Sim: ooooooooooooooooooooo, velký Ála je doma. Včera mi psala Daila, že jsi vylezl 8c!
le big zloba mac: Nazdárek, to je ale drbna :D
Sim: Pozor, teď tě zpovídám už na Lezce.
le big zloba mac: Néé, takhle jsme se nedomluvili. Sklep ve francouzském stylu, stůl pro dva, svíčky, úslužný kuchta…. Jinak to neberu:)
Sim: Dnes to bude jen rychlovka:) O velký rozhovor, o který tě uháním už pěkně dlouho, se nenechám připravit.
le big zloba mac: Aspoň to víno - kvalitní ročník 2012.
Sim: To snad seženu. Álo, kápni božskou, jak to šlo, vždyť to je úžasný, jsi můj velký vzor! První 8c.
le big zloba mac: Šlo to tak akorát- se snahou, sebezapřením, únavou, nadějí v dobrý pokus, který nemusel vyjít, ale vyšel. T 1 není těžký, ani lehký. Spadneš 4x z jednoho chytu, chybí ti krok k přelezu a říkáš si, kdy ho udělám - příští pokus, za dva dny nebo za rok. Můžeš ho udělat a spadnout o 4 kroky dál. Převážně jsme čekali na stín, který přicházel kolem 4, na slunci kupodivu bylo trochu teplo a lenivo. Jenže kolem 6. teplota začala rychle klesat, takže druhý pokus mohl končit s krásně modrýma rukama a ksichtem laděným do červena jako z běžek, kapuca nekapuca. Karel tímto způsobem možná spadnul z osmičkového dolezu Picos pardos, vlastně ani nevěděl proč. Já si myslím, že ho normálně podmet mrazivý vítr. Ve výsledku optimální podmínky na jeden dobrý pokus denně. Bohužel pak dny rychle běží.
Ála v T1-Full Equip, Oliana
foto by Kokeš
Sim: Už jsi to zkoušel?
le big zloba mac: Jo, minulý rok, hnedka po Chině. Přišlo mi to výrazně těžší, nicméně s jedním,dvěma odsedy to šlo. Což ale na 30m lezení není rozhodující. Rozhodující je bouldřík uprostřed a pak vytrvalostní dolez po bočákách a lištách - ne špatných, ale s bandama bez možnosti lepšího odpočinku. Pro zpestření se mi při pokusu odštípla půlka chytu v padacím místě v půlce cesty. Drobný ztížení, ale nikterak zásadní.
Sim: Takže důkladný trénink ve sklepě fungoval....
le big zloba mac: Příprava byla jasná - den lezení, pauza, ráno lišty a večer sklep, Chodov, jednou Ruzyň a jednou Smíchov, žádný běžky a další radosti, maximálně fočus, bazén a pára. Lézt dva dny za sebou už nejde. Buď jsem se vždycky důkladně zrychtoval, nebo je limitující staroba na krku. Na Petráč , Bahratalu a Chironika jsem chtěl víckrát než jednou, ale nepovedlo se. Neva, skály neutíkaj.
Sim: Kolikrát jsem na vás myslela, jak se vám ve Španělsku daří a ty přivezeš takovou cifru, ne že bych to tak trochu nečekala vzhledem k těm posledním několika 8b+. Jsi fakt dobrej...
le big zloba mac: Pocta samozřejmě lichotí a potěší, samozřejmě :). Jenže co je to „být dobrej“? Když vlezeš pod skálu, vidíš tam tu partu šílenců (Eva Lopez, Enzo, Nina Caprez - co prej vylezla T1 na druhej, Dailu a Chrise, svalovce - piráta Požára, o Adamovi ani nemluvím) - působí to všelijak, ale rozhodně bych o sobě neřekl, že jsem dobrej. Spíš jsem si něco hodně přál, v rámci mých možností se snažil pro to udělat maximum. Možná jsem měl hodněkrát víc štěstí než rozumu, byl ve správnou dobu na správném místě atd..
Sim: Jenže ty lidi, co jsi jmenoval, jsou na skalách pořád a pořád - myslím tedy ty Španěly. Podle mě je docela stres trénovat, myslet si na cestu a vědět, že jí za dva týdny musím vylézt nebo mě to totálně zdeptá.
