Začíná podzimní sezóna v Labáku a zřejmě se tam zas sejdem v hojném počtu a budem řešit otázku kde v místě našeho oblíbeného lezení zaparkovat a přespat.
Obec Labská Stráň nám v tomto ohledu stále nemá co nabídnout. Ze včerejšího rozhovoru se starostkou vím, že věc řeší, ale chybí zde vhodný obecní pozemek na kterém by se dalo tábořiště pro nás a naše čtyřkolé miláčky zbudovat. Doba kdy nás do Labáku jezdilo jen pár a nedalo práci v tichosti splynout s okolím je nenávratně pryč a současné nájezdy desítek aut na louky za hřbitovem popuzují místní obyvatele na tolik, že jednají o uzavření příjezdových cest. POZOR nejde jen o nás lezce a místní to vědí, ale kdo je kdo řešit nemůžou. Jde o tu spoustu aut a hluk když projíždějí ve večerních a nočních hodinách ke hřbitovu, jde o lidi co si hřbitovní pumpu pletou s umývárnou, čistěj si tam zuby a mejou hlavy šamponem. Došlo i k dvěma hádkám a když Samešák na místní řve, že si to tam za milion koupí všechno, tak to situaci nepřidá. Takže! Prosím Vás na Labské Stráni opatrně, v současný době je to chůze po tenkým ledě.
Vono v tý jejich hospodě stejně dneska žádnej velkej výběr večeří po lezení nemaj a tak jezdíme večeřet do hospod v Arnolticích a v Kámeni a tady se dostávám k tomu proč to vlastně píšu. Mezi těmahle hospodama je totiž na kraji Bynovce nový tábořiště!
Jde o pěknou rovnou louku s WC páni, dámy a pitnou vodou za 30 Kč na osobu.
To místo určitě znáte. Na konci Bynovce směrem na Arnoltice je křižovatka a u ní fotbalový hřiště s budovou. V budově trvale bydlí Martin Pekař a ten o tábořiště pečuje. Tady na něj máte mobil, kdyby jste se potřebovali domluvit, že dorazíte po desátý večer, nebo že Vás bude víc, nebo cokoliv - Martin Pekař 603 195 844. Martin tu bydlí i s rodinou a má málé děti, takže to není místo pro mejdany, ale pro setkání a přespání horolezců, horolezkyň a horolezčat co od sud mohou vyrazit do celýho Labáku, nebo i do Saska dle libosti. Za tábořištěm je travnatá plocha místního letiště, takže od teď můžete do Labáku i lítat :)
Přeju Vám úspěšnou a pohodově klidnou podzimní sezonu v Labáku
Jan Moucha Duchoň
Pro ty co nevědí, tak jsem to já, komu patří jeden z pozemků za hřbitovem na Labský a na rovinu, nebaví mě tam uklízet a řešit problémy, žádnej kemp tam není a ani ho tam nechci!
Pokřivený charakter má ten, kdo se podpisuje pseudonymem a šíří negativní nálady ve společnosti. Vyjadřovat se o cizím IQ je dost ošemetné, sám ho asi nemáš na rozdávání, intelektuále.
mýýýýr a lásku
Zlatý časy na Labské jsou pryč, funguje tam domobrana a na cestě za hřbitovem už je provizorní závora. Od lesů se vracejí auta objetá pětikorunou a u Belviku už to taky není bezpečné. Hospodu u obecního úřadu provozuje arogantní vyžírka s komplexy maloměšťáka. Nojo, bejvávalo! Vzpomínám na ty časy a znovu se mi vybavuje to tolikrát vyřčené přísloví "Když žereš, tak nemlaskej!".
Když se lidi neumí chovat (mám podezření, že jde hlavně o Pražský), tak se nemají co divit nasranosti místních obyvatel i lezců. Stačí mi vidět ten nepořádek, slyšet hluk, šlapat do hoven v lese a vidět ty bílý fleky na skále :-) V Sasku by vás hnali obuškama za cokoliv z toho.
Ta poznámka o pražskejch je dost zbytečná. Taky mám dvojnásobnou zkušenost s jedním plzeňákem co prasil skálu broušením kruhů na TR, jednou Kozelka, podruhý Sušky..a stereotyp o plzeňácích si z toho rozhodně neudělám, protože je mezi nima jistě i spousta slušnejch lezců, ne-li snad většina.
Jasně a proto tam jezdí výpravy Němčíků(asi Pražští nemečtí židi), natáhnout cestu, resp. několik cest na dvou svázaných lanech, dá si jich to na TR půlka mikrobusu a všichni v tom prášej.
A lokální lezci vůbec neprášej a chovaj se úplně jinak, že jo?
do který se zapojila jedna zaseklá deska co tam v hromadném počtu prej spí na pozemku u kámoše a dokonce nahodila parcelní číslo. takže to bylo trošku jinak, žánop, a punkerovi co si koupil louku (aby měl kde postavit stan?) už dávno došlo že je dobré mít místní na své straně.
ono vlastnictví nemovitosti je taková nejrychlejší a nejspolehlivější cesta jak z punku ven do maloměšťáctví (což je mimochodem velmi úctyhodný a rozumný životní postoj).
Z nejradikalnejsich revolucionaru jsou nejzavilejsi byrokrati. Hosi, v mezerach mezi posilovanim prstu ctete klasiky, at o zakladnich zakonitostech mate poneti aspon teoreticky.
Nepotřebuju si o maloměšťáctví číst. Užívám si ho plnými doušky v praxi. Jéje - zaposilovat si občas prsty nebo si zalízt! To by byla pohoda, kdyby mi to má zteřelá duše (a mý zteřelý tělo) umožnili.