Mistry České republiky v boulderingu se v sobotu stali Eda Minks a Tereza Kubátová, na 2. místě skončili Štěpán Stráník a Veronika Šimková, na 3. Vojtěch Trojan a Veronika Scheuerová.
V celkovém pořadí Českého poháru pro rok 2019 zvítězil Martin Stráník, který se dnes probojoval do semifinále Světového poháru v čínském Xiamenu a dále usiluje o účast na nominačním závodě pro olympijské hry, a tedy mistrovství republiky tentokrát musel vynechat. 2. místo obsadil Štěpán Volf a na 3. místě se umístil Roman Kučera.
V celkovém hodnocení Českého poháru v boulderingu v ženách zvítězila Eliška Adamovská, následovaná Eliškou Bulenovou, obě toho času na ME ve Voroněži, 3.příčku obsadila Tereza Kubátová.
Záznam finále žen:
Záznam finále mužů:
Zde je reportáž z místa (chronologicky):
Ostravské Trojhalí žije boulderingem
Stalo se téměř pravidlem, že když je venku krásně, konají se lezecké závody. A nejinak tomu je i předposlední říjnový víkend, kdy ostravské Trojhalí přívítalo lezce z celé republiky. Zrenovované průmyslové haly nabízí vskutku velkolepý, vzdušný a prosluněný prostor, kde není problém postavit lezeckou stěnu. Nová boulderingová stage, která byla poprvé představena na pražské náplavce, měří přes 20 metrů a je vysoká 4,5m, je zajímavá nejen pro stavěče, ale zejména pro závodníky. Na krajích kolmá a ve středu méně a více převislá, skýtá možnost připravit problémy různého charakteru. Tak se zde můžeme setkat s koordinačními i velmi těžkými silovými kroky. Pro toto klání, které je nejen posledním kolem Českého poháru dospělých i mládeže v boulderingu, ale zejména Mistrovstvím České republiky 2019 všech kategorií, připravili bouldry čtyři stavěči, Jenda Šolc, Vilda Chejn, Martin Chytil a Denis Pail.
Páteční odpoledne jsme závod zahájili mládežnickou kategorií B. Nejlepší z děvčat, Sabině Skoupé se podařilo topovat čtyři ze sedmi bouldrů, druhé v pořadí, Báře Sedlákové, o jeden méně, k postupu do finále stačilo vylézt dva. I chlapcům stačilo přelézt dva problémy, aby postoupili do sobotního finále. Ovšem závodníci na prvních dvou místech topovali vše a jejich pořadí v kvalifikaci je dáno počtem pokusů na top. Jedná se o Thomase Krou a Mikyho Petríka, a jelikož jsou oba v mládežnické reprezentaci, jejich skvělé výkony nebyly žádným překvapením.
Soutěž dospělých zahájily ženy, a to včetně dívek juniorských kategorií. I na světových pohárech může mládež od 16 let závodit s dospělými, a tak jsme mezi 22 ženami mohli vidět 4 juniorky a 12 dívek kategorie A. Nejlépe si vedla brněnská Veronika Šimková, mistryně ČR z roku 2016, která zaznamenala 7 topů na 10 pokusů, následována Janou Ondřejovou a Veronikou Scheuerovou se 6 topy.
Mužské kvalifikaci kraloval se sedmi topy Vojta Trojan, který má již ve své sbírce mistrovské tituly a je reprezentantem ČR v lezení na obtížnost. Z druhého místa postoupil Štěpán Stráník, následován dalším reprezentantem Štěpánem Volfem se 6 topy. Stejný počet, ale na více pokusů zapsali také Martin Dvorský, Jakub Jedlička a Jakub Skočdopole.
Sobotní semifinálové a finálové boje
Během dopoledne se rozhodlo o postupujících ženách, ve 14 hodin pak začali o své místo ve finále bojovat muži. Pro mládež A a juniory se zároveň jednalo o jejich finálový boj. Mezi dívkami kategorie A se nejlépe vedlo brněnské Emě Galeové, které k vítězství stačil jeden top a dvě zóny nejen k tomu, aby se stala mistryní ČR, ale zajistila si tak i místo v šestičlenném ženském finále; stříbrnou medaili získala o rok mladší závodnice z Velkého Meziříčí Adéla Bajerová se třemi zónami a bronz vybojovala Zuzana Skřičková z brněnského oddílu Rocky monkeys Sokol Brno 1. Z juniorek potvrdila své kvalifikační výkony Jana Ondřejová, 2 topy a 3 zóny, stejný počet zón, ovšem o jeden top méně vylezla Tereza Kubátová a bronz si do Zlína odváží Kateřina Macharáčková.
