V minulém týdnu se konalo každoroční lezení v klenbě Macochy. Technické cesty vedoucí ve více než 80 m převisu se staly letos cílem zhruba desítky lezeckých družstev.
Přelezení se dočkaly Příklepový strop, Pavoučí sítě, nová cesta z loňského roku Dlouhá noc a také se tvořilo něco nového. Jedinou cestou, která letos nebyla pokusována jsou Americké hrátky.
Celá akce se mohla realizovat jen díky činnosti P. Weissera, který tuto akci opět dohodnul se správou CHKO a správou jeskyní Moravského krasu. Takže snad zase příští rok.
Přibližné trasy cest
Základní info o cestách:
Klenba - L.Páleníček, V.Pípal,J.Unger,H.Myslivcová, 1970 původní klasifikace V+A2e, dnes do A2
První cesta v klenbě, dnes převážně lezení po vlastních skobách, staré nýty od prvovýstupců jsou dnes už nepoužitelné
Elektrický strop - L.Páleníček, P.Fadrný, J. Beneš, L.Benešová 1972 původní klasifikace V+A3e, dnes do A2, při prvovýstupu použita elektrická vrtačka
Druhá cesta v klenbě původně hodně lezení po nýtech, dnes řada nýtů nepoužitelných, lezení po háčcích, skobkách, z části vyměněno, zajištěny stanoviště. Jedna z náročnějších cest.
Příklepový strop – P.Weisser, I.Straka, J.Nešpor, M.Šmíd 1986, původní klasifikace V+A3, Ae
Třetí cesta v klenbě. Při prvovýstupu použita elektrická vrtačka.Velmi dlouho čekala od prvovýstupu na první opakování až na vrchol. Často lezená byla první část do jeskyně. Až na vrchol víckrát dolezena v posledních letech. Klíčová místa jsou lezení po hůře držících skobách a poměrně dost volného lezení ve vrcholové části. V cestě je několik volných bloků, kolem nichž se musí opatrně oblézat.
Původní nýty místy velmi špatné, stanoviště přejištěna.
Nákres cesty Příklepový strop (hi res)
Pavoučí sítě – P.Weisser, P.Brych, 1986, původní klasifikace VA3, dnes do A1
Nejlehčí cesta v klenbě. Nástup první dvě délky shodný s Klenbou. Cesta pak pokračuje přímo středem převisu po nýtech až na hranu klenby. Nad hranou se nacházejí dvě poměrně zajímavé délky lezení. Cesta je náročnější na orientaci a dolez tak občas některé méně zkušené dvojky dokáže řádně potrápit.
Zimní království – P.Weisser, V.Pípal, I.Šteflíček, K.Krecbach 1987 původní klasifikace V+A3, dnes do A2
Cesta je zčásti přejištěna, není známo úplné opakování.
Americké hrátky – P.Weisser, M.Lidinec 1997 a 1999, VA4
Cesta byla původně vylezena odbočením z první délky Příklepového stropu v roce 1997. O dva roky později se autoři vrátili a vylezli i první dvě samostatné délky, kde zejména v první délce hrozí poměrně nepříjemný pád na předskalí.
Cesta má doposud pouze čtyři přelezy, z toho jeden s omylem vylezenou variantou za A3+ ve čtvrté délce. Jedná se o nejtěžší technickou cestu v Macoše.
Poslední zatím dokončenou linií je cesta Dlouhá nocvytvořená v roce 2005 a 2006 P.Weisserem a R. Juračkou.
Navrhovaná klasifikace byla VA2 a cesta se letos dočkala prvního opakování od J. Bednaříka, Č.Fojta a V.Šatava.
V cestě je několik míst náročného skobování, ale také volné odlezy, někdy v poměrně rozbité skále.
Co se dalších projektů v klenbě týče tak něco má rozpracováno Stoupa Dušan Janák s P.Vrtíkem ve stěně přímo nad plato pro návštěvníky a novinkou je projekt P.Weissera R.Juračky v levé části klenby.
Jinak úplně první cestou ze dna Macochy byla už v roce 1946 „Spodek Macochy“ od F.Plška, B.Kyněry a H.Pavlovského. Cesta vede vpravo od vlastní klenby a byla doposud minimálně opakovaná, stávající jištění je pro přelez nepoužitelné.
