Za lezením do Egypta |
Dalo by se předpokládat, že poušť nemůže potěšit srdce lezcovo. Ale není poušť jako poušť...V jižní části Sinajského poloostrova se tyčí (doslova) pohoří rozlohou a výškou podobné Vysokým Tatrám; nejvyšší kopec, Gebel Katarina (Mount St. Katherine), je vysoký 2642m. Pátrali jsme v mapách, ale zdá se, že název si toto pohoří u kartografů zatím nezasloužilo.
Pozornost lezců si ale zasluhuje zplna. Jednak proto, že v době, kdy u nás je skoro určitě hnusně a ani jih Evropy není zárukou jistého počasí, je na tomto místě sucho a teplo. Na Sinaji se vám nemůže stát, že byste ráno vstali a zjistili, že prší; nebo hůř, že ráno je azůro, ale liják přijde, když jste ve stěně. Další výhoda spočívá v tom, že je to oblast dopravně vcelku dostupná. Cesta z ČR až do centra oblasti, beduínské vesnice Al-Milga, někdy označované také jako St. Katherine village, nezabere více než 24 hodin. Příjemná je i délka přístupů k okolním skalám - nanejvýš tři až čtyři kilometry od vesnice. Navíc jde o exotický výlet do Orientu za vcelku přijatelnou cenu.
Al-Milga z vrcholu Gebel Fara
foto by © Libor & Vašek
El Arbain bustan (bustan znamená zahrada)
foto by © Libor & Vašek
Možná vás zarazilo, že v muslimské zemi se vesnice může jmenovat Svatá Kateřina. Je to proto, že poblíž, v sousedním vádí, je klášter svaté Kateřiny. Založen byl byzantským císařem Justiniánem v polovině šestého století, tedy ještě před příchodem Arabů, a od té doby funguje bez přerušení. Je to vlastně nejstarší trvale fungující křesťanská klášterní komunita. Klášter byl na tomto odlehlém místě založen nikoli náhodou, ale proto, že podle církevní tradice leží na trase čtyřicetiletého putování Židů pouští a právě zde, na hoře Sinaj, předal Hospodin Mojžíšovi desky s desaterem přikázání. Pro křesťany všech denominací je to tedy svatá země v nejplnějším slova smyslu a tudíž se sem v hojném počtu sjíždějí. V dopoledních hodinách je klášter přístupný a rozhodně stojí za vidění (světové dědictví UNESCO).
Hora Sinaj
foto by © Libor & Vašek
Klášter sv. Kateřiny
foto by © Libor & Vašek
A co tedy to lezení? Předně, je to ráj pro vyznavače klasických, vícedélkových cest. Bez vlastního jištění a materiálu pro slanění se nelze obejít, i když tu a tam se objeví nějaká erární skoba či smyčka. Uplatní se různé druhy jistících prostředků, nám se nejvíce osvědčily friendy střední velikosti (dvojky – trojky). Je tu stále dost možností pro prvovýstupy, protože oblast je obrovská a zatím málo navštěvovaná. Rozhodně se nestane, že byste přišli k nástupu a zjistili, že jedno lezecké družstvo už nastoupilo do cesty, druhé se k tomu chystá a třetí mezitím slaňuje. Za dobu našeho pobytu jsme ve skalách nepotkali žádné jiné lezce. Opravdu.
Hodiny
foto by © Libor & Vašek
Lezení na Sinaji si zvlášť užijí ti, kteří mají rádi spáry a plotny na všechny způsoby. Hlavně místní rajbasy nabízejí velké zážitky: „poor protection but good friction“, jak výstižně praví popisy některých cest. Sinajské skály jsou poctivý granit, občas dosahující drsnosti jizerskohorského struhadla. Nejsme geologové, takže si netroufáme zabíhat do podrobností, ale ukázalo se, že místní žula je většinou pevný materiál. Sestupuje se většinou pěšky, ale občas je nutno kratší úseky slanit. A v moři balvanů pod stěnami by jistě nalezli spoustu žádoucích problémů i příznivci boulderingu.
