Krásné sobotní ráno v jedné pro lezce nově objevené oblasti severní Frankenjury. Jsme tu sami, rozlézáme se na prvních cestách v paprscích již sílícího slunce.
Plán je jasný, nejdříve rozpink a pak nástup do nádherné devítkové linie, která je místním oblíbeným kouskem.
Podél řeky přichází lezec, Němec, je sám, kývne na pozdrav a …ach jo.. skládá si věci pod „naši“ devítku.
Vysouvá šahlo, obléká úvaz a začíná „sólo hákovat“ cestu.
Některé nýty jdou vyrvat ze stěny až po mnoha hodinovém úsilí, zde nýt z přejišťovací akce, kterému se nechtělo ven
Běžný obrázek ze současných skal mi připomíná smutný příběh, který se odehrál v Owens River Gorge před dvěma lety.
Dne 13. března 2015 se Scott Sederstrom, 44 let, ošetřovatel pracující v nedalekém středisku Mammoth v Kalifornii a dlouholetý sportovec lezec, se po lezení nevrátil domů. S postupujícím večerem se Scottova snoubenka Suzanne DeBonno začala strachovat a vyrazila k parkovišti v Lower Gorge, kde našla jeho van a opuštěného psa Yogiho. Krátce po půlnoci zavolala Suzanne na oddělení šerifa Inyo County. Ani poté s povolaným důstojníkem nebyly schopni Sederstroma najít a zavolali záchranáře z Inyo County Search and Rescue Centre. Později pak Suzanny kamarádka, která se také připojila k hledání, objevila Scottovo tělo již bez života pod cestou Life in Electric Larvae Land (5.10b). Owens River Gorge, Kalifornie, USA
Podle Franka Kleina, člena Inyo County SAR, který vyšetřoval Sederstromovo úmrtí, byl Sederstrom nalezen ležící na zemi, na úvazu měl v poutku, spolu s čtyřmetrovým volným lanem mezi uzlem a úvazem, připevněné Gri Gri.
V lanu byla cvaknuta expreska a v ní jen plechové oko nýtu. V cestě chyběl třetí nýt.
Zdá se, že Sederstrom lezl solo a pomocí clip sticku (šahla) se chtěl dostat na vrchol. Snad aby si připevnil lano a mohl si lézt solo top rope. Při postupu vzhůru pomocí nýtů, když si vycvakl druhý nýt a zatížil třetí, se zřítil, když nýt pod jeho zatížením praskl.
Sederstrom spadl ze 9 či 10 metrů na zem a praštil se do hlavy (přilbu neměl)
Na jeho batohu bylo položeno jistítko Mini Traxion, které se používá pro top rope soloing. Přátelé se domnívají, že si chtěl nejdříve nahodit lano, aby pak cestu mohl zkusit právě pro sólo s horním lanem.
Neštěstí, které není vůbec ojedinělé, se stalo již před více než před dvěma lety v Kalifornii. Naopak zcela čerstvý smutný příběh je z minulého týdne a odehrál se na nedalekém Ulrichsteinu nedaleko Burg Greifenstein v německé Frankenjuře.
Německý lezec při lezení šestkové cesty si chtěl odsednout do prvního nýtu a ten s ním vypadl. Lezec spadl nečekaně asi ze čtyř metrů na zem a vážně se zranil.
Nýt pravděpodobně nebyl korektně osazen.
I další jištění v této cestě je průserově udělaný (je patrný, že dřík kouká moc ven)
Hodně se na síti diskutuje o postupových jištěních ve formě expanzních (nelepených) nýtů. Na různých lezeckých fórech se mluví o 5/16 palcovém nýtu (8 mm), nýt s kruhovou hlavou (angl. buttonhead).
Podle lezců, kteří se zabývají výměnou starých jištění za nové, právě tyto nýty čas od času prasknou zhruba v polovině své délky a vytváří tak "časované bomby". Vyšetřovatelé v Owens River Gorge našli právě tento šroub, který selhal a opravdu byl prasklý uprostřed.
Jak poznat podezřelý nýt? Těžko, i když základním poznávacím znamením by mohly být tyto vnější ukazatele: Nestandartní – necertifikovaný.
Kouká ven.
Točí se.
Viklá se.
Je hodně zrezlý.
Jak uvidíte takovouto hrůzu tak zbystřete všechny smysly. I toto se kdysi dávalo do stěn.
