Drytooling Bratislava

super akce!!!!

V sobotu 6. 12. se v Bratislavě na lezecké stěně v Auparku uskutečnily první mezinárodní závody v Drytoolingu na Slovensku.

Stále větší počet lezců, se v dnešní době věnuje mixovému lezení. Současně se v celém světě pořádají závody v lezení s cepíny a mixové lezení má také svůj světový pohár, dnes již pod záštitou UIAA.
Tento světový trend se pokusili nastavit i na Slovensku a nutno podotknout, že velmi zdařile a současně i originálně.
Jelikož zima nám ledu zatím mnoho nenachystala a současně bylo potřeba zajistit dobrou dostupnost závodů, tedy stěnu v Bratislavě, bylo nutno improvizovat.
Ledové pasáže imitovala místa z dřevěných kmenů, u stěny se pak lezlo klasicky s využitím dřevěných a klasických chytů.
Obtížnost perfektně připravených cest se pohybovala od M3 u žen až rámcově k M7 u mužského finále. Cesty byly záměrně postaveny tak, aby si co největší počet lezců dobře zalezl a hlavně byla super atmosféra.

Vlastní závod se spustil kvalifikací žen kolem 11.00 dopoledne, většina závodících se vybičovala k opravdu excelentním výkonům, až bylo občas potřeba lehce raději přivřít oči. Nicméně vše dopadlo bez nehody a všech osm závodnic postoupilo z kvalifikace do finále.

U chlapů, už bylo klání výrazně obsazenější a účastnili se ho lezci ze Slovenska, Čech, Polska a Maďarska. Lezly se stejně jako u žen dvě cesty, jedna lehčí cca M5 a jedna těžší cca M6 (možná víc, možná míň).

Dvaatřiceti členné startovní pole se na obou cestách výborně rozřadilo a jelikož obě cesty topovalo deset závodníků, postoupili do finále všichni a nevyřadili se dva poslední, kteří měli nejpomalejší časy. Ať si kluci zalezou. A fakt byl, že zalezli...

Finále se začala lézt kolem sedmé hodiny večer po ohňové šou a nasvícená stěna spolu se super muzikou dotvářely bouřlivou atmosféru.

Ženská cesta měla na začátku menší bouldr, který se nestal pro některé ze závodnic kamarádem, ale ty, které jej překonaly, se už na následujících metrech výstupu nádherně rozřadily. Jediný Top a tak i zasloužené vítězství si odnesla Petra Tomanová (Petrolservis Zlaté Moravce).
Další pořadí pak bylo následující:

2. Michala Bednáriková
3. Katarína Hitková
4. Mária Mikulová
5. Elena Ondrášová
6. Jana Sabolová
7. Lujza Trtalová
8. Ivana Mináriková


vítězka kategorie žen P. Tomanová


Chlapské finále mělo přibližně 17 metrů a bylo i notně převislé. Jako první nastoupil Stoupa Dušan Janák (Triop, Singing Rock) a předvedl excelentní výkon, kdy ho od topu odloučila chyba v podobě přešlapu vymezené lezecké zóny , těsně pod Topem. Gabo Čmárik z Trenčína, který startoval jako druhý nepřekonal nástrahy prostřední části cesty, která vedla výraznou střechou. Další pokus  však přinesl Top. Na ten si jako první ve finále sáhnul a odsednul do vrcholové expresky Radek Lienerth (Treksport team, Loko Brno). Jelikož se nepředpokládalo superfinále, přeci jen připravit mixovou cestu na stěně dá docela práci a nebyl pro superfinále ani čas a prostor, ti nejlepší měli přijít teprve na řadu, bylo jasné, že bude rozhodovat čas. Nicméně i tak se stalo několik nepředpokládaných věcí, které pořadí poněkud pozměnily.
Ota Srovnal (Raveltik) přešlápl v úvodní partii lezeckou zónu a tak bohužel skončil dřív, než mohl zopakovat své perfektní výkony v kvalifikaci. Další v pořadí Ondra Beneš, opět přidal Top a tak o rozhodujícím faktoru času nebylo pochyb. I přes izolaci byl dalším závodníkům tento fakt zřejmý, odvodili si ho z délek lezení i povzbuzování diváků a tak se z finále opět stal tak trochu i rychlostní závod. Což rozhodně neubralo jeho super atmosféře, spíš naopak.
Postupně si na top sáhli všichni z ostatních finalistů, tj. Luboš Mázl, Andy Kolárik, Marek Leitman, Dodo Kopold, mimo Tomáše Sobotky, kterému v přelezu hrany převisu upadla jedna ze zbraní a musel svůj pokus ukončit.

