ČHS řeší odpovědnost za škody způsobené stavem lezeckých cest
ČHS zveřejnil právní analýzu, dle které na něj padá odpovědnost za škody na zdraví či životě způsobené stavem lezeckých cest, a navrhuje úpravu stanov a další opatření, aby nebylo možno odvodit odpovědnost ČHS a aby jeho právní postavení odpovídalo realitě.
Analýzu horosvaz zveřejnil v podkladech na nadcházející valnou hromadu. Zde přinášíme plné znění pasáže týkající se této problematiky:
"Odpovědnost za škody způsobené stavem skalních oblastí a lezeckých cest
ČHS nechal vypracovat právní analýzu odpovědnosti ČHS za případné škody způsobené stavem skalních oblastí a lezeckých cest, neboť považoval za nutné reagovat na současnou situaci, která je charakterizována zvyšujícím se počtem lezců a požadavkem řady z nich na bezpečnost, kterou nelze v přírodním terénu na skalách zajistit, a hledáním viníka v případě, že dojde k nehodě a následné škodě na zdraví či dokonce životě.
Z právní analýzy vyplývá následující:
- Žádná právní norma nepřikazuje ČHS, aby se staral o údržbu skal, jištění, zajišťoval bezpečnost skalních oblastí (dále jen „údržba, bezpečnost“).
- Odpovědnost ČHS za údržbu a bezpečnost však může být vyvozena z vnitřních dokumentů ČHS – z pravidel lezení a ze Statutu Centrální vrcholové komise a oblastních vrcholových komisí. Odpovědnost ČHS lze, byť jen teoreticky, odvodit i ze současného znění Stanov ČHS.
- Poukazování na „lezení na vlastní nebezpečí“ je vzhledem ke znění výše uvedených dokumentů právně neplatné. S pojmem „lezení na vlastní nebezpečí“ je ale možno pracovat v rámci osvěty.
- Za současné situace nelze vyloučit, že ČHS bude v případě nehody způsobené stavem skalních oblastí a lezeckých cest (fixní jištění) odpovědný za náhradu škody na zdraví či životě poškozeného.
- ČHS je v takovém případě povinen uhradit skutečnou škodu vč. ušlého zisku a popř. i nemajetkovou újmu. Povinnost k náhradě škody může být snížena, došlo-li např. k pochybení na straně poškozeného. Možnost ČHS zprostit se viny odkazem na mimořádné okolnosti je minimální.
- Závazek zajišťovat údržbu a bezpečnost a povinnost uhradit škodu se vztahuje vždy přímo k ČHS, který odpovídá i za práci správců skal a popř. jiných „třetích osob“. V případě prokázání zavinění na straně správce skal či jiné „třetí osoby“ by ČHS mohl následně požadovat regresní náhradu škody, která je však limitována u zaměstnance zákoníkem práce.
- Prvovýstupce je za současné situace vůči ČHS v obdobném postavení jako jiná „třetí osoba“ – pokud neporušil pravidla, nebo jimi není vázán, je za úhradu škody odpovědný ČHS, nicméně vždy bude posuzována konkrétní situace.
- Povinnost lezců zkontrolovat si stav jištění apod. není právně vymahatelná, protože ČHS neprokáže, že lezci s touto povinností souhlasili. Lezci a obecně „třetí osoby“ mají pouze povinnost chovat se tak, aby nedocházelo k neodůvodněným škodám.
Závěr, návrhy opatření:
Výkonný výbor považuje současný systém správy a údržby skal prostřednictvím Centrální vrcholové komise, oblastních vrcholových komisí a správců skal za přínosný a považuje za vhodné v něm pokračovat. Současně ale považuje za nutné učinit opatření, která upraví právní postavení ČHS, vrcholových komisí i správců skal tak, aby odpovídalo reálné situaci a možnostem zajišťování údržby a bezpečnosti.
Navrhuje se:
- upravit čl. II Stanov ČHS – Poslání a činnost ČHS, tak, aby z něj nebylo možno odvodit odpovědnost ČHS za údržbu a bezpečnosti,
- upravit ve stejném duchu pravidla lezení a Statuty CVK a OVK,
- upravit webové stránky ČHS, popř. i databázi Skály ČR a posílit osvětovou činnost se zdůrazněním, že při provozování horolezectví v přírodních terénech nelze zajistit míru bezpečnosti jako na lezeckých stěnách.