Vybavení pro lezení v klenbě Macochy:
Halogenová světla pro noční lezení nad prostorem pro návštěvníky (nesmí se zasahovat do provozní doby jeskyní)
Kompletní materiálové vybavení podle náročnosti cesty, tedy cca 10 – 30 skob + speciálky, 2 – 3 sady friendů, vklíněnce, háčky
Dobré stoupací třmeny, nebo žebříčky, lávka pro jističe
Kvalitní čelovka
Pro jištění je nejlepší plné lano 80 m, jako doplňující se používá 60 m tenkého lana na tahání batohu a posílání materiálu, absolutní nezbytností je fix (minimálně 70 m) statického lana pro případnou sebezáchranu, nebo záchranu spolulezce z klenby, jakákoli pomoc zvenčí není pro lezce v klenbě v některých místech možná!!!
Formální náležitosti lezení ve stěně Macochy:
Lezení je možné na základě povolení se jmenným seznamem, toto povolení vyřizuje za OVK Moravský kras P.Weisser, nebo V. Wolf. Obvyklým termínem je prosinec.
Pekna fota...ale muze prosim nekdo vysvetlit uplnemu laikovi, jak se todle leze? To jako ty nyty a skoby atd. jsou "na dosah" a lezou kluci jen po tech zebricich od nytu k nytu? Myslim ten previs...diky za pouceni
Pekna fota...ale muze prosim nekdo vysvetlit uplnemu laikovi, jak se todle leze? To jako ty nyty a skoby atd. jsou "na dosah" a lezou kluci jen po tech zebricich od nytu k nytu? Myslim ten previs...diky za pouceni
Místy se jen natahuje, ale hodne se zaklada, zatlouka a obcas i na hacek prijde. Casto jsou stare nyty od prvovystupcu utrzene, takze se misto nich leze jak to jde a nove nyty se osazuji pouze ve zcela nevyhnutelnych pripadech.
Nahore nad klenbou je i celkem volne lezeni, ale spis dobry boj.
Jinak urcite potencialne by nektere z linii mozna slo vylezt volne, ale skala je po vetsinu roku v klenbe mokra, rozbita a navic misty dobre olisejnikovana. Proste ideal na volne lezeni :-)
Radek
Hezké lezení a hezké fotky, takto bych ten článek charakterizoval.Jo bylo by to fajn si to taky zkusit, ale ty zmrzlé prsty, to je fakt jen pro pravé lezce.A apk ta námaha s technickým lezením a vybavením, fakt jste dobří.
Nedavno jsem cetl nebo zaslechl nazor (pekny).
Tony Arbones (Siurana) "If it is not free, it is not climbing, and I´m not interested".
Vcelku chapu technicke lezeni na stenach kalibru tech Yosemitskych, ma to vsak smysl provozovat v Macose? prosim o otevrenou mysl v odpovedich. Jo a jeste jsem se chtel zeptat (sam to nevim), jake je kriterium pro bigwall??
Kriterium pro bigga je jak jinak nez subjektivni, jako vse v lezeni a zivote:-) Prece nelezem pro nikoho jineho nez pro sebe, takze bych ani zadne definice nehledal, ale vesmes je asi podminkou pokud mozno kolmost te vertikaly...a delka?Drive bych rekl, ze v te stene musis hodit slofika, ale dyt dnes borci lozi El Capa "pred obedem":-)
Maji chodaky slysl, nebo je to o nicem? Jsou tatranske normalky o necem, nebo je nelezt? Ma lezeni na druheho hodnotu? A co nyty, pouzivat?Mame vubec lezt jeste s lanem, neni to pak moc jednoduche? A mame se vubec oblekat, nebo naostro? :-) njn, neni lepsi se na to vysmolit a vyrazit do te prirody dokud tady jeste je, at uz na kole, pesky, v pohorach ci lezkach? A pak to proberem u pivka, coz?:-) hezke svatky vsem...snad bile!!!
Je pravdou, že se Plškova cesta dnes moc neleze. V dávném pravěku (60. a 70. léta) tomu však bylo naopak. Hodně, zejména letních pokusů, však končilo po 2 délkách kvůli mokré skále. Taky jsem to zažil... V jeskyňce je stěnová knížka, kde by se snad dal zjistit počet. V každém případě se cesta v uvedených letech téměř každý rok přelézala jedním až dvěma družstvy. Pár let kolem roku 1970 bylo zvykem, že se Plšek lezl vždy v lednu. Počet přelezů do té doby odhaduji na více než 20.
Kromě vlastního lezení měla tato cesta ještě jednu pikantnost. Většina výstupů nebyla povolena a tak se k nástupu muselo slaňovat z lesa od Spodního můstku. V případě neúspěchu pak následoval ústup přes jeskyně spojený s hádkami se správou Punkevních jeskyní.
Jako účastník 5 přelezů (2x léto a 3x zima) cestu zejména v zimě doporučuji. Plškovo jištění se podobá průsvitnému papíru a cesta až na vršek je veliké dobrodružství (skoro) volného lezení.
