Celý můj lezecký život je pevně spjat s přejížděním hranic.
Pravda, ne každá cesta do skal směřovala do zahraničí, u nás bylo také stále kam chodit do skal, ale vždy dominovalo Sasko a později i zbytek Evropy. A s přejížděním hranic byly vždy spojeny hraniční přechody, kontroly, ouředníci, buzerace a jen málo vlídných okamžiků.
Hodiny trávené v kolonách završené před listopadem čestnou příležitostí k předložení celního prohlášení, dvoulistu formátu A5 s kolonkami vyplněnými osobními údaji, informacemi o převáženém zboží a jiném proviantu a opatřené desetikorunovým kolkem. Později jsme objevili zlepšovák spočívající v záměně drahého (skutečně, na každou osobu 10 Kč při tehdejším příjmu nebylo málo) kolku za razítko tělovýchovné jednoty. Sportovní zájezdy byly od poplatku osvobozeny. Pas plný razítek, bez nich se to neobešlo, české i německé při cestě tam, a totéž při cestě zpátky. Nebylo lepší kroniky, než té zelené knížečky. Jen se často stávalo, že došly volné listy. O to pohoršeněji jsme sledovali pasový orgán, který zcela nedisciplinovaně prsknul štempl doprostřed volné stránky naštorc, a ne jako jeho slušnější kolegové pěkně do sloupečku k ostatním razítkům. Myslím, že se jich na stránku při smyslu pro pořádek vešlo osm nebo deset. Rád jsem si je prohlížel. Ty české ne. Ty byly takové neúhledné. Zato ty německé lahodily oku. Často dvoubarevné, zelenooranžové, červenomodré s ornamenty. Krásné.
Nervy, s nimiž jsme převáželi kanistry s laciným německým benzínem (kdo by tomu dnes věřil) a po batozích balíčky s masem a uzeninami. Vše vyvrcholilo, když tehdejší tenisová reprezentantka Maršíková, s kterou jsme neměli nic společného, měla nějaké oplétačky se státní mocí, a nás po dobu mnoha měsíců vždy prohlíželi skrz na skrz. Nakonec náš Trabant již z dálky poznávali, omlouvali se, že nás prohlédnout prostě musí, a pašované maso odhazovali nepovšimnuté stranou.
Už odstranění povinnosti předkládat celní prohlášení bylo velkou úlevou. A po listopadu se začaly dít ty pravé věci. Ještě na jaře 1990 jsme navštívili Buoux a Frankenjuru s vízy do Německa, Itálie i Francie. Později odpadla víza, ale zůstaly potupné kontroly. Ty nejhorší nás čekaly na makedonsko-řeckých hranicích. Dlouhé čekání, arogantní policajti, kartonové dotazníky. Vrchol všeho nastal, když mne krátce po vzniku Makedonie vyzval řecký pasový úředník, abych před jeho očima roztrhal papírovou měnu čerstvě vzniklého státu.
Dodnes si vybavuji údiv po prvním projetí německo-francouzské hranice bez jakékoliv kontroly. S duší vetknutou hluboko v minulém režimu jsem byl fascinován a vůbec mne nenapadlo, že bych něco podobného zažil při cestě na Falkenstein. Skutečně, naprosto nepředstavitelné.
Přeci jen se ale časem drobné ústupky udály. NATO, EU, místo pasů občanky, všechno skvělý, ale pořád to nebylo ono. Až dnes. Dnes se to stalo, a já jsem dojatý, pohnutý a na měkko. Je mi třicet šest, nejsem tedy tak starý, ale určitě patřím do generace, která asi nebude schopna mladším vysvětlit, jak strašně moc významná je poslední změna. A to vůbec nemluvím o těch ještě starších, kteří pamatují výlety do Saska na povolenku (můj otec) nebo pochod nacistických vojsk ku Praze (má babička). A teď?
