Aktualizace: Jak se leze 8c v –7,5°C nám zprostředkuje sám aktér Petr Resch.
Petr Resch využil 18.12. „ideálních„ teplot a přelezl obtížnou kombinaci na Rovišti, cestu se jménem Bílé ticho a obtížností za 10+/11-.
Jde o bouldrový traverz "Rock and Roll over it" 8A, ze kterého se pokračujete vzhůru cestou "Helium" 10.
Bílé ticho
Teploměr v autě ukazuje –8,5°C. Fuj, kdybych to před chvílí neviděl na ceduli u silnice, ani tomu nevěřím. Takže zase zimní klasika. Topení na plný plyn pěkně na nohy. K topení lezečky, po autě rozprostřít vše, co přijde na tělo.
Stojí to vůbec za to? Všechny ty procedury včetně lezeček na holém těle, které se na mráz dostanou až těsně před lezení. A po pokusu zase pěkně zpátky až na holej pupik. Nohy jsou základ, ruce si zvyknou. Další zimní rutina - odhrabat sníh ze všech míst pod skálou. Každá zapomenutá vločka znamená vlhkost. A vlhkost znamená neúspěch.
Ale stojí to za to! Za to ticho, za to bílé ticho, které vytváří vše čistící sníh. Sníh pohlcující jakýkoli zvuk a snad i ten stres všedního života. Sakra auto naproti přes řeku, hlasuju za protihlučnou stěnu. Docela by se tý polňačce vyjímala…
Bílé ticho, příjemná vltavská žula, příjemné kroky, nádherně dlouhé lezení s těžkým boulderem na závěr. A pro mě je tedy sakra těžký. Rychle ho dát na rozehřátí (včera jsem ho dal poprvé) a pak přežít tu strašnou bolest, kdy ruce přichází k sobě. Ruce, které na sestupu vpravo vůbec necítí, že něco drží. Byly by snad i slzičky, kdybych se nebál, že na mě zmrznou.
Tak paráda, tělo rozehřáté, ruce žhnou. Jde se na ostrý pokus. V tomhle mrazu je to maximálně na jeden smysluplný, protože to věčné rozehřívání stojí strašně moc energie. Mechanicky šlapu za podzim sedmkrát přelezený traverz. To nachození je důležité, protože pod Heliem člověk zrovna moc nesklepe. Když se do něj dostávám, bandasky již sice cosi hlásí, ale není to žádná tragédie. Nátah doprava do trojúhelníčkové divnosti a pak moje noční můra, divnoposkok s nejistou polohou těla. Samozřejmě, že si trochu potempuju, trochu zaváhám, holt stará škola je znát – pěkně tři pevné body a rozhodně nedělat něco rychle a dynamicky (i to slovo samo přišlo až mnohem později). Jak závidím dnešním mladým lezců tu drzou mrštnost, kterou já prostě nemám. Jde to, a nátah do římsy už je jenom povinnost. S pocitem nadzemské síly sestupuji doprava.
Auto hlásí –7,5°C. No tak to je jasný, proto je mi takový vedro, nicméně na cestě se krutou bolestí ozývají kolena, těm mráz rozhodně nesvědčil.
Sumarizace:
Bílé ticho, 11- (8c franc.), ačkoli je to bouldertraverz, nedokážu (a ani nechci) tomu dávat boulderovou klasifikaci. To už je snazší vyjádřit boulderově Helium, které je někde kolem 7C/C+ Fb. V pohodě se to dá lézt sólo, Helium je nizoučké a z police se dobře sestupuje doprava a dolů. Cesta (bouldertraverz) tedy končí v římse. Na spojení traverzu (Rock and roll over it) a Helia se nesmí odstoupnout na kámen doprava, to by absolutně ztrácelo smysl. Kvůli vysvětlení názvu jsem vlastně napsal tenhle článeček, snad je to lepší než třeba „rock and roll na heligónky“ či něco podobného, co by vystihovalo ono spojení. Druhým důvodem napsání článečku je pár rad pro lidičky, co rádi lezou v zimě, fakt velký zimě. Chce to hlavně vůli při rozcvičování a počítat s tím, že je to na chvíli. Výhodou je famózní tření, ačkoli už nikoli ani tak způsobené suchýma rukama jako neuvěřitelně do posledního póru vyschlou skálou. Má to ještě kousek do ideálu, ten je v noci mráz, nad ránem vítr a pak teplota kolem nuly až pěti nad nulou. Tahle kombinace ale nikdy nenastane, pokud v noci mrzne a pak se oteplí, většinou dojde k rapidnímu nárůstu vlhkosti vzduchu (proto ten vítr).
