Před šesti lety to byl jen starý, nevzhledný lom u benzínky, kolem kterého většina lidí bez povšimnutí projela. Já se ale zastavil. Viděl jsem stěny schované pod nánosem suti a hlíny a v hlavě se mi spustil plán: vize lezecké oblasti, co by kamenem dohodil od Prahy, kde si zalezou i rodiny s dětmi.
Chamonix, nejlepší horské hřiště v Alpách, není třeba asi představovat. Pokud máte zrovna choutky na horské lezení ve zdejší parádní žule, ale chcete se co nejvíc vyhnout dlouhým nástupům, rozbitým ledovcům a jiným strastem běžného alpinisty, vyrazte na Enversku.
Uganda. Každej si představí národní parky s množstvím africké zvěře, ptactva, hadů, moskytů s malárií a hlavně horské gorily. Gorily jsou pouze na malém území na pomezí Demokratické republiky Kongo (aktuálně probíhají boje mezi povstalci a armádou u hranic se Rwandou), Ugandy (800 US) a Rwandy (1500 US cena za permit). Ano i tam jsme byli.
Ale hlavní cíl vejletu do této
Lezecká oblast Marjan je prý údajným darem od Boha lezcům ze Splitu, neboť jen málokdo se může pochlubit tak pěknou lezeckou oblastí přímo uprostřed města.
Sotva jsme se vrátili z Mauritánie domů na týden, už opět nasedám do letadla směr Brazílie.
Stejný přestup v Istanbulu jako do Afriky. Jen jiné letadlo a delší let 12 hodin. Pod sebou vidíme poušť v Mauritánii, tam kdesi dole jsme objevovali Ben Amera. Letadlo nabírá směr Senegal a pokračujeme za oceán. Do Brazílie nepotřebujeme vízum. Přistáváme v São Paulo ve 20
V roce 2022 jsem lezli v Ománu Jabal Misht 2090 m.n.m. Východní stěna 1100m/ French pillar 6b+ (dva dny). Lukáš řekl, že už nechce spát ve stěně. Takže jsem našel krásnou horu na jihu Afriky. Hora přezdívaná Spitzkoppe 1728 m n. m. – známá pod přezdívkou: Namibijský Matterhorn.
Mrazivý krunýř sevřel Česko. V této chvíli směřuje s námi letadlo do slunného Palerma. Při přistání hlásí pilot pozemni teplotu nočního letiště. Rozdíl oproti Česku je neskutečných 36 stupňů.
Opět venku je pod nulou, je čas poohlédnout se za lezením v teple. V roce 2023 jsme lezli v Namibii, pohodová africká země. Hledám na netu a objevuji francouzský lezecký článek:
Ben Amera 633 m.n.m. – druhý nejvyšší monolit na světě se nachází na Sahaře. Lezecká oblast objevena roku 2020.
V dalším článku čtu bezpečnost v Mauritánii:
Tak si doma polehávám se sádrou na noze, která značí, že letošní sezóna v horách pro mne asi skončila. Takže jsem se rozhodl podělit se o zážitky z lezení na Tofaně, na tom nádherném kopci, který se vypíná nad Cortinou d.Ampezzo. Jó, je to ta Cortina, kde bude příští olympiáda.
Spojit naplnění dětského snu o cestování po Africe za žirafami a lvy s lezením? Nejlépe je prý začít Afrikou soft, a to Jihoafrickou republikou se skalním lezením světového významu. Nakonec se mi to podařilo těsně před začátkem covidové pandemie. Ukecávám dva kámoše, kupujeme letenky do Johannesburgu, balíme lana a v únoru 2020 vyrážíme na tři týdny na jih.
Před šesti lety to byl jen starý, nevzhledný lom u benzínky, kolem kterého většina lidí bez povšimnutí projela. Já se ale zastavil. Viděl jsem stěny schované pod nánosem suti a hlíny a v hlavě se mi spustil plán: vize lezecké oblasti, co by kamenem dohodil od Prahy, kde si zalezou i rodiny s dětmi.
Cesta od této první myšlenky k otevření oblasti trvala déle než 6 let. A rozhodně to tedy nebyla procházka růžovým sadem.
Forrest Gump v Davli
Vše začalo na úřadě. Starosta byl naštěstí pro a město Davle nám tedy dalo zelenou. V tu chvíli jsem si připadal trochu jako Forrest Gump – prostě jsem začal běžet (resp. spíš kopat) a k mé vizi se postupně začali přidávat další a další nadšení lidé. Pomalu mezi keři, kopřivami a zpod nánosů hlíny začaly vykukovat první kompaktní plotny. Pod nimi rostly přístupové chodníčky, schody a terasy pro bezpečný přístup a pobyt dětí. Odklízeli jsme hromady suti a sázeli stromy.
„Myslím, že jste si ukousli příliš velké sousto.“
Přesně tuto větu jsem uslyšel od jednoho lezce. Asi nám nevěřil, ale my věděli, že to prostě dáme!
Tuny hlíny a 200 výšlapů se sbíječkou
Pokud si představujete tvorbu cest pouze jako vrtání nýtů do čisté skály, v Davli tomu tak tedy rozhodně nebylo. Například v sektoru Bílý tesák bylo potřeba v některých místech „odtěžit“ až metr skály, abychom se dostali na kompaktní a pevný materiál, na kterém by se dalo bezpečně lézt.
V sektoru Černá dáma zase musel nastoupit bagr, který odvezl neuvěřitelných 28 tatrovek hlíny, abychom srovnali svah a vytvořili bezpečný prostor a zázemí pro lezce a jejich děti
Více než 200x jsme museli ke skalám táhnout těžkou sbíječku s centrálou a strávili bezpočet hodin s krumpáči a lopatami v rukou.
Teprve potom jsme byli odměněni „bonbonkem“ na závěr - samotným vrtáním cest!
Rakouský standard v Čechách
Cílovou skupinou jsou pro nás hlavně rodiny s dětmi. Chceme, aby lezení bylo dostupné a přehledné. Proto v lezeckém parku Davle najdete pod každým sektorem nákresy cest na tabulích, tak jak je to zvykem v moderních oblastech v Rakousku.
Velké otevření: 30. května!
Více než 6 let naší práce vyvrcholí. 30. 5., kdy oficiálně otevřeme Lezecký park Davle pro veřejnost. Přijďte se podívat, co se dá vytvořit, když máte vizi a partu nadšených lidí, co se nebojí práce.
Tímto článkem bych moc rád poděkoval nejen městu Davle, které financovalo veškerý použitá materiál i náklady spojené např. s bagrováním či odvozem hlíny a suti, ale především také všem dobrovolníkům, kteří se ve svém volném čase a zcela zdarma na tvorbě této oblasti podíleli. Obzvlášť jednomu nadšenci, který nechce být jmenován a který zde prací na terénních úpravách strávil více než neuvěřitelných 350 dní práce! Nebýt jeho, otevření této oblasti by bylo výrazně opožděno. Díky moc kámo!!
Veškerá topa a info o cestách (nejen) Lezeckého parku Davle najdete u mě na webu:
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.