Tento článek není v žádném případě namířen proti Zéďovi, který je můj kamarád, ani proti jeho aktivitám v oblasti přejišťování cest. Každá tragédie je pro všechny účastníky hrozným zážitkem, zvlášť když se jedná o blízkého člověka. I já bych se pravděpodobně snažil vyřešit tento problém co nejrychleji a nejjednodušší cestou a v prvním kole bych určitě oslovil lezeckou veřejnost a své kamarády s prosbou o pomoc.
Nicméně jsem se zamyslel nad čísly, která Martin uvádí ve svém příspěvku, a především nad systémem, jak by to celé mělo vlastně fungovat. Oficiální reporty turistického ruchu často pokulhávají za realitou kvůli šedé ekonomice, ale každý, kdo na ostrově v sezóně byl, vidí ten obrovský nápor. Na vrcholu sezóny je odhad 3 000 lezců týdně zcela reálný.
Roman Kučera (Kůča ) při on-sightu Fun de Chichunne 8a
foto by František Jelínek
Při započtení vysoké i nižší sezóny a rostoucích cen ubytování mi vychází tato kalkulace:
Průměrná cena ubytování se dnes pohybuje minimálně kolem 600 Kč (25 EUR) na osobu a noc. To je pro 3 000 lezců jen za ubytování 12 600 000 Kč týdně.
Když k tomu připočteme útratu za pronájem skútru, snídaně, nákupy a večeře v restauracích, je odhad 50 EUR (1 200 Kč) na osobu a den velmi střízlivý. Realita bývá často vyšší. To znamená dalších 25 200 000 Kč týdně v přímé útratě.
Dohromady v hlavní sezóně nechají lezci na Kalymnosu kolem 37 800 000 Kč (1,5 milionu EUR) týdně.
I kdybychom vzali v potaz výkyvy mimo špičku, za sedmiměsíční sezónu se bavíme o částkách vysoko nad půl miliardy korun. A to počítám velmi při zemi – nezahrnuji letenky, trajekty ani fakt, že mnozí utratí mnohem víc. Sami si můžete spočítat, kolik jsme tam nechali za posledních 10 let.
Kalymnos jsem navštívil několikrát a mluvil jsem tam s místními. V jedné věci se všichni shodují: nebýt lezců, je Kalymnos chudý ostrov kousek od Turecka. Teprve lezecký boom přinesl pracovní příležitosti a peníze. Bez nás to bude opět jen zapomenutá díra v Egejském moři. Můj osobní názor je, že o bezpečnost cest by se měl starat především ten, kdo z nich má největší užitek – tedy ostrov Kalymnos, potažmo jeho vedení. Investice do bezpečného jištění je investicí do budoucnosti jejich vlastního byznysu.
Nejsem žádný šetřílek a Brumlu jsem znal přes 30 let, ale přijde mi ne zcela férové chtít po lezcích, aby tam jezdili, nechávali tam takové peníze a ještě si sami platili za materiál na jištění. Kdyby vedení Kalymnosu vyčlenilo třeba jen 0,1 % ročně z těchto peněz na údržbu jistících bodů, tak by Péťa žil a nemuselo by se spoléhat na milodary.
Spíše než finanční příspěvek by od lezců pomohla celosvětová blokáda. Stačilo by, aby jeden rok nikdo nepřijel. Ten odliv financí by byl tak markantní, že bychom viděli, jak rychle by se systém financování údržby vyřešil. Byla by to zpráva i pro další oblasti (Leonidio, Manikia atd.), že pokud se nebudou starat o bezpečnost cest, přestaneme u nich utrácet peníze.
Lezeckých oblastí u moře jsou stovky. Budeme do budoucna finančně dotovat i je? Jestli ano, začněte raději hned šetřit.
To je dobrý point. Jen si myslím, že ve chvíli, kdy ostrov už teď praská ve švech a nejspíš bude dál, nemají místní moc důvod sahat si do vlastních kapes a řešit to nějak systémově. Lidí je tam už teď víc, než se pohodlně vejde, takže lákat další masy nepotřebují. Takže nakonec to na těch lezcích a pár srdcařích zůstane.
SC
Re: přelezcováno
12:18:32 23.04.2026
Ano, pan Litochleb to popsal naprosto trefně a - pokud by to bylo nutné - beze všeho bych se pod to podepsal.
