LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   co žere zima ? fyzičku a morál...
Hledání cesty

Hledání na Lezci

PRÁCE PRO LEZCE
Fasádní Servis
 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Křest knihy Perly východu
Vyšla kniha Laviny v Česku
Update sprievodca Jelenec

Závody
Vánoční závody Praha Ruzyně (24.12)
Novoroční Open (11.01)
Novoroční pohárek (25.01)

Žebříček
Cesty:
1.Šindel 12447
2.Votoček 12262
3.Trojan 12246
Bouldry:
1.Konečný 11275
2.Stráník 11156
3.Volf 10812
Hory:
1.Groš 7855
2.Skopec 7324
3.Rojko 7286

Výsledky
Kontinentální pohár a MČR v ledolezení (07.12)
EP v ledolezení Žilina (23.11)
Secret Spot Bouldering 2024 (19.10)

Deníčky
5679 lezců
1147161 cest
Nové přelezy:
Terrorvisi 8a
Montrebei 7c
La Nina De 7b
Bota Petit 8a
Penthouse 7c+
Sense  7c
Fuenteovej 7c+
Puma 8A+/8B
NES 1 8A
Bolek 8a

Stěny
Lezecké centrum SmíchOFF - Praha 5
Prostor Letňany - Praha 9
ZŠ Jihlava - Jihlava

Prodejny
PROVIDE + YETTI Havlík - Děčín
Rock Point Olomouc - Olomouc
HUDYsport - Jablonec nad Nisou

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

S firmou MSV Liberec-výtahy na střechu Evropy

2. část

Druhý díl začnu reakcí na komentáře ohledně toho, proč jsme jeli s cestovkou. Jeli jsme s cestovou proto, že Ukrajina a Rusko jsou sakramentsky nevyzpytatelné země, se kterými jsme neměli žádné zkušenosti.

Proto co se týče víz, povolení do pohraničních oblastí, registrace OVIR (která mimochodem byla týden před naším příjezdem zrušena  a sami domorodci přesně nevědí, co je potřeba), úplatků  s tímto spojených, toto vše jsme ponechali na bedrech cestovky. Příště tam možná pojedeme na vlastní pěst.

Ono jsme v podstatě po příjezdu do alplágeru Elbrus (24.7. ve12:00) udělali s Bobem něco podobného. Když jsme viděli, jakým způsobem  se někteří účastníci připravují na stanování a pobyt v horách (hlášky typu : rychle do hospody apod.) a při pohledu na vytyčené určené místo (mimochodem hrozné, u odpadků a na přímém slunci), jali jsme se kout pikle okamžitě odejít hlouběji do doliny Adylsu až na Zelenou Gastinicu. Vyfasovali jsme povolení, jenže ouha. Na povolení jsme byli napsaní 4 a přes hlídku musí jít všichni v jeden den. Bohužel jsme kolegy nepřesvědčili, aby šli ještě ten den s námi. Vyřešili jsme to tedy tak, že jsme povolení okopírovali a my dva jsme šli s tím, že druzí dva půjdou zítra s originálem. A buď projdem, nebo se vrátíme.

Přebalili jsme věci, něco nechali v kempu v úschově a vyrazili jsme vstříc horám, kvůli kterým jsme sem přijeli. Trasa vede zprvu po cestě. Za zmínku stojí v zatáčce umístěné dělo v palebném postavení. Nejsem znalec, ale chyběla mu snad jen uzávěra a nějaké doměřovací zařízení , jinak bylo zcela funkční – prý na sestřelování lavin.


Zamířit a pal


Dále jsme minuli šílenou výcvikovou bázi ve výstavbě, kde končila cesta a začala pěšina. V těchto místech jsem čekal zátarasy a hlídku. Ovšem nikde nic. Asi po dalším kilometru jsme narazili na zlomenou ceduli „Stoj – pogran. zona , prochod po propusku“ a pár ostnatých drátů. Pokračovali jsme s tím, že tady to tedy přijde. Ale stále kde nic, tu nic. V poklidu jsme došli přes velmi pěkný úsek soutěsky za 2,5 hodiny až na  Zelenou gastinicu (2600m). Téměř celou cestu se nám objevoval v zorném poli impozantní vrchol, o kterém jsem ještě neměl tušení, že na něj zítra polezu.

