Vážení a milí přátelé překližkového lezení. Dovolte, abych s odstupem času okomentoval závod mládeže, který již tradičně a více jak 10 let vnáší radost do dětských duší, školou povinných.

Je to zejména proto, že na rozdíl od většiny závodů, které se konají přes víkend, probíhá tento zcela záměrně ve všední den, v úterý. A tak  se k velké radosti většinou kolem 130 děcek místo školy sportuje. Ale opravdu jen sportuje? Vždyť připravit pro takovou „bandu“ závody, aby se vyřádili jak prckové, ještě neodrostlí školce, tak protřelí borci, není ani jednoduché, ani snadné. Zvláště pro oddíl, který nemá zázemí dospělých bardů a věnuje se především mládeži, škole ještě neodrostlé. A tak jsou do přípravy i organizace zapojení jak žáci a členové pořádajícího školního sportovního klubu při základní škole z Prahy 9-Újezdu nad Lesy, tak studenti (záchranáři), vyšší odborné školy zdravotní z Prahy 4, se kterou má naše základka naštěstí velmi dobré kontakty.



Ale proč ten titulek – 7 metrů od maléru? No, nevzpomíná se na to snadno, ale 7 metrů – to je přesně vzdálenost, která dělí zavěšeného borce na topu od podlahy v naší tělocvičně. A proč je to tak důležité, nebo, co se vlastně stalo? Naštěstí nic (znovu klepu na dřevo),
ale …. 
No, rozvázal se sedák. Naštěstí ne od lana, ale v uvázání kolem pasu. I tak to ale byly horké chvilky. Ještě štěstí, že se jednalo o zkušenou a kvalitní závodnici, která nezazmatkovala, a že se úvazek uvolnil až při dokončení cesty a ne při dynamickém zatížení nebo pádu. Takhle zůstala závodnice viset za nohavice a uvázání sedáku k lanu. A tak byla i spuštěna na zem. Co dodat? Povinnost kontroly je jednoznačně na straně jističe – ten má za úkol prověřit uvázání závodníka. Ale ta kontrola proběhla,  a přesto došlo málem k maléru. A jističem nebyl žádný zelenáč, nebo někdo, kdo by to „bral hákem“. Přesto se to stalo. Už nezjistíme, zda to opravdu byla chyba uvázání a nedostatečné kontroly nebo chyba úvazku, že by páska proklouzla v přezce. To se ani nechce věřit – přeci jen to bude asi na lidské chybě. No zaplať Bůh, že to dopadlo takhle. V rámci zmatků kolem celé události nás ani nenapadlo zajistit úvazek a nechat ho překontrolovat (všichni stejně tvrdili, že úvazek byl uvázán správně a že to bylo kontrolováno). A tak zůstává memento – všem pořadatelům a organizátorům podobných akcí. Ďábel nikdy nespí! A jestli chcete spát v klidu vy, hlídejte i nečekané. Jen tak lze zabránit malérům, které by mohly skončit naprosto fatálně. A úplně vniveč pak přijde všechna ta práce kolem přípravy a organizace závodu, kterou si umí představit jen ten, kdo něco podobného pořádá sám. Tož přátelé – mějte oči na šťopkách – i když jsou závodníci ještě za humny.
No a teď ke druhé části nadpisu – boty fuč!!!
Je to už málem obehraná písnička, že časy se mění – a doba, kdy bylo možné odložit si kletr pod skálu i s doklady a drobnými na gulášek a pivko, je dávno pryč. Krade se všude a všechno, bez ohledu na zvyky a tradice, že v lezení jsme všichni kámoši a kámoše by přeci nikdo neobral. Ale jo, obral. A hodí se taky všechno – mobil, tramvajenka, „matroš“ – i boty. A že musí jet ten někdo domů v lezečkách – k tomu džíny a triko -  no pohled pro bohy. Ale koho to zajímá. Ten někdo-hajzl-ušetřil pár babek, o které obral
kamaráda. Ještě, že se to píše s malým “k“. Velký Vont by se divil. A my taky. Ale taková je pravda. Po závodech zmizely téměř nové botičky (viz foto), které si někdo, asi omylem, nazul místo svých trepek.



