LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Solidní vrstva mechu pohnojená dávkou strachu ve výlezu na vrchol udrží všechno.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

PRÁCE PRO LEZCE
Fasádní Servis
 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Update sprievodca Jelenec
Pomozte vydat knihu Dobrodružství v prášku… přidáte jen vodu
Křest lezeckého průvodce Vltavská žula

Závody
Secret Spot Bouldering 2024 (19.10)
MČR v bouldru (19.10)
Boulder OPEN 2020 LA SKALA (26.10)

Žebříček
Cesty:
36.Kolomazník 10459
37.Drbohlav 10456
38.Kalvas 10438
Bouldry:
36.Svoboda 8759
37.Scheuerová 8703
38.Hapala 8678
Hory:
8.Černý 6591
9.Sukačová 6464
10. 6150

Výsledky
MČR rychlolezení (13.10)
SP Praha (20.09)
EP obtížnost Bologna (14.09)

Deníčky
5668 lezců
1140451 cest
Nové přelezy:
Sensa Nome 8a
Lokální Kv Xb
Orgi Nerou 8a
Nymfa 8A+
Seastar 7C
Ortofrutta 7c
Koma Xc
Mr. Morgen 7b
Ri Rock 7b+
Les Furtif 8b+

Stěny
Venkovní stěna v areálu gymnázia Volgogradská, Ostrava Zábřeh - Ostrava
Skatepark - Jablonec Nad Nisou
Bouldering za oponou - Měnín

Prodejny
Robert Janda - Treking sport - Plzeň
HUDYsport - Jičín
HUDYsport - Hřensko

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Bylo nebylo na CHKO Broumovsko

Dne 3. září odpoledne jsem si domluvil schůzku se zaměstnanci CHKO v Polici nad Metují. Za CHKO Broumovsko byli přítomni vedoucí Ing. Heinzelová a Ing. Němeček, ke mně se přidal Jony, což jsem velmi uvítal.

Důvody návštěvy byly ve stručnosti tyto - popsat místní CHKO spolupráci mezi lezci a ochranáři  v ostatních tradičních lezeckých oblastech, pokusit se zavést některá opatření i na Broumovsku a optimalizovat místa s dočasnými i celoročními zákazy lezecké činnosti. Byl jsem varován, že komunikace se zdejšími ochranáři je řekněme "mimořádně obtížná", ale cítil jsem nutkání si to jednou vyzkoušet osobně. Za délku článku se omlouvám, ale setkání trvalo dvě a půl hodiny a třeba vás to bude zajímat.

Po přivítání a představení v sídle CHKO na Ledhujské ulici se brzy dostáváme k věci. Vysvětluji, že lezu na Broumovsku aktivně 12 let a s panem Lukavským připravuji nového průvodce pro Adršpach. Popisuji tradiční pískovcové lezení, coby specifickou lezeckou disciplínu, jež ve světě nemá obdoby, a jejíž kořeny v Sasku sahají do 70. let 19. století. Vysvětluji, že v žádné jiné tradiční oblasti v Čechách ani Sasku nejsou podmínky pro lezení tak přísné, omezující a nelogické jako zde. Na setkání jsem se připravil, nastudoval podmínky pro lezení ve všech tradičních oblastech, abych měl vše fakticky podloženo, a vynikl propastný rozdíl mezi Broumovskem a ostatními oblastmi. Pro vaši představu vše popisuji v druhé části článku. 

Začínám Labskými pískovci, německou i českou částí, a popisuji podmínky pro lezení. Pan Němeček nesouhlasí, ukazuje mi seznam lokálních uzávěr v Sasku (odkaz ) a návštěvní řád NP ČŠ (odkaz ) s věžemi vyjmenovanými k lezecké činnosti. Tvrdí, že není pravda, že se může lézt na většině skal, mé informace jsou zavádějící a čísla nepravdivá. Navíc nemůže nebo nechce pochopit, že NP ČŠ tvoří jen část CHKO Labské pískovce, kde je jinak lezení celoročně povoleno (na rozdíl od CHKO Broumovsko, kde je primárně všude zákaz). Ukazuje mi plošná omezení na pravém břehu Labe (NPR Kaňon Labe) - vysvětluji důvody (odkaz), že jde o dočasné a nešťastné řešení, které snad nebude trvat dlouho, a rozhodně to není etalon toho, jak to má fungovat. Uzávěry navíc platí "jen" do konce května, a ač jde o NPR, nejsou zde celoročně uzavřené oblasti. Ukazuji jim dle mého názoru skvělý článek od Vaška Sojky (odkaz), ale moc to nikoho nezajímá.

Dále popisuji Dubské skály, poté, co musím vysvětlit, kde to vůbec je. Jde o rozsáhlou oblast mezi Mělníkem a Českou Lípou s až na výjimky mimořádně měkkým pískovcem, přesto je lezení až na pár míst (Vlhošť a Stříbrný vrch od července) povoleno celoročně, jen některá tradiční hnízdiště jsou omezena polygony pro lezení od 1. 7. (Rač, Planý důl). Celoročně zakázáno je jen pár věží v PR Kostelecké bory. Mezi tradiční oblasti zařazuji i Jizerky, tu mě okřikne Ing. Heinzelová, jestli si myslím, že Jizerky jsou pískovec??! Vysvětluji, že ač materiálem žula, jde rovněž o oblast tradičního lezení a charakterem je velmi blízká Broumovským stěnám se skalními objekty ve strmých severních svazích. Mnohé lezecké objekty leží v NPR Jizerskohorské bučiny, lezení je zde však celoročně povoleno. Dostáváme se do Českého ráje - zde je to jasné a vzorové, tvrdé skály jsou povoleny celoročně, měkké od 1. dubna. Kde je hnízdění, zajistí se lokální uzavírka po nezbytně nutnou dobu a sami lezci přísně střeží její dodržování. Celoročně uzavřeno je z různých důvodů jen pár méně významných oblastí (mimořádně měkká Apolena, část Boreckých skal, věže v Žehrovské oboře). 

