Slavnostnímu otevření Téryho chaty ve Vysokých Tatrách předcházely tři roky příprav a roční výstavba.
Zřizovatelem chaty byl Maďarský karpatský spolek ( Magyarországi Karpategylet Evkönyve - MKE), komise, kterou pro přípravu a výstavbu ustanovil, vybrala vhodné místo pro stavbu 11. května 1898. Bezprostředně poté byla pod vedením architekta Gedeona Majunka (který stavbu z velké části i financoval) zahájena stavba.
Iniciátor její výstavby, funkcionář karpatského spolku Edmund (Ödön) Téry se při slavnostním uvedení do provozu dočkal významné pocty, neboť chata byla pojmenována po něm.
Téryho chata na dobové pohlednici; stav před rokem 1934
Téryho chata nacházející se v Malé Studené dolině ve výšce 2 015m, je druhou nejvýše položenou celoročně horskou chatou v Tatrách (nejvyšší je Chata pod Rysmi – Chata pod sedlom Váha ve výšce 2 250 m).
V době slavnostního otevření se jednalo o prostou útulnu, v jejímž přízemí byla kuchyně, cimra horských vůdců a komora, v patře měla čtyři místnosti a jídelnu. Její kapacita nepřesahovala 16 osob. Záhy však, ještě v režii Maďarského karpatského spolku, došlo k první přestavbě, při které byla kapacita rozšířena na dvojnásobek a chata obdržela svoji typickou obloukovou střechu. Další úpravy provedl její další majitel, spišskoněmecký Karpathenverein v roce 1936. Po této rekonstrukci byl rovněž zahájen celoroční provoz chaty. Poslední velkou úpravou prošla chata v letech 1979 – 1982.
Téryho chata na dobové pohlednici; kolem roku 1910, po první přestavbě
Téryho chata má ideální polohu pro nástup horolezeckých túr nejrůznější obtížnosti, je rovněž výbornou základnou pro základní horolezecký výcvik. Není proto divu, že chatou za léta její existence prošlo několik generací slovenských a československých horolezců, z nichž mnozí byli s chatou a jejím provozem spojeni i profesně. Pracoval zde např. horolezec a horský vůdce Štefan Zamkovský, Slávo Cagašík, Julo Parák (jeden ze zakladatelů profesionální horské služby v Tatrách) nebo legendární tatranský chatár Belo Kapolka.
Každopádně však Téryho chata, láskyplně zvaná „Terynka“ sehrála v historii tatranského horolezectví nezanedbatelnou roli. -tof-
Zcela mimochodem, na stránkách JAMES byly právě včera publikovány podklady k výběrovému řízení na nájemce - chataře na Terynce.
Tak kdyby se někdo chtěl odstěhovat do Tater :)
Viz:
http://www.jamesak.sk/articles.asp?portal_id=1&pageid=1&id_dependency=9324&akcia=1
Začátkem prázdnin jsem byl v tatrách popocházet s rodinou.
Nového chataře hledali i na Rainerku, a byla tam velká petice o zachování stávajcího chataře. Někdo se snaží rejžovat zlato na turistech.
Od místních jsem se dozvěděl že o všechny chaty projevila zájem nějaká banka s úmyslem koupit a prodat za co nejvíc. Takže rychle do tater než bude stát noc 50Eur bez jídla :)
Na Rainerce končí nájemci smlouva s vlastníkem, kterým jsou Štátné lesy. Takže se připravuje výběrové řízení na nájemce nového...nebo samozřejmě starého.
Pokud nejsem mimo, tak Jílek skončil sám od sebe, nájemní smlouva mu ještě běžela.
Som rád, že niekto píše na lezca aj články s historickými faktami, díky za to. Ale aby to nebola samá chvála, celkom mi vadila stručnosť a hlavne omyly a nepresnosti:
1. MKE je Magyarországi Kárpát-egyesület a nie Magyarországi Karpategylet Evkönyve.
2. Téryho chatu nestaval ani nikdy nevlastnil MKE, ale MTE ( Magyar Turista Egyesület), ktorý sa od MKE oddelil ešte v roku 1891.
3. "druhou nejvýše položenou celoročně horskou chatou" - správne 2. najvyššie položená alebo najvyššie položená z celoročných
4. Karpathenverein (nástupnická organizácia MKE) chatu nikdy nevlastnil.
5. Rekonštrukcie v 30-tych rokoch urobil KČST.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.