Oblast lezecky objevil Emilio Comici v roce 1937. Ale známější se jižní Sinaj stala až v 70. letech, kdy sem začali jezdit především izraelští lezci, kteří to sem měli a mají „coby granátem dohodil“. Ti také provozují webové stránky věnované této lezecké oblasti, na kterých lze nalézt přehled a popis cest (ne všech!) a spoustu dalších informací. Poslední aktualizace je ale z roku 2004, takže překvapení nejsou vyloučena. Mimochodem, znatelnou stopu v historii zdejších prvovýstupů zanechala i čs. výprava na počátku 80. let (např. cesty „Pilíř českých Honzů“ V+ A2, „Cesta mezi komíny“ IV+, „Via Praga“ V+).
Kemp, „společenská místnost“
foto by © Libor & Vašek
Klasifikace cest (od III po VII+ A0), uvedená na www stránkách, byla pro nás občas trochu oříškem (Co si má například člověk pomyslet o cestě označené jako IV+, ale s ohodnocením jednotlivých délek 5.7 až 5.9?) Zkušenost pak ukázala, že je potřeba počítat s těžšími místy než je papírové hodnocení celé cesty.
Supermarket
foto by © Libor & Vašek
Restaurant
foto by © Libor & Vašek
Nakonec lžička dehtu v bečce medu. Stane-li se při lezení nějaká nehoda, pomocnou ruku naleznete jedině na konci vlastního ramene. V kempu se nikdo nestará, kam ráno odcházíte, a nejspíš si ani nevšimne, kdybyste se nevrátili. Žádná horská služba tu nefunguje. Místní nemocnice není zařízena na náročnější péči. Takže lézt rozumně, s rezervou a pokud možno v partičce.
Hatchala Meshuleshet, IV+ (IV-, IV-, III-, 6a+ A0 nebo IV+, IV+)
První 2 délky zajímavé: nohy na tření v plotně vpravo, ruce vlevo v sokolíko-spáro-backhandové opoře. Pak delikátní překrok plotnou do spárky a dále korytem nahoru. Klíčové místo (převislý komín 6a+ A0) lze obejít zleva či zprava plotnou, která podle našeho mínění rozhodně nedosahuje uváděné obtížnosti V. Pak až do konce lehčeji vhloubením (2 obtížnější místa). Pěší sestup hřebenem.
1. délka cesty Hatchala Meshuleshet; Pod převisem vpravo nahoře vede varianta Wounded Rock
foto by © Libor & Vašek
Wounded Rock, IV+, 5.8, varianta předchozí cesty (V-, IV, III)
První 3 délky stejné jako Hatchala Meshuleshet, pak sokolíkem na plotnu a dále úžasná spoďáko-plotnová délka exponovaného traverzu pod převisem. Nakonec přechod do lehčího terénu. Sestup stejně jako Hatchala Meshuleshet.
Štand na počátku traverzu v cestě Wounded Rock je na dosah
foto by © Libor & Vašek
Big Pyramid, IV (IV, IV, V-, III až IV)
Plotna, komín, stěna, koutek, občas proloženo choďákem. Vrchní část je menší loterie s „vyndavacími“ chyty a bloky. Sestup obnáší i 2 slanění (45 a 5 metrů).
V sutinách horní části cesty Big Pyramid
foto by © Libor & Vašek
Pharao’s Chimney, IV (IV-, III, IV, IV)
Navzdory názvu o komínové lezení příliš nejde. Nahoře pěkný kout. Sestup s 1 slaněním.
Kout v poslední délce Pharao’s Chimney
foto by © Libor & Vašek
North Corner of Gebel Fara, IV (IV, IV, V-, V-)
Hezký sokolíko-komínový nástup. Spárky v horní části nám přišly o něco těžší než pět mínus. Sestup jako Faraonův komín.
North Corner of Gebel Fara, nástup
foto by © Libor & Vašek
Fistuk Halabi, V- (IV, V-, IV)
Spáry kombinované s chůzí. Sestup balvaniskem. V průvodci je tato cesta vyznamenána třemi hvězdičkami, ale podle našeho názoru si je nezaslouží.
Fistuk Halabi, štand
foto by © Libor & Vašek
Diamond Depression, IV+ (5.7, 5.8, 5.7, 5.9, 5.5-5.7)
Pěkná cesta se všemi druhy lezení. Celkově možná lehčí než by odpovídalo uváděným údajům o délkách, ale klíčovou spáru se nám asi nějak podařilo minout. Sestup hřebenem.
