Nic není navěky, a i geologické útvary můžeme občas zastihnout ve špatné kondici. Z letošního února pochází zpráva, že další věží zmizelou z map, je Jestřebická perla v Dubských skalách.

První zprávu o pádu věže přinesla na svých oficiálních stránkách Správa CHKO Kokořínsko. Uvedenou zprávu doprovází zajímavá fotodokumentace rozsypaného skalního bloku, a ilustrační obrázek skalního útvaru před zřícením.
Nedlouho po zprávě vydané ochranáři vydal zprávu i server Skalní oblasti, provozovaný vrcholovou komisí ČHS. Zároveň zde, přímo v databázi skal byla u uvedeného skalního útvaru uvedeno, že “objekt zanikl v r. 2014“.



Náhled databáze skalních objektů na serveru Skalní oblasti ČR
repro: Lezec.cz

Pravděpodobně nejzajímavější informace a fotodokumentaci posléze přinesly Stránky LK Mělník. Mělničtí horolezci se nespokojili s tím, že objekt spadl, ale brzy po zjištění příslušných okolností místo navštívili, pořídili zde aktuální dokumentaci (z větší části již zlikvidovaného řícení) a doplnili svůj článek o archivní fotografie mj. pravděpodobně i jednoho z posledních výstupů na Jestřebické perle. Zde stojí za pozornost mj. snímek, na kterém je podle názoru autorů již patrný odtrh skalního bloku, kterého si však horolezci všimli až s odstupem, tedy po pádu Jestřebické perly. 



Lezení na Jestřebické perle na archivním snímku z první poloviny osmdesátých let
foto: archiv Jaroslava Šťastného –HO Alpin I.


Jestřebická perla nepatřila k objektům prvořadého významu. Místní horolezci ji však měli rádi především s ohledem na její dostupnost (v podstatě izolovaná jehla na dně pískovcového údolí – „dolu) po lesní komunikaci využívané i jako cyklostezka. Šlo tedy o skálu umožňující oblíbené „společenské lezení“, ke které bylo možné dojet na kolech, dotlačit kočárek a v trávě pod sápajícími se jedinci uspořádat piknik.
Podle záznamu na webu Skalní oblasti na jehlu vedlo celkem devět cest, klasifikovaných VII až VIIb, z nichž nejstarší byla až z roku 1977, nejmladší teprve loňská.
Jako na každý zaniklý objekt, i na Jestřebickou perlu tak zůstanou vzpomínky, a za ní smutek i nostalgie. 

---

Skalní řícení v pískovcových skalách patří k celkem častým, a v terénu často pozorovatelným jevům, i když je pravda, že ke zřícení celé věže, na kterou vedla řada lezeckých cest, nedochází právě každý rok. Skalní řícení menšího rozsahu lze dokumentovat vcelku pravidelně.
Právě oblast mezi horolezci označovaná jako Dubské skály (nacházející se ponejvíce na území CHKO Kokořínsko), nebo od Dubských skal na sever ležícího Ralského polesí, se vyznačuje vcelku nepříliš pevným pískovcem, který je pochopitelně řícení náchylnější. Koneckonců, například o vcelku nedávném zřícení části ostrohu, na kterém stojí hrad Jestřebí se psalo všelikdes; a právě ten se nachází na severu Dubských skal… Pravdou ovšem je, že média obvykle tyto drobné geologické jevy nezaznamenávají. Všimnout si jich většinou mohou pouze lidé v terénu. Tak se koukejte kolem sebe, jistě jich také několik najdete. A dávejte pozor, nejčastěji k tomuto zajímavému jevu dochází na jaře, a musí jít o jistě mimořádně zajímavý, ale vcelku spíše nepříjemný, zážitek, nacházíte-li se právě v oblasti, kde k němu dochází.


Skalní řícení většího rozsahu v nedaleké Roklici (Dubské skály) jaro 2012
foto © Tomáš Frank



Skalní řícení okrajového masivu – nevýznamného rozsahu Stvolínecké nivy (sever Dubských skal) jaro 2012
foto © Tomáš Frank



Výlom skalního bloku v Kummergebirge (Hradčanské stěny), rovněž jaro 2012
foto © Tomáš Frank


Zdroje a odkazy:
Zpráva na stránkách Správy CHKO Kokořínsko
Článek a fotodokumentace na stránkách mělnických horolezců
Jestřebická perla v databázi Skalní oblasti ČHS
Úklid věže prověřuje Inspekce, iDNES.cz 24.3.2014