Nýty o průměru 8 mm (split-shafted rawl buttonhead) by neměly být instalovány a neměli bychom jim důvěřovat. Použijte šrouby o průměru nejméně ⅜ palce v kompaktní hornině jako žula a ½ palce (~12 mm) v měkčím kameni.
Přes, alarmující skutečnost, že nýt vypadl (a možná se zlomil) jen pod statickým zatížení, by mohlo být (v případě první nehody) ještě zabráněno, kdyby Sederstrom respektoval základní pravidlo bezpečného lezení: a sice princip redundance. Nikdy nesvěřuj svůj život do jednoho kusu jištění.
Standardní postup pro lezení jištěného sóla by měl být prováděn i se samojištěním. Například tak, že je lano ukotveno u země a vy se samojištěním, tj. že si podáváte do blokovacího jistítka lano po částech, zatímco procvakáváte postupové jištění při postupu vzhůru. V případě pádu nebo selhání jištění bude nejbližší spodní postupové jištění působit jako záložní. Pokud by Sederstrom tento způsob použil, je pravděpodobné, že vzhledem k výšce ve které byl druhý a třetí nýt, by ho druhý nýt uchránil před pádem na zem.
Necertifikované nýty. Většina z nich podle zkušeností získaných při výměnách jištění drží jako ďas, přesto byste měli být obezřetní a rozhodně tyto starší jištění nezatěžovat nestandartním způsobem. Například je vytahovat ze skály při šahlování do dalšího jištění, štandovat v nich, slaňovat z nich atd.
A konečně, je možné, že Sederstrom by přežil jeho pád, kdyby měl helmu. Jeden z členů týmu Inyo County SAR, kteří našli Sederstroma potvrdil, že hlavním zraněním byly údery v oblasti, které by šly do helmy. Samozřejmě, bez přístupu k pitevní zprávě, nemůžeme potvrdit, že právě zranění hlavy bylo příčinou smrti.
Článek o neštěstí v Owens River Gorge byl publikován v Rock and Ice 227 (červenec 2015).
Nikdy nesvěřuj svůj život do jednoho kusu jištění... na tohle si vzpomenu až na našem písku - třeba až budu dobírat u jediného kruhu v cestě, kde kolem nic nezaložím ....
Možná je to nějaký druh fobie ... ale pokud to jen trochu jde tak i na písku se snažím štandovat ve dvou bodech (kruh a UFO, slaňák a uzel ve spáře, hrot, hodiny, borovice atp.). Osadil jsem už pár kruhů, dělám taky správce v malé oblasti v českém ráji a viděl jsem už ledacos. V zapadlejších koutech a nelezených cestách stále hrozí Ferofix (!). Viděl jsem uhnilý kruh, temovaný dřevěným špalíkem. Mnoho kruhů má "pavouky" = skála je popraskaná protože prvovýstupce natloukl větší kruh do menšího otvoru atp. Pokud je to pozinkovaný nebo nerezový kruh lepený chem. maltou tak většinou jistota ... ale starší exempláře silně nahlodané korozí, zarezlé nebo tenké kroužky, dříky z pásoviny, pavouk okolo ... to vše signalizuje možný problém. U nýtů zkoumám stejně kriticky a pokud to jde dám si frienda do spárky, abalaka do díry ...
To neni fobie - na to co popisujes jsem svym komentarem miril - a presto jsem za vola az hnidopicha.... - je neuveritelne jake maji nekteri jedinci problemy s prijetim reality.....
úvazek mám tak nějak pod kontrolou a vím/tuším co se s ním celou dobu jeho života dělo. můžeš tohle říct o všech kruhách/nýtech/slaňákách co přes ně lezeš?
Tomu co by mělo jít pryč se česky říká nejty. Nejty jsou ve skále rozepřený na principu hmoždinky, což není dobrý, páč tam zatejká a rezne to.
Tomu co by to mělo nahradit se česky říká borháky, který nejsou rozepřený ale lepený a proto dříky nereznou, páč díra kolem dříku borháku je vyplněna lepidlem a dřík je tak chráněnej.
