Lezec - Zpravodaj

deníček naší výpravy ;-)

pondělí 11. srpna

startujeme v šest hodin večer z Bíliny, od Richarda. ještě s námi jede jedno auto s Klábou , Herkou a Vořechem. Další mají dorazit později.

Po drobnějších pauzách a přestávkách (kauza Boháč a jeho servisní prohlídka) vyjíždíme podruhé z Bíliny, tentokrát o půlnoci. Takže výprava začíná naostro až v úterý v 0.00 ;-))

úterý 12. srpna

po noční jízdě kterou si moc nepamatuju (prý jsem i řídil ?!)

asi jo ;-*)
sjíždíme okolo desáté +/- z dálnice (Rovereto SUD) a přes Mori a ostatní lokality dorážíme na místo srazu. Rio Palvico. Už nás čekají, ovšem nikoliv naše první vozidlo (ti to nevydrželi a vyrazili do kanyonu na vlastní pěst), ale Miki from Prague a Šafránka from Sudety. No a my protože v tom vedru se dospávat nedá, vyrážíme tedy taky - KANYON No. 33 - Torrente PALVICO (Storo).
průvodce říká : "Stupenda fora, molto frequentata dalle guide con i clienti, che presenta, pur nella brevitá del percoso, una bella varietá di situazioni. Salti, toboga a belle calate si alterano in succesione, la corda viene usata per non piú di 6 o 7 salti. L´acqua é sempre molto pulita" .
a má pravdu, je to opravdu krásný (ikdyž krátší) kanyon, ale už ho známe, dáváme ho jen tak na rozcvičení a připomenutí jak to vlastně funguje, jsme tu kvůli dalším ;-))

Palvico

závěrečné 50m slanění mezi bronzchytající turistky ;-))

večer volná zábava (THC, víno, pivo, spánek, mravenci v posteli, vedro.)

středa 13. srpna

ráno nás budí příjezd Sráče, vstáváme, snídáme, balíme, odjíždíme směr Rio NERO aneb JURASSIC (No. 32) taky červený (poněkud zmatek v průvodci - jednou je Palvico modré a podruhé červené !?) a s třema hvězdičkama (jako Palvico), ale už píšou že na čtyři hodiny, 26x slanění (max. 25 m), spousta možností skoku a na závěr má být jakási lahůdka ?? Nekecali !! překrásný kanyon, dlouhý - byli jsme tam šest hodin !! spousta skoků (a to bylo málo vody) a na závěr opravdu bomba - 12 metrů díra a hop!! dolů ;-)) to se nedá popsat to se musí zažít.
Jo a taky píšou že je tam pořád studená voda. (No, musím říci, že studená vypadá ještě trošku jinak ;-))
Ještě navečer valím do Rovereta a zpátky a pak pizza a trošku příjemnější spánek ve 1200 m.n.m.

na startu Jurassicu

Herka skáče tak 6/7 m (?)

šťastný skokan/letec ;-))

Fejola

JN s Fejolou ;-))

čtvrtek 14. srpna

z jakéhosi mě neznámého důvodu, se část posádky rozhoduje dnes lízt (místo dalšího OS kanyonu) a zůstává v Ronzu. Zbytek balí a valí dolů do Rivy kde chvilku hledáme a v zápětí už stoupáme vstříc dalšímu dobrodružství. Torrente ALBOLA (JACUZZI) No. 31 - Riva del Garda. První kanyon s delším nástupem (pokud je výšlap cca 20 min delší) - doposud se najíždělo autem skoro až do vody ;-) Bez problémů nacházíme a už se cákáme ve studené vodě (to je vždycky paráda první smočení, po tom vedru co normálně panuje). Canyon je to poněkud kratší, ale zase docela nadupanej ;-)) co se vodopádů a podobných věcí týče.

někteří do toho šli i po hlavě

tady ale čekali až jim zjistim hloubku ;-))

někdy to chtělo i zatnout zuby a zavřít ústa / jinak byla plná vody ;-) /

moje maličkost v jednom z posledních vodopádů

Dáváme ho (canyon) a po příchodu k autům začíná krápat (vyšlo to přesně !!). Chvatně balíme a ujíždíme bouřce údolím Sarcy do Pietramuraty - nákup všeho možného (nekupte LaSportivy za 15 EU) a pak začíná delší přesun a tím i druhé dějství našeho zájezdu - do hor !!

Bouřce jsme neujeli a silnici z Trenta do Belluna moc neznám protože nebyla vidět (jen voda a voda byla všude kolem nás ;-)) ale najednou konec, překrásná duha (doufám že fotky budou použitelné ?!), a za tmy dorážíme na místo určení. Protože je už tma a není nic vidět (kdo by to čekal co ?) a déšť stále hrozí, rozhodujeme se přespat v nepoužívaném tunelu (za závorou). Ráno sbíráme poslední v noci dorazivší auto a jeho posádku a zjišťujeme, že spali (5 km od nás) asi 100 m od překrásného skalního amfiteátru, kde se i leze (Erto ?!) a taky tam neprší (spíme tam potom další dvě noci).