Znalci vědí, že i za takovýchto teplot lze celkem v pohodě lézt, nastává však poněkud opačný problém a to ten, že pokožka na rukou je při použití magnézia natolik přesušená, že člověk může na chytu smeknout stejně jako když se mu potí ruce, takže opravdu není od věci si ruce potřít a navlhčit třeba sněhem nebo i krémem a drží to opravdu lépe. S botama je to trošku horší, ale taky se to dá řešit.:-)).
no právě že jenom těch 90% :-))
jinak teda nejsem moc příznivec těch různých kombinací, ale asi je to teď v módě, protože už vznikají kombinace i za 7b+
Hláška o výkonnosti trenéra a zbytku repre mě moc pobavila:) i když je to jen těch 90%.
Petře dost gut, padla brada.
Co se kombinací týče tak je to ještě lěpší, už cca 7-8let zpět tam vznikaly smyslné nesmyslné i smysluplné kombinace za 9- ale i za 8- a 8, ale jsou celkem dost lezený a o tom to na tom našem malém pískovišti Křovišti asi je.
A že tam tomu 8c sluší je jasný a nyní jen doufat že to zase "nějakej mlaďas obdařený drzou mrštností" neshodí:)
No, zajímavý.. V týhle zimě sotva udržim tašku s dárkama a pohyb po chodníku způsobuje obtíže. Kolem spousta umrzlých prodavačů kaprů.
Nicméně jsem doufal, že se dozvim o přelezu tý prasárny u Kamasutry. A zase varianta variant, jak je to na Kamýku běžný. S tim bouldrem 7C/C+ tomu taky nerozumim. Nejtěžší mam jedno 7B a Helium jsem vylez celkem v poho 2x po sobě bez nacvičování, což normálně nedělam.
Pěkný článek a parádní výkon, jen mi to přijde trochu překombinované. Jasně, na Rovišti se moc nových věcí nenajde, ale toto mi přijde jako úlet a dělání "cest" za každou cenu.
Pokračování v Obladi...
Parádní počin Petře a velká gratulace. Osobně moc traverzy nemám rád, ale tenhle na Rovišti se opravdu povedl a kdo ho nezkusil, tak neuvěří, že se jedná o parádní lezení. Celý traverz je hooodně vytrvalostní a na závěr Helium bez možnosti odpočinku vůbec nechápu. Tohle spojení jsem obtížnostně odhadoval ještě výš.
Už jsem se snad naučil respektovat názor druhých a variantu pokračování kamkoli každému přeju. Pro mě dostává tahle varianta logiku právě tím, že přelézá nejtěžší část stěny a jde to celé bez lana. Příčí se mi pomyšlení, že s sebou vláčím celou cestu sedák a lano. Takhle je to prostě boulder, akorát tomu prostě neumím dát boulderovu klasifikaci (osobně ani nechci, ale pokud bude převládat názor opakovatelů, že je logičtější tomu dát 8A+ nebo 8B tr či cojávím, tak v pohodě). Končí to v madle, kde každý, kdo zvládá tuto obtížnost sklepe natolik, že další postup kamkoli v této stěně vůbec nezvýší obtížnost cesty celé.
Čili logika ještě jednou - 1) možnost lézt to jako boulder, 2) konec v lehkém terénu.
Jinak díky za slova respektu, nějakého drastického shazování bych se zase až tak nebál. Všem pěkné Vánoce.
Super věcička a jinak musim plně souhlasit s Petrem. A rozhodně už i kratší varianta traverzu se nedá moc objektivně hodnotit boulderovou klasifikací,protože v něm vic než 7A krok neni...ale v kuse to je nepříjemné...no a když pak člověk leze něco takového jako tato cesta,je už úplně jinde vyjadřovat se ve FB. Ještě jednou gratuluju a jsem jen zvědavý jestli to někdo z remcalů dokáže alespoň na třikrát přebušit:)
Velká gratulace a respekt, v podstatě to moc nechápu. Dost vytrvalostní traverz, nejisté a těžké kroky v Heliu na závěr. A že to není vysoký?
No včera jsem pod tím stál a přišlo mi to ufo.
Super počin, přijeď někdy na sever, lezecká zima začala...T.