Diamond Depression, u 2. štandu
foto by © Libor & Vašek
3. délka Diamond Depression
foto by © Libor & Vašek
Chodecký závěr cesty Diamond Depression, v údolí klášter sv. Kateřiny
foto by © Libor & Vašek
Monday Rush, VI, 5.9+ (III, IV, 5.9+, IV, V+)
Na závěr jsme na místě přeci jen zanechali obligátní „pytel“, a to v nástupu lákavé ruční spáry (výlez z jeskyňky). Takže úkol pro příště!
Kdy:
Nejvhodnější dobou pro návštěvu jsou jaro či podzim, obzvláště období duben – květen a září – říjen, kdy teplota přes den obvykle nevystupuje nad 30°C a v noci neklesá pod l0°C.
Průvodce:
Průvodce:
Israel Alpine
Pozornost zaslouží i článek:
Jamesák - Horolezectví na Sinaji
Nějaký běžný turistický průvodce (např. Lonely Planet) se také hodí.
Kurs:
Teoreticky 1 EGP (egyptská libra) = cca 3 Kč.
Prakticky 1 USD = cca 5,4 EGP, 1 EUR = cca 8,4 EGP (stav duben/květen 2008).
Doprava:
Noční let s ČSA do Káhiry, cca 9.600,- Kč. (Studenti mají asi více a lepších možností, možná by se dalo zkusit nějaký charter např. do Dahabu či Sharm el Sheikhu.) Z letiště taxíkem či busem (na letišti jsme zastávku městského autobusu nenašli, i když dle Lonely Planet existuje) do centra. Z meziměstského autobusového nádraží Turgoman jezdí každodenně v 11:00 bus společnosti East Delta přímo do Sv. Kateřiny (40 EGP/os.), večer je na místě. (Opačným směrem vyráží v 6:00.)
Ubytování:
Al-Milga Bedouin Camp - kontaktní osoba šejk Músa, výhodná poloha přímo ve vsi. Dále Fox Desert Camp a Moonland Camp, které jsou ale trochu stranou dění. Obvykle dvoulůžkové zděné pokojíky, společná sprcha s teplou vodou a občas splachující WC, běžná cena 80 EGP za pokoj, ale vyplatí se smlouvat, zvláště při delším pobytu.
Služby:
Ve vesnici (jedná se spíš o menší městečko) je dostatek obchodů se základními potravinami, pekárna, restaurace, lékárna, benzínka, banka, pošta a internet. Kromě internetu je v Al-Milga i mobilní signál.
Program pro nelezecké dny:
Např. prohlídka kláštera sv. Kateřiny, vycházka na horu Sinaj (Gebel Musa, 2285m) či horu sv. Kateřiny, 2642m, atd.
Ceny:
Egyptské vízum za 15 USD lze zařídit na letišti.
Základní potraviny se dají nakoupit do cca 20 EGP na den.
Internet v Al-Milga je za 5 EGP/hod.
Vstup do kláštera je zdarma. Za vstup do galerie ikon, rukopisů a bohoslužebného náčiní je žádáno 25 EGP.
Taxi po Káhiře 5 až 50 EGP, podle vzdálenosti, přirozeně. Smlouvat, smlouvat a smlouvat. Také není na škodu naučit se arabské číslice.
Z mapy na Lezci res)
Pozornost lezců si ale zasluhuje zplna. Jednak proto, že v době, kdy u nás je skoro určitě hnusně a ani jih Evropy není zárukou jistého počasí, je na tomto místě sucho a teplo. Na Sinaji se vám nemůže stát, že byste ráno vstali a zjistili, že prší; nebo hůř, že ráno je azůro, ale liják přijde, když jste ve stěně. Další výhoda spočívá v tom, že je to oblast dopravně vcelku dostupná. Cesta z ČR až do centra oblasti, beduínské vesnice Al-Milga, někdy označované také jako St. Katherine village, nezabere více než 24 hodin. Příjemná je i délka přístupů k okolním skalám - nanejvýš tři až čtyři kilometry od vesnice. Navíc jde o exotický výlet do Orientu za vcelku přijatelnou cenu.
