Lezení je pro každého velmi přirozeným pohybem, při kterém „maká“ na svém zdraví, posiluje celé tělo. Proto bývá paradoxem, že když vyrazíme do přírody, bereme si někdy s sebou poměrně nezdravou stravu – levné paštičky, instantní polévky, sušenky, štangle salámů. Aby lezec či cestovatel neprovařil celý den, může si koupit speciální nasáčkovanou výživu nebo si předvařit své oblíbené speciality. Na rychlé snídaně či svačiny však může vedle tradičních pochoutek vyzkoušet i campu.

Optimální jídlo, které nemá šanci se v teple zkazit či jinak poškodit nešetrným zacházením.

    Campa též (tsampa, rtsam pa) je základ mnoha tradičních tibetských jídel. Potravina vzniká napražením ječmene a jeho následným pomletím. Se svou nezaměnitelnou exotickou vůní pradávné kultury si nachází své místo i v kempech českých dobrodruhů.

S hrstkou tsampy přejdeš Himálaj

    Tsampa sehrála roli i v životech mnoha cestovatelů, dobrodruhů i horolezců, kteří v minulosti nesčetněkrát ocenili její výhody: jednoduchou a rychlou přípravu bez vaření, pomalé uvolňování energie, dlouhodobý pocit nasycenosti.
    Anglický cestovatel Peter Fleming (bratr autora slavného „Agenta 007“), který navštívil Tibet ve třicátých letech minulého století, chválí:
    „ …tsampa má mnoho důvodů, proč ji doporučit. Je výživná a dává sílu, je snadno stravitelná a levná. Téměř tři měsíce jsme tsampu snídali i obědvali a nebylo to ani nevábné, ani jednotvárné, jak to možná zní. Jeden z největších kladů tsampy je, že můžete měnit její příchuť a konzistenci. Můžete z ní udělat bochánky nebo kaši, může být ochucena cukrem, solí, pepřem, octem nebo worcesterskou omáčkou, můžete si ji dát s kakaem namísto čaje. Nechtěl bych jít tak daleko a říct, že tsampa vás neomrzí, ale jsou věci, které vás unaví mnohem dříve.“
    Legendární Heinrich Harrer, který v roce 1938 provedl prvovýstup Severní stěny švýcarského Eigeru a pak pobyl sedm let v Tibetu, ve své knize vzpomíná:
    „Pytel s campou a syrovou beraní kýtu jsme položili mezi sebe a hltavě se do nich pustili. Sotva jsme však přiložili k ústům lžíci se sušenou moukou, vykřikli jsme. Nemohli jsme ji odtrhnout! Kov v silném mrazu okamžitě přimrzl k jazyku a rtům. Odtrhnout lžíce se nám podařilo pouze s kousky sliznice.“
    Tsampu ocenil i Edmund Hillary na výpravách do Himálaje. Jeho úspěch na Everestu byl dárkem ke korunovaci mladé královny Alžběty. A anglická královna dostala symbolické dary i od jeho nepálského přítele Khungo Chumbi - pytle jemně mleté tsampy, oháňky z jaků a posvátné thanky. O třicet let později se tsampou živil při svém legendárním přechodu Himálaje jeho syn Peter Hillary. S nadsázkou lze říci, že ověřil pravdivost tibetského přísloví „S hrstkou tsampy přejdeš Himálaj“.

Pradávné instatní jídlo i vesmírná strava

    Tsampa se vyrábí i v České republice (nezisková organizace MOST ProTibet). Jde vlastně o jeden z pokusů o moderní alternativní potravinu, který navazuje na dlouhou historii trvanlivé stravy. Tsampa byla v podstatě první instantní potravinou na světě. Díky ní se udržel tibetský národ po staletí na střeše světa.



    Obsahuje velké množství vitamínů, především K, E a B, minerálů jako jsou vápník, hořčík nebo sodík a vlákninu. Je skvělým zdrojem rostlinných bílkovin a komplexních sacharidů, které zajistí dlouhotrvající energii. Snižuje hlad a podporuje pocit plnosti. Z velké části je to díky vysokému obsahu vlákniny. Jelikož už je tsampa napražená, nemusí se nijak tepelně upravovat. Dodá jakémukoliv jídlu spoustu živin a minerálů během minuty – stačí ji zkrátka přimíchat, což z ní dělá perfektní outdoorovou svačinu. Tsampa se hodí do slaných i sladkých jídel. Naděláte si ze surovin libovolné množství typů kuliček, které pak přes den pojídáte!



    A že má tsampa nějaký potencionál do budoucnosti, naznačují i pokusy americké vládní agentury NASA. V roce 2013 najala vědce na šestiletý vesmírný program. Společnou metou bylo zjistit všechny aspekty cesty na Mars a podmínky při pobytu na této „rudé planetě“.
Jedna část programu se zabývala riziky spojenými s nedostatečným potravinovým systémem. Cílem bylo porovnat náklady na zdroje a nutriční a psychosociální přínosy dvou potravinových systémů navržených pro dlouhodobé vesmírné mise: hotové „okamžité“ jídlo a potraviny připravené posádkou ze stabilních, volně balených ingrediencí. Došlo ke zkoušení různých receptů ze zvláštního seznamu jídel z celého světa. Oblíbenou snídaní se pro posádku astronautů stala tsampa!

Petr Ďásek, MOST ProTibet, o.p.s., www.tsampapema.cz