Dik za doplneni, informace z takoveho "praveku" :-) nema ani Weisser :-) takze to potesi. Asi bude nacase se i na starou cestu podivat a zkusit jaci byli v roce 1946 pasaci, i kdy ted to bude asi znovu prvovystup a to bude ostuda az to s nasim vybavenim nevylezem :-)
Radek
A1 pad do 5 m
A2 pad do 10 - 15 m
A3 pad do 20 m, nebo kratsi, ale se spatnym pristanim
A4 pad do 30 m, nebo kratsi s velmi spatnym pristanim
A5 pad na plnou delku lana se smrtelnym pristanim
Jedna se o klasifikaci New Age, Otiznost zakladani postupovych bodu se nezohlednuje. Vice o prblematice klasifikace horolezeckych vystupu zde (vymaz mezery): http://www.climbingschool.cz/ var/uploads/files/000000 /000044/horolezectvi.pdf
Vice mene se na ni prechazi vsude ve svete, jinak u novych cest samozrejmne zalezi na autorovi, ale radeji bych vzdy pocital s tvrdsim hodnocenim, tedy New Age.
Radek
Co presne znamena V A0? Cesta kde se leze volne za 5UIAA a zbytek je s pridrzovanim se skob apod.? A jak se to pak prepocitava, pokud je nejaka technicka cesta prelezena volne?Diky za odpoved, nikdy jsem technicky nelezl, tak mozna proto ten blby dotaz...
IMHO zpravidla je to tak, že cestu vylezli nějací bušiči v roce např. 1947 a tam, kde jim to volně nešlo, použili skoby jako chyty a stupy -> klasifikace třeba 5 A0, a pak to třeba o padesát let později dokázal nějakej ještě nabušenější bušič přelézt volně a patřičně to oklasifikoval (např. 9-).
Tak tedy nevím, ale aplikovat americkou klasu na kras mi příde jako obrovská hovadina.
Jen pro příklad - cesta LDN v Jáchymce, nic těžkého, ale většinou po svým, pád ti hrozí maximálně dvoumetrovej za to po celou dobu až na podlahu o úrazech tedy nemá cenu diskutovat.
- třeba cesta Nebeský traverz v Býčině, docela těžká věc po háčkách, camelotech "deštníkách", nejtěžší krok prý sám Riccardo vymejšlel nějakou hodinku, pád max 3-4 metry a do vzduchu.
Co je tedy technicky těžší? Nebylo by tedy lepší místo zavádění nové klasy možná jen přidat informaci o nebezpečnosti cesty?
Obtížnost zakládání v tom je obsažená, jen to není explicitně definovaný. Ty délky pádu, obtíže zakládání atd jsou vše spojený nádoby vyjádřené stupnicí New Age.
Do krasu to vychazi při třech osobach v autě za cca 50 Kč na osobu, do Val di Mello to vychazi minimalne na 1000,-.
Takže nejlevnější bigwall :-)
Radek
V labáku? Hm, ked ta tam vidia s maglaz pytlíkom je špatne, ani nechcem vedieť čo by sa stalo ak by si tam vytiahol rebriky, vklínence a ostané železo. Predpokladam, že trest smrti s okamžitým vykonaním :-)
nechapu proč jsou pavoučí sítě za A1,když v druhé délce můžeš při utržení toho shnilého nýtku proletět víc než 5 metrů (jakože se mi to stalo a skončil sem až pod 1. štandem) a v těch výlezových, když špatně zaskobuješ nebo vyletíš z háčku (třeba ten odlez od posledního štandu)tak polet tež není zrovna příjemný...je to docela přísná klasa, to by skoro všechny hakačky u nás musely být tak do A1-
na druhou stranu je pravda, že asi 4 delku jsou hodně lehké
Opravdu nevím, proč ti chlapci tak riskují. Každá malá dívka dne u nás v Americe ví, že vlastní skoba nedrží. Je třeba tam navrtat nýty a to tak, aby se dalo dosáhnout na další, tedy tak asi po 40ti cm. Někde dát i nýtky vedle sebe dva ks. Pak se dá zdvojit i ztrojit jištění. Takže go now, hurá do přejištění Macochy. Povolení pak už nebude třeba, if ten strop bude zábavou i pro lidi rozumné, co si chtějí lezení bigwallu užít a ne se snad i zranit.
G. J. Post S.: Ráda si to s někým pak prásknu. Gill
Oč budeš zkušenější hákovač o to ti to bude připadat časem lehčí. Začátky jsou prostě těžké a dnes se opravdu hákůvky i u nás hodnotí podle NA, i když pár starších je ještě nepřeklasifikováno.