pátek 15. srpna

Jsme tu ale kvůli kanyonům a tak Rádovi & co. nezbývá než vstávat (asi po třech hodinách spánku) a jedeme. Val ZEMOLA No. 19 - Erto. Podle průvodce necháváme jedno auto na konci (doporučené místo) a dalšíma dvěma vyrážíme do kopce. Nacházíme parkoviště ze kterého se pravděpodobně nastupuje (chvilka nejasností), ale vrháme se do toho. Nástup od auta měl být 20 min. a asi i byl ovšem terénem skoro kolmým (dolů), plným šutrů (suťoviště) a poněkud nejasným. Ale i tohle jsme přežili a už jsme v kanyonu. Voda ale nikde (skoro ;-) přesto se soukáme do neoprenů a vyrážíme. Už po prvních krocích konstatujeme, že je to nějaké studené. Jestli za to mohla včerejší bouřka, nebo je to tady standart to nevím, ale zima byla pořádná a asi všem (podle namodralých končetin soudě). Ovšem kanyon byl bez konkurence (co se krásy a toho co už jsme předtím šli týká - skalní oblouky a meandry ve vápenci ).

Val Zemola v plné své kráse

hop dolů ;-))

no tady raději ne/hop!

Bylo vidět, že torrentismo v horách bude asi trošku jiná káva. A když jsme došli pod silnici v Ertu a byli 80m pod mostem po kterém jsme předtím jezdili (a o kanyonu pod ním netušili !!)... Ale i tenhle jednou končí a kolem chcíplého (utopeného ?) praste (smrad neuvěřitelný) do prudké stráně a jsme na silnici. Průvodčík opět nezklamal a po 100 metrech naše auto.
Večer pokus nakoupit víno (bláhový pokus, je totiž 15.8. - každý rok na to zapomenu), ale alespoň pizzerie otevřely o půl hodiny dřív tak trávíme večer u X l. bílého v picošce.

sobota 16. srpna

ráno na parkovišti z VW vedle nás lezou ty dva páry Italů co nás včera dohonili na nástupu (a pak už jsme je neviděli) a tak se dávám do řeči. Jsou z Verony a dneska chtějí jít stejně jako my Torrente CIOLESAN No. 16 - Claut. Potvrzují, že to včera bylo studené (ani oni to nečekali ;-) ale jsou z Val Zemoly taky nadšení. A tak vyrážíme Claut, Lesis a už jsme na nástupu (dalo by se tam pěkně bivakovat i hajzlíky tam mají). Ale nás čeká (podle popisu) ještě hodina pěšky do kopce a tak to moc neprotahujeme a dokud není takové vedro vyrážíme.Vedro samozřejmě je (jak po pár minutách zjišťujeme) a turistická 391 nás dlouho nenechá pořádně vydechnout (ani nadechnout). Pak začíná trošku traverzovat a tak nabíráme dech, abychom ho vzápětí zadržovali (opravdu zajímavá turistická cesta) v exponovaných vzdušných traverzech po chodníčcích ( via ferrata, ale bez toho ferra ;-)). Nástup jsme přežili, kanyon našli, neopreny oblíkli (pro někoho je to vždycky nejtěžší část dne - oblíct tu gumu na sebe - viď Kostra) a vyrážíme. Z kraje se zdá, že to bude nuda - tento je doporučovanej i pro začátečníky - ale i dnes to postupně nabírá na zajímavosti a poslední úsek je jedna dlouhá klouzačka ;-)) Ale hlavně voda byla dnes jak kafe (tak teplá, ne černá). Prostě pohodový poslední kousek. Dole se ještě někteří pedofilní jedinci baví skákáním v neoprenech z mostku mezi koupající se italskou omladinu a to je vážení přátelé letos vše.

Sráč & co. valí do Prahy, Klába s Herkou (ti vlastně dneska s náma ani nebyli) už jsou asi taky na cestě a tak se zdravé jádro přesouvá zpět do Erta (nákup asi 8l červeného) a poslední večer pod hvězdami může začít. Dojíždíme zbytky všech povolených ;-) drog co sebou máme a hluboko v noci kdosi vyhrává sázku (o tom kdo poslední usne).

Shrnutí:

Torrente PALVICO - Storo (No. 33.) ***
6/7 slanění (max. 50m), převýšení 120m / nástup 540 m.n.m., 2 hodiny

Rio NERO (JURASSIC) - Tiarno di Sopra (No. 32) ***
26 slanění (max. 25m), převýšení 380m / nástup 1120 m.n.m., 6 h.

Torrente ALBOLA (JACUZZI) - Riva del Garda (No. 31) ***
8 slanění (max. 20m), převýšení 225m / nástup 315 m.n.m., 2 h.

Val ZEMOLA - Erto (No. 19) ****
14 slanění (max. 20m), převýšení 180m / 870 m.n.m., 5 h.

Torrente CIOLESAN - Claut (No. 16) ***
8 slanění (max. 27m), převýšení 265m / 905 m.n.m., 3 h.

Squadra :

Já, Ríša (Fidel Kostra), Karel K. - dodávka
Klaboch Klába, Herka, Vořech
JN Sráč, Fejola, Ríša doktor
Ráda, Ála, Axa

fotky Richard (zatím), další od JN a Rády snad budou ... ??
a tak zatím SKAJP Lukáš