O tomto víkendu jsme s Hynkem, Jíťou a Martinem zavítali do rakouských Alp s plánem dlouhého lezení ve stěnách Breithornu či Wilder Kaiseru. Vačky naleštěný, ale byl to jen plán. Počasí bylo proti a tak jsme, jako náhradní program, zvolili brutální Schleier Wasserfal, ryze sportovní oblast, kde je snad jen jedno 6a. Tak trochu zklamáni a psychicky nahlodáni jsme byli trapní nejen v 7b, ale i ve oné zmiňované 7- :o). Prostě jsme tam jen tak popolejzali a po očku sledovali, co se dě
Eldorado - známý sektor v Severní Frankenjuře s legendárními cestami jako Ekel 9+ nebo Stonelove 10+. Mnoho lezců by řeklo, že sem se už nic nevejde. Markus Bock byl jiného názoru a pustil se do už na pohled šíleného projektu. Cesta začíná vpravo od Eklu a přes něj traverzuje doleva přes Nightmare 10 a Raubritter 11- (též M. Bock 2000) až do Stonelove, se kterou má společný dolez. V neděli 15.6. se M. Bockovi podařilo spojit všech 30 kroků. Cestu pojmenoval Infinity. Jedná se o krutě vytrvalostn
Ahoj, z druhé ruky jsem se dozvěděl, že minulý, nebo předminulý víkend se odehrál v Juře pro nás všechny velmi nepříjemný incident a proto bych byl rád, kdyby se ozvali lezci, kteří to viděli a jmenovali konkrétní lidi. Zatím vím jen to, že v altánu v zatáčce před Pottensteinem měli pařbu borci ze stěny z Ruzyně a z BéBéčka. Vzhledem k nepořádku který tam po tahu byl, došel ráno místní ochranář - Pottensteinem placený děda,který se stará o pořádek v altánech a na parkovištích okolo města - a pož
Tak jsem koukal na 8a.nu a zaujalo mě, že berou v potaz při hodnocení do jejich monstrózního rankingu i obecně málo nebo spíš vůbec uznávaný styl přelezu TOP ROPE!Jejich Free point.Myslim si, že to neni úplná blbost takový způsob přelezu akceptovat, protože u některých "vražd", kdy smrt je ti v patách je to zvlášť třeba pro lidi co převážně jen bouldrujou nebo nemaj odhodlání do morálovek jedinej možnej způsob jak jsou ochotni uvažovat o přelezení takovýho kousku.Jde v podstatě o takovej boulder
Když jdou 4 lízt a jeden nemůže skrzevá zrychtovanou pařátu a druhej nechce pro zdravej odpor k hnusným spárám a ještě hnusnějším, oslizlým komínům. A má po ruce foťák. Aneb ze skal tentokrát trochu jinak. Koukněte sem, pokud máte zájem. Vyhrabal jsem nějaký fotky z archívu a je mi líto nechat to jen tak válet.
Mezi 12. a 15. červnem Rosťa Štefánek opět zaválel v jeho oblíbené Frankenjuře. Podle informací na internetu si připsal první opakování originálního nástupu cesty Mikrowelle po Wolfgangu Güllichovi, takto za 10+. Tato cesta se nachází na Glawewandu, který je pověstný velmi malými chyty v mírně převislé stěně. Ostatní opakovači nastupovali zprava za 10. Kromě Mikrowelle vylezl Rosťa tyto cesty:
SMS 10- SMS Wand
Glaspatronenmatc
Pokaždé co se vypravím na písek tak kolem sebe nejen že vidím ale dokonce i slyším (!) spoustu mága. Už jsem opravdu otrávenej ze stád lezců co se na pískovcích neobejdou bez mága. Co je to za lidi, co si navíc dovolí halekat „už nemám magi!“ ? Toho šmejda, kterému mágo došlo a ještě to hlasitě rozhlašoval kolem sebe bych si hned podal, kdyby… Dokonce se před svým „výkonem“ i napil minerální vody značky Magnézia! Přitom každý ví že Magnezia obsahuje extrémní množství magnézia.
Krom přelézání labských prásků a objevování nových boulderů ve Žlebu se Simoně Ulmonové a Tomáši Bardasovi daří i ve Frankenjuře, kde jsme je potkali minulý víkend. Zatím víme o přelezení Slimline 10- a Witchcraft 10-. Co dalšího padlo během minulého týdne není dosud známo, ale i toto zaslouží velkou gratulaci. Kdo ví více, nechť neváhá a ozve se.
Tuto sobotu se podařilo Štěpánovi Neustupnému přelézt cestu Ruptur za 10- v německé Frankenjuře na Marientalerwandu. Štěpán se v této cestě prošel s neuvěřitelnou lehkostí. Před tím si dal na rozlezení cestu Kraftfeld 9/9+. Nevím přesně kolik cest stupně 10- a výš již Štěpán za svou poměrně krátkou lezeckou kariéru vylezl, ale odhadoval bych to na dobrých dvacet, spíš víc. Škoda že si nevede svědomitěji deníček.
Úspěchy slavil o tomto víkendu v Juře i pískař Bída, ale to se
O tomto víkendu jsme s Hynkem, Jíťou a Martinem zavítali do rakouských Alp s plánem dlouhého lezení ve stěnách Breithornu či Wilder Kaiseru. Vačky naleštěný, ale byl to jen plán. Počasí bylo proti a tak jsme, jako náhradní program, zvolili brutální Schleier Wasserfal, ryze sportovní oblast, kde je snad jen jedno 6a. Tak trochu zklamáni a psychicky nahlodáni jsme byli trapní nejen v 7b, ale i ve oné zmiňované 7- :o). Prostě jsme tam jen tak popolejzali a po očku sledovali, co se děje okolo.
Co je mezi 8a a 9a nám ukázalo několik místních hejhuláků. Dobrá, mají to tam nachozený, ale to nijak nesnižuje to, co předváděli. S Hynkem jsme si navzájem drželi brady, museli jsme vypadat fakt zajímavě. Jeden Helmut hobloval na sucho jedno 8a vedle druhýho, pak dal několik pokusů v 8b+. Jenže, aby nalezl do 8b+ musel prokráčet 30 metrů dlouhou 8b, aby mohl absolvovat ono 8b+. Spadl několikrát po 45 metrech lezení v této obtížnosti. Vždycky když spadl, usmál se a nechal se spustit 20 metrů od nástupu, políbil Hildu a šel jí jistit do 7c. Ostatní hejhuláci na tom byli stejně v bledě modrým. Odhaduju, že za ten den nalezli každý tak 200 metrů v obtížnosti 8a a víc.
Nedělám z toho žádnej závěr a už vůbec nechci rozpoutat nějakou dementní diskusi, prostě se nám to jen děsně líbilo. Zároveň jsem si zodpověděl otázku: “Co je mezi 8a a 9a?“ Tak nějak jsem si to představoval.
Jo a na Šlajeru je krásně.