Chlapeckou kategorii A vyhrál závodník z Nového Boru, Jan Šimůnek, který lezl výborně v kvalifikaci, v semifinále zvítězil a mezi muži skončil místo od postupu do finále. Český reprezentant Lukáš Doleček si vylezl pro stříbrnou medaili, když v kvalifikaci zdolal 3 topy a ve svém finále 3 zóny. Třetí příčka patří pardubickému Sváťovi Vaňousovi, což bylo možná překvapením hlavně pro něj samotného. O další nečekaný výsledek se postaral Eduard Minks se dvěma topy a čtyřmi zónami, který bojoval s lehkou hlavou a nechal za sebou reprezentanty Jakuba Skočáka a Jirku Churavého, a dokonce se jako jediný z juniorů probojoval i do mužského finále.
Jelikož Mistrovství republiky 2019 bylo zároveň posledním kolem Českého poháru v boulderingu, rozdělují se další sady medailí, a to v celkovém hodnocení pohárové soutěže. Nutno poznamenat, že z důvodu kolize MČR s konáním Mistrovství Evropy, se bojů o tituly mistrů republiky nemohli zúčastnit naši reprezentanti soutěžící právě v ruské Voroněži v lezení na obtížnost a na rychlost. A protože mnozí z nich obsadili stupně vítězů v hodnocení celého Poháru, medaile za ně převzali jejich kamarádi zde přítomní.
Finále žen
18:00, 6 žen, 4 boulderové problémy, 2 minuty na prohlídku každého z nich a 4 minuty na přelezení. Leze se systémem OS, začínáme kolmicí. Jako první nastupuje Ema Galeová, nejmladší z finalistek a na pátý pokus dává zónu. Daniele Kotrbové stačí o dva pokusy méně a Tereza Kubátová prvním pokusem zdolává nejen bonusový chyt, ale i topuje. Další v pořadí, ze třetího místa postupující Veronice Scheuerové, se podaří vylézt boulder na druhý pokus. První z juniorek, Jana Ondřejová, zapisuje hned zónu, ale top se jí nepodaří. To však neplatí o nejlepší závodnici kvalifikace i semifinále, Veronice Šimkové, zapisuje top druhým pokusem.
Bílé pyramidové struktury a růžové krátery, to je boulder č. 2. Jednoznačně nejtěžší problém, jelikož pouze dvě závodnice, Scheuerová a Ondřejová, zde zaznamenaly zónu. Naproti tomu třetí boulder, je tím nejlehčím, všech šest finalistek bez zaváhání ihned topuje. Rozhoduje se až úplně na konci, finále je napínavé do poslední chvíle, kdy v posledním problému se tři závodnice dostávají do zóny. Veronika Šimková se může stát mistryní republiky, když se jí podaří topnout. Má k tomu velmi blízko, diváci ji ženou nahoru, ale 20 vteřin před skončením časového limitu padá a v dalším pokusu jí brání nejen nedostatek času, ale též zraněná paže. Vybojovala si stříbro, zlato získává po velmi dobrých výkonech v celém mistrovském závodě Tereza Kubátová a na třetí stupínek vystoupí Veronika Scheuerová.
V celkovém hodnocení Českého poháru v boulderingu pro rok 2019 zvítězila Eliška Adamovská, následovaná Eliškou Bulenovou, obě toho času na ME ve Voroněži, 3.příčku obsadila Tereza Kubátová.
Finále mužů
Bývalá průmyslová hala Trojhalí je již znovu plná fanoušků, kteří hlasitě podporují šest finalistů. Atmosféra je výborná, i proto se závodníci do Ostravy rádi vracejí. Boje o medaile zahajuje nejzkušenější borec, dlouholetý reprezentant v boulderingu, Štěpán Stráník. Začíná na kolmém profilu skokem do dvou fialových oblých chytů, jeden z nich znamená zónu, a tu se Štěpánovi podaří získat druhým pokusem. Druhý nejstarším finalistou je Martin Dvorský, který ke získání zónu potřebuje 4 pokusy. Ovšem poté nastupuje Eduard Minks, který je naopak nejmladším závodníkem finálové šestky, čerstvý mistr republiky mezi juniory, a nejenže okamžitě píše bonus, ale dostane se jako jediný i do topu. Slovenský reprezentant Štefan Bednár bonusový chyt neudrží, zatímco další dva borci zónu zapisují prvním pokusem.