Na Zelené gastinici bylo asi 15 stanů, vesměs s ruským osazenstvem. A byly tam taky volně se pasoucí krávy. Některé byly tak dotěrné, až je osadníci odháněli kameny velikosti dlažebních kostek. Po výstavbě našeho BC, jsme se šli rozhlédnout, co tedy zítra. Dle knižního průvodce jsme usoudili, že Viatau a Gumači jsou moc jednoduché a náš zrak se upnul na jinou, pro nás reálnou horu.


Džantugan – v překladu: Hora stojící opodál


Tato 3991m (nejčastěji udávaná výška) vysoká homole opravdu budí respekt a zároveň touhu podívat se na její vrchol.

Nastudovali jsme zdálky trochu nástup, vytipovali, kolem té které skály musíme jít a pomalu se chystali ke spánku. Budíček jsme nastavili na 2:30 ( s odstupem času musím říci, že to bylo trochu zbytečně brzo).

Ve 3 hodiny jsme za svitu hvězd a čelovek vyrazili po západní moréně vzhůru k ledovci, který jsme poté traverzovali asi do středu údolí. Toto probíhalo za tmy, ale po chvíli jsme poznali orientační kámen pozorovaný včera. Nyní nezbývalo než jít (už navázaní a v mačkách) direkt směrem ke skalám Aristova. Trochu jsme obcházeli trhliny a hledali cestu, ale již začínalo svítat a orientace začala být jasnější. Bohužel pohled do trhlin naopak strašnější. Takovéto obrovské rozměry jam a sněžných mostů jsem v Alpách neviděl, až mi chodil mráz po zádech a to bylo docela teplo. Naštěstí po chvíli již terén přecházel do většího stoupání a trhlin ubylo. Skály Aristova jsme míjeli zprava a kousek před sedlem Džantugan (3640) se naskytl nádherný pohled na Elbrus rozžínající se v ranním slunci.


Sedlo a plató Džantugan je něco nádherného


Obrovská bílá pláň, na které by mohly přistávat letadla. Je zde hraniční tyč a tak jsme byli chvíli v Rusku, chvíli v Gruzii. Také tam přistál jeden stan, ve kterém, nedivím se, byli ještě spící horolezci (6:30h).

Pomalu jsme se, kochajíc výhledy, přesunuli podél východního hřebene k nástupnímu kuloáru. Orientace byla v pohodě, kuloár se nedá minout.


Džantuganské plató (v pozadí stan)



Trhlina pod nástupním kuloárem (v pozadí minilaviny)


Zde průvodce nelhal, když psal, že sníh nedosahuje v létě po celé délce kuloáru. Terén se přiostřuje a cepín začíná být velmi užitečnou oporou. Sněhový svah má sklon cca 40°. Střídáme a Bob začíná diktovat tempo. Jeho cepín se pravidelně zasekává  a já stoupám po jeho „schodech“. Už se těším na skálu, ale ouha. Když skála po dvou třetinách kuloáru přijde, litujeme, že zde již není sníh. Ne nadarmo se říká Džantuganu – kavkazský Matterhorn. Skála se sype jako perník. Není, kde se jistit, jen obtížně se hledá, kudy vede nejschůdnější cesta. Raději schováváme lano a jdeme free. Lezení obtížnosti 3-4 ztěžuje drolící se skála, ale konečně dosahujeme konce prvního kuloáru a ocitáme se na sněhovém svahu, který při pohledu z údolí končí masivní převějí a ledopádem.


Džantugan – východní hřeben



Svah nad prvním kuloárem, pohled směrem ke Gumači


Po chvilce odpočinku se vydáváme vstříc sněhovému svahu se sklonem 45-50°. Sníh již začíná měknout a bořit se, je mi nechutné horko. Pod druhým-vrcholovým kuloárem se mísí sníh s šotolinou a my si vychutnáváme pravý mix. GPS hlásí výšku cca 3870m. K vrcholu je kousek.

Druhý kuloár je sněhový jen zlehka, spíš je to ledovina o sklonu 50° a proto je jistější lézt vpravo po skále obtížnosti 4. Občas zahlédneme smyčku, ale ta slouží pro sestup. Kamení se sype, přilba je opravdu na místě. Nedovedu si představit, že by zde byla výprava o více jak 4 lidech. To by byl masakr.

Přepadá mě krize, síly mi dodává Bob, který hlásí vrchol. Už také vidím vrcholovou tyč a již jsem zde také. Čas 9:05.


