Ráno je zamračené a ani se nechce moc vstávat, ale postupně se vyčasuje. Chce to něco krátkého, kde by i Eva mohla střídat. Hledání ve vytištěných papírech z Ráje dává odpověď - jižní hrana Torre Piccola di Falzarego. Nástup půl hodiny, lezení na 1,5 hodiny, odjištěno vrtanými skobami, sestup 300 metrů. To by šlo. Jedeme z našeho bydliště na Passo Falzarego kousek dolů směrem na Cortinu, na parkoviště u Rifugio Col Gallina. Tentokrát bereme i kameru.
Nástup jsme našli bez problémů, i když je číslo "10", kterým je označen, málo zřetelné. První délka je nejtěžší, IV+. Klasifikace není až tak moc měkká, ale je to dobře odjištěné pěkné lezení v kvalitní pevné skále. Jištěné je vrtanými skobami a abyste je nepřehlédli, jsou ještě nastříkané barvou.
I další délky jsou pohoda, pěkné lezení v pevné skále a tak občas pouštím Evu dopředu. Být pěkný víkend dopoledne, bude tu určitě pěkně našlapáno. Takhle jsme tu díky všednímu dni, ranní přeháňce a fučícímu větru sami a to je fajn. Za dvě hodinky jsme na vrcholu, o půl hodiny později, než je v průvodci.
Vršek je přizpůsoben opravdovým návalům. Je tu snad deset dobíracích kruhů. Asi sem pořádají i školní výlety.
Po uklouzané stezce sestupujeme pár metrů ke slaňáku a po tom kruhovišti na vrcholu celkem ani nepřekvapí, že jsou tu tři. Tahle jižní hrana je ideální cíl pro sváteční lezce. Lehká, pevná, pěkná, kompletně vybavená jištěním, bezpečná i při velkém návalu. Po slanění vede sestup okolo nástupu na trojkovou západní stěnu Torre Grande di Falzarego a doporučuje se ji dát ještě taky.
My ale sestupujeme dál. Jednak je už pozdě a jednak se nechceme unavovat další čtyřkou, a hlavně sestupem, když zítra půjdeme něco podstatnějšího.
Ještě jeden malý bonus po uzávěrce. Můj starý přítel Petr Koreček mi poslal na doplnění tuhle krásnou fotku, která ukazuje jižní hranu Torre Piccola v celé kráse. Šikmo vpravo dole pod vrcholem je vidět kolmá stěnka, která se slaňuje. Pak se projde štrbinou na druhou stranu a po pěšině sejde dolů.
Torre Piccola di Falzarego, foto Petr Koreček.
Informace:
Příjezd Z Cortiny po silnici směr Passo Falzarego a zaparkovat pár zatáček před ním na parkovišti u lanovky na Col Gallina.
Nástup Po pěšině z parkoviště nahoru a doprava pod věž. Pěšinkou v suti vpravo od hřebenu spadajícího z věže pod nástup. Z parkoviště půl hodiny.
Výstup:
Jedna délka IV+, jinak většinou III a III+, 7 délek, 230 m lezení, čas výstupu 1,5 hodiny. Jsou dvě varianty nástupu:
- 10 m vpravo od výrazného spárokomína poblíž nepříliš zřetelně namalované číslice "10" (IV+, nejtěžší délka).
- První těžkou délku lze obejít po lávkách obloukem zprava.
Dále vede cesta přímo po hraně až nahoru. Vzhledem ke skobám označeným barvou by bylo uměním zabloudit.
Vybavení: Určitě dvě lana 45m, pár vklíněnců, smyčky, helma, expresky.
Sestup: Po klouzavé, málo znatelné stezce 15 m ke slaňákům. Slanit jednu délku do sedla mezi Torre Piccola a Torre Grande di Falzarego a po pěšině podél západní stěny Torre Grande dolů.
Comiciho jižní hrana na Torre Piccola di Falzarego je skutečný unikát mezi lehkými cestami široko daleko. V této obtížnostní kategorii se něco tak pěkného opravdu těžko najde a nebude zklamán ani ten, kdo jinak leze i těžší cesty. Jestli chcete vidět, jak to tam vypadá, krátké video z výstupu je
zde.
Ve třetím pokračování se podíváme na lahůdku od velkého Emilia Comiciho - jižní hranu Torre Piccola di Falzarego.
Jirka Sika