Ála v T1-Full Equip, Oliana
foto by Kokeš
le big zloba mac: Teď se nějak snažím odepsat Fidovi, jestli jsem zkoušel Mind control. První délku, to jo, na rozlez, jenže mě se tam líbí asi 5 dalších cest, všechny mají 30-40m, jsou minimálně stejně těžké. Zkusit a vylézt je tady sakra rozdíl.
Otázka byla - jsem dobrej, nebo ne:) O čase stráveném ve skalách, věku a dalších okolnostech nebyla řeč, samozřejmě to spolu hodně souvisí. Tak samozřejmě, že to snad ani nemá cenu komentovat.
(35+)
Sim: Já prostě obdivuju to, že se po těch lezeckých letech stále zlepšuješ a motivace se tě pořád drží. Pamatuju si tě v Arcu, kdy si lezecky nakoplý moc nebyl, ale možná to bylo tím Arcem, co? :D
le big zloba mac: Jasně, že se často trénovat vůbec nechce. Jenže pak si řeknu, když nemusím teď, nemusím nikdy. A na to se pak budu vymlouvat? Mam výhodu, že nic nemusím, nikomu jsem nic neslíbil, nikdo mě za lezení neplatí. Rozlezených a nevylezených cest mám asi ještě delší seznam než vylezených, o jednu víc nebo míň – to je fuk. Jsem schopný vrátit se v případě nulového skóre z výletu bez sebevražedných úmyslů. Jsem vděčný za dny, kdy ležíš pod skalou, pozoruješ mraky a snažící se holky, obří papouchy plachtící nad skalama. Přečteš si, jak je v Čechách a je ti fajn.
Ála v T1-Full Equip, Oliana
foto by Kokeš
le big zloba mac: Nj, to Arko.. pořád dokola, už je to tu zase :D
Sim: Ještě si neviděl ty skvosty.
le big zloba mac: Hodněkrát jsem je tam hledal, asi špatně:)
le big zloba mac: Jasně, nic proti Arku, jenže to bylo před deseti, dvaceti lety. V současnosti je to pro mě spíš ztráta času, tudíž za trest. Zmrzku si můžu dát na Václaváku, zaserfovat na Kanárech. Auto mi můžou vykrást na Žižkově, klouzat se dá na klouzačce za barákem. Kamenolomů je kolem Prahy taky dost. Několikanásobně větší význam než objevení super Arco oblastí pro mě bylo objevení Káti na Ruzyni před dvěma lety. Jí vděčím za podporu při lezení, za precizní naplánování výjezdů, podílení se na všech možných náladách a prekérních situací. Za trpělivost při objevování nových skal. A též samozřejmě kámošům, co se mnou dobrovolně trpěli v zaprášené pazderničce a při nikdy nekončícím nacvičování vynýtovaných nesmyslů.
Sim: Markovi teda vzkážu, že stejně dobrou zmrzlinu mají i na Václaváku, to do Prahy asi zajede :D
Sim: Takže bys řekl, že Špáňo je víc o vytrvalosti?
le big zloba mac: To záleží cesta od cesty, asi každá oblast má svoje. Kroky udělám na dané úrovni všude, problém je kroky spojit od nástupu k topu. V rozdělení maximálka - vytrvalost se trochu plácam.
Sim: tak Jura to není …
le big zloba mac: To ne.. pravda je, že mi příjde ta Jura sice krásná, ale na přelezy zlá a nepřátelská. Těžko se mi tam něco nacvičuje. Můžu někde spadnout 5x a pak 15, 20x a nevidím pokrok. Přelezový pokusy končej nečekaně, můžeš začít zase od začátku. Jinde víc pokusů znamená větší pravděpodobnost přelezu – v cestách zdomácníš, zesílíš. Cesty se dají uchodit, v Juře blbě. Možná je to tím, že se do Jury můžu kdykoli vrátit a zkusit další sadu alibistických pokusů. A taky je tam cest víc, neumím jezdit na jednu do zblbnutí.
Sim: Álo, můžu tedy použít tyto řádky k tvé slávě?
le big zloba mac: Nevím, jestli ke slávě, ale klidně. Bylo mi to jasný, že si nepíšeme jen tak z nudy :)
"Nad Lagunou lásky to všechno začlo - China crises, T1 a focení pojebaného, nechutného kalendáriku"
foto by archiv Aleš
pozn. mimo jiné, už jste lezkyně viděly zmiňovaný chutný homokalendář 2012?
Sim: :) Díky za rozhovor
Deníček - Rozsypal Aleš (le big zloba mac)
Zdroje:
www.zlobastream.cz