Adam Ondra se pokusil o volný přelez bigwallu The Nose na El Capitana v Yosemitech. Cestu dolezli, ale nepodařilo se mu dát volně Velkou střechu (Great Roof). Adama před chvílí citoval jeho sponzor Black Diamond.
"Včera byl pravděpodobně nejdelší lezecký den v mém životě. Šli jsme s mým tátou na The Nose, abych se pokusil o volný přelez za jeden den. Začali jsme za prvního světla a až do Great Roof to šlo dobře, onsightoval jsem všechny délky během pár hodin. Ale Great Roof mě zastavil.
Měl jsem pěkný flash pokus, trochu jsem si to ošahal, spustil se dal druhý pokus. Myslel jsem, že to půjde snadno, ale neuvědomil jsem si, jak jsou v tomhle lezení důležité nohy. Po tolika délkách a bez toho, abych si dal rest po pokusu o flash, byly nohy supr roztřesené a slabé. Spadl jsem a dal jsem ještě 3. pokus a spadl jsem na konci traverzu.
Nebyl důvod dávat víc pokusů, chtěli jsme vylézt do topu. V nočním lezení jsem onsightoval všechny délky kromě Changing Corner.
Topu jsme dosáhli v půlnoci za začínajícího deště. Byla to plně alpinistická zkušenost, když jsme za deště nenašli sestupovku, strávili mokrý bivak v malé jeskyni a konečně došli v 9 ráno k autu.
The Nose je jeden z nejslavnějších výstupů na světě a jsem velmi rád, že jsem to mohl lézt s mým tátou, i když to nebylo volně. Velký den." - Adam Ondra 24.10.2016 citovaný BD.
Od prvního RP přelezu uplynulo 23 let, myslím že klasifikace tehdy byla navržena na 8a. To zřejmě nesedí.
To pro mě nezmenšuje výkon Adama Ondry. Ale pokud nejlepší lezec posledních let cestu nevyleze RP (vím, že se tomu zas tak nevěnoval), posouvá to Lynn Hill do sféry mimozemšťanů.
Pokud ještě vezmu v úvahu mužské-ženské lezení, jistě jde srovnávat s rekordem Jarmily Kratochvílové.
Třeba to nelezl jako sportovku, ale jako horský výstup = co nejde rychle a snadno to háknu (a třeba bere odsed a volný pokračování jako hákování :D
Slušnej oddíl...
Salathé chce onsightovať, preto si ho odkladá na neskôr, až pozbiera viac skúseností z týchto bigwallov. Okrem toho mám pocit, že Nose bola veľká túžba jeho otca a tú mu chcel splniť. Tipujem, že na "Saláte" bude istič niekto mladší.
chápu to tak, že Střechu nedal ani RP či PP, Korner dal RP či PP a zbytek OS...ale je to jen spekulace na základě formulací v příspěvku. Jednoznačné to není...
Chapu to stejne s tim, ze strecha byla poctivy AFko.. Krasny a inspirativni vykon. Myslim, ze treba proti Madagaskaru je tohle mnohem vetsi porce. A tento skoro flash je megahustej vykon.
Trochu se ztrácím v tom, co se bere jako OS a co už ne, když jde o BW. Vysvětlil by mi někdo znalý?
- jde o to mít všechny délky na OS i když třeba ne v jeden den
- jakmile mám třeba spodní půlku stěny na OS a pak jdu dolů spát, tak už jde jen o to přelézt již jednou lezené délky volně a síly šetřit na OS ve vyšších délkách?
Předem dík za info.
Já to chápu takhle: pro OS musí být OS každá délka a navíc v rámci "jedné akce".
Čili: první den OS do půlky, pak plánovaný slanění, nocleh, ráno jumarování a pokračování v OS - potom to chápu jako OS (jedna akce).
Ale: Plán dát to za den, lezu vše OS, pak se začne šeřit tak z toho uteču a ráno novej pokus (čili postahuju lana a lezu to nanovo), pak to chápu jako sundávání pytle, tedy dvě různé akce, tedy první akce pytel, druhá akce RP (protože už lezu spodek podruhý).
Něco mezi - tedy dejme tomu úplně jsem ústup neplánoval ale počítal jsem s tím jako se záložní variantou, nějaký lano jsem cestou nechal, ale nějaký další délky (lehký) lezu znova, nicméně každá z délek bude nakonec přelezena (v rámci těch dvou dní) OS - je asi na svědomí každého, jestli to vezme jako jednu OS akci nebo jako jedna akce pytel, druhá akce RP.
tak trochu mi ty debaty o OS přijdou mimo, protože Adam Ondra cestu The Nose volně (free) nedal. Asi by větší hodnotu měl Free průstup, byť by některé délky nebyly OS. Takhle volnými přelezci zůstávají jenom Lynn Hill, Tommy Caldwell a Jorg Verhoeven. Ondrovo výstup je sice hodntný, ale že to není free průstup nezmění ani jeho božský status v ČR.
