Sníh roztál, konečně. A my jdeme do finále vážení.
24. a 25. dubna se opět sejdou všichni milovníci boulderingu na akci Petrohradské PADání. Už poosmé. Místo startu jasně napoví, že se vydáme do nejzápadnější části žulového ráje zvaného souhrnně Petrohrad, tam, kde vlastně bouldering v oblasti vznikl. Kdo však zná oblast z doby dřívější, bude překvapen, kolik nového se tu objevilo.
Start 24. dubna v deset hodin v obci Ležky nedaleko Lubence.
Prezentace možná od devíti, každý prezentovaný se rovnou může vydat do lesa na bouldery (fakt už žádné ohňostroje). Každý účastník si už od startu odnese slušnou porci dárků (sada chytů, vymazlený průvodce po nové části, balzám na prstíky), večer pak proběhne tombola s cenami okolo padesáti tisíc. Startovné stejně jako vloni 400 Kč dospělí, 100 Kč děti. Parkování bude vyznačeno a bude možné pouze na těchto místech.
Lezení v sobotu do pěti, v neděli od deseti do tří.
Kategorie žen, chlapíků a děcek (mladší do r.n. 1999 včetně, starší 1998 – 1994). Děcka pouze v hlavní kategorii.
Autokemping v Jesenici otevřen již od pátku, možnost ubytování v chatičkách, stanu nebo pod širákem. Zázemí bude obvykle parádní. V pátek nějaký ten ohýnek, v sobotu tři kapely, spousta veselí.
Soutěží se klasicky o nejvíce bodů za nejtěžší přelezenou osmičku boulderů z celkového počtu asi 400 kousků. Děti začínají na trojkách, holky na čtyřkách, chlapi na pětkách. Hlavní soutěž probíhá po oba lezecké dny. Opět proběhne i soutěž o nejpilnějšího sběrače, kde vyhrává ten, kdo vyleze absolutně nejvyšší počet boulderů v rámci soutěžní klasifikace (holky, muži – viz výše). Letos nebudou bonusy, ale na dvou stanovištích bude možné si otestovat lezečky Rock Pillars a bude natažena slack lajna. Až se to bude blížit, zase rozjedeme tipovací soutěž o počet účastníků.
Boulderů je strašně moc. Leze se nejen po klasických lištách, ale je tu i řada boulových problémků, technických ploten a krystalových lahůdek. Neuvěřitelná je koncentrace těžkých věcí – více než dvacítka věcí mezi 8A a 8C. Nejsou to žádné krtkoviny, spíše naopak. Kdo zrovna nepoleze, bude se mít na co dívat. Terén, kdo nezná Mlýňák, je hodně různorodý. Od slunného velmi řídkého borového lesa s kameny na parádní rovince (batolata s sebou) až po poněkud zapomenutější části ukryté ve stínu lesa. To má ovšem ono kouzlo, že letos opravdu bude možné si nalézt klidnější část dále od davů.
Zase jsem to nějak zpackali s Karlem, hodně tomu dal letos i Číža. No a rozhodně bychom to nemohli spustit bez partnerů. Těmi materiálovými jsou: PAD, Luna Rossa, Rock Pillars, Climb On, Fabrika, AIX, Ocún.
O kamenech pod Ocasem Velryby vím, ale je to hrozně zarostlé, stejně tak zahrabané věci pod lomem (momentálně se tam nedá ani projít kvůli polomu). Díky za info, ale všechno tam být nemůže.
Takhle to bylo i vloni. Má to několik důvodů. Jednak bych rád, aby byla alespoň částečná kontrola nad výstupy, bylo by hezký, kdyby si účastníci užili společný večer, ale nejdůležitější je respekt k přání majitele, který je rád, když mu někdo do šera neběhá po pozemku. Nikdo nikoho samozřejmě ze skály sundavat nebude a nikdo netvrdí, že se to musí do minuty splnit. Na druhou stranu je slušností určitá pravidla (měnící se v podstatě v přání) dodržovat. No a ten čas na plakátu - to je úlet, na kterej mě první upozornili Němci, sjednám nápravu.
tak ted uz to zcela chapu a dava mi to smysl, jednali se o prani majitele soukromeho pozemku tak je to jasne, urcite je i fakt spolecne straveny vecer :-p a kontrola vystupu me ani nenapadla ale asi to ma opodstatneni :) diky za odpoved petre