Stylově nejčistším a tím také i nejrychlejším přelezem si první místo zajistil Dodo Kopold (Vertikal Patronka, La Sportiva), druhý skončil Marek Leitman, známý silák spíš z bouldrů a skalkařských cest (zbraně držel v ruce počtvrté ve finálové cestě), třetí Andy Kolárik (HK Extrém Slovesko)
další pořadí pak bylo následující:
4. Radek Lienerth (Treksport, Triop)
5. Luboš Mázl (Saltic, Singing rock)
6. Ondřej Beneš
7. Dušan Janák (Triop, Singing rock)
8. Tomáš Sobotka (TJ Doubrava)
9. Gabo Čmárik (HK Trenčín)
10. Otakar Srovnal (Raveltik)


vítěz kategorie mužů - Dodo Kopold ve výlezu z převisu ve finálové cestě


Všemi účastníky i přihlížejícími byl den oklasifikován jako super mortal brutal megadeath. Tzn. na max. Za to patří obrovský dík zejména pořadatelům - Hory a Mesto, James, stavěčům tratí i rozhodčím.
Nezbývá než doufat, že tento závod nezůstane v našich končinách osamocen a přidají se mu i podobné další závody třeba v Čechách, v Polsku, nebo Maďarsku.

Takže ještě jednou díky všem za super strávenou sobotu a účastníky ze Slovenska bychom s Vojtou Dvořákem chtěli požádat, aby si doplnili do příště určité znalosti českého jazyka a věděli co je to "šourek".


Luboš Mázl ve spodní partii finálové cesty mužů


Celkové pořadí.

Děkuji, konec hlášení a někde zase ahoj.

zoban   [úpravy] 01:47 07.12.2003

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 vankúš08:59:24 08.12.2003
Rád bych jenom trochu poupravil Radkův požadavek na šourek. Bylo to asi takto: Při jedné lezecké "exhibici" - nasednutí na cepín, došlo málem k úrazu, který jsem nazval protržení šourku. Naráz jsme mohli spatřit otazníky v očích okolo stojících slovenských lezců. Nějakým způsobem jsem se snažil popsat danou věc. Nakonec jsem byl ujištěn, že slováci nic takového nemají. Ba ani hlavní porotce Igor Koller (jinak velmi erudovaný v těchto věcech)(otec dvou dětí) nevěděl. Proto prosím někoho zkušeného nebo znalého dané problematiky o pomoc. Na závěr už jenom říct, že to byla povedená akce, která s přibývající tmou nabírala na akčnosti a rychlosti. Všichni předvedli špičkové výkony. Ukázali a vyčerpali snad všechny možné figury a polohy na zbraních a patních hácích. Šuka, 4, 8, cepín do cepínu, patička, závěs na zátylek a další neuvěřitelnosti! Měli jste tam být! A co na to Jan Tleskač? 
wattodpovědět 
 Re: vankúš10:52:22 08.12.2003
Ještě že Igor dokázal ty děti udělat bez toho. A vůbec, co že máte při tom nasedávání za problém?
horolezkyněodpovědět 
  Re: vankúš14:31:24 08.12.2003
hlavní problém je v tom, že nikdo nevěděl jak se to řekne slovensky. fyziologicky k žádné úhoně nedošlo.:-) (jinak se tomu odborně říká "sopranizace")
wattodpovědět 
   Re: vankúš10:35:18 09.12.2003
Hmm. Záhada. Můj slovník Česko-Slovenský šourek neobsahuje! V zásadě samotný šourek k rozmnožování potřeba není, a je možné, že slováci mají reprodukční orgány (gul'e) uloženy v něčem jiném ( že by Goretex???). Mám drobné znalosti o reprodukčním vybavením Slovenek, a tam jsem, u mnou studovaných objektů, zásadních odlišností od "čehůnok" nepozoroval. U mužů??? Snad nějaká badatelka-horolezka by věděla víc...
Honza Pušodpovědět 
    Re: vankúš11:43:04 09.12.2003
Noo...horolezky si především oddychly, že Slováky (v prokázaném případě Igora Kollera) neodradí od uvedené činnosti taková věc, že nevědí, jak se orgány překládají (ze slovenštiny do češtiny). Vše ostatní považuje za nepodstatné, i kdyby nějaké odchylky existovaly.
horolezkyněodpovědět 
     Re: vankúš12:26:26 09.12.2003
Já bych, madam, sémanticko-lingvistické problémy nepodceňoval. Že neznalce, dožadujícího se pivnice, dovedou do sklepa, to ještě jde. Ale kdo neví, že kouřit je fajčit, a kůrit je topit-tedy opracovávat ohněm...bojím se domyslet!
Honza Pušodpovědět 
   Re: vankúš15:40:19 09.12.2003
Hovori sa tomu miešok :-)
Peto Fortekodpovědět 

 Sprejeři18:09:04 08.12.2003
Neni to škoda takhle postříkat takovou pěknou stěnu ??? Na ledě to roztaje, ale co tady s tim ?? Nojo no, asi vědí jak na to.
HOroroodpovědět 
 Re: Sprejeři18:17:53 08.12.2003
cela stěna je připravena na zimni drytooling, takže i místa na nichž nejsou dřeva do kterých se zakopavalo sjou pokryta tenkym sololitem a na leto se zase sundaji dolu. Stena tak bude opet cista ...
zobanodpovědět