Možná vás zarazilo, že v muslimské zemi se vesnice může jmenovat Svatá Kateřina. Je to proto, že poblíž, v sousedním vádí, je klášter svaté Kateřiny. Založen byl byzantským císařem Justiniánem v polovině šestého století, tedy ještě před příchodem Arabů, a od té doby funguje bez přerušení. Je to vlastně nejstarší trvale fungující křesťanská klášterní komunita. Klášter byl na tomto odlehlém místě založen nikoli náhodou, ale proto, že podle církevní tradice leží na trase čtyřicetiletého putování Židů pouští a právě zde, na hoře Sinaj, předal Hospodin Mojžíšovi desky s desaterem přikázání. Pro křesťany všech denominací je to tedy svatá země v nejplnějším slova smyslu a tudíž se sem v hojném počtu sjíždějí. V dopoledních hodinách je klášter přístupný a rozhodně stojí za vidění (světové dědictví UNESCO).
A co tedy to lezení? Předně, je to ráj pro vyznavače klasických, vícedélkových cest. Bez vlastního jištění a materiálu pro slanění se nelze obejít, i když tu a tam se objeví nějaká erární skoba či smyčka. Uplatní se různé druhy jistících prostředků, nám se nejvíce osvědčily friendy střední velikosti (dvojky – trojky). Je tu stále dost možností pro prvovýstupy, protože oblast je obrovská a zatím málo navštěvovaná. Rozhodně se nestane, že byste přišli k nástupu a zjistili, že jedno lezecké družstvo už nastoupilo do cesty, druhé se k tomu chystá a třetí mezitím slaňuje. Za dobu našeho pobytu jsme ve skalách nepotkali žádné jiné lezce. Opravdu.
Lezení na Sinaji si zvlášť užijí ti, kteří mají rádi spáry a plotny na všechny způsoby. Hlavně místní rajbasy nabízejí velké zážitky: „poor protection but good friction“, jak výstižně praví popisy některých cest. Sinajské skály jsou poctivý granit, občas dosahující drsnosti jizerskohorského struhadla. Nejsme geologové, takže si netroufáme zabíhat do podrobností, ale ukázalo se, že místní žula je většinou pevný materiál. Sestupuje se většinou pěšky, ale občas je nutno kratší úseky slanit. A v moři balvanů pod stěnami by jistě nalezli spoustu žádoucích problémů i příznivci boulderingu.
Oblast lezecky objevil Emilio Comici v roce 1937. Ale známější se jižní Sinaj stala až v 70. letech, kdy sem začali jezdit především izraelští lezci, kteří to sem měli a mají „coby granátem dohodil“. Ti také provozují webové stránky věnované této lezecké oblasti, na kterých lze nalézt přehled a popis cest (ne všech!) a spoustu dalších informací. Poslední aktualizace je ale z roku 2004, takže překvapení nejsou vyloučena. Mimochodem, znatelnou stopu v historii zdejších prvovýstupů zanechala i čs. výprava na počátku 80. let (např. cesty „Pilíř českých Honzů“ V+ A2, „Cesta mezi komíny“ IV+, „Via Praga“ V+).
Klasifikace cest (od III po VII+ A0), uvedená na www stránkách, byla pro nás občas trochu oříškem (Co si má například člověk pomyslet o cestě označené jako IV+, ale s ohodnocením jednotlivých délek 5.7 až 5.9?) Zkušenost pak ukázala, že je potřeba počítat s těžšími místy než je papírové hodnocení celé cesty.
Nakonec lžička dehtu v bečce medu. Stane-li se při lezení nějaká nehoda, pomocnou ruku naleznete jedině na konci vlastního ramene. V kempu se nikdo nestará, kam ráno odcházíte, a nejspíš si ani nevšimne, kdybyste se nevrátili. Žádná horská služba tu nefunguje. Místní nemocnice není zařízena na náročnější péči. Takže lézt rozumně, s rezervou a pokud možno v partičce.
Hatchala Meshuleshet, IV+ (IV-, IV-, III-, 6a+ A0 nebo IV+, IV+)
První 2 délky zajímavé: nohy na tření v plotně vpravo, ruce vlevo v sokolíko-spáro-backhandové opoře. Pak delikátní překrok plotnou do spárky a dále korytem nahoru. Klíčové místo (převislý komín 6a+ A0) lze obejít zleva či zprava plotnou, která podle našeho mínění rozhodně nedosahuje uváděné obtížnosti V. Pak až do konce lehčeji vhloubením (2 obtížnější místa). Pěší sestup hřebenem.