Ono je možné zalepit i nerezový šroub nebo nerezovou závitovou tyč o průměru třeba 12mm a opatřit ji originál nerez plaketou. Potom to na první pohled vypadá jako "nýt" ale je to fixní lepené jištění. Předpokladem je opatřit to na konci špičkou umožňující míchání lepidla (lehce vyrobíme obyč. flexou) a při osazování tím taky opravdu točit aby se to lepidlo v předvrtaném otvoru míchalo. Dokud nebyly k dispozici dotované borháky od ČHS byla to nejlevnější alternativa lepeného nerez jištění.
a protože náš kutil šetří, tak použije do flexy kotouč, kterým řezal předtím bláto (uhlíkovou konstrukční ocel), a uhlík vyžere chrom z nerezi a na plochách kde jsme obráběli ten nerez docela slušně rezne. nutno ovšem dodat, že toto reznutí nerezi je sice hnusné, ale vážné nebezpečí nepředstavuje.
Řešení s nerez 12mm závitovkou 16,6 cm a kvalitní plaketkou je naopak oproti borháku dražší, a náročnější na přípravu, ale vidím tam 2 výhody, větší pevnost na tah díky větší ploše a lehce předpružená plaketka je kontrolkou. Jakmile se uvolní, něco se děje. Buď si jen sedla, nebo chyba lepidla, či změna okolní horniny. Zdá se mě tedy, že se jedná o nejlepší řešení do méně stabilních materiálu a tuším, že i fischer to tak proklamuje.
ad borhaky a miesanie lepidla :
par centov za staticky zmiesavac ( ="špičku") stoji za to.
borhak za 108 Kč je problem ?
http://www.singingrock-outlet.cz/borhak-10mm-8cm?cat=103
souhlas. muzeme mi nekdo rict proc je tohle treba na rovisti? treba slanak ave cesar nebo slanak sotomayora. proc je takovy problem to vymenit? naproti pres reku jsou retezove standy v kdejake silene trojce. martane pokud chces udelat neco uzitecneho tak prosim prejistete roviste v cestach kde je tenhle srot. diky.
Jaksi si zapomnel, ze kdyby to Martan udelat chtěl, tak by to udelal. Ty to chces vymenit, ale udelat to bud neumis nebo nechces, nejspis oboje, tak proc k tomu vyzyvas nekoho jiného? Ale asi muzes si nekoho zaplatit, tak pokud chces udelat něco uzitecneho, tak to udelej. Ostatne proc jsi k vymene těchto slanaku nevyzval třeba Zemana nebo Babise nebo Karla Gotta?
Napadá mně hned několik možností, proč Jan vyzívá, toho, jehož jmého se od jisté doby na tomto webu neobjevuje, aby tak učinil...
1)Třeba by ona osoba měla odčinit svůj naštěstí nesmrtelný hřích zvaný Černá skála u Řevnic, či kde to bylo.
2) Ona osoba se jednoho času zhusta angažovala nikoli v dělání cest nových, ale přejišťování starých v jedné sedimentární jihoevropské oblasti nedaleko Berouna, ale poněkud nešťastným způsobem: řetězy vedle robustních lepených, byť starých, kruhů. Vskutku nebezpečnou žoužel železnou nechávala, patrně tam, kde se blbě slaňuje, či proč.
Anšto je členem OVK Střední Čechy...
Další důvody je jistě najdou...
Protoze vice hladi ego "tvorba" novych lec superhnusnych cest, nez prejisteni starych lec lezenych cest.
A jak uz se mnohokrat ukazalo, lezecka obec o nejake vznesenejsi cile nestara.
No jo, ale na Rovisti si (vetsina) lidi chce zalezt sportovky a tam se tak nejak ocekava, ze nebezpeci zrakveni bude temer totozne s tim na umelce. Tak tu nemudruj. Na pisku je potreba do toho jit s cistou halvu a srovnat si to, ale i tam by melo byt rovnitko mezi slovem kruh a jistota. To nebezpeci v lezeckem sportu je a bude, ale nekde docela jinde. Jestli si myslis ze to ma spocivat v nejistote jestli te kruh udrzi nebo pod tebou rupne, tak si na omylu a doufam ze nikdy cesty delat nebudes nebo nedej Boze uz nedelas. Obcas se nejaky shit najde a neni to vina nikoho jineho nez zubu casu, ale mel by se co nejdriv vymenit a idealne za neco co se povazuje za ethalon kvality. Tim nechci rict ze by vsechny ty kruhy mel vymenit Martan, to byl take strasne inteligentni komentar komentar btw... Ale misto urazek a zesmesnovani by se hodila rozumna diskuse nebo take mozna nejaka dodatecna dtabaze tady na lezci kde by se lidi mohli formou znamka+komentar vyjadrit ke kvalite osazeneho jisteni v konkretni ceste. Spravce oblasti si pak treba seradi cesty podle znamky a mrkne na komentare a hned vidi ze napriklad v Nejdelsim Vandru na Rovisti se protacji skoro vsechny nyty. Navic neni prejisteni jako dojisteni (viz cesta Nahore bez v Alkazaru) a casto se dobry umysl a trocha nevedomosti jedince (v tomhle pripade ne Martana) stretne s hejty ostatnich (namisto diskuse) a to pak cloveka otravi a tech par lidi co tuhle praci pro nas ostatni delaji to treba delat prestanou. To ze ne vsechny cesty od Martana jsou perly vim, ale nic to nemeni na faktu, ze na Srbaci kde jsem driv hodne lezl tusim taky odvedl kus prace pri prejisteni, ale to uz tady nikdo nezmini.