Co se týče Vašeho názoru, s tím nesouhlasím - RL přeci nepsal o tom, že by investice Kalymnosu do přejišťování měla lákat nové lezce. Má však ukázat těm, co tam opakovaně jezdí (a příp. i těm nově příchozím), že jim nejsou lhostejní a že je rádi vidí. RL píše o "blokádě", což pokud bychom jako komunita dokázali provést, byl by snad ještě větší výkon, než vyřešení "Hormuzské krize", ale ono stačí už jenom tento čerstvý incident - když si mám vybrat, kam si pojedu oddechnout od každodennosti a milionu starostí, radši si vyberu místo, které nemá reputaci "smrtících" nýtů...
Tedy, řekl bych, že aktuálně je na tahu právě Kalymnos, a to z podstaty věci - aby ukázal světu, že mu jeho chlebodárci nejsou lhostejní.
Ríšo, napsal jsi to pěkně a výstižně. Vlastně s tebou souhlasím, ale mám i své pochybnosti. My lezci jsme historicky zvyklí na to, že se staráme (tedy někteří z nás, nechci si přisvojovat zásluhy těch, kteří opravdu něco dělají) o své skály doma a nic za to nechceme. Od našinců ani od cizinců. A očekáváme, že za to dostaneme totéž kdekoliv jinde na světě. Především přístup do skal a v nich zajištěné cesty. Poměřováno touto optikou není na tom, co píšeš, vůbec nic špatně. Má to ale svá ale. Nechci se moc zeširoka pouštět do úplně obecné otázky, jak moc je udržitelné, že zajištění cest máme všude na světě zadarmo. V přírodě. Na umělkách nám naopak přijde normální platit. Vím, že haly nabízejí o mnoho víc než jen pouhé jištění a jejich provoz je mnohem nákladnější. Ale zajištění cest také není zadarmo a přesto považujeme bezplatnost za samozřejmost. Nebo péči o přístupové cesty, vyjednávání s vlastníky pozemků, úřady... Vím, že vůbec nápad na nějaké poplatky za možnost lézt je zralý na popravu autora takového nápadu. I to, že jeho realizace by měla spoustu much a potenciál k defraudacím. Ale ta myšlenka mne napadá celý život. Pokaždé, když někam přijedu a v duchu děkuji těm místním, že to i pro mě odpracovali a nic za to nechtějí. Ale zpět ke Kalymnosu. Vypočítal jsi to hezky a asi i správně. Souhlasím s tím, že z toho místní žijí. Nicméně třeba 25 € za osobu a noc, to je polovina toho, co za nocleh pod střechou zaplatíš kdekoliv jinde. Nebo jinak. Na kterémkoliv jiném řeckém ostrově zaplatí turista totéž nebo víc a skály tam nejsou. Ti místní inkasují stejné částky za bydlení, jídlo, skútry apod. a nikoho by nenapadlo, aby po nich chtěl nějaké odvody. Kromě daní. I když o těch je v Řecku lepší nemluvit. Ale neříkám hned, že by se na tom neměli vůbec podílet. Také si myslím, že díky lezcům má mnoho místních dobrý byznys. Na tom ostatně není nic špatného. Oni za to poskytují službu. Jen mi přijde, že zdrojem financí na zajištění cest by měly být obě strany a nemyslím si, že lezci tou stranou už jsou jen proto, že si tam platí za střechu nad hlavou a jídlo. Samozřejmě lze říct i to, že se dá jezdit jinam, protože skal je všude dost. Já si to úplně nemyslím. Takových míst, jako je Kalymnos zas tak moc není. V lehčích cestách dokonce neznám druhé takové. Na pozadí všeho je stále zájem o bezpečnost. Možná máš pravdu, že jestli tam lezci přestanou jezdit (až se nedej bože zase někomu něco stane), tak se místní skousnou a vygenerují peníze na pořádné přejištění. Možná také ne. Proto je dobré o tom mluvit a hledat rovnováhu mezi zájmy všech. Jestli se nemají zavést permanentky, pak bych nápad na dobrovolné příspěvky nezavrhoval. Dokonce i když zůstanou místní neteční. Na Kalymnosu je zajímavá ještě jedna věc. Že tam jsou lezci víceméně donuceni k těm útratám, o kterých píšeš. Jsou spousty oblastí v jiných částech světa, ve kterých k tomu nuceni nejsou a místní z nich nemají téměř nic. I tam jsou ale zajištěné cesty zdarma k mání. Kdo jiný by tam měl přispět než ti, kteří lezou? A teď do mně.