Wounded Rock, IV+, 5.8, varianta předchozí cesty (V-, IV, III)
První 3 délky stejné jako Hatchala Meshuleshet, pak sokolíkem na plotnu a dále úžasná spoďáko-plotnová délka exponovaného traverzu pod převisem. Nakonec přechod do lehčího terénu. Sestup stejně jako Hatchala Meshuleshet.
Big Pyramid, IV (IV, IV, V-, III až IV)
Plotna, komín, stěna, koutek, občas proloženo choďákem. Vrchní část je menší loterie s „vyndavacími“ chyty a bloky. Sestup obnáší i 2 slanění (45 a 5 metrů).
Pharao’s Chimney, IV (IV-, III, IV, IV)
Navzdory názvu o komínové lezení příliš nejde. Nahoře pěkný kout. Sestup s 1 slaněním.
North Corner of Gebel Fara, IV (IV, IV, V-, V-)
Hezký sokolíko-komínový nástup. Spárky v horní části nám přišly o něco těžší než pět mínus. Sestup jako Faraonův komín.
Fistuk Halabi, V- (IV, V-, IV)
Spáry kombinované s chůzí. Sestup balvaniskem. V průvodci je tato cesta vyznamenána třemi hvězdičkami, ale podle našeho názoru si je nezaslouží.
Diamond Depression, IV+ (5.7, 5.8, 5.7, 5.9, 5.5-5.7)
Pěkná cesta se všemi druhy lezení. Celkově možná lehčí než by odpovídalo uváděným údajům o délkách, ale klíčovou spáru se nám asi nějak podařilo minout. Sestup hřebenem.
Monday Rush, VI, 5.9+ (III, IV, 5.9+, IV, V+)
Na závěr jsme na místě přeci jen zanechali obligátní „pytel“, a to v nástupu lákavé ruční spáry (výlez z jeskyňky). Takže úkol pro příště!
Praktické informace:
Kdy:
Nejvhodnější dobou pro návštěvu jsou jaro či podzim, obzvláště období duben – květen a září – říjen, kdy teplota přes den obvykle nevystupuje nad 30°C a v noci neklesá pod l0°C.
Průvodce:
Průvodce: Israel Alpine
Pozornost zaslouží i článek:
Jamesák - Horolezectví na Sinaji
Nějaký běžný turistický průvodce (např. Lonely Planet) se také hodí.
Kurs:
Teoreticky 1 EGP (egyptská libra) = cca 3 Kč.
Prakticky 1 USD = cca 5,4 EGP, 1 EUR = cca 8,4 EGP (stav duben/květen 2008).
Doprava:
Noční let s ČSA do Káhiry, cca 9.600,- Kč. (Studenti mají asi více a lepších možností, možná by se dalo zkusit nějaký charter např. do Dahabu či Sharm el Sheikhu.) Z letiště taxíkem či busem (na letišti jsme zastávku městského autobusu nenašli, i když dle Lonely Planet existuje) do centra. Z meziměstského autobusového nádraží Turgoman jezdí každodenně v 11:00 bus společnosti East Delta přímo do Sv. Kateřiny (40 EGP/os.), večer je na místě. (Opačným směrem vyráží v 6:00.)
Ubytování:
Al-Milga Bedouin Camp - kontaktní osoba šejk Músa, výhodná poloha přímo ve vsi. Dále Fox Desert Camp a Moonland Camp, které jsou ale trochu stranou dění. Obvykle dvoulůžkové zděné pokojíky, společná sprcha s teplou vodou a občas splachující WC, běžná cena 80 EGP za pokoj, ale vyplatí se smlouvat, zvláště při delším pobytu.
Služby:
Ve vesnici (jedná se spíš o menší městečko) je dostatek obchodů se základními potravinami, pekárna, restaurace, lékárna, benzínka, banka, pošta a internet. Kromě internetu je v Al-Milga i mobilní signál.
Program pro nelezecké dny:
Např. prohlídka kláštera sv. Kateřiny, vycházka na horu Sinaj (Gebel Musa, 2285m) či horu sv. Kateřiny, 2642m, atd.
Ceny:
Egyptské vízum za 15 USD lze zařídit na letišti.
Základní potraviny se dají nakoupit do cca 20 EGP na den.
Internet v Al-Milga je za 5 EGP/hod.
Vstup do kláštera je zdarma. Za vstup do galerie ikon, rukopisů a bohoslužebného náčiní je žádáno 25 EGP.
