Jak se zpívá v jedné starší písničce „statistika nuda je, má však cenné údaje“. Jak tedy vypadá situace v soutěžním lezení pod hlavičkou ČHS pohledem statistiky?

V ČHS to jiskří a nadcházející Valná hromada ČHS se nejspíš bude zabývat zejména soutěžním (sportovním) lezením, teda kromě snahy Jana Bloudka sebrat mládežnickým oddílům hlasy za jejich svěřence. Pojďme se tedy podívat na závody pořádané pod hlavičkou ČHS pohledem statistiky.

Na webu ČHS v archivu přehledu závodů (https://www.horosvaz.cz/soutezni-lezeni/prehled-zavodu-cr/prehledy-zavodu-archiv/) jsou k dispozici data za období 2010-2017. Seřadil jsem je proto do tabulky a rozdělil podle věkových skupin (U14, B-J, dospělí) a sportovních disciplín (obtížnost, bouldering, rychlost). Tabulku jsem pak ještě doplnil o výši rozpočtu, s jakým v daném roce hospodařil ČHS (skutečné výdaje).
 


Graficky vyjádřeno to vypadá následovně:



Vzhledem k tomu, že komise soutěžního lezení provedla v průběhu času nějaké organizační změny, kdy mládežnické kategorie rozdělila na dvě skupiny a tu starší skupinu přičlenila k dospělým, provedl jsem v rámci korektnosti ještě přepočet závodů na věkové skupiny. Přičemž závody dospělých jsem v pozdějších letech počítal zvlášť, jako by byly organizovány samostatně stejně jako v letech předchozích.



Z obou dvou grafů jsou patrné dva trendy. Zatímco rozpočet ČHS stabilně roste (někdy i velmi výrazně-téměř dvojnásobně), tak u počtu závodů je zjevný dlouhodobý pokles. Samozřejmě až na výjimky potvrzující pravidlo.

A nyní se podívejme na vývoj v počtech závodů organizovaných ČHS po jednotlivých věkových skupinách.



Počty závodů organizovaných pro dospělé v obtížnosti se vyznačují jakousi stálostí v rozmezí mezi 6-7 závody během roku. U boulderingu je patrný výrazný nárůst a to téměř na dvojnásobek (ze 3 na 7), zatímco u rychlosti je zjevný výrazný propad mezi léty 2011 a 2012 na polovinu (ze 4 na 2), který setrvává…



U věkových kategorií B, A, J, (starší mládeže) dochází k nárůstu počtu závodů u boulderingu (z 0 na 4/3), u lezení na obtížnost osciluje v rozmezí 5-7, u rychlosti se propadá z 5 na 2 závody ročně…




Zatímco u starších věkových kategorií počty závodů, s výjimkou rychlosti, se buďto drží na svých, a nebo u boulderingu mírně rostou, tak v případě nejmladších kategorií jde u všech disciplín o razantní propad. Teda kromě boulderingu, protože z nuly už není kam padat. Zatím co u rychlosti dochází k propadu z 5 závodů na 2 (tj. pokles o 3/5), tak u obtížnosti jde o propad téměř 2/3 (!) (z 15 na 6). Ne že by se v této věkové kategorii u nás závody na obtížnost a v boulderingu vůbec nepořádaly, ale rozhodně ne komisí soutěžního lezení ČHS! A pak, kdo že to na kom parazituje...

Dejme si zde ještě samostatný graf vývoje rozpočtu ČHS (včetně návrhu na letošní rok).



Čím to, že při výrazně rostoucím rozpočtu dochází k dramatickému propadu v počtech závodů pořádaných ČHS? A to zejména u nejmladších věkových kategorií a u rychlosti napříč věkovými kategoriemi?! ČHS přitom čerpá dotace z MŠMT na své členství v mezinárodní federaci sportovního lezení (IFSC) – tedy na soutěžní lezení… a to zejména na mládež! Že by komise sportovního lezení ořezala závody nejmladší věkové skupiny ve chvíli, kdy jejich vlastní děti odrostly této věkové skupině?! A noví členové komise byli pečlivě vybráni ti, které více zajímá proplácení nákladů na repre, než-li nějaké soutěže „bačkůrkářů“, kterých by se stejně účastnit nemohli…?!

Přičemž peníze z rozpočtu se samozřejmě nevypaří. Nabízí se proto otázka, zda současné hysterické výkřiky výkonného výboru vedeného Janem Bloudkem jsou skutečně bojem za zájmy českého horo-lezení, za který jej vydávají a nebo jen urputným bojem za plná korýtka?!