Teď jsem se sebral a jel. Chystal jsem se již několik týdnů a těšil jsem se. Hned první den. Ne daleko, dokonce ani ne do skal. Jen tak. Prostě si jen vyzkoušet, jestli se mi to nezdá. Prožitek byl umocněn výjezdem z výjimečně hnusné inverze ležící nad Teplicemi. Na Cínovci jasno, měsíc v téměř úplňku. Už jen kousíček k hraničnímu přechodu a ... modrý majáček a německý policajt. Přeci jen se mi to zdálo a šlo jen o krásný sen. Anebo ne? Ne. Policajt nám ukázal padlý stožár přes silnici (jaká to náhoda) a vysvětlil, že musíme jet po staré silnici. Otočili jsme a za chvíli se přiblížili k místu starého přechodu. OPRAVDU jsme bez zastavení projeli, nikdo nikde. Neskutečný okamžik. Vyjádřit slovy záchvěv, který mnou projel, nelze. Něco skončilo a něco začíná. V každém případě se odteď budu cítit v Sasku doma. Ne, že bych chtěl přestat ctít své postavení návštěvníka, ale můj vnitřní vztah k Sasku bude odteďka veskrze domácký. Až do dnešního historického přejezdu čáry mne tahle souvislost nedocházela.
A tak se těším, jak budu do Saska jezdit bez omezení a potkávat se s ostatními Saskomily, kteří se tam také dostanou bez omezení, a bavit se s Němci, kteří zase budou moci bez omezení k nám. Větší dárek k Vánocům, než je tato svoboda přístupu ke skalám, jsme si nemohli přát. Do Nového roku přeji všem, aby měli co nejvíc příležitostí si ji ve zdraví a s radostí užít.
Tschüs Jarda Maršík
Co to má znamenat, to tvoje OK? Se smutkem přihlížíš a toleruješ zánik toho, co jste pracně vybudovali? Hranice a kontrola občanů byla přece opora socialismu, důkaz moci komoušů a STB. Nechceš nám o tom taky něco napsat? Asi toho víš víc než my, nestraníci a neestébáci. Určitě by to vydalo na zajímavej článeček o tom, co jsi udělal pro blaho dělnické třídy a rolníků.
Sebechvála sice smrdí, ale v tvém případě bych to překous. PŘEDEM DÍK...
Už se můžeš podepsat, kámo. Uranový a uhelný doly nejsou, na západ se dostaneš, do školy tě vezmou i bez účasti v KSČ. Komouši už jsou prý úplně jiný než bejvávali, hodnější a štědřejší.
Můžeš napsat co chceš aniž by tě zavřeli, můžeš být i soukromně výdělečný, dokonce i milionář:)
Cítím to, a jsem moc rád!
Tohle léto, jsme vyráželi na skály a na Rozvadově, i když tudy většinou projíždíme bez problémů, jsme zažili ještě velkou prověřovačku od Němců. To, že v autě jeli dva Češi Američan a Malajec, je evidentně tak rozhodilo, že nás prověřovali odstavené téměř dvě hodiny. Kdo však zažil to, o čem píše Jarda, ten se mohl jen pousmát.
Pamatuju se jak jsme chodili do Němec vrchem kolem tetřevů ve Hřensku jelikož jsem neměl 20 kč na víkendovou doložku.Taky fronty při jízdě na běžky když jsem jezdil na Cínovec mě pěkně štvaly.Tak je to pro mne veskrze pozitivum!
David
Před Vánoci Česká republika vstoupí do schengenského prostoru. Stane se tak za téměř jednomyslného souhlasu naší politické reprezentace a za většinové podpory veřejnosti. Mnozí mají dokonce za to, že teprve Schengen znamená naše plnohodnotné členství v EU. Pokud se na naší veřejné scéně proti něčemu zvyšoval hlas, bylo to spíše pozdržování tohoto kroku. Na rozdíl od tématu amerického radaru, o kterém se vede široká celonárodní diskuse, ve které mnozí vyjadřují obavy o naši suverenitu, v případě Schengenu k ničemu podobnému nedošlo. Veřejná debata o kladech a záporech se nesla v natolik povrchním duchu, až lze v podstatě stěží o nějaké debatě mluvit. Ne, že by nyní mohla něco změnit na samotném vstupu, protože naše účast byla sjednána už v přístupové smlouvě. Pomohla by ovšem celkové reflexi Evropské unie a našeho členství v ní.
