Loni se zde objevil článek o impozantní cestě nazvané Erectissima. Tenkrát se jednalo o vytýčení odvážného směru, který se letos podařilo českým lezcům přelézt volně.
Erectissima s klasifikací 8+ A3 – prvovýstup v severní stěně Cima Grande v Dolomitech, který se roce 2009 podařil prolézt nejstrmější částí stěny Cima Grande mezi Španělskou cestou a cestou Phantom der Zinne (po překonání nejpřevislejší části stěny tehdá odbočili do výlezových komínů Diretissimy Hasse-Brandler), čtveřici českých horolezců Dušan „Stoupa“ Janák, Vašek Šatava, Ricardo Jurečka a Pavel Jonák.
V červenci tohoto roku se do stěny znovu vrátili. Ricardo a Stoupa za použití závěsné postele k bivakování ve strmé stěně protáhli samostatnou linii až na vrchol a P. Jonák s V. Šatavou se koncentrovali na volný přelez původně technicky lezených délek. A povedlo se cestu přelézt čistě - výsledkem je Erectissima (8a+, nejtěžší délka).
Všechny délky klasifikace 8 a výše byly vylezeny stylem RP nebo PP. Ačkoli jsou v cestě použity nýty, je třeba počítat s odlezy v pískovcovém duchu, včetně délky klíčové. Kde to struktura skály umožňuje, je třeba se jistit vklíněnci a friendy i v těžkých délkách. Povinné lezení mezi jištěními je v nejtěžších délkách někde kolem stupně 9- .
Název Erectissima je míněn jako roztomilá reminiscence na všechny ty dolomitské diretissimy a superdiretissimy, které označují nejpřímější linii k vrcholu „ve směru padajících kapek“.
Kucí. Krtek a hovno-to zní hrdě. Na slovensku v malých karpatech je podobný lingvistický skvost: "Krtkokot"(cesta na děravé skale za 10-). Eště dnes se tomu názvu směju. Začíná tak líbezně, ale koncovka to následně otočí v hrubiánství první třídy. Neuvěřitelný veletoč v jednom slově:-). To je na nobelovku.
Jináč smekám klobouk a plácám vás po zádech. Skvělý počin.Jen mě zajímá co že jste to tam dávali za spity.Ty 3cm dlouhé s 8mm šroubem?
Kua Stoupo. Já to nemyslím nijak kontra. Neznám moc zvyklosti na Čimách.V nějaké cestě jsem na čimách spity potkal, ale nevím, jestli je to Čimský standard, nebo úlet.Nejsem tam tak domácí jako vy. Ptám se proto, že např. v Tatrách sou ty spity dost kritizované, přičemž žula je daleko stabilnější matroš než vápno. Já osobně proti spitům nic nemám- z hlediska prvolezce je to mnohdy lepčí a když chce někdo opakovat-no jsi v horách vole, snaž se. Navíc se obejdeš bez vrtačky, že.
Čoveče tak to přidej. Na žule mě ten třícentimetrový spit ručně zabral 30minut. Když jsem získal griff, tož jsem to zvládl i za 20 minut. Přidat k tomu jen 3cm na víc-to je fakt už téměř na hodinu práce-navíc pěkně v háčku v debilní poloze-to tě pěkně vyšťaví a na lezení už moc sil nezbude.
Na vápně ty časy budou asi menší. Do vápna sem eště nevrtal.Nevím.
No s tím vrtáním to bude spíš ještě horší. Vápno je sice měkčí, ale za to se v něm vrták "dusí". Žula jde dle mých (byť malých) zkušeností vrtat nejlépe. Ale je to asi hodně o grifu. Do žuly opravdu cca 30 min. Do "dusivých" hornin 45 - 60min. A v háčku je to setsakra dlouho!! Ale osobně mi přijde lepší takovou cestu udělat pořádně (dobré nýty) než jen spity. Kdo, ale někdy něco vrtal ví, co je to za dřinu. Takže supr počin... a osobně děkuji za hezkou motivační výzvu!