Ale ani ty tam nezůstaly, tzn. že si někdo pomohl úmyslně. Ať mu paznechty slezou! Nenapadá mě slušnější výraz. Co naděláme? Pojištění na takovouto událost samozřejmě nemá ani oddíl, ani škola. Přeci jen se počítá s účastí kultivovaných a kulturních osob, ne se zloději. Pro příště už ale ne. V rámci  dobrých vztahů se pokusíme najít způsob jak škodu zmírnit, ale zůstává hořkost. A jak se motivovat pro další akce?

Že za odměnu budeme řešit další malér? Vždyť všichni vědí (snad), že za uspořádáním takovéhoto závodu je spousta hodin času věnovaných přípravě – a zadarmo. Symbolický příspěvek od ČHS je milý a děkujeme za něj, ale v podstatě to neřeší. Nikdo to nedělá pro peníze. Vždy to  bylo a nadále bude na ochotě udělat něco pro druhé, zvláště pro děcka a pro pocit zadostiučinění, že se dobrá věc podařila.
A taky, že jo. A nedáme se otrávit ani „skoromalérem“, ani nějakým blbcem, který neví, v jakých botách přišel. Bylo by to nefér vůči všem, kteří podali pomocnou ruku, aby závody proběhly férově a v klidu.
Dík proto patří nejen všem „pomocníčkům“, ale především hlavnímu partnerovi akce- firmě Lanex Bolatice, která dala šanci všem „školním prckům“ bojovat o hodnotné ceny v rámci Tendon Cupu 2010, ale i dalším partnerům, bez kterých bychom se neobešli. Záchranářům, z již zmiňované VOŠ Zdravotní  z Prahy 4, Hudy sportu Harfa, který pomohl s dalšími cenami a aktivní pomocí při stavbě cest a jištění,
a především všem členům horolezeckého oddílu Gekon - Markovi, Lence, Rosťovi, Jirkovi, Tomášovi, Janě, Klíštěti a dalším, kteří nezištně přiložili ruku k dílu, aby se zadařilo. A bez pomoci pana Rakoviče, kterému se podařilo se svou firmou stihnout rekonstrukci stěny, by to taky asi nešlo. Ještě jednou tedy dík – a snad se neurazí ti, kteří nebyli jmenováni – spoléháme i na ně – zase příště (např. kuchařky ze školní jídelny, které nevěda předem, přesto zvládly nápor dalších 120 strávníků). Ale …. vvv vo tom to je ….
Tak jen pro úplnost – přehled vítězů (i když na www.horosvaz.cz - v sekci soutěže a mládež si to asi každý již našel) :  celkový počet účastníků =  139 (včetně těch mimo soutěž)
Kategorie :
-  prcci (MŠ – mimo soutěž – 8 účastníků … všichni vítězové, i když někomu to šlo lépe)
- dívky, kategorie D-1.místo = Týfová Klára, pořádající oddíl, HO Gekon Újezd n. Lesy (15 startujících)
                            C-1. místo =  Bělková Katka, TJ Jiskra Nový Bor spolu s Matúšová Míša (HK Skoba Stříbro)  (24 startujících)
      B-1.místo = Pokorná  Andrea, HK Lanškroun, spolu s Praibišová Eva, Sokol Brno 1
  (15 startujících), MS Peltrámová Veronika – Saltic, Smíchoff
      A-1-místo = Obročníková Anna, HO Český Ráj, Mammut (8 startujících)
- chlapci, kategorie D-1.místo = Vopat Jan, oddíl Hospul Ústí n.Labem, (19 startujících)
        C-1.místo = Kliger Petr, Yetti Club Trutnov ( 21 startujících)
        B-1.místo= Doseděl Jan, HK Lanškroun spolu s Krutský Jan, Smíchoff, Adrenalin
  Pit  ( 17 startujících)
A-1.místo=Němec Tomáš, HO Hejnice (8 startujících)

Jo – a těšíme se na viděnou příště !

Za všechny, kteří k tomu měli co říci – Mirek Kurka,  HO Gekon Újezd nad Lesy