"Sportovky", z kterých každé jaro vyletí x kamenů a dole běhají celé rodiny. Kvalitě kováren Uranových dolů věřím víc než nějakému lepidlu. Krom toho se autor sychroval hustotou jištění. A co je vůbec smyslem tohoto článku? Nešáhlovat? Chtít všechno převrtat a mít 100%? Osvěta? Asi všechno dohromady. Každopádně když už něco přejišťovat, tak hlavně nic nepřidávat. Lezení by mělo být vždycky i o tom, co máš v bembeřici.
Jeste dovetek. Sam JirkaS tady ma fotoalbum z Roviste kde presne z takovych bodu slanujes a sam pise "prosim, neslanujte z toho". A jak jinak slanit ze Sotomayora? Myslim, ze diskuze na toto tema je prinosna. Diky.
Když říkáš, že se převazuješ, tak tím chceš, říct, že se z toho necháš spouštět? Nebo to slaňuješ? Protože esli se z toho necháš spouštět, taxi prase a mělo by se to s tebou utrhnout. Pokud tam není majlona...
Dobrota sama.. Skoda, ktera tem prapodivnej vyrezlejm samodomo hnusum o kterych mluvi vnikne spoustenim je asi zanedbatelna v porovnani s "kvalitou" tohoto jisteni.
je pravda, ze nie je lepidlo ako lepidlo. Ale aj ked dakto pouzije Fischer, Hilti a pod. a miesa zlozky palickou v diere (pisal to tu ktosi o DB), tiez to nie je prave orechove. Par centov za staticky zmiesavac ( ="špičku") stoji za to.
Na druhej strane, ak je bh lepeny, tak hornina nezoxiduje, ako pri expanznom sposobe. Standy maju byt lepene.
Taky ne kazdy to umi. Je potreba aspon jednou byt s nekym zkusenejsim. Prece jen to neni vesak na rucniky, ale hak kam padaj lidi. Na Rovisti bych si i dokazal predstavit brigadu. Chodi tam pravidelne hromady lidi, tak kdyz jen 10 procent z nich na brigadu prijde, tak tam bude par jedincu, kteri si to s nejakym zkusenejsim prejistovacem projdou mrknou na to jak se to vlastne dela a co je potreba a pak treba prejisti cestu sami.
No, tak kdyby treba CHS proplatila matros a pujceni vrtacek a nejake drobne obcerstveni typu chleba a kastrol pomazanky a lahvac, tak by mozna i lidi prisli. Od toho tu to CHS je ne?
V první řadě nese za svoje skály odpovědnost lokálni komunita, v případě že toto deleguje na svaz a jeho struktury, pak je to opět jen její problém, že si nedokáže na své matce vybrečet vlídnější zacházení. A samozřejmě by se to dalo i obrátit, tedy jací rodiče, takové děti a podle toho vypadá celá rodina.
Nikdo nepozaduje, aby to CHS prejistilo, napad byl jen ten, ze by CHS podporilo "vzdelani" potencionalnich prejistovacu z mistni komunity tim, ze zajisti lahvace...
CHS dela pravidelne skoleni pro spravce, ti tam i jezdi. CHS do skal dává dost peněz: proplaci material, jsou dokonce i vrtacky k dispozici, ale platit pivo - to jako myslíš vážně?
v Adru prišlo na brigadu asi 20-30 lidi, leze tam urcite vic nez 300 lidi. Nikdo za to nic necekal a že za to věnoval ze svého organizátor buřty na oheň a pivo v Kalírně, za to dík, ale ani on to nebude na horosvazu refundovat.