Většina z nás se těší na to, až budeme projíždět hranice, aniž bychom museli ukázat pas nebo občanský průkaz a ztráceli čas. Málokdo si klade otázku, čím za toto pohodlí platíme. Existují-li v širší míře nějaké obavy, pak ze vzrůstu kriminality s ohledem na to, že Schengen znamená otevřené hranice i pro zločince. Politici tyto obavy uklidňují tím, že je lze řešit, a to zejména společnými opatřeními na úrovni EU. A tady se konečně dostáváme k jádru problému, jehož hlubší pochopení u nás (zatím) citelně chybí - právě tato společná evropská opatření představují náklady za pohodlí Schengenu.
V době, kdy se schengenská spolupráce rozvíjela mimo evropské integrační struktury, se pro ně používalo skromné označení „kompenzační opatření”. Poté, co bylo schengenské acquis Amsterodamskou smlouvou integrováno do smluvního rámce EU, našly svoje vyjádření v tzv. „Prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti”. Tento pompézní titul je zároveň cílem, politickou koncepcí i novým názvem pro spolupráci v oblasti vnitra a justice a některé související agendy.
„Svobodou” či „prostorem svobody” se zde rozumí v první řadě právě zajištění volného pohybu osob v rámci Unie na základě schengenského acquis. Druhé dvě složky, „bezpečnost” a „spravedlnost”, jak napovídá několik programových dokumentů, jsou vlastně vyjádřením oněch „kompenzačních opatření”. Od počátku je zdůrazňována vzájemná těsná propojenost a podmíněnost těchto tří složek, a to, že nelze dosáhnout naplnění jedné bez obou ostatních. Např. akční plán k Amsterodamské smlouvě obsahuje tvrzení: „Svoboda ztrácí mnoho ze svého smyslu, pokud nemůže být využívána v prostředí bezpečnosti s plným zázemím justičního systému, kde mohou mít občané a ostatní obyvatelé států Unie důvěru.“
Spolupráce v oblasti vnitra a justice na úrovni evropských integračních struktur má sice svůj původ již před zahájením schengenského projektu v podobě volné mezivládní spolupráce. Opravdový rozvoj však tato oblast zažívá nikoli náhodou právě od doby, kdy se většina členských států zapojila do Schengenu, a ještě více po jeho začlenění pod ES/EU.
Nekontrolovaný pohyb osob mezi členskými státy přináší problémy, jejichž řešení buď opravdu přímo vyžaduje přesun pravomocí na úroveň ES/EU, nebo - a to ve stále větší míře - slouží jako záminka eurocentralistům pro vyžadování takového přesunu. Všimněme si, že každá revize smluv po Maastrichtu přenáší nové a nové pravomoci z vnitra a justice na evropské instituce a rozšiřuje oblasti s většinovým hlasováním na úkor jednomyslnosti. Instituce toho plně využívají a chrlí jeden předpis za druhým. Nárůst moci institucí ES/EU nad oblastí vnitra a justice je tak v posledních několika letech raketový. Dalším milníkem, plně potvrzujícím tento trend, bude resuscitovaná euroústava alias Lisabonská smlouva, pokud vstoupí v platnost.