Odpočinek před vrcholem



Vrchol (v pozadí Ullukara)



Bylo krásně teplo a bezvětří


Kochali jsme se výhledy na všechny světové strany. Jen fotogenická Ušba nebyla vidět. Pobyli jsme asi hodinu a půl a začali sestupovat.

První úsek a vlastně celý vrcholový kuloár se nakonec ukázal jako pohodový. Měli jsme 60m lano a po prvním slanění z nalezené smyčky se ukázala druhá, a pak i třetí a čtvrtá. Vše přesně navazovalo a už jsme zase byli na mixu, ve kterém jsme objevili stopy a trus, zřejmě od kavkazských kozorožců. Co tam hledali, nevím – vůbec nic tam neroste. Po seběhnutí sněhového svahu jsme nastoupili do slaňování nástupního kuloáru. Tam bohužel bylo smyček méně. Jednu jsme dali vlastní a zaradoval jsem se, když jsem objevil jednu místní nad dosti ošemetným místem. Sedl jsem do ní a zkoušel. „Dobrý, protáhnu lano“ hlásím k Bobovi. Hážu dolů jeden konec, hážu dolů druhý a když se podívám nahoru, vidím, jak se balvan, na kterém byla smyčka umístěna a já v ní seděl, naklání a padá. Asi 50 kg balvan prosvištěl kolem mne zatímco já odskakoval a asi o metr a půl jsem se zasekl do měkké suti. Pode mnou asi 6 metrový skalní výšvih s hrozivě rozmístěnými balvany. Fuj, asi bych to přežil, ale potloukl bych se pěkně. V tu chvíli nade mnou stáli všichni svatí. Bylo nutno nalézt jiné místo ke slanění o něco níže a to se již podařilo bez problémů. Zbytek kuloáru jsme již seběhli po sněhu a rozbředlým terénem směřovali zpět k sedlu.

Po prokličkování trhlinami jsme spočinuli na našem oblíbeném orientačním kameni a sledovali z uctivé vzdálenosti pády okrajových séraků. Spodní část ledovce se během dne změnila v ledový tobogán, naštěstí s mírným sklonem. Každým krokem jsme uvolňovali minipovodeň z roztátých zbytků sněhu. Přechod na pevný terén však byl bezproblémový a asi v 15:30 jsme dorazili do našeho BC na Zelené Gastinici, kde se již poflakovala část našeho zájezdu. Někteří měli spadeno na Viatau, někteří se informovali o Džantuganu. Nakonec pár jedinců vylezlo jen na Gumači. Džantugan byl zřejmě  velké sousto.

My jsme přespali a druhý den s šesti dalšími odpadlíky hromadného zájezdu sestoupili do údolí a zahájili přesun směr Azau a tím i Elbrus.

Závěrem přikládám mapu s trasou výstupu odvozenou z GPS a křivku převýšení. Podkladová mapa je v některých bodech nepřesná (viz. výška Green hotelu), proto prosím o shovívavost.


Trasa Zelenaja gastinica (Green Hotel) – Džantugan



Převýšení vůči délce pochodu – celé cca 6hodin


Příště: Výstup na Elbrus a přechod tří sedel – Irikchat, Chatkara, Syltran

Olson   [úpravy] 08:17 22.08.2007Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 baškara09:51:22 22.08.2007
no, konečně umlčíš rýpaly:) článek se mi líbil..
jen bych si dovolil opravit popisek fotky.. zaměnil jsi ullukaru za baškaru(4241), je to i v té tvoji mapce..
letos jsme tam byli s kámošema, bez cestovky, ruštinu jsme se začli učit v užhorodě na nádraží a vše(cesta, propusk, ovir) proběhlo v pohodě. a v horách jsme mohli jít kam jsme chtěli a kdy jsme chtěli..
jkodpovědět 
 Re: baškara20:40:07 22.08.2007
Máš pravdu, Ullukara je za Bobovou hlavou
Olson.vsodpovědět 

 Dobrej článek10:39:19 22.08.2007
Pěkný fotky a interesantní text.
Janouchodpovědět 

 super helma17:33:08 22.08.2007
Díky za článek, trošku jsem si zavzpomínala...
Taky se nám ta hora před lety líbila a taky jsme změnili plány. Pit Schubert by z nás rozhodně neměl radost. Vyrobili jsme si super helmy tak, že jsme narvali oblečení pod kukly (viz. odkaz foto z vrcholu). Před vrcholových žlabem se prudce zhoršilo počasí, ale přece to nevzdáme, že jo ... teď už bych se chovala trochu jinak. http://mujweb.cz/www/sedinka/
Jiřinaodpovědět 
 Re: super helma19:49:25 24.08.2007
Tak to je nářez. Super helma. Nevím jestli by pomohla .. :-)) Pomohla ??
Olson.vsodpovědět 