Taxi po Káhiře 5 až 50 EGP, podle vzdálenosti, přirozeně. Smlouvat, smlouvat a smlouvat. Také není na škodu naučit se arabské číslice.
| Libor a Vašek [úpravy] | 23:51 03.07.2008 |
Komentáře | ... | nové příspěvky | Nový komentář  |
| pekne | 01:30:02 04.07.2008 |
| Pekny clanek, take jsem se o teto oblasti docetl a malem se tam v dubnu vypravil. Pry tam jsou pekne spary:-) | |
| Alesak | odpovědět |
| Re: pekne | 07:54:20 04.07.2008 | |
| jojo pekny cteni....sem si rikal, ze to je neco pro litajici Alesaka. Jinac gratulace k treninkovce, celkem zabava kdyz je clovek na zemi a musi za nej umrit nekdo jinej:) Pa. | ||
| Sup | odpovědět | |
| Re: pekne | 11:42:47 07.07.2008 | |
| Ano, spár je tam nepřeberně. Až nám (ne zrovna spárařským přeborníkům) z toho bylo občas horko. :-) | ||
| Vašek | odpovědět | |
| Lezení na Sinaji | 10:41:29 04.07.2008 |
| Fakt krásnej článek. Asi skvělá destinace pro zimu, když u nás je sychravo. Dočetl jsem se, že je tam poblíž i skvělé boulderování s potenciálem pro budoucnost. Zajímalo by mě, zda je tam bezpečno chodit, slyšel jsem, že by tam mohly být miny z války. | |
 jirkas | odpovědět |
| Re: Lezení na Sinaji | 12:15:12 07.07.2008 | |
| Ohledně té zimy nevím, vícero zdrojů tvrdí, že sníh a mráz tu v zimě nsjou ničím neobvyklým. (Ostatně i my jsme v dubnu/květnu po večerech flísku "unesli".) Dalším faktorem je obvyklý vrchol turistické sezóny v Egyptě (prosinec až únor) a jeho vliv na ceny, resp. smlouvací "mantinely". Na netu jsme objevili různé nabídky zprostředkování sportovního (včetně boulderingu) i tradičního lezení na Sinaji. Spíše to ale na mě působilo dojmem adrenalinového doplňku turistům pobývajícím v přímořských letoviscích než jako zdroj informací pro soběstačné lezce. Balvanů různých velikostí a profilů na je na místě až až. O minách se Lonely Planet nezmiňuje, narozdíl od jiných částí Egypta (např. oblastí u západní a jižní hranice). Velmi laicky bych si tipnul, že na zaminování Svaté Kateřiny by neměl být žádný strategický zájem. (Jedná se o konec slepé odbočky ze silnice protínající jižní Sinaj od západu k východu.) Ale vyloučit samozřejmě nelze nic. | ||
| Vašek | odpovědět | |
| Pekne ... | 11:06:05 04.07.2008 |
| Pekny a lakajici clanek. Kdyz jsme byli na hore Sinaj, ani jsme si nevsimli, ze by kolem bylo tolik lezeckych terenu. Ale mozna to bylo tim, ze jsme nahoru sli v noci a cestou dolu meli oci jenom pro klaster Sv. Kateriny. :) Co se tyce obdobi, mozna neni od veci ani zimni vylet: my jsme tam byli na Vanoce a pres den bylo na slunicku dost teploucko (tak 25C) a ani v noci zadna zvlastni kosa a za 14 dni ani mracek. Hore zdar, Lenka K. | |
| Lenka K. | odpovědět |
| Re: Pekne ... | 12:24:15 07.07.2008 | |
| Problém je, že z dálky vypadá profil zdejších skal velmi pohodově. Ale zdání klame. To si třeba člověk řekne: "Vezmu támhletoho sokolíka a bude to brnkačka." Když se však k onomu "sokolíku" dojde, zjistí se, že se v něm lanové družstvo v pohodě "ztratí". :-) | ||
| Vašek | odpovědět | |
| Fotky | 11:35:48 04.07.2008 |
| Bohuzel nevidim fotky...Kde jsou, kdy budou? | |
| M | odpovědět |