Takze jeste jednou (uz to tu parkrat padlo) - remcalove mohou přiložit ruku k dílu sami. Pusou se to neudělá
Tech 300 lidí co tam leze odvedlo jen na příspěvcích 120 tis, plus za nimi jdou penize z jiných zdrojů. Bylo to tam proinvestováno na údržbu skal? Pivo je úsměvné ale v čechách na všemozných brigádách běžné. Vysmívat se pivnímu požadavku není politicky dobré!
Kolik je členů ? Kolik OVK máme? Kolik je rozděleno na materiál pro veškeré OVK? Kolik oblastí v průměru má jedna OVK? Kolik to tedy teoreticky vychází na Ádr? Nebylo by nakonec lepší koupit na brigošku ty lahváče ať se v tom nešťourá?
Cau, nejcasteji se s nytama ktere stoji na prvni pohled zaprd setkavam ve stredomorskych oblastech. Treba na Mallorce je to caste. Mam pocit, ze nove cesty se tam zacinaji delat s lepenymi borhaky a stare, casto lezene se prejistuji, ale kdyz si clovek chce fakt zalezt, tak se cestam s rezavymi nyty a protacejicimi plaketami nevyhne. Tak by me zajimalo, jestli s tim ma nekdo zkusenosti. Ta rez casto vypada jako jen povrchova vrstva, ale tezko rict jak to pak uhniva uvnitr ve skale, kde se vlhkost drzi dyl... Obcas clovek naleze do cesty a potka nekde v pulce jeden takovy nyt, tak to se skousnout da. Ale cest kde jsou takove vsechny je spousta a casto i cesty, ktere jsou min nez 10 let stare. Je to pak sebevrazda, nebo rezava plaketa jeste nic neznamena?
Byl jsem tam uz 3x a vzdycky tam pod cestama resim dylema jit ci nejit a obvykle to zapytlim po kratkem pohledu do linie. Ale vidim casto lidi, kteri do toho nalezaji bez vahani, tak nevim no...
průser je slaná voda a s tím spojená slaná mlha. nýty ze slitin, které jsou naprosto v pohodě ve vysokohorském klimatu nebo v krasovém podzemí, sežera slaná mlha v subtropech za pár let. a identicky jako nejty z černého bláta na našem písečku (ehm, žule) uhnijí někde uvnitř kde se ta vlhkost drží, takže usuzovat cokoli při pohledu na plakety může být ošidné. čili jediná jistota je POVL.
Tak nejsem si jistej co je POVL, ale jestli je to "po vlastnim", tak to obvykle ve vetsine cest nejde, takze pak jedina jistota jsou lepene borhaky... Taky mam pocit ze spousty cest tam vrtali Britove, tak bych cekal trochu vic preciznosti, ale mozna je to proste na zacatku nenapadlo. Kazdopadne zatim jsem tam objevil jen jednu oblast, kde je mistni spravce Nemec zijici na Mallorce (je to tusim oblast Felanix) a Nemcour tam dava prave poradne haky. Na druhou stranu je to vicemene nejhorsi kvak siroko daleko, tak pak at si clovek vybere :D Btw. jak je to na Sardinii, tam tusim vrtal spousty cest Karesak. Daval tam lepene borhaky nebo take jen tyhle reznouci nyty?
jednak když se to povede, tak lepidlo nepustí vlhkost k dříku, a druhak když je to lepené, tak je to optimálně z jednoho kusu a dle vzhledu toho co je vidět lze jakžtakž usuzovat stav toho, co vidět není. lepí se "nerez", což je slitina železa s chromem a spoustou dalších prvků, a tenhle "nerez" není nic moc na rozpěrné mechanické kotvy (blbě se obrábí a při obrábění jde snadno znehodnotit), a tak se klínky a objímky mechanických kotev dělají z kdečeho, třeba "černé" nebo ze slitin hliníku ("duralu"), a ani jednomu sůl extrémně nehoví.
