A je to. Kolotoč se právě včera dotočil. Na stěně Gymnázia v Teplicích se sešlo přesně padesát závodníků, kteří předvedli nefalšovaný boj s bouldry a vytvořili společně s diváky pravou závodnickou atmosférou. I konečné výsledky přinesly neočekávané rozuzlení a o napětí nebyla nouze až do posledních minut.
První účastníci se začali scházet již po půl osmé ráno a prezentaci zakončili až po začátku závodu tři borci z Polska, kteří k nám vážili cestu 400 km dlouhou a spolu s německým závodníkem povýšili naše závody na mezinárodní úroveň.
Kvalifikační jízda proběhla bez zádrhelů mezi půl desátou a půl jednou. Všech padesát závodníků si protáhlo svá Silvestrem ztuhlá těla čtyřmi bouldery, které měly jako obvykle lehčí a těžší variantu. Nějaké ty body tak získal skutečně každý, i když by si na \"ostrých\" variantách třeba nezalezl. Na place tak v jednom okamžiku vedle sebe lezli silnější i slabší, zkušení i slabší.
Cesty byly vzhledem k malé převislosti stěny spíše techničtější a vypečenější a hrubá síla nemohla být sama o sobě všelékem na všechny nastražené neduhy. Na finále bylo třeba pohybovat se jen v těžkých variantách a také bylo třeba vylézt minimálně tři top.
Z kvalifikace postoupil jako první Dan Kadlec a Lenka Trnková, která by se svými body postoupila i do mužského finále. Celkem do finále postoupili 4 ženy ( čili letos všechny ) a 13 mužů. Systém finále byl vymyšlen pro dvanáct mužů a tak jsme zcela proti našemu přesvědčení přivítali, když Vítek Štítkovec z finále odstoupil z důvodů, které jsme chápali.
Musíme přiznat, že kvalifikaci doprovodilo jedno nepříjemné zranění kotníku vzápětí ošetřené sádrovou dlahou s kopytem a berlemi v nemocnici. Nedošlo k němu při pádu na zem nekrytou žíněnkou, což bychom považovali za náš zásadní nedostatek, ale při lezení samotném. Vina tedy dopadá na mne jako autora cest, neboť borec si prý tak zamotal nohy do stupů, že si přivodil výron. Omlouvám se.
Ve dvě hodiny začalo finále a finalisty prověřilo řádně. Nejdříve nastoupily ženy a na dvou cestách nechaly duši. Protože v pravé ze dvou cest se jejich výsledky příliš nelišily, rozhodovalo se na levé cestě. Lucka Hrozová dolezla do topu a předvedla jeden z vrcholů dne. Katka Chudobová chytře vymyslela zkratku a právě to jí vyneslo druhé místo. Lenka Trnková zkratku nevymyslela, ale předvedla úžasný výkon v koutku a moc nechybělo, aby se dostala daleko. Na závodech nám často mnoho nechybí, abychom přelezli ostatní, ostatním bohužel chybí o něco méně.
David Bída Chudoba, Lenka Trnková, ? (zleva) - foto by Azbest
Na muže čekaly čtyři tratě a nebudu nudit suchopárným výkladem o někdy i zuřivém potýkání. Stručně. Jednu finálovku nevylezl nikdo. Jednu jen Honza Havel a to byl opět jeden z vrcholů. Jen Štěpán Neústupný vylezl dva topy a stačilo to jen na druhé místo. U nás se neleze na zóny a topy, ale na body. Pro nejvyrovnanější výkony proto zvítězil Vašek Peltrám. Třetí finálovku topoval právě Štěpán a Rosťa Štefánek. Oba si vysloužili obrovský aplaus. Čtvrtá cesta pak byla vyvažovací hrana po plackách. Na té bylo topů nejvíce, ale také zde někteří zcela pohořeli. Nechtěl bych nezmínit výkon drobného Michala Aulického, jehož některé skoky, kterými doháněl svou menší výšku, vyvolávaly potlesk v jakékoliv části cesty. Ve finále bojovali všichni, neměli to snadné a proto odkazuji na stručnou výsledkovou listinku na konci článku, kde jsou vyjmenováni.
Z hlediska našeho, čili organizátorského, chci dodat, že atmosféra, kterou závodníci i diváci v Teplicích vytvořili byla pro nás opět tou nejlepší odměnou a děkujeme za ni. Byli jsme rádi, že se Poláci po tak dlouhé cestě všichni dostali do finále a odjížděli spokojení. Výtečné bylo i nefalšované překvapení vítěze při vyhlašování výsledků. V brzké době se snad podaří obohatit tento článek i několika fotografiemi a brzy by měla přibýt i kompletní výsledková listina.
Na závěr poděkování Gymnáziu Teplice, Sportovnímu klubu při Gymnáziu Teplice, Relax Baby Studiu a sponzorům: Feidal, Hudy sport Teplice, Sorbi a Rosťa Štefánek se svými chyty. Ujišťuji, že jsme kvůli tomu Rosťu nijak neprotěžovali.
... a všichni zúčastnění jsme se pěkně svezli. Někdo si místo růží odvezl pěkné ceny, někdo zaplakal nad výdělkem, ich auch. Stavěči cest si zasluhují velkou pochvalu, takové pohřebiště favoritů jsem dlouho neviděl. Nechci nějak moc přemlouvat pořadatele, ale Bolderkolotoč si získal dobré jméno a bylo by škoda, kdyby byl letošní ročník opravdu poslední.
Zase jsem te Bido propasl. Rikal jsem si: Bida - takovy pojem nejen tady na lezci, to se musim kouknout jak mu to leze a taky pokecat. Nakonec byl opet celej den peknej srumec a skutek utek. No tak snad nekdy,nekde... A diky za pochvalu. Cau
Taky nechci nějak tlačit na pilu, ale vzhledem k tomu, že se akce opravdu vydařila, si myslím, že je škoda, by se Boulderkolotoč dotočil. Abych jen tak neplácal - kdyby se přece jenom příští ročník konal, můžu nabídnout i svou pomocnou ruku - přesněji řečeno můžu na míru napsat nějakej softík a poskytnout comp a tiskárnu (repráky, mikrofon...).
Vím, že se říká "V nejlepším přestat", ale kdyby se našel ještě někdo další, třeba bysme se mohli na kolotoči svézt i v roce 2004...?
Psát komentáře na divný fotky by nám šlo, ale chtělo by to spíš víc hustit do pořadetelů Bouldrkolotoče, aby letošní ročník nebyl skutečně ten poslední. Jardo a Kouřo, prosím Vás ještě jednou, ještě jednou, ještě jednou, ještě...
Každý rok, vzdy kdyz to cele zkoncilo, jsme si s Jardou řekli "uvidíme" a hned jsme dodali "asi jo". Letos jsme to prehodili - rekli jsme si to pred Kolotocem a rekli jsem si - "asi ne" a to "uvidime" se tam uz neobjevilo. Neni vhodne zde rozpatlavat ruzne duvody... Nechme to ulezet, a uvidime...
It was great pleasure to could started in "boulder kolotc" . Boulder problem were hard but most of them with technical acent. Im looking forward to next edition .
thank you all, it was very good fun :)