Konkrétně s Schengenem souvisí zejména tlak na vytvoření společné vízové, přistěhovalecké, azylové politiky a na harmonizaci mnoha aspektů trestního práva. Jednotlivé členské státy tak postupně ztrácí možnost samostatně rozhodovat o tom, s kterými zeměmi si přejí či nepřejí udržovat bezvízový styk, o tom, komu udělí či neudělí azyl, o tom, jak nakládat s přistěhovalci. V těchto oblastech dnes již s drobnými výjimkami (které odstraní Lisabonská smlouva) dominuje většinové hlasování. Do budoucna se můžeme nadát toho, že západoevropské země, které v minulosti v imigrační politice zcela selhaly, budou chtít řešit své problémy na úkor jiných zemí a zavést přerozdělování imigrantů mezi členskými státy. V oblasti trestního práva, kde se zatím rozhoduje jednomyslně, jsou již nyní přijímána radikální opatření typu eurozatykače; projednávány jsou četné harmonizační projekty týkající se procesních práv či skutkových podstat mnoha kategorií trestných činů. Na základě Lisabonské smlouvy bude i do této oblasti široce expandovat většinové hlasování. Smlouva navíc např. dláždí cestu k vytvoření evropské prokuratury a rozšiřuje pravomoci Evropského soudního dvora v této oblasti.
Schengen je tedy důvodem i záminkou těžkého kalibru pro přesun klíčových pravomocí z oblasti vnitra a justice z úrovně členských států do bruselského centra. Přitom právě vnitro a justice jsou dvě jádrové sféry státní moci, a jejich ovládání představuje základní atribut nezávislého státu. Výše uvedený vývoj znamená, že nezávislost členských států je soustavně omezována a jejich státnost vyprazdňována.
Je smutné, že tyto náklady si naši politici ani občané zatím plně neuvědomují a že vnímání Schengenu kraluje pozlátko odstranění hraničních kontrol, jehož reálná přidaná hodnota je mizivá. Ztrátu pár minut ve frontě na hraničním přechodu lze stěží poměřovat s újmou na státní svrchovanosti.
Podtrženo a sečteno, Schengen je vítězstvím pohodlnosti nad racionalitou a zodpovědností. Zastánce zachování nezávislého státu mu v žádném ohledu nemůže aplaudovat.
vyšlo ve studentských novinách Agora, prosinec 2007
Papoušku, Karle milý :o) Nedělám si patent na rozum, jen bych chtěl vyslovit myšlenku, že sice hledíš do dálek, ale nevidíš si na špičku nosu.
Na Jardovu povahou opravdu nemáš a mně to skutečně stačí. Je mezi námi spusta lidí jako Ty, bohužel. Nezávidím Ti. Trap se dál, my ostatní tu slzu rádi uroníme. Ať se Ti daří.
Jsem rád, že víš jakou mám povahu a že máš svoje jistoty. Já si vždycky ke všemu hledám informace ze všech stran. Mám neskutečnou radost, že ti slušní se mohou pohybovat jak si přejí. Je od tebe dost primitivní mne napadat za to, že jsem upozornil na článek ve kterém jsou názory, o kterých si myslím, že bychom je měli vzít v úvahu a být obezřetní. Povrchní vnímání je tragédií lidí ve všech dobách. S EU to není tak růžové, jak se nám snaží média a politici namluvit. Vždycky budou lidé, kteří budou usilovat o neomezenou moc, vždycky bude hrozit totalita. Nepřeji si to, ale pouze nepřát si to tomu nezabrání. Ano, z volného pohybu mám radost, ale má to ale, to je vše, co jsem chtěl naznačit, milý Azbeste. Taky se měj pěkně.
Ale Karle, každý průměrně inteligentní člověk přeci ví, že každá bílá má k sobě taky černou a dokonce i spousty odstínů šedé. Ale to nám nebrání v tom, aby jsme se z té bílé upřímě radovali. Všechno kolem nás se žene šíleným tempem kupředu a člověk přeci není povrchní jen proto, že se nesnaží všechno na světě ovlivnit k lepšímu. Stačí že dělá ty věci které dělá, s radostí a dobře. A to si piš, že Azbest i Jarda to tak dělají...
Ani od jednoho komentujiciho jsem nevidel polemiku s tim hlavnim o co Karlovi slo, tj. nevyhody Schengenu. Ale jde videt ze Azbest ma vhled do lidi, gratuluju, taky bych si pral mit takovy skill. Mozna by stacilo cist pozorneji. Taky nepsat vetu typu: My ostatni...(kdo jako??) Jinak vcelku souhlasim s Karlem, vstupem do Schengenu jsme ziskali pouze to, ze nebudeme muset cekat na celnici, coz je i pro me pohodlnejsi, ale kdybych si mohl vybrat, radsi budu cekat a hranice mit dal.
Bohuzel, Karle, vetsine lidi(i lezcu) staci zpravy z bedny, ale hlavne ze se leze ne? Celkem sobecky pristup:(
Apropo Karel neni papousek, ale clovek:), mimojine i uvedl svuj zdroj. Pro nechapave le big zloba , kopii clanku nejspis autor vyjadril svuj nazor ne? Mysli vic:)
My ostatní, co vidíme nejdříve tu bílou... Neznamená to, že nevidíme černou, šedou, .... Myslím, že jsem řekl vše, co jsem říci chtěl. Martine a Ty mysli míň, jsi děsně vzdělanej :o)
Jo, vzdelanej jsem, to se neboj. Ale rikat o nekom koho neznas a na zaklade komentare, ze ktereho nemuzes nic vyndat, ze si nevidi na spicku nosu me moc "chlapacky" neprijde, na to clovek nemusi premyslet:)
Zdar woe. To je skoro debata on-line :o) I když víš, že s Tebou osobně nedebatuji rád (ono to totiž moc nejde :o), přeci jen si dovolím malou poznámku. Někdy Ti nos řekne mnohem víc, než veškeré vzdělání :o)))))))) Hezké vánoce Ti přeji, slavíš je vůbec?
Len maly pripevok spoza rieky moravy - to tzv. Schnegensdka dohoda je zjednodusene povedane volny pohyb tovaru a osob. A pohyb osob je mozno menej dolezity ako tovaru, pretoze asi kazdy dopravca vie (aj vycilsit) straty pri cakani na hraniciach. No a ze su aj nevyhody to je jasne. Len si treba zratat vyhody - nevyhody a rozhodnut co prevazuje.
Ale urcite som rad ze uz potupne nemusim sa doprosovat niektorych viz, resp. povolenia vycestovat. Hoci stale este nie sme uplne rovny s najrovnejsimi. A samozrejme je mi luto ze sa vytvorila zelezna opona s krajinami ci na vychode, v azii afrike atd.
Koukám že nesnášenliví, netolerantní ignoranti se ozvali. Kdo má jiný názor je nepřítel, že. Vám by se v socialismu líbilo. Mohli by jste hájit stranickou linii a potírat lidi s nevhodnými názory. Koukám, že masy se po 89 nezměnily. Čau smradi :-)
Ty Karle jeden! když překopíruješ tři stránky, který by se daly zkrátit na tři věty, nevidím v tom vyjádření tvýho názoru. Tudíž nevím, jak jsi přišel na to, že s tebou nikdo nesouhlasí. Jsi to ty, kdo tady uráží na základě něčeho, co sis možná ani nepřečet. Jestli náhodou nejsi jeden z těch studentíků, co odevzdá diplomku a ani neví, o čem byla. A ke státnicím se dostal díky funkci CTRL+C, CTRL+V. :) A když ti to tu někdo nesežere, nakonec se ještě divíš.
Když se dá něco ovlivnit k lepšímu, mělo by se to zkusit. Ale jestli na Strahově postavěj radar, na Brdech národní knihovnu, pak sem ještě tataři hoděj bombu, ve státní pokladničce nezbyde ani koruna prostě my, normální skalní krysy, neovlivníme. A z podobných změn si jednoduše vezmem to lepší, nóóó.... Třeba se díky tomu zloději, bezdomovci, podvodníci a politici přesunou do zaslíbených zemí, což by mohla být další výhoda zrušení hranic....
Měl by tě konečně někdo pořádně vybrabčit!!!
Houly šit!!! ty jedna fidorko, chceš mě nachytat na rampouchách:) jen tak se napálit nenecham, počkej chvilku a uvidíš, kolik krápníků máme za Prahou:)
Za nejpodstatnesi cast prispevku povazuji ten posledni radek "vyšlo ve studentských novinách Agora". :) To jsou takove ty noviny, co lezi po skolach na chodbe spolecne se starymi vytisky Automatizace nebo Alive od GTS. Jednou jsem takhle sel na konzultaci k jednomu panovi (chtel bych napsat profesor, ale myslim ze profesor neni), ktereho si za ta leta docela vazim. Listoval si temahle novinama "... podivejte se, co lezelo na chodbe, docela by me zajimalo, kdo takovehle clanky pise, kdo to vydava a proc to delaji..." :))
duvod?..potreba byt pan dulezity. Takovy typky znam , na stredni jim nejde matika a chemie, ale chteli by bejt desne chytry, to holt nejde no tak aspon dulezity, toz hura do politiky. Takovyhle casaky jsou pripravnym treninkem. Vetsinou neverim ze to mysli doopravdy vazne. Nastesti vetsina vidi "bileji" nez "cerneji" a realita je jina a Schengen je tu. A s tou imigracni politikou bych se nebal ze si ji staty nepohlidaji.- Velky elektronicky bratr nas vidi a vi o kazdem nasem kroku:) Schengen-Neschengen vcera mne jako gastarbajtra organi lustrovali jednou v Praze, dvakrat sem vytahoval doklady v Bruselu (shit a to sem nevylez z letiste!), aby se na me v Lisabonu nakrasne vykvajzli. Uz vim ze v Bruselu sou urednici a proc Lisabonske dohody vznikaji v Lisabonu a ne jinde...
Dnes jsem jel také vyskoušet jaké je to opustit naší zem, aniž bych musel stavět na hranici, stále jsem tomu prostě nemohl uvěřit a hranice jsem projížděl dojatý bez zastavení. Pamatuji si také celní prohlášení, pašování desek Karla Kryla do republiky a jíné věci. Vzpomínám na rok 1990, když jsem jeli s rodičema do Francie k moři, tak nás naprosto šokovalo, že nás nikdo na německo-francouzské hranici nestavěl a stáli tam jen prázdné budky, tak jsem ze zvyklosti zastavili a nikdo nešel, tak jsme se pomalu rozjížděli a báli se jestli po nás někdo nebude střílet. Kdyby mě někdo v tu dobu řekl, že za nějakých 17 let takhle bude opouštět a vracet se do naší země tak bych nevěřil. Tak že "Viva Shengen". P.S: ale jak znám své štěstí, tak mě budou stavět o 100m za hranicí na běžnou kontrolu, jako letos v září když jsem jel do Jury, tak těsně za hranicemi a když jsem jel o 2 týdny na to do Francie, tak nás stavěli asi v 1 v noci za německou-francouzkouskou hranicí
Cetl jsem Tvuj clanek jako by to bylo najake deja vu. Take mne je 36, jaro 1990 viza do Francje, za komousu nas do Polska pousteli jen na vyjezdni dolozku nebo vubec. Je to nadherny pocit. Kto nezazil neuveri. Take jsem v patek zajel na hranice ...jen tak, projet tam a zpet. Zdar vsem.
Cetl jsem Tvuj clanek jako by to bylo najake deja vu. Take mne je 36, jaro 1990 viza do Francje, za komousu nas do Polska pousteli jen na vyjezdni dolozku nebo vubec. Je to nadherny pocit. Kto nezazil neuveri. Take jsem v patek zajel na hranice ...jen tak, projet tam a zpet. Zdar vsem.
prave nyni neprinesla nc noveho, pouze znehodnotila dojmy z tradicne vyborneho clanku jednoho z nejlepsich zdejsich prispevatelu.
internetovi kecalci vsech zemi, bezte do prd*l*!!
Veim ze doba kdy diskuze k clankum na intentovych serverech proste NEBUDOU se blizi. snad jen neanonymni a korektni pripevky pro ucita temata by mohly zustat.
anonymni kecy myslim uz nikoho soudneho nezajimaji. je cas najit si jine hracky, hosi.
souhlas Indym ať Schengen nebo Bém,kecálkové mají zase potravu na kecání,vždy něco najdou,aby je bylo slyšet ahoj pěkné svátky a nezabíjejte se a´t slovně nebo na skalách,či kopcích
Děkuji za neuvěřitelný příspěvěk:-) Po dlouhé době jsem četla článek,který bych snad skoro ráda napsala i já. Bylo to přímo z mého srdce:-)Já i Tom cestujeme mnoho a den otevření hranic jsme oslavili s plnou vervou.
opet vyborne napsano. To me na Evrope vzdycky stvalo - sotva se rozjedes, uz ses zase na hranicich a nekdo te prudi. Pak si jeste musis menit vlastni sestaky za nejake mistni sestaky a vycet podobnych nesmyslnosti by moh pokracovat do nekonecna. Ted uz je tehle dementnosti doufam navzdy konec. A ze to ma svoje negativa? A co nema? Ze se budou pres hranice motat nekale zivly? A tomu nejake hranice nekdy zabranily? Nebo snad radsi nejaky pekny plot, jako na mexicko-americke hranici? A to nezminuju ten opruz, kdyz jsem chtel delat v EU pred nasim vstupem do ni. Fujtajksl, NEVEMORE!
Pratele, nenapadlo nikoho, ze starej komous napsal naschval slabej clanek stim, aby pockal par chabejch odpovedi a pak s profesionalismem starokomunismu roznitil palbu proti svobode ?
Jsem starej emigrant, porad jsem se jeste nevratil,rad bych ale ... furt cekam az ty mrchy zdechnou..... ne ne ne sem starej a furt vozralej lezec, uz mi to moc neleze zato vic chlasta ale porad mam jeste cest nadeji, ze se vratim a tim chci rict ze svoboda zvitezi ! Horam zdar
Recko Makedonsky hranice je, jak bych to rek ? Parada?! U Reka jsi naprosto Evropan , uz ne Rus a nepritel a Makedonie je zeme kde maj opravdu rady Cechy, podivej,uvidis ! Jsem tam casto, tak vim, ktera bije ! Nechci to dal rozvadet ale Marsik je uz dlouho mimo jen se snazi o zavist vijezdni dolozky aby on a jeho par kumpanu ze stary Rudy gardy mohli jezdit ven! Sice s pasem s razitkami v ruznejch barvach ale s jistotou, ze je zadna Ceska pakaz nebude ohrozovat v pravu stranickeho prvovistupu ha ha ha
s nadšením jsem zhltl knížku - Lezení v Sasku -a protože byla původně myšlena pro kamaráda jako dárek ,vyrazil jsem do hudáče zakoupit druhý kus, který nyní zaujímá čestné místo v mojí knihovně.tvoje kniha mě vrátila opět do těch 80-ých,90-ých let kdy veškerý čas jsme trávili v Sasku a navrch i některými lezci o kterých píšeš ve svoji knize.Od roku 1985 se po Sasku pohybuji,lezecky,a vlastně převážnou část své lezecké existence jsem proštrachal v Sasku, tudíž mi tvoje knížka vrcí trochu i ty dny ,které jsem tam strávil, včetně spousty cest na které jsem už takřka zapoměl. Dík za super počtení. Žíža
Registrace
Metodika
lezec.cz
Celý můj lezecký život je pevně spjat s přejížděním hranic.
GPS a mapové aplikace