s kamošem se na mallorce urval borhak - přivezl si to na památku a byl prostě urezlý u skály. možná je to výhoda - závadnost jde kontrolovat baj voko, není to skryté pod plaketou
mimochodem tak asi 2 měsíce zpět byl k jištění ve středomoří článek na 8a.nu - snad ze sardinie?, kde: 1) psali, že počet uhnilých borháků a nýtů (tedy jejich trvanlivost) se víceméně shoduje, 2) že znatelně rychleji hnijou ty levné značky (fixe apod.) a 3) (pro mne překvapivě) že nýty v růžovém vápenci korodují rychleji než ve žlutém - možná to bylo naopak, neber mě za slovo - prostě že trvanlivost závisí na typu vápence
Marek, lepene bh su beznapäťové lebo lepiaca hmota vyplni cely zbytok objemu vo vrte + nedochadza k oxidacii horniny,
http://www.james.sk /file/ metodika/ borhaky.pdf
Karešák? Ha ha ha,... A jeho Sardinie? Ideálně s drakobijcem Marťanem? Nejen že ne lepené, nejen že ne nerezové, ale i no name china blato mailonky, a slaňovací řetízky z železářství,...
Karešák? Ha ha ha,... A jeho Sardinie? Ideálně s drakobijcem Marťanem? Nejen že ne lepené, nejen že ne nerezové, ale i no name china blato mailonky, a slaňovací řetízky z železářství,...
Bez-napěťové a to druhé nýtkové (tzn. napěťové) kotvení už snad pochopil i mistr mountain guide Zobča,... Tedy až po jisté dosti propírané aférce z Tatier! Ono se stačí podívat do katalogu Petzlu! A chytrej to i pochopí, ten druhej spíš nééé
Bez-napěťové a to druhé nýtkové (tzn. napěťové) kotvení už snad pochopil i mistr mountain guide Zobča,... Tedy až po jisté dosti propírané aférce z Tatier! Ono se stačí podívat do katalogu Petzlu! A chytrej to i pochopí, ten druhej spíš nééé
Bez-napěťové a to druhé nýtkové (tzn. napěťové) kotvení už snad pochopil i mistr mountain guide Zobča,... Tedy až po jisté dosti propírané aférce z Tatier! Ono se stačí podívat do katalogu Petzlu! A chytrej to i pochopí, ten druhej spíš nééé
Bez-napěťové a to druhé nýtkové (tzn. napěťové) kotvení už snad pochopil i mistr mountain guide Zobča,... Tedy až po jisté dosti propírané aférce z Tatier! Ono se stačí podívat do katalogu Petzlu! A chytrej to i pochopí, ten druhej spíš nééé
Mluvis o Patagonskem Letu na Lomnicak. Mam to v merku, pry je to hezka cesta, ale pry tam dal Zoban nejake shitovni nyty, tak nevim jestli to ma cenu...
Karešák? Ha ha ha,... A jeho Sardinie? Ideálně s drakobijcem Marťanem? Nejen že ne lepené, nejen že ne nerezové, ale i no name china blato mailonky, a slaňovací řetízky z železářství,...
Pockej a to se jen domnivas, slysel jsi to nebo jsi to videl na vlastni oci? Ja totiz uvazoval ze bych na Sardinii zajel, ale jestli je tam to jisteni tak mizerne... Je nekdo schopnej objektivne porovnat jestli je v ohledu kvality haku lepsi Mallorca nebo Sardinie?
Máme zajímavou zkušenost z Korsiky, kde se s kámošem urvala plaketa originálního nýtu Petzl. Slaností to asi nebylo - na Bavele jsi od moře cca 50 km do dálky a 1.5 km od výšky. Dopadlo to dobře, ale na morálu to nepřidá. Asi lépe nepadat, ale to pak můžeš lézt rovnou na Honnolda.
Zajímalo by mě jak je to z právního hlediska? Pokud se výše popsaná událost stane, je za ni zodpovědný prvovýstupce, správce oblasti, svaz nebo nikdo? (myšleno za stav a kvalitu fixního jištění..). Ale to už je asi mimo téma nebo na samostatnou diskusi... Ví nebo tuší někdo ja to je?
O terminologii nejde, ale kdo četl P. Schuberta "bezpečnost a riziko.." tak ví, že nakonec taková událost může skončit u soudu, kde výsledek je "nepředvídatelný". Zajímalo mě jestli je toto nějak právně ošetřeno v ČR. Asi je jen otázka času, kdy bude mít se taková nehoda soudní dohru.. (obecně ne tato na lezci popisovaná..)
Podle toho co se mi podařilo zjistit, u nás by rozhodoval soud..
Tak určitě... Samozřejmě by nakonec rozhodoval soud.
Obecně je to tak, že v případě naší zábavičky neboli lezení pro zábavu, je zcela Tvoje věc, jak si vyhodnotíš jištění na skalách a jak ho použiješ a tedy jestli pod Tebou praskne, nebo ho vytrhneš, a přizabiješ se.