Na nejpřevislejší části stěny čeká další skok, který závodníci zkouší řešit různě, ovšem pouze tři se po mnoha pokusech dokážou dostat do zóny. Třetí boulder připravili stavěči z chytů značky Ember, z větší části z leštěného dřeva, které vypadají moc hezky, leč příliš ,,neberou“. Zde se naši finalisté asi nejvíc nadřeli. Jejich lopotění působilo trochu jako sysifovská práce, mnoho pokusů, avšak jen jedna zóna, a to pro Štěpána Stráníka. A končíme opět na kolmici – z velkých bílých struktur do spoďákové lišty na palce, mikrostup a další spodní lišta a zvednutí do topu. Vše velmi pomalu, za 4 minuty zvládnou sotva pár pokusů. Nejblíže k topu má Štěpán Volf, ale nakonec i tento problém zůstává nevyřešen.
Mistrem České republiky se stává s jedním topem a dvěma zónami Eda Minks, stříbrnou medaili vybojoval Štěpán Stráník se čtyřmi zónami a bronz získává Vojtěch Trojan. V celkovém pořadí Českého poháru zvítězil Martin Stráník, který se dnes probojoval do semifinále Světového poháru v čínském Xiamenu a dále usiluje o účast na nominačním závodě pro olympijské hry, a tedy mistrovství republiky tentokrát musel vynechat. 2. místo obsadil Štěpán Volf a na 3. místě se umístil Roman Kučera.
Nedělní závod dětí
Sluncem prozářená hala vítá nejmladší závodníky, kteří v 9 hodin zahajují soutěž dětí U10. 12 děvčátek a 8 kluků se těší, až se pustí do sedmi připravených boulderů. Rodiče a trenéři podporují svá želízka pod pódiem, vládne zde pohodová atmosféra. Děti ukazují, že už v tak útlém věku se dá docela dobře lézt a kromě jednoho problému je každý boulder aspoň někým zdolán. Tím nejtěžším a jediným nevylezeným zůstává b. č. 5, postavený z oněch polodřevěných Ember chytů a z velkých bílých struktur. Navíc je v převislé části, což kroky jen ztěžuje. Mezi sedmi až devítiletými děvčátky jsme měli závodnice tří oddílů, domácího Tendon Bloku, zlínského Vertikonu a polského Avataru Krakow. Třem děvčatům se podařilo vylézt šest bouldrů a sedm zón, rozhodovaly pokusy. Těch potřebovala nejméně zlínská Adélka Bodanská, která se stala nejen mistryní ČR, ale zvítězila i v celkovém hodnocení Rock point Českého poháru v boulderingu. Stříbro odváží do Polska Zuzanna Luby a bronz putuje opět do Zlína se Sárou Capandovou, která je zároveň druhá v celkovém hodnocení. A zlínskou sílu potvrzuje i Pája Junaštíková ziskem 3. místa v celkovém hodnocení Poháru.
I mezi kluky rozhodoval počet pokusů k přelezení šesti problémů. Nejméně jich potřeboval Dan Školař, který se stejně jako Adélka Bodanská stal jednak mistrem republiky, jednak vítězem celého pohárového seriálu. Jeden pokus navíc a stříbro pro Adama Paara putují do Nového Města nad Metují, 3.místo obsadil polský závodník Maciej Oleksy.
Děti kategorie U12 musely být rozděleny na holky (26) a kluky (15). I zde jsme měli zahraniční účast, mezi děvčaty dokonce ze šesti polských oddílů, hoši přijeli pouze z Čech, Moravy a Slezska. Dívčí kategorii vyhrála Polka Malgorzata Kurek, na druhém až čtvrtém místě skončily Laura Chomynová, Anna Pithartová a Natálka Paarová a za ní další tři Polky. Vítězka zdolala 5 topů a 7 zón, na druhé a třetí místo stačily 3 topy. Závodnice pražského oddílu Green trees monkeys, Laura Chomynová, se stala celkovou vítězkou, stříbro v celkovém hodnocení brala Natálie Paarová a bronz vybojovala Klára Preislerová. Mezi hochy se mistrem ČR stal Jan Štípek s 5 topy na 15 pokusů, následován Lukášem Uhercem se stejným počtem topů, ale na 20 pokusů, 3.příčku obsadil Adam Bernard se 3 topy. V celkovém hodnocení Rockpoint Českého poháru v boulderingu kategorie U12 mezi chlapci je pořadí na prvních třech místech totožné s výsledkem MMČR.