Jednak dnes už se ani moc neleze, neboť některé části jsou společné s Barikádou, ale v průvodci ho máme ve standardní klase, v NA by byl někde okolo A2.
Hele technici poraďte nějakou vhodnou cvičnou oblast, kde se smí mlátit do železa bez povolení. Onehdá jsem byl trénovat skobování někde v lomu u Prahy, ale už nevím kde to bylo.
Všem, kteří zastávají názor, že hákování není lezení bych chtěl připomenout jak vzniká nová cesta. Lezete do neznámého terénu s několika skobami, háčky, smyčkami, vklíněnci a kladivem (povolené vybavení stejně jako styl se pochopitelně mění dle tradice té které oblasti). Většinou to probíhá podobně. Lezete volně tak daleko jak vám strach a možnosti dovolí. Tam někde se budete muset zajistit. Skoba nebo dobrá smyčka bývá často zbožným přáním. Takže to znamená opatrné sednutí do háčku na krystalu nebo mikrovklíněnce s možností dlouhého pádu na zem. Potom následuje úmorná dřina s vrtáním otvoru pro kruh, nýt, borhák a tak to pokračuje několikrát dokud nejste nahoře (nebo dole s vyraženými zuby po "ustřelení" háčku). Zkušenosti s technickým lezením jsou při tom neocenitelné a můžou vám zachránit kůži. V horách platí to samé násobeno hloubkou pádu, vzdáleností záchrany, kořeněno zvraty počasí a nekvalitou skály. Občas se tam proto vyskytují různě dlouhé pasáže technického lezení. Pochopitelně postupně redukované čistými přelezy (o to cennějšími pokud používají původní jištění). Po vás přijdou další pašáci a v místě, kde jste několik minut bojovali o holej si prostě cvaknou skobu, kruh nebo borhák. Potom po hospodách a na internetu popisují hákování jako ko...nu a pí...nu. Já za sebe chápu ortodoxní hákovače, ledolezce, horolezce, lezce i překližkáře jako tlupu s podobnými zájmy a přeji všem dobře prožité vánoční svátky (ať už je prožijete v horách, na bouldrovce nebo na gauči).
Neco na tom tvym komentari je:-), ja psal ten hanebnej o technickym lezeni.Neni to vec kterou budu asi nekdy provozovat, ale kdyz to nekoho bavi... Mozna jsem to trosku prehnal, kazdopadne za lezeni to nepovazuju, myslim ze by se mohl timhle stylem dostat nahoru skoro kazdej a to je vec ktera se mi nelibi, pripada mi to takovej podvod, pokud ma byt skala nevylezena volne tak ma tak zustat a nemlatit do ni zbytecne zelezo...tak asi tak pro vysvetleni
Vrele doporucuji knihu "Horolezectvi zblizba", V. Širl a kol. . Doctete se o historii horolezectvi, o odmitani skob, o nadmernem pouzivani skob, o nytovych zebricich v dolomitech, renesanci volneho lezeni v 70. letech, ale i o tom kam a jakym zbusobem se dnes presouva technicke lezeni.
Tedy minimalizaci pouzivani nytu (pokud moznoo jenom na standy), minimalizaci pouzivani skob a trvalemu poskozovani skaly. Bohuzel vzdy zalezi na hornine po ktere lezete a ta urcuje moznosti jak to jde.
Jinak k Motakovu komentari, skobovat z volne pozice jde velmi spatne pokud to prefektne neumite a technicke lezeni je tou nejlepsi pripravou jak se naucit pouzivat vlastni zakladane a zatloukane jisteni. Zpetna vazba je po zatizeni bodu oakzita :-) Osobne jsem takovy trenink mnohokrat ocenil.
Co se tyce psychicke a fyzicke narocnosti nelze srovnavat s volnym lezenim. Je to uplne o necem jinem, v necem lepsi, ale v jinych vecech mnohem horsi. Chce to zkusit a pak porovnavat, ale osobne bych to nedelal, protoze kouzlo obojiho je proste v necem jinem.
Radek
Vím, vím, ale dyš já nevím, je to zakázaný a údery kladiva se nesou suťoviskem daleko ... představa že se tam pak hádám z nějakým zeleným mužikem je tak otravná, že mě to skoro odrazuje. Ale pravda je, že Wandy jako prase ...
Zdar Zobane, nemystifikuješ tak trochu s klasifikací Příklepu, buď se zmýlil Pavel nebo ty, ale já ho mám od devadesátého roku psaný jako V A2,Ae, klidně ti to ukáži v průvodci z roku 1990, na kterém se Pavel významně podílel.:-)).