Vstupuje do toho princip obecné odpovědnosti - zkušenější a vzdělanější v této věci mají větší odpovědnost a tedy v případě úrazu i větší vinu. Například když oddílový instruktor řekne nováčkovi, že je to v pohodě a ono zjevně je nad jeho síly a zároveň je to jištěné zjevně nedržícími skobami, tak v případě úrazu se zvažuje i jeho trestní či civilní odpovědnost (když pominu morální).
Jiné je to s dětmi - tam má odpovědnost dospělý téměř absolutní. Také v komerčních kurzech, při školním lezení, horští vůdci a pod. mají odpovědnost skoro absolutní. A do toho spadá i odpovědnost za vyhodnocení, zda je jištění bezpečné.
A pak jsou akce mimo skály a hory. Na překližce ručí za jištění provozovatel stěny.
Během akcí mimosportovních ručí za jištění ten, kdo onu akci pořádá - například když cvičí hasiči, vojáci, horská služba a pod., tak si raději vrtají do skal vlastní jištění.
To zni verohodne. Jen mi prijde trochu usmevne ze vojaci, hasici... kdyz cvici tak si vrtaji vlastni, to potom v akci se asi poserou strachy az budou must slanit ze smyce pres hrot :D
Neposerou. 1) Je to nácvik. 2) Pokud to má smysl, vrtají (lepí, přivazují, nechávají se vynášet vrtulníkem či plošinou...) i při ostrých akcích.
P.S.: Jejich akce nejsou kvůli tomu, aby je lezení bavilo, nebo dokonce aby v nich soutěžili, ale je to ryze účelová záležitost. Takže strach z něčeho, co nemohou ovlivnit, je problém, že se něco nepovedlo.
Na borhácích na Rovišti může slaňovat jen blázen, včetně většiny zde diskutujících, včetně mé maličkosti. Nedostaneš nic, jen pár příspěvků v diskuzi zde na lezci, že si nic lepšího byl nemohl čekat. Pozůstalí dostanou dle tvého životního pojištění, ale nevysoudí nic.
no to je spíš než záležitost začátečníků/konečníků to, jestli kdo umí bazálně německy. vrtaná skoba je prostě vrtaná skoba (bohrhaken), a správná terminologie je nýt (čili mechanická) nebo lepená. dokonce někteří ekšperti hranici mezi nejtem a borhákem vidí v tom, jestli je plaketa z plechu nebo jestli je na závitovku natočená matice s okem (a tudíž oko je kulaté).
Terminologie jak ji chapu ja je borhak = lepeno ve skale, nyt = rozper ve skale. Na Rovisti obcas nyt na prvni pohled vypada jako borhak, tzn. nema "ostrou" plaketu ale borhakoidni oko.
Na Maltě v sektoru Wied Babu jsem viděl pár přejištěnejch cest v titanu od UK firmy Titan Climbing goo.gl/voSFMF. Hračky ale něco stojej - štand 66 €, borhák 13 €.
Cau, ja moc strojar nejsem, ale neni kvalitni ocel nejake vyssi tridy pevnejsi nez titan? Nebo je titan pevnostne dostatecny a odolnejsi korozi? Ptam se protoze jsem slysel ze se titanove srouby do ledu obcas lamou...
totok nevim, nejpíš dotaz na LukaseB. Myslim, že titan líp snese korozi. A kroužek ve štandu je celkem masivní, ocelovej bejvá tenčí. Každopádně titanovej štand unese škubající se těleso o m = 110 kg. Ověřeno vlastním pokusem :-)
titan je odolnej a do korozivního prostředí nic lepšího není. otázkou ovšem je, jestli to není kanón na brabce, jestli není lepší "obyčejná" áčtyřková nerez, klidně ve čtrnáctce průměru. titan se dost draho vyrábí a blbě se opracovává a velmi špatně snáší amatérské zásahy (to byly ostatně důvody těch praskajících ruskejch hraček, gerojové kradli nějaký křidýlka z rachomejtle někde v bajkonuru u rampy a dělali s tím bůhvíco kolísavé kvality).
Registrace
Metodika
lezec.cz
Krásné sobotní ráno v jedné pro lezce nově objevené oblasti severní Frankenjury. Jsme tu sami, rozlézáme se na prvních cestách v paprscích již sílícího slunce.
Zdroje: 
GPS a mapové aplikace