pevnost ( to samozřejmně taky) ale ona totiž v uzlu prokluzuje,prostě nedrží, proto jen šitá.
Moderní materiály jsou super ale je třeba to mít super i v hlavě a někdy taky přemýšlet.
Odsedka je od slova odsednout si a ne do ni padat. Tohle přišlo až se sportovním lezením a nýty co 2 metry. Kdyby jsi měl jištění od 4-5 metrů, tak tě nenapadne odlízat od kruhu s odsedkou a zkoušet krok. (proč bys to dělal že?)
Už předešlé testování lan mě zarazilo a tak píši. POUŽITÍ KOVADLINY MÍSTO LIDSKÉHO TĚLA JE VOLOVINA. Když už tak supr firma testuje, tak ať to dělá pořádně. Akorát nám řekli co u věděl Procházka že uzel snižuje pevnost o +- 50%. Tělo není železo.. sežeňte si alespoň nějakou figurínu co se podobá lidskému tělu. Fakt věrohodné a úžasné testování. Tímhle železem vybouchám na 10 až 20 ran skoro každý kruh co unese 3 tuny. Proboha přemýšlejte lidi a nežerte jim každou lajdáckou reklamu....
Spis nez zavazi vs lidske telo je diskutabilni mechanika padu.
Kdyz jsem byl poprve ve skalach nadlezal jsem jistici bod na 110 cm daisy chainu, spadl jsem kvuli tomu ze se mnou cukla odsedka takze pad 220 cm a teoreticky faktor 2, svete div se, nic neprdlo. Vtip byl v tom ze jsem se spis zhoupl nez ze bych letel dolu po primce, samozrejme to se mnou flaklo o skalu, rozbite koleno atd... nechci propagovat nadlezani jisticiho bodu. Tehdy jsem byl ucho a uz to samozrejmne nedelam.
Vždyť se to tady píše v několika příspěvcích. Tohle je tvrdý test který ti řekne, že když pustíš do smyčky natvrdo 80 kg tak ti to prdne. Vypovídající hodnota 0. Nicméně pro trotly kteří nepoužívají mozek dostatečné info pro to, aby nelezli a tudíž bylo pod skalami volněji.
Vypovidajici hodnota 0? Normalni smycka neprdne, dyneema prdne. Rozdil sil temer dvojnasobny, presne tam vidis o kolik snizi nosnost uzel. Podle me dost hodnotne informace. Pokud vim, driv se tvrdilo, ze vse praskne stejne az v takovou dobu, kdy jsou sily pusobici na telo smrtelne devastujici. Jenze jak je videt, byt to tak nemusi...
Myslim, ze jim slo o zmereni sil pusobicich na smyci pri padu. Pokud vim, tak gravitace pusobi stejne na olovene zavazi jako na telo :). Vsechny firmy to takhle testuji a certifikaty UIAA (pocet padu atd.) jsou delane presne tak.
Typ zavazi roli nehraje. Ale nize zminena mechanika padu muze spis hrat roli. Simulovany pad na videu (Beal ma take velmi podobna videa) pak popisuje nejhorsi mozny pripad a tak to ma byt.
Jo jasný délka pádu. Dale si pak dostuduj dopad. Dobu po kterou dochází k deceleraci. Je rozdíl jestli 80 kg zastaví na 1 cm nebo se tělo deformuje na 5 a hlava třeba na 15 cm. Je to rozdíl v řádu několika G. Proč jsou v autech deformační zóny a nedělá se tuhý rám. Je to test na hovno. Kdy tam byl alespoň průběh napětí. Samozřejmě taky záleží na poloměru uzlu a ohybu smyčky v laně. Čím menší tím horší. Ale házet kovadlinu je volovina hodná Pepi Procházkovic z Dolní Lhoty z hasičárny.
Už předešlé testování lan mě zarazilo a tak píši. POUŽITÍ KOVADLINY MÍSTO LIDSKÉHO TĚLA JE VOLOVINA. Když už tak supr firma testuje, tak ať to dělá pořádně. Akorát nám řekli co u věděl Procházka že uzel snižuje pevnost o +- 50%. Tělo není železo.. sežeňte si alespoň nějakou figurínu co se podobá lidskému tělu. Fakt věrohodné a úžasné testování. Tímhle železem vybouchám na 10 až 20 ran skoro každý kruh co unese 3 tuny. Proboha přemýšlejte lidi a nežerte jim každou lajdáckou reklamu....
Stejne tak by si ten kruh vybouchal, kdyby ti takove sily pri padu vyvinulo lidske telo :). Chapu to tak, ze pro tebe je informace o velikosti sil pusobicich na ruzne casti jisteni pri padu do statiky (dyneemy, nylonky) tak nova, ze je ani nechces prijnout?
Při tvrdých testech ze smyček prdne skoro všechno a je jedno jestli při prvním nebo druhém pádu. To nejsou dynamické čásstí jistícího řetězce a kdo to nevěděl, tak bych doporučoval samostudium.
Jiná otázke je schopnost lana , dynamického jištění a samotného těla absorbovat (utlumit ) tuhle dardu. Samotný tvrdý pád lana je schopen absorbovat kolem 5-8 kN, to je tzv rázová síla a zbytek vezme dynamické jištění a tělo. To je myslím dostatečná rezerva aby i ta dyneema vydržela jako smyce.
Nemluvím o samotném pádu s faktorem 2. To se může stát ale ten kdo takto riskuje to určitě ví a dělá vše pro to aby k tomu nedošlo.( Kdo neví, jeho problém, zase doporučuji samostudium)
Kdo padá vědomě do odsedky nebo něčeho co je nedynamické, je vůl, ostatní si musejí dávat pozor a být obezřetní a přítomní. Pokud nejsou .....
Horolezectví je nebezpečný sport, to se píše v každém návodu kde jaké blbosti určené pro lezení.
Kolik je expresek z dyneemy a kolik se jich za tu dobu přetrhlo? Slyšel někdo něco takového?
Napadá mě myšlenka skloubení daisychainy a dynemy - prostě uvázat uzlíky tak, aby z toho vznikly nestejně dlouhé části popruhu mezi uzlíky. Má-li to praknout, praskne samozřejmě ten kratší, pohltí energii a druhý už by to mohl vydržet. Nebo ne ?
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace