Lezec - Zpravodaj

Často mě až překvapí, a to už jsem viděl hodně. Vykopané skály z hlíny ve svahu, naboltované zpevňující zdi, kus skály k jezeru, kde je třeba jen 10 cest a oni udělají ferratu k vodě a dole molo. Zkrátka všude to má jednu společnou věc, blízko nýty, či borháky, pod skálou neuvěřitelně upraveno, tabule s cestama. Skála vyčištěná k dokonalosti.

Takže motivace něco v Rakousku naboltovat určitě je. A k tomu poděkují. Jak říkají: Naboltovat cestu umí hodně lidí, ale vyčistit ji důkladně a trefit optimální směr, to je jiná.
Problém je najít směr pro lehčí cesty. A to se teď povedlo, a o tom bych rád tady napsal:-)

Před více jak rokem jsem měl těžký úraz, zlámal jsem si obě nohy, tak chvilku trvalo, než jsme mohli někam vyrazit. Na podzim touto dobou jsme to zkusili, museli jsme najít oblast s lehčími cestami a ne zas tak daleko. Výběr byl Untere Diesbachwand. Cca hodinku do kopce, já to šel s hůlkama bez batohu určitě dýl:-) a pak 100m lezení okolo 6a. Když jsme se vraceli, já už mohl jen stěží couvat, popředu to nešlo, tak bylo hodně času se i pokukovat po nových směrech a tam jsem to uviděl:-)

Další zájezd už byl s vrtačkou a první 2 délky jsem byl schopen i s těma nohama navrtat. Radost veliká, skála místy s trávou ve spodní části, ale kvalita výborná. Zase jsem šel dolů pozpátku, večer klasická zimnice z únavy a prášky na bolest. Ty jsem bral víc jak 6 měsíců téměř denně. Takže název cesty jasný 🙂 AULIN

Vrátili jsme se na jaře v lepší formě:-)) a navrtali za 2 dny dalších x délek, a co se nestalo, spadla mi HILTI vrtačka, díky přecvakávání jsem zapomněl, že ji nemám na sobě a jak jsem ji pustil, pokračovala pádem z 200 m na zem 😞 , takže konec.

Další zájezd s novou vrtačkou ve stejném místě téměř se mi urvalo poutko na sedáku, ale tady už byla pojištěná, takže se jen zhoupla. Jen mi spadlo pár nýtů s expreskama, a to bylo klíčové, jak se ukázalo. Chybělo mi 6 nýtů do vršku. Takže dolů a zůstal projekt. Obtížnosti okolo 5-6b+ cca.

Další dny jsme věnovali nové jeskyni v Bad Gastein, kde jsme postupně za 2 zájezdy navrtali 5 cest od 6b-7a+. Super vytrvalostní, vždy suché a žula. Paráda :-)

Příští návštěvu v Diesbachwand jsme začali vrtat cestu vlevo a níž. S tím, že až budem nahoře, hodíme traverz a dovrtáme shora.
2 dny vrtané střídavě s útěkem před deštěm do jeskyně vpravo. Rychle to schne, takže dobrý, ale podmínky blbé. Asi ve 100 m jsme to museli ukončit.

Další zájezd byl v létě, navrtali jsme další 2 délky a déšť nás sundal dolů. Další den jsme dodělali tuto cestu do předposlední délky a nebyla už energie, tak dolů.

Vrátili jsme se teď při zpáteční cestě z Maltatalu, kde hlásili špatné počasí a za 6 hodin jsme to dovrtali a vyčistili až nahoru. Pak jsme našli vršek AULINU, dovrtali klíčovou délku, za mě úplná pohádka v převislé desce po sokolech a dírách cca 40 m a chybělo opravdu trošku. Obtížnost této délky okolo 7b. Slanění dolů, což vymyslet na těchto vysokých cestách není vždy lehké. Do auta a za 4,5 hodiny doma úplně na kaši. Cestu jsme nazvali PAIN IS MYTH a má 290 m a kromě jedné délky za 6b+ je vše lehčí. AULIN RP dáme příště.

P.S. už vím, kde tam bude další a ještě delší cesta;-)

TOPA budou brzy na www.27crags.com