Trochu mimo ty debaty jsou, ale přijdou mi že nejsou mimo natolik, aby se tohle téma v tomhle vláknu nemohlo otevřít - přijde mi to jako zajímavý téma, byť poněkud teoretický.
Debata o OS a RP (free) je zajímavá a vůbec se v téhle chvíli nevztahuje k této jediné cestě, kterou si Adam střihnul s tátou, jakožto místní největší klasiku. Debata je zajímavá protože je prostě malinko kontroverzní. Vždyť styl OS je lehce diskutabilní i v jednodélkových sportovních cestách natož pak v BW, kde je těch délek hafo a přistupují do hry další aspekty.
Nejvíce mi rezonuje s mou představou Huberův pohled na štandování nikde jinde, než na přirozených policích, kde jde se postavit. Zcela by to změnilo celej bigwalovej postup, strategii, přestaly by platit popisy cest, muselo by se brát třeba mnohem delší lano, aby se dala délka natáhnout z police do police, byla by to teda z hlediska výkonu asi dost jinde.
Huberův pohled je trošku zkreslenej, von si to lezení od police k polici občas zlehčuje tim že se s lanem netahá :D Lehká výstroj = kokos a maglajzák :-o
protože jsem Nos lezl, tak mohu jenom skromně podotknout, že by tam Huberovo návrh nějak nešel realizovat, prostě těch polic, kde stojíš, tam moc není, musel bys mít lano, který by si neunesl, taky bys to neutánhul (ona to prostě není spádnice) a musel bys mít tolik matroše, že bys nebyl schopen se sním pohybovat. byla to od něj prostě taková teoretická/akademická úvaha.
Tak jeden z Huberovců je fyzik, ne? Tak je celkem jasný, že vymejšlí idealizovaný modely reality (který ale vyžadujou ideální lano = nekonečně dlouhý, nulový hmotnosti a nulovýho tření). Reálný lezení od police k polici ale vyžaduje nastudovat topo, kde jsou ty police. A v tu chvíli se to začíná vzdalovat OS a blížit fleši.
Ideálnímu OS (vysadí tě v kukle bez otvorů na oči z létajícího talíře u nástupu; ideálně jsi do té doby ještě nikdy nelezl) se to vzdaluje, ale normálně se nastudování topa toleruje :)
Myslím, že i Huber chápe, že ten ideál jde realizovat někde, ale ne všude. Avšak tam, kde by to šlo, to stojí za pokus.
Spojovat ve větších stěnách délky je docela přirozené (délky hlavně ve starších cestách bývají občas dost krátké). Na menších skalách typu Labák si člověk vyzkouší, že jde lézt i 80metrové délky, když máš dost dlouhé lano a prodlužuješ jištění... To jde v horách se dvěma lany určitě přinejmenším stejně dobře. I se 60metrovým lanem se každou chvíli dají délky spojit.
Ale naskočil mi jeden případ z Wendenu, kde to před pár lety realizoval Jörg Andreas, který pokračoval za štandem těžké délky ještě dál až na místo přirozeného štandu - a napsal si to jako vlastní variantu cesty, která zvyšuje o stupeň obtížnost. Bylo to tehdy vnímáno poněkud rozporuplně: jako že po náročném prvovýstupu, na kterém prvovýstupci nechali hafo času, energie... přijde nějaký floutek, posune štand o 15 metrů a je slavný - a možná tím i trochu poníží původní autory...
Tak každej chce štandovat radši na policích, kromě OS idejí se tam lze lépe vyvalit. Ale - když cestou nahoru začne příliš drhnout lano, tak mi nepřijde jako vada onsajtu zaštandovat ve stěně. Naopak spojit dvě dýlky a dolézt až na polici mi nepřijde jako nějaký velký hrdinství navíc. Chápu však, že si někdo myslí že jo.
Určitě bude záležet na konkrétní cestě. Někde beru štand za spásu a jsem rád, že nemusím dál. A může to být pocit fyzický i psychický.
Někde naopak v pohodě 2 délky spojím a vůbec neřeším.