| Re: Fotky | 11:41:09 04.07.2008 | |
| Ahoj Fotky by měly být normálně vidět. Nevím co by se mohlo pozměnit, abys je viděl. | ||
| jirkas | odpovědět | |
| Re: Fotky | 11:51:47 04.07.2008 | ||
| ja taky nevidim fotky, u jinych clanku normalne behaj. | |||
| tomas | odpovědět | ||
| Re: Fotky | 11:53:31 04.07.2008 | |||
| Jj, stejný problem... | ||||
| bejbs | odpovědět | |||
| Re: Fotky | 12:11:06 04.07.2008 | ||||
| taky fotky nevidím... | |||||
| M. | odpovědět | ||||
| Re: Fotky | 12:18:32 04.07.2008 | ||
| Vzhledem k tomu, že je nás asi fakt dost, tak chyba nebude na našich "příjimačích". | |||
| jíra | odpovědět | ||
| Re: Fotky | 12:30:59 04.07.2008 | |||
| Me to normalne facha..... | ||||
| Huron | odpovědět | |||
| Re: Fotky | 12:07:57 04.07.2008 | |
| ja take ne..za to urcite muze muslim | ||
| mk | odpovědět | |
| Re: Fotky | 12:44:29 04.07.2008 | ||
| ja fotky vidim a libi se mi. | |||
| o.. | odpovědět | ||
| Re: Fotky | 12:49:03 04.07.2008 | ||
| Problem bude skutecne na vysilaci :-) Konkretne validator.w3.org na tuhle stranku rika: Line 118, Column 7: unclosed start-tag requires SHORTTAG YES. <CENTER<img src=fotos/clanky08/c080701a.jpg border=0></CENTER<br /> | |||
| honza dedek | odpovědět | ||
| Re: Fotky | 13:00:47 04.07.2008 | |||
| tak tak. Kazdopadne Firefox se s tim nejak popere a zobrazi je. | ||||
| odpovědět | ||||
| Re: Fotky | 09:28:23 07.07.2008 | |||
| Díky za upozornění, opraveno. | ||||
| Libor | odpovědět | |||
| Re: Fotky | 12:41:29 04.07.2008 | |
| Rád bych vám všem je aspoň trochu popsal, jsou fakt pěkný. | ||
| Steve | odpovědět | |
| Re: Fotky | 06:13:47 07.07.2008 | ||
| :-) | |||
| odpovědět | |||
| Re: Fotky | 13:28:33 04.07.2008 | |
| Zatim takhle http://www.lezec.cz/ fotos/clanky08/c080701a.jpg http://www.lezec.cz/ fotos/clanky08/c080701b.jpg http://www.lezec.cz/ fotos/clanky08/c080701c.jpg ... .. | ||
| odpovědět | ||
| Nevidíte foto? | 12:43:17 04.07.2008 |
| Hmm tak je zkusím, nějak reloadovat. Ach, jo, takovou práci si s tím dal autor i já. Ať už ten internet jde k šípku. | |
| jirkas | odpovědět |
| Re: Nevidíte foto? | 14:06:13 04.07.2008 | |
| Internet za to nemůže. Je třeba správně napsat center tag. | ||
| Libor | odpovědět | |
| Re: Nevidíte foto? | 21:20:19 06.07.2008 | ||
| Hej ja nevidim fotky! | |||
| Fotograf | odpovědět | ||
| Re: Nevidíte foto? | 21:23:45 06.07.2008 | |||
| Hej! Ja uz vidim fotky! stacilo to pustit pres ten Firefox! A to mam novou verzi Exploreru... | ||||
| Fotograf | odpovědět | |||
| Re: Nevidíte foto? | 09:53:26 07.07.2008 | |
| diky za opravu, uz to chodi.. | ||
| tomas | odpovědět | |
| Čundr Egypt 08 | 13:58:17 10.07.2008 |
| K lákavému článku mám ještě pár doplňků: Určitě je škoda vynechat Rudé moře, i na šnorchlování se sem vyplatí zajet. Třeba do Dahabu, je zde dobré autobusové spojení s vnitrozemím. Také je zde pivo! Po lezení (potápění) chutná... Od nás se sem dá zaletět taky za 4000 Kč, ale s Němcema. Je tedy pravda, že jsem tady na skalách ani v klášteře nebyl, ale v červenci a od lezce přetransformovaného ve freedivera se to snad dá pochopit. Horám a moři zdar! | |
| Žába | odpovědět |