I v nejstarší dětské kategorii lezli zvlášť chlapci a děvčata, začínali kluci. A ani oni nedokázali vystoupat až k topu v bouldru č.5. Mezi kluky byl dnes nejlepší František Danda, který kromě výše zmiňovaného problému vyřešil vše a získal zlato před Járou Šikulou, který k témuž potřeboval o pár pokusů více. Na třetí stupínek vystoupal Lukáš Mokroluský s pěti topy. Tito tři borci si rozdělili i medaile a poháry v celkovém hodnocení celoroční soutěže, a to tak, že první skončil Lukáš, druhý Jára a třetí Fanda Danda.
Ovšem Arina Yurchenko dokázala to, co žádný z kluků, vylezla onen pátý nepříjemný boulder a zaslouženě zvítězila. Vícemistryní ČR pro rok 2019 se mezi děvčaty U14 stala Barbora Bernardová se ziskem 5 topů a sedmi zón. Bronzová medaile se pověsí na krk Valerii Pařilové, která se zároveň stává vítězkou Rock point Českého poháru mládeže v boulderingu 2019. Za ní skončila Bára Bernardová a třetí v celkovém hodnocení Poháru je Arina Yurchenko.
Předchozí zpráva s upoutávkou:
Rock Point ČP a MMČR v boulderingu - 20. 10. 2019 Ostrava - Trojhalí
Je to super místo a dobře zorganizovaný. Zkrátka to má fakt úroveň.
Smůla, že se to krylo s mezinárodníma závodama, ale jinak se nedá nic vytknout. Jen chválit.
Jojo, zavody fajn. Ale bez ucasti mnoha z tech nejlepsich, coz je skoda. Za vse mluvi vyhlasovani celkoveho poradi - z 6 medailistu tam byli 2. Ac lze pochopit ruzne problemy a komplikace, CHS by se mela trochu poucit a vrcholny zavod sezony terminove zvladnout. A neporadat ho v dobe SP dospelych a ME junioru na obtiznost. Repre na obtiznost a bouldery se totiz znacne prekryva.
Jen pro upřesnění. Arinka v holkach U14 vylezla sedmý boulder protože staveci ho pro holky oproti klukům zlehcili. To nic neubírá na parádním vykonu který predvedla. A díky za fantastické závody.
Tomu říkám report ze závodů jedna báseň! Na tomhle by se ostatní mohli učit. Taky super, že byl přenos a je záznam na youtube. Co bylo tentokrát špatné byl zvuk. A taky preferuji sice komentář posledního přenosu, kde ten komentátor lezení podle mě rozuměl víc, jasně, bylo to jiné v tom, že tam byl zároveň ještě moderátor, obecně považuji uspořádání moderátor na místě plus komentátor pro přenos. Mimochodem si vždycky vzpomenu na MČR před pár lety, kde byli dva komentátoři (jeden z nich byl i současný komentátor ČSL) a byla to fakt sranda, bylo to super. Viděl jsem zatím jen muže, kde mě tedy bouldery většinou moc nebraly, jedničku si dal každý v pohodě až na krok do topu, dvojka koordinační skok a dál to nikomu nešlo, trojka se mi líbila, čtverka - škoda, že rozhodčí udělali chybu a stáhli dolů kvlli údajnýmu špatnýmu nástupu pozdějšího vítěze, možná by to vylezl, kdyby měl dost času. Jinak zase - až na jednoho padali všichni ve stejným místě. A takové byly 3 bouldery ze 4. Samozřejmě škoda konfliktu se svěťákem a ME mládeže, to je jasné.
Vítěz, to byla bomba, fandil jsem mu od začátku, pro mě neznámý, velká gratulace! Porazil všechny mazáky i "mazáky".
