Soustředění reprezentace, které proběhlo ve dnech 13. – 18.7. v Innsbrucku, navázalo na sérii společných tréninků a soustředění, uskutečněných v průběhu května a června.
Mára Holeček je 2x v předvýběru na Piolets d'Or 2020
Marek Holeček je dvakrát v předvýběru horolezeckých výstupů na ocenění Piolets d'Or 2020 za rok 2019, a to jednou se Zdeňkem Hákem za jejich prvovýstup Ufo Line na Chamlang (7319 m) v Nepálu a pak s Radkem Grohem za prvovýstup Boys 1970 na Huandoy Norte (6397 m) v Peru.
Před nějakým časem mě napadlo strávit celé jaro doma a lézt jen v Čechách a poznávat tuzemské skalní oblasti. Kdo ví, jestli bych se k tomu kdy dostal, nebýt Koronáče. Celý projekt bych zřejmě stále odsouval na vedlejší kolej.
Časopis lidé&HORY hledá redaktora, budoucího šéfredaktora
Časopis lidé&HORY hledá zájemce na pracovní pozici redaktor, budoucí šéfredaktor. Časopis lidé&HORY, dvouměsíčník o rozsahu 104 stran formátu A4, vychází od roku 2002.
Juniorská mistryně světa Francouzka Luce Douadyová zemřela po pádu, když uklouzla na exponovaném přístupu ke skalách v Le Luisset - St Pancrasse u Grenoblu, kam se v neděli vydala s přáteli.
Valná hromada ČHS dnes změnila stanovy, v nichž posílila roli velkých oddílů na úkor těch malých a individuálů, do výkonného výboru zvolila Pavla Blažka, Marka Klímu a Jiřího Olivu, vyslovila se pro pojištění odpovědnosti členů a zvýšila předsedovi odměnu na 60000 Kč/měsíčně.
Nové číslo časopisu lidé&HORY přináší mnoho zajímavého nejen z období koronavirusu, který hluboce ovlivnil naše možnosti aktivního pohybu, ale i mnoho zajímavých námětů a článků z celého světa.
Ve vzpomínkách na „dolce“ život a místní okolo jezer Como a Maggiore… Jaká je pravda?
15. března 2020. Jen datum, které už je za námi? Nikoliv. Naše svobody budou počínaje následujícím dnem výrazně omezeny. Do Evropy dorazila „Čínská viróza“.
Alpendurst, když si chcete zkusit horskou vícedélku
a příjemně zalézt na rule
Stanujeme v kempu Kapellenweg v Saas Grund. Máme cajky na lezení i do bílého, kdyby se zachtělo, a večer u piva počítáme, jak co vychází časově.
Lagginhorn ráno z kempu a lanovkou na Hohsaas by byl hodně napnutý, respektive by pro nás pravděpodobně znamenal pěší sestup 2.500 m, do čehož se nám nechtělo. Je prostě lepší jít z Weissmieshütte nebo Berghütte Hohsaas. Jako třetí možnost jsme na příště objevili při aklimatizačním lezení v klettergarten Laggin vhodné místo na bivak, kde už bylo postaveno několik zídek pro stany, neboť ve Švýcarsku se smí stanovat nad úrovní lesa (tam kde to není zakázáno, jako např. v Zermattu). Bonusem bivaku je asi 150 výškových metrů nad Weissmieshütte, takže víme, kde příště začneme :-)
Klettergarten Laggin
Nabízí přes 30 mírně položených až mírně převislých cest v klasifikaci od 3b do 7b. Podrobnosti a topo k dispozici na https://weissmieshuette.ch/aktivitaeten/klettern/. Trošku jsme se rozlezli, podle hodinek jsme za den nastoupali 900 m, míříme do kempu s pocitem, že jsme nelenošili. Večer u pivka plánujeme na další den cestu Alpendurst na Jegihorn.
Ze Saas Grund lanovkou na Kreuzboden, nastoupat necelých 350 m na odbočku k Jegihornu a zbývá už jen 150 m přímo k nástupu cesty Alpendurst. Co polezeme, celkem tušíme, ale dokud jsme nepřelezli, nevíme. Přímo pod nástupem cesta vypadá, že to není daleko. Ale stoprocentně jsme si jisti jedině tím, že to daleko je, a sice přes 300 výškových metrů, 14 lanových délek. Po včerejším rozlezení usuzuju, že mi budou stačit pohory a netahám lezečky. Máme sedák, přilbu, šedesátku lano, 12 expresek, dva prusíky, kdyby náhodou, nějaké šroubovačky, v batohu větrovku a petku vody, jabko, tyčku a kousek chleba s lovečákem :-)
Je 10:29, jdeme na to! Nad námi jsou minimálně 3 dvojice ranních vstavačů a rychlíků, co se cestou nezakecali. Ráno se vyplatí být rychlý. První délky naznačují, že pohorky budou stačit a u štandu je pohodlí. Třetí délka je „point of no return“, protože má mít 40 m, takže slanění by nebylo jednoduché ani s šedesátkou. Jištění je parádní, takže postupujeme celkem spokojeně délku za délkou. Sem tam fotka, sem tam napít, něco zobnout a jít dál. Zhruba v půlce stupy trošku zjemněly a „zkolměly“, pak to zase povolilo. Kolem osmé délky ztrácíme přehled, kolikátá délka to je, ale to moc nevadí, stejně se leze až nahoru. Kolem desáté délky už kontroluju čas kvůli lanovce a uvědomuju si, že trochu klesá koncentrace. Poslední čtyři délky by asi šly lézt jako dvě délky, ale raději na štandu přeci jen dobírám. Na vrcholu jsme 14:40. Průvodce říká 4-5 hodin, jsme spokojení. Posvačíme, doplníme tekutiny, uděláme pár fotek a opatrně sestupujeme nepříliš komfortní stezkou, místy po balvanech. Lanovku stíháme tak tak, a to ještě díky tomu, že díky velkému počtu turistů ještě vozili na Kreuzboden terénní koloběžky.
Vracíme se do kempu Kapellenweg, jsme trošku utahaní a na další den plánujeme lezení v klettergarten „Zur Kapelle“. Možností je víc, my si vybíráme nedalekou malou technickou plotnu se 7 cestami od 5a do 5c+, kterou přelezeme celou.
Večer se v Saas Fee potkáváme s kamarády z loňské zimy a trošku zapaříme. Ráno balíme, protože počasí se pomalu začne kazit a prstíky jsou maličko olezené. Když odjíždíme, zlehka padají první kapky vody a jsme spokojení, že lezení vyšlo. Tak zase příště!
Ke stěně přicházíme se značným respektem
Šestá délka začíná teráskou s legračně působícím kamenným mužíkem
Pohled od pátého štandu – moc to neubývá
U osmého štandu krásný odštěp a Lagginhorn
Dobírám, je to pěkné lezení
Třetí délka
Horolezci v nástupu vpravo dole jsou jen bleděmodré tečky
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.