Kluci si tu cestu udelali pro sebe, ne pro ostatni. Lezci ale vzdycky byli sobci, az na par vyjimek, kterym vdecime za rozumne a kvalitne udelane cesty. To nic nemeni na tom, ze ten prelez je krasny vykon!
Bavime se o vapne ne o zule. teda aspon si myslim, ze Cimy jsou vapno. Ono jde o to jak vrtat a cim vrtat zadna korunka, ale tricipa hvezdicka. Kdyby jeste zil Biba tak by jeste mozna vyrabel kovarny. Nejrychleji osazeny nyt v krasu cca 12min. priznam se bylo to se sezenim v lane. Z hacku do 20min. Spit neosadis o moc rychleji.
Štěpáne. Jasně, že jde o vápno. Jen jsem si troufl odvodit z mých skromných zkušeností na žule, že těch pár cenťáků navíc i na vápně potrvá déle, než jen ty tvé 2-3 minuty. No jeví se, že mé odvození bylo chybné-co už. Ale poté, co nám to Johny objasnil je to už pezpředmětné.
Dolomit je monominerální hornina, tvořená z více než 90 % minerálem dolomitem (CaMg(CO3)2). Často obsahuje příměsi kalcitu, méně křemene nebo jiných nerostů. Vzhledem se podobá vápenci – je jemnozrnná až celistvá, nejčastěji žlutavé, šedé nebo bílé barvy. Dolomit patří mezi chemicky usazené horniny. Jeho mocné vrstvy vznikly vysrážením z mořské vody.
Magnesium je v podstatě latinské jméno hořčíku. Pokud jde o substanci, kterou si na umělých stěnách všichni svorně patláme na ruce tak jde patrně o zásaditý uhličitan hořečnatý(MgCO3·Mg(OH)2) prodávaný pod obchodním jménem "Magnesium carbonáte". Oproti tomu dolomit (uhličitan hořečnatovápenatý) CaMg(CO3)2 obsahuje navíc vápník a chybí mu skupina MG(OH)2. Hnojit lesy ale asi můžeš po důkladném pomletí obojím.
Wikipedia pro mě není zdroj... Ale jsem línej si to sám najít tak mě někdo obsluhujte... Mám pro tebe tip "honzo"! Pujč si v knihovně knížku: Josef Štefan Kubín, Lidové povídky z Podkrkonoší, Družstevní práce: Praha 1948. 2.vydání. Na straně 50 tam najdeš povídku - radu ke své osobě. Přeju hezký zbytek léta.
Pěkně se to rozjelo, koukám, tak jen abych zarazil nejasnosti: v cestě jsou vyjímečně i spity 3,5 cm x 12mm na osmičku šroub, ale jen vyjímečně spíš na dojištění v místech, kde se ukázalo, že je potřeba na volnej přelez ještě něco dodat a vrtačka byla zrovna jinde. Ostatní jsou nejty Singingrock 10mm x 8cm nerez, nebo 10mm x 6cm pozink plus oka Singingrock, Fixe a Raveltik. Na štandech minimálně 2ks nejtů 10mm plus mailonka. Nechtěli jsme, aby se mluvilo o jištění v cestě jako o Czech handmade, takže v tomhle směru jsme si dali záležet. Padlo okolo 100 nejtů 10mm a odhadem do 20 spitů 3,3cm.
odlezy jsou tam, kde se lezlo volně odspoda, technický dýlky byly přejištěny a dojištěny tak, aby nebyl problém to lézt odspoda, hlavním cílem bylo udělat volně lezenou cestu, která se (snad) poleze (k tomu patří i kvalitní nýty a štandy) - polovinu času taky zabralo čištění rozbité skály, a tou je jednodušší se nejdřív prohákovat a ze shora vyčistit od volných šutrů, než si to sypat na hlavu a jističe...
Natolik Kubo prece znas Stoupu, ze by jsi mu nemohl prisoudit ten hroznej komentar. To by pan doktor (sociologie) nikdy nenapsal. Navic Stoupa Lezce necte.