Ahoj Jardo, malých lokálních oblastí se to netýká. Tento článek je o těch velkých oblastech, které žijí hlavně z lezeckého ruchu a kde tvoří lezci ten hlavní příjem peněz pro místní. Samozřejmě je i spousta dalších nebezpečných oblastí, kde se tím nebude nikdo zabývat - viz Frankenjura. Snad jediná vápencová oblast na světě kde není slanění přes dva nýty spojené řetězem a kde spousta cest má udělané postupové jištění z lešenových kotev, protože jsou levné. Musím říct, že opravdu musíme děkovat našemu horosvazu, že se zavedlo certifikované jištění a navíc je ještě dotované. Pro mě, jako správce skal, je to úžasná věc. Vím, že se mi tam už nedostane žádné samo-domo jištění. Tento jednoduchý systém se pak dá aplikovat v každé oblasti. Prostě na Kalymnosu zakážou používat jiné nýty než ty titanové a zavedou systém kontroly jednotlivých sektorů. Na to seženou i brigádníky ze strany lezců. To samé mohou udělat i v jiných oblastech. Jasně, že tato diskuze ten problém nevyřeší, jen jsem chtěl poukázat na to, že Kalymnos na nás vydělává dost peněz na to aby s tím mohl něco dělat a zrovna v Řecku mám pocit, že tam dokážou jen natahovat ruce pro cizí peníze. Fajn den Ríša
Jsou lidi, kteří přijedou na Kalymnos jednou a pak zase jedou jinam. A pak jsou lidi, kteří jezdí na Kalymnos opakovaně, protože se jim tam líbí. Jezdím na Kalymnos už 10 let a prožil jsem tam mnoho šťastných měsíců. Proto nemám problém s tím finančně přispět na rebolting, stejně jako třeba na úpravu jizerské magistrály. Každý se asi tak nějak automaticky angažuje tam, kde se mu líbí a kde se cítí jako doma. Takže: Pokud máte rádi Kalymnos, chcete se tam vracet a chcete se tam cítit bezpečně, přispějte podle svých možností. Rozhodně budete mít dobrý pocit, že jste přispěli na dobrou věc.
Trochu se diskuze točí kolem „kdo koupí nýty“. Tragédie na Kalymnosu není jen mementem koroze materiálu, ale podle toho jak probíhala záchrana, je tak trochu ukazuje korozi celého řeckého systému.
Velmi souhlasím s kluky zde v diskuzi zaměřenou na rebolting. Myslím, že tento problém bude, díky lezcům, kteří Kalymnos mají rádi, vyřešen. Ale odvádí to pozornost od faktu, že i když budeme mít skály osázené titanem, tak pokud se při nehodě střetneme s realitou podfinancovaného řeckého zdravotnictví a záchranných složek, je nám sebekvalitnější jištění k ničemu. Pokud záchranná akce připomíná spíše improvizovaný pokus o odvoz než profesionální zásah, je to systémová chyba, kterou nevyřeší žádný dobrovolný příspěvek na rebolting. Tam bych na systém tlačil já, ale jsem trochu skeptický. V prostředí, kde se daně platí spíše symbolicky a prachy se záhadně ztrácejí v administrativním labyrintu, je naivní očekávat, že místní úřady najednou procitnou a zajistí vrtulník a vybudují traumacentrum pro „bohaté lezce“.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tento článek není v žádném případě namířen proti Zéďovi, který je můj kamarád, ani proti jeho aktivitám v oblasti přejišťování cest. Každá tragédie je pro všechny účastníky hrozným zážitkem, zvlášť když se jedná o blízkého člověka. I já bych se pravděpodobně snažil vyřešit tento problém co nejrychleji a nejjednodušší cestou a v prvním kole bych určitě oslovil lezeckou veřejnost a své kamarády s prosbou o pomoc.
Ano – aktivně si zjišťuji informace