O tomhle ledopádu jsem už leccos slyšel. Víceméně to bylo něco jako: "Ledopád pro opravdový tvrďáky.", "Tohle musíš, kámo, vylízt" a nebo třeba "Ses posral, kámo, víš, proč se to jmenuje Mordor?". Ať už tak či onak, byl to led, který na mě čekal...
Ráno jsme vyrazili z penzionu v Anlauftal kolem sedmé. I když jsme na parkovišti potkali asi tři lezecké dvojice, které jsme předběhli, nakonec se ukázalo, že stejný počet dvojic je ještě před námi a všechny to směřovaly na Mordor. Momentální podmínka byla taková, že krom Supervisoru, na který jsme si netroufali, a Federweissfallu, kterej jsme lezli včera, byl Mordor jedinej dostatečně natečenej. U Seidenrampe (200 m, WI 5) uplně chyběl vršek a další možnosti taky moc nepřipadaly v úvahu. Rozhodli jsme se tedy k poměrně nepopulární možnosti lézt jako čtvrtí, což bych u jiných užších ledopádu moc nedoporučoval. Naštěstí se ukázalo, že první dvě dvojice lezou hodně rychle a ani třetí na tom nebyla nejhůře. Míst na štandování bylo taky dost a kupodivu všichni lezli dost distingovaně, takže i padajícího ledu bylo minimum.
První 20metrová délka za WI 1-2 se dala jít sólo, a pak nás čekala 50metrová délka za WI 3+. Led byl v této části jednolitý a kompaktní, takže dobrý, ale bez možnosti odpočinku. Osobně mi tato délka přišla těžší, než jsem očekával, ale na rozlez výborný. Štand u dvou Abalakovů a následovala krátká délka cca 20 metrů za WI 2-3. Zde se štandovalo na jedné skobě ve skále, napravo od hlavní linie. Ideální štand na odpočinek, který se dá při obsazenosti přeskočit. Odsud nás čekaly klíčové tři těžké dlouhé délky za WI 4-5. Hned ze štandu na nás čekala kolmá pětimetrová pasáž, která byla zlehčená květákovitým ledem, a pak přibližně 40 metrů 80° lezení do ledové jeskyňky přímo pod nejtěžší místo, kde byl další štand.
Tady vás čeká nejtěžší místo, jelikož se musíte dostat přes rampouch a krátký převis nad jeskyňku. Tohle místo se dá oblízt zprava po kompaktní 85° stěnce, ale po odpočinku na štandu jsme zvolili přímou variantu. Jakmile se dostanete nad jeskyňku, máte vyhráno. Čeká vás sice ještě cca 80-100 m exponovaného lezení, obtížnostně to už jen klesá. Na úplný vrchol Mordoru potom následuje ještě jedna lehká délka mající smysl jen v případě, pokud byste chtěli sejít po feratě Hohkarsteig, která je však po většinu zimy stejně zamrzlá a špatně se hledá. Většina dvojic ji neabsolvuje a slaní z poslední těžké délky, což jsme udělali i my.
I když jsem vylezl papírově těžší led (Trůn, 250m, WI 5+), byl pro mě Mordor obrovskou výzvou, ke které jsem přistupoval s velkým respektem. Takhle dlouhá jednolitá stěna se jen tak nevidí a její monumentálnost je ještě výjimečnější. Díku NO orientaci, dostatku vody a nadmořské výšce je led často v podmínce a při štandování pod nejtěžším místě v ledové jeskyňce je objektivní obtížnost tak WI 4+. Jediná nevýhoda tohoto ledu je až příliš velká popularita, takže pokud nechcete stát frontu, vyražte ještě za tmy nebo lezte mimo víkendy.
Celou verzi článku spolu s předchozím Federweissfall (200 m, WI 4) a další najdete na
www.ryziborcizhor.cz.
Tlačenka na Mordoru
Kdesi v půli při čekání ve frontě
Švadla v akci - jištění z jeskyňky
Mordor z poslední těžké délky
Naše cesta Mordorem s vyznačenými štandy