A v čem rozhodčí udělali chybu??? Už když jsem viděl přímý přenos tak jeho nástup byl sporný. Bohužel ani opakovaně není vidět při nástupu zda měl končetiny tak jak to označili stavěči. Pro nás diváky tam je mrtvý bod. Rozhodčí na nástup koukali přímo, kdy jako první hlídají nástup lezců. Z uvedeného pohybu to vypadá tak, že Eda nedodržel nástupní pozici. Zde si myslím že nedošlo k chybě ze strany rozhodčí, ale lezec si nepohlídal nástup a učinil další pohyb než byl v nástupní pozici.
Naopak, na videu je vidět vše a o správné nástupní pozici není pochyb. Eda měl končetiny, jak bylo požadováno, dokonce se o správné nástupní pozici raději ujistil (na videu je vidět, jak se pro jistotu ještě znova pravou rukou dotýká nástupní boule, pravděpodobně proto, aby se ujistil, že je nástupní pozice ok) a stejně ho rozhodčí stáhli. Je to chyba rozhodčích, to se může stát, jsou to taky jen lidi, popravit je nechci.
Prave ze neni. Je videt horni pulka tela, kde ma 2 ruce na bouli a 1 noha kolmo a 2. noha sikmo vpravo. Ale neni videt zda v 1 chvili mel vsechny 4 koncetiny na startovnich. je mozne ze prava noha byla v dobe obou rukou mimo strukturu a kdyz dal nohu na strukturu, tak uz ruka nebyla na bouli.
Pak je strih na celek kde je sundany a zacina jeho novy pokus, kde se ujasnuje o tom, ze ma obe ruce na bouli a zveda palec.
Celou dobu je záběr na celé tělo. Začíná to cca 1:58:00, je vidět celé tělo, 1:58:04-05 je dobře vidět, že je ve správném postavení. 1:58:08-09 jej sundává rozhodčí.
aha, ale to se bavime o jinem casu.
Ja mluvim o jeho 2. pokusu v case 1:56.12, kde je jen cast tela a nasledne ho sundavaji rozhodci. Znovu nastupuje a pta se jich zda je spravne.
Řekl bych to jinak - ty ses bavil o nesprávné situaci, kterou jsem já na mysli neměl (a rozhodčím jsem ji nevytýkal), když jsem zakládal tohle vlákno. A pokračoval jsi v tom i ve chvíli, kdy jsem popsal, co je vidět na videu, tedy, že je tam závodník vidět celý. Takže? Když se budeš bavit o té situaci, a ne o jiné, co tam vidíš?
nohy ok. 1 ruka ok, 2 ruka sporna. Asi bych hodne premyslel zda ano ci ne. Spis bych rekl ze ne. Proste ten chyt druhou rukou nekontroloval. 2x se snazil ho jen dotknout.
Ale ja nevedel ze mluvis o jine situaci. Mel jsem za to, ze byl sundany na 4 jen 1x. takze jsem se na video dal nedival a hledal jen tu situaci o ktere jsem ze soboty vedel.
Tak nějak jsem tušil, že nyní napíšeš, že i v té situaci, kterou jsem měl na mysli já, rozhodčí chybu neudělali - ač jsi v tom předtím ty sám problém neviděl. A to i přes průkazný videozáznam. To mluví za vše ;) Vtipný je, jak nejdřáv napíšeš, že byla 2. ruka sporná a o chvíli později si protiřečíš, že prostě ten chyt druhou rukou nekontroloval. Důvěryhodnost tvých slov tím pádem nula. Nejde to diskutovat, jde o to nesouhlasit, že...hlavně ve chvíli, kdy jsi byl mimo a teď bys musel uznat, že jsi neměl pravdu.
Predtim jsem problem nemohl videt, protoze tu tvou situaci jsem predtim nevidel. V sobotu jsem tam byl fyzicky a vedel jen o tom prvnim sundani, zavod jsem cely nesledoval. Proto jsem na videu hledal jen to prvni a na cele 4 minuty se nedival.
A nevim vcem si protirecim. Zacinam tim, ze ta 2. ruka je proste sporna, = mohla byt uznana i neuznana, zalezi asi na uhlu pohledu. Jednoznacne kontrolovane to nebylo. A jak nad tim a sepisuji premyslim, tak dojdu k zaveru ze ja osobne bych ji taky v dane chvili neuznal.