Volný je cokoli co není technický, tedy háknutý (anglicky free climbing vs aid climbing). Prostě po celou dobu výstupu tě spojuje se zemí pouze lezečka a vomaglajzovaná (votejpovaná, vorukavicovaná) ruka mimo štandů, to je stejný v bigwollech i v krátkých cestách. Alex Huber dále navrhl, že když už je dneska výbava tak super lehká, bylo by možno některé bigwolly lézt od police k polici, tím pádem by tě teoreticky spojovaly se zemí ruce a nohy po celou dobu výstupu, takže by to bylo ještě hodnotnější :-)
Rád bych věděl, jestli někdo jiný při své první návštěvě Yosemit onsightoval všechny délky The Nose kromě těch dvou nejtěžších... Jak dlouho na to museli trénovat Hill, Caldwell etc.?
A ak to je s tim volnym prelezem? Rekneme ze jsem namakany borec a chci si dat Nose OS, ale podcenil jsem to a hodim tam nekde tlamu. Tak to zkusim nejak zkrokovat (hned po tom padu) a pak se necham spustit na stand a dam to treba na 3. pokus na PP. No a pak teda lezu dal a bud to dolezu volne nebo podobnou proceduru zopakuju v nekolika delkach. Je to PP prelez nebo ne a pocita se pouze kdyz to dam RP na jeden zatah bez jedineho odsedu/padu?
Zdá se mi, že styly OS, PP, RP.. vznikly a byly definovány primárně pro sportovní jednodélky. Tam tyto styly vystihují kvalitu výstupu.
Aplikace stylů na dlouhé vícedélky značně pokulhává.
Co je kvalitnější styl? OS team, kde jsme se střídali na prvním konci a na druhém konci žumarovali, anebo RP (např. na druhý pokus), kde jsem i na druhém konci vše vylezl (sice TR, ale bez odsednutí)? Anebo OS většiny délek s jednou, dvěma délkami AF versus cesta RP po dlouhém nacvičování?
Vždyť lezení vícedélek v horách je opravdu o něčem jiném než o sportovním výkonu...
píšeš dle dýlky, kterou máš vylezenou sportovně nejméně hodnotným stylem. Jednu délku jsi opakoval PP, ostatní máš OS, píšeš PP.
Samozřemě je otázka, která se tu taky rozebírá, jak si to kdo definuje. A to je spíš otázka osobní cti či etiky. Třeba Huber si definuje RP vícedýlky jako přelez všech dýlek na prvním konci lana stylem RP. Někdo jiný to definuje tak, že se s parťákem ve vedení střídá, takže RP si píše, když vylezl všechny dýlky RP, které tahal na prvním, a na druhým přelezl své dýlky čistě bez pádu či odsedu (samozřjemě: je to RP, když ti upadne parťák na prvním a ty to přelezeš na druhým čistě a své tahání máš RP??? :-))))
doplnění Huber RP k předchozímu komentu: vše na prvním stylem RP a všechny dýlky v jednom zátahu od země po top bez pádu. Tj. on neuznává ani obvyklou praxi po pádu se nechat spustit na štand, stáhnout lano a vylézt dýlku znova. V takovém případě to balí a dává další pokus od země.
Myslím, že pokus od země není dostatečně sportovní. Je potřeba sbalit celou expedici i s cajkama, vrátit se do místa trvalýho bydliště, vše vybalit ze sudů, vyprat ponožky a trenky, znova to zabalit a zpátky pod stěnu.
To Radek: do deníčku bude nejlepší když si to zapíšeš tak, aby se to i s fotkama dalo publikovat v kronice. Ideální příklad zápisu do deníčku teď třeba visí na klubovým webu.
Ne vždy. Občas mám pocit, že do bigwallů se hrnou zejména starší lezci, jejichž výkonnost jde dolů. Jinými slovy - když už někdo nemá na špičku v obyč skalním lezení, jde do bigwallů. Neplatí to samozřejmě pro všechny, ale pokud tam jde někdo mladší, tak obvykle jen proto, aby překonával rekordy a limity, takže důvod je také ne zcela čistě lezecký, opět doprovázeno komercí. Věk a stáří jsou neúprosné, pokud někdo celý život jen lezl a vydělával si tím, tak v normálním lezení má už konec. Tedy přechod na bigwally je pro ně více méně nutností k obživě. Ostatně, když tu tak čtu o AO, tak i on, místo aby si vzal lano a tatínka jističe a maminku kuchařku, leze pro BD a je z toho světová lezecká show. Takže dejte pokoj se styly a krásou lezení, Adam byl pouze využit pro reklamu. Řečem o krásách lezení a přírodě moc nevěřím, když je pak někde celý štáb, létají tam drony... U MČR si stěžejte, že lezec je opička a celé je to cirkus. Ale tohle není nic jiného, jen v jiných barvách :-)
Samozrejme gratulace,je zajimave,ze i takovy lezecky gigant jako je Adam pise o cestách v Yosemitskem parku s takovou pokorou,respekt a drzim palce do dalších praaskuu.