 Trapas23:13:12 22.08.2007
MSV Liberec-výtahy jsou už pořádně trapný...
Anti-spamodpovědět 

 dobry...07:27:45 23.08.2007
Po predchozim slabsim dilu to vypada na zajimavy serial. :)
jx nullodpovědět 

 Druhý výtah08:00:08 23.08.2007
Taky mě tenhle více zaujal, třetí povídání o vytazích bude možná nejlepší. Jo, jinak foto je taky good.
Pavcaodpovědět 

 zdravim vytahy08:21:19 24.08.2007
Podle me paradni clanek, asi mi dojem umocnily me vlastni vzpominky :) Dik za nej.
adamodpovědět 

 :-(14:46:58 24.08.2007
Zlanovat so starych sluciek. Ste sa zblaznili ?
Niekto sa asi nepouci nikdy...
MVodpovědět 
 Re: :-(19:36:02 24.08.2007
Povídej ...
Ty smyčky byly zánovní.... Rozhodně v pohodě, akorát ta skála nevydržela, ale to se může stát kdykoliv
Olson.vsodpovědět 

 dobrý10:35:02 04.09.2007
Martine, dost dobrý,  rejpálci budou vždycky, myslím že to byl dobrý sportovní výkon, počasí jak je vidět bylo super což se letos nedalo říci o počasí v Alpách. Myslím že jste si pěkně mákli,
zkrátka dobrý oddíl.
marvanodpovědět 

 serial08:46:21 07.09.2007
Kterýsi předřečník měl asi pravdu. Žeby seriál?
Ale to bych rději seriál třeba z ROCK MASTER.
Honzaodpovědět 

 Foto dne:

El Chorro
 Databáze cest:
Všechny cesty (180325)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Terrorvision 8a Caimari
Executive Producer 6c+ Tijuana
Bota Petit 8a Caimari
Penthouse 7c+ Caimari
La Placa Alacar 7b El Chorro
Nově komentované:
Viktorka 6- Svatý Jan
Rodinný Výlet 7C Brána
Věra Kotasová 7C+ Pečínkova Skála
Věra Kotasová 7C+ Pečínkova Skála
Pravek 7+ Dračia Diera

 Nově v diskusi:
Re: Eliska Adamovska | Re: Eliska Adamovska | Re: Eliska Adamovska | Re: Eliska Adamovska | Re: Eliska Adamovska | Re: Eliska Adamovska | Re: Eliska Adamovska | Re: Eliska Adamovska | Re: Eliska Adamovska | Eliska Adamovska |

 Nové komentáře:
Re: hnus | Re: hnus | Re: hnus | Re: hnus | Re: hnus | Re: hnus | Re: hnus | Re: hnus | Re: hnus | Re: Zas nosny tema |

 Kde to vře:
Ondrova hvězda (69)
Mára Holeček: porovnejte si můj pohled a prohlášení SHS JAMES (45)
Donald Trump chce přejmenovat Denali zpět na McKinley (31)
Video: Adam Ondra a Jakob Schubert zkouší DNA 9c od Seba Bouina (31)
Stanovisko SHS JAMES k neštěstí pod Langtang Lirung (30)
Zkusíme to znova (30)
Salzburskou cestou na Watzmann, (21)
Berounské Vánoční OPEN 2024 (6)
EpicTV: Videomedailon o Pepovi Šindelovi (6)

 Nově v inzerci:
rychlá finanční pomoc | rychlá finanční pomoc | Ocún Weebee Lady, vel. M | La Sportiva Olympus | La Sportiva Muira | Handry na Vrbatce | Prodám skialp boty | Přilba PETZL SIROCCO | Wánachten na lyžích | Scarpa ALIEN RS |

 Anketa:
Jaké technologie nebo aplikace používáte při lezení a jak vám pomáhají?
 GPS a mapové aplikace 
 826 
 Lezecké aplikace pro sledování výkonu 
 749 
 Sociální sítě pro sdílení a inspiraci 
 629 
 Vzdělávací aplikace pro techniky a trénink 
 669 
 Aplikace pro evidenci a sdílení výstupů 
 563 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.