Reinhold Messner, první člověk, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíku, přijel do Prahy na svou poslední velkou horolezeckou přednášku The Final Expedition. Před večerním vystoupením v sálu O2 Universum si dnes ještě udělal zastávku na tiskovce na lezecké stěně Smíchoff, kde po boku své ženy Diane Messner odpovídal na dotazy novinářů a horolezeckých nadšenců.

"Dobrodružství, ticho a nebezpečí jsou podstatnou součástí horolezectví. Divočina z něj ale bohužel postupně mizí. Dnes si můžete skoro většinu cest vylézt sami úplně turisticky, ale skutečný alpinismus začíná tam, kde ještě nikdy nikdo nebyl, kde jde o život - buď přežijete, nebo zemřete. Příroda je totiž milionkrát silnější než my," poznamenal na tiskovce Reinhold Messner.

Celou akci včetně The Final Expedition zaštiťují Honza "Tráva" Trávníček a dokumentarista Petr Horký: "O2 Universum bude největší cestopisná přednáška v českých dějinách, přijde 3800 lidí - pouze Hanzelka a Zikmund měli větší publikum, ale to bylo ještě v Československu," připomněl velikost projektu na úvod tiskovky.



Pořadatelé museli večerní přednášku pro velký zájem přesunout z původního Kongresového centra do většího sálu v O2 Universum v Libni u nově zrekonstruovaného metra Českomoravská.

"Reinholdovi se tu v Praze hrozně líbí, takže mu chceme udělat radost, že ho Česká republika hezky přijala," doplnil Tráva. 

Lezení se podle Reinholda Messnera v posledních letech radikálně proměnilo, ale nesmíme zapomínat na to, jak tradiční horolezectví vzniklo. Proto je pro něj důležité předat toto dědictví další generaci. "V tom mi pomáhá i moje žena Diane. Dnešní lezení je krásné, zdravé a má svou vlastní ekologii, ale není to totéž co horolezectví," vysvětlil 81letý cestovatel. Jeho žena Diane vidí největší rozdíl mezi sportovním lezením a horolezením v tom, že výkony v horolezení se nedají nijak změřit.



"Nikdy bych nešel na horu s kyslíkem, ale dnes už by mi to bez něj zdraví nedovolilo. Jako Evropan cítím povinnost ctít tradici alpinismu tak, jak ji formovali jeho průkopníci, například Britové," dodal italský dobrodruh.

"Můj vztah k horám se v průběhu života mnohokrát proměnil. Poté, co jsem přišel o sedm prstů na Nanga Parbatu, už jsem nemohl lézt tak jako dřív. Vysoké nadmořské výšky mě ale nepřestaly fascinovat, a tak jsem podnikal výstupy i na nižší vrcholy, například v Africe nebo na Aljašce. Po šedesátce jsem si ale řekl, že to už stačí, začal jsem budovat svoje muzeum a vyprávět příběh," uzavřel Reinhold Messner. Pozvánku přednášet dostal například i z Ukrajiny, ale taky z ruského Petrohradu, což odmítl.





Součástí projektu byl také speciální večer v Pražské křižovatce, který byl určen pro omezený počet hostů z byznysu, lídrů a veřejně známých osobností. Akci dodal vážnost svým příchodem a účastí i prezident České republiky Petr Pavel, který měl s Reinholdem Messnerem krátké osobní setkání a pak si vyslechl celou jeho přednášku včetně následné diskuse. Informovali o tom odpoledne pořadatelé v následné zprávě po tiskové konferenci.

„Pro mě je to setkání s člověkem, který celý život posouval hranice možného a ukazoval, že člověk dokáže neuvěřitelné věci - a přitom všem zůstal úplně normální. Jeho vyprávění člověka tak vtáhne do děje, že si místy připadá, jako kdyby v těch osmitisícových výškách byl s ním,“ uvedl prezident Petr Pavel dle zmíněné tiskové zprávy.