Aktualizece 29.12 - doplnění fotek
Původní článek z 14.12.
9.12.2004 v 6.15 našeho času (cca 9.15 v Africe) hora dovolila a pustila Mirka na vrchol Kilimanjara 5963m,
Zdravím,z oblasti alpinismu.Chtěl jsem vám touto cestou nabídnout naše strávení Silvestrovského dne.
Tak nás napadlo,že bysme mohli stravit tento nevýznamný den někde daleko od městské civilizace.A padlo slovo Malá Fatra vrchol Velky Rozsutec.Vrchol ničím pro sponzory nezajímavý,ale pro nás to byl takový silvestrovský Everest.Nebot jsme nikdo doposud neměly žádné zimní letité zkušenosti.Až na pár koulovaček před barákem a nějaké to sánkování.Naše expedice se skládala ze 3 nezkušených alpinistu takzvaných chodiču po všem možnym.Vedoucí zájezdu jsem byl já Krakonoš méno mé.Taky mě těší.Dalším učastníkem byl muj dlouholetý kamarád z mého dětství po toulkách dětským domovem.His name Siky.3tím učastníkem byl nejmladší člen našeho Death metalového oddílu Zrzek.Každý z nás měl nějakého sponzora, jinak by to přece nešlo vyjít,že jo pane Caban.Mě sponzorovala Stavební firma Krakonoš a dcera s.r.o.Siky byl vyslancem světoznamé firmy Millet a zároven jediný kdo reprezentoval na Male Fatře toto vybavení.Zrzek byl vyslancem dávneho komunismu kdy frčely křiklave bundy a rukavice.A abych nezapoměl na našeho nejhlavnějšího sponzora tím je Horopujčovna Dubnany Jakub Novák ulice 666 hned za rohem.Bez jeho vybavení by se zájezd nemohl uskutečnit a tím pádem by propadla záloha za zájezd.Tímto sem vám představil naše okolnosti za kterých jsme podnikly alpským stylem bez bivaku na Velký Rozsutec.Ráno jsme vyjížděly v 5.30 směr Terchová.Cesta ubíhala jako ve vlaku.Cestou jsme se bavily pomlouvání našich kamarádu a jiných světových celebrit.A tak nám to rychleji ubíhalo.Na místo určení jsme dojely 9 hodin.Vše podle plánu.Parkoviště bylo plné místních domorodcu kteří měly stejné umysly jako my a tak byl problém se zaparkováním.Objížděl jsem to jako na parkovišti před Tescem a náhle sem uviděl muj flek.Hned jsem kněmu zajel a až jsem narazil předkem do odhrnutého sněhu a tím se mě vysypala přední mlhovka.Zvolal jsem na celou Fatru do P..e proč zrovna jáá.Při vytahování našeho vercajku jsme se posilnovaly domácí pálenkou.Musel jsem vypálit červa nebot jsem ráno posnídal vaječné chleby s Chily papričkami a měl jsem takzvaného vlka.Šel se mnou celý den nic příjemného.Po pul hodine jsme vyrazily směr Dolní diery (Jánosikove).Posilněni gořalkou se nám výlet dost zamlouval a uz jsme se těšily na horu.U prvních vodopádu jsme zacaly fotit jak Japonský zájezd.A tam mě postihla příhoda z ledvinou ,kdy jsem celou cestu musel uchcávat jako pes.Nedalo se proti tomu nic dělat.Cestu jsme proložily svačinou.Žebříky byly místy namrzlé,ale dalo se to přejít bez maček.Počasí bylo uchazející, dole 0 a nahoře foukalo tak 10 ms a nebylo vidět na 10 metru.Se sněhem to bylo taky uchazející,nebot stopa byla vyšlapaná a tak se šlo dobře.Po vyjítí na sedlo Medzirozustce jsme nasadily nezbytné mačky a cepíny a posilneni čajem jsem vyrazily směr vrchol.Po cestě dostávalo naše vybavení co nafrak.Nejdříve se roztrhly Sikymu zahraniční goretexové kalhoty Millet.Zachvily prišel Zrzek o mačku na leve noze, takže to odešel celé jenom s jednou.Mě zanedlouho štrejchla mačka taky o šustak a byl jsem na tom stejně jako zbytek expedice.To mi Veitnamci zaplatí,že nybyly Gore.Po vyčeprávající 1.30 min jsme stanuly na vrcholu.Tak se nám to přece povedlo.Zvolal jsem v duchu hezky nový rok a myslel jsme na vlka ,aby mi nerozjel odpolení hovno přímo na vrcholu.To by potom bylo vzrušo.Na hoře jsme udělaly nezbytné vrcholové fota a rychle jsme musely sestupovat do sedla,nebot tam foukalo jako v pohadkách o Krakonošovi.Sestup do sedla Medziholie nebyl veselý a tak nám nezbývalo než stím zabojovat a zavelit rychlý přesun.V sedle jsme daly poslední dávky čaje a naivně cěkaly ,že pro nás přijede nějaká rolba.Čekání bylo zbytečné.Nepřijela.A tak nás čekal sestup na který do smrti nezapomenu.3/4 cesty bylo uplně namrzlé,nebot se tam vylil potok a do rána to celé zmrzlo.Naštěstí nám sestup vyšel před setměním.Ale diskotéka to byla pěkná.Samé dršky nás provázely celou cestou dolu.Mě chytla už na vrchu stehení absence tak jsem to odešel jenom na jedné noze.V 16.30 jsem uvyděl první obydlí a zvolal jsem na celou expedici.My jsme to kurwa dokázali.Hezký novy rok cocoti.Nápodobně Krakonoši.U auta probíhal zmatek kdo se dřív přesleče do suchého.Mě to bylo jedno já jsem zustal vyčerpany v tom mokrém a myslel jsem jak sundám ty pujčené komisnaky a obuju si pořádné discotékové boty.Při nazouvání mě postihla lýtková zrada, kdy se mi začal jebat lýtkový sval přímo nahoru,už po 2 tento den.Měl jsem prostě dnes na zranění smulu.To se nedá nic dělat.Takový je život alpinisty.Po menší svačince jsme uhaněly směr domov.Každý znás chtěl stihnou večerní zprávy na Nově a ve 20.hodin tam probíhala silvestrovská šou strička Jedličky.Tak jsem uhaněl co to dalo.Jel jsem na spotřebu.Cestou zpátky jsme se opět věnovaly pomlouváni našich kamrádu a jiných lidských osudu kteří netrpělivě seděly u silvesrtovských pořadu.Ale každý máme něco.Na závěr podtýkám,že se už těším na vaši kritiku tohoto padlého článku,ale nám to nevadí, pište co si myslíte našim je to stejně jedno.Fotky přes nepřízen počasí nevyšly jak jsme si přály.Tak to zkuste pochopit
Ps:byl to pěkný výlet na 1 den,doporučuji ji ho všem kteří mají rádi horolezectví zblízka.