A jsme na Broumovsku - začínáme Křížákem. Namítáme, že vážně není skoro celý celoročně povolen, jak nám bylo několikrát předhozeno. Jony upřesňuje dřívější hranice ve Zdoňovském oblouku, ptá se na zakázanou Žlutou výspu, kde roku 2004 ještě oficiálně dělali údržbu. Ptáme se na možnost lezení na Štítových věžích, nejde to prý kvůli hnízdění. Navrhujeme tedy termíny od 1. července, to taky nepůjde, na náhorní plošině jsou původní lesy či co a lezci by to pošlapali. Namítám, že pod nástupy se chodí spodem. Ne, nejde to, po dolezení nahoru se prý budeme procházet po náhorní plošině?! Marně se snažím argumentovat, že jde většinou o věže, tedy na náhorku se zaprvé ani nedostaneme, a i kdyby to možné bylo, v lezečkách to na procházky moc není a raději slaníme zpátky k báglu. Vše marné, Zdoňovský oblouk zůstane takto okleštěn i nadále.

K Ostaši nemáme výhrad, vše povoleno celoročně, lokálně se omezí lezení při případném hnízdění. Takhle by to šlo. Ing. Němeček zapáleně popisuje masivní erozi okolo Kočičího hradu z důvodu intenzivní lezecké činnosti. Snažím se vysvětlit, že Kočičí hrad je pro lezce zcela nezajímavá oblast, kde značná eroze je jednoznačně způsobena tím, že zde končí zelená značka, turisti se zde hromadí, svačí, prolézají, kam jen to jde, a lezecky podstatně zajímavější místa mimo turistickou značku, třeba okolo Pavouka, nesou mnohem menší známky opotřebení erozí. Pan Němeček však trvá na své verzi.

NPR Adršpašsko-Teplické skály, NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny - zde jsou podmínky pro lezce nejhorší. Popisuji, že celoročně zde není povoleno lezení nikde, od 1. května povoleno jen 32%, od 1. července 38% a celoročně zakázáno je 30% skal. Tu se mi Ing. Heinzelová vyloženě vysmívá do ksichtu: "Tolik jsme vám toho povolili jó? Hahaha! A já myslela, že jenom 10%! Hahaha." To už mi přišlo za hranicí základní slušnosti. Na jarní lezení máme přece Křížák a Ostaš, tak o co nám jde??!
Jako by výškovým lezcům v Himálaji říkali: "Osmitisícovky vždycky na půl roku zavíráme, ale šestitisícovky máte povoleny, tak co byste chtěli? Běžte si zalízt tam a neotravujte!" Ptáme se, proč se v oněch květnových obvodech nemůže lézt alespoň od 1. dubna, když to jde i v měkkém Skaláku - prý by místní ornitologové nestihli zmapovat hnízdiště. Ptáme se, jak je možné, že v jiných oblastech to jde - odpověď nedostáváme.
Ptám se na některé celoročně uzavřené obvody v Ádru - levá strana Spáleňáku, Janovická rokle, Ztracená rokle, Hůrka, Řeřichové stráně - střídavě dle potřeby se argumentuje hnízděním,  mechy, klidovými zónami, biokoridory... Ing. Heinzelová nás osočuje, že chceme mít všude tělocvičnu, proč bychom tam jako měli lézt a ať jí teda přesvědčím, jaký je v tom veřejný zájem. To mě zaskočilo, řekl bych, že žádný, marně však přemýšlím, v které z mých ostatních aktivit je veřejný zájem - kolo, běžky, běhání? - ani ne - piáno? - možná večer u Tošováka, ale to taky nebude úplně ta veřejnost, asi tedy jen ta ordinace by do takového uvažování zapadala... Ne - veřejný zájem v tom jistě není žádný - ale prostě nás to tady baví už skoro 100 let. Ale těžko vysvětlovat kouzlo objevování neznámého člověku, který nevypadá, že tráví aktivně volný čas, a hlavně to nechce pochopit! Já třeba taky nechápu potápěče či surfaře, ale měl-li bych o tom rozhodovat, usiloval bych, aby svou činnost mohli dělat všude, kde je to možné.
Je nám opakovaně předhazováno, že takové uzavírky zde byly "vždy" - tj. pro zaměstnance CHKO od roku 1995, kdy oblast začali spravovat. Namítám, že pro nás je historie mnohem starší, tj. od roku 1922, kdy se dalo lézt všude. Bez nějakého pochopení.
Snažíme se vysvětlit, že v případě uvolnění zákazu se nic moc nezmění, do oněch obvodů půjde lízt jen hrstka lezců, kteří už tak většinou stejně dělají, a nic se v reálu nezmění. Jsme tedy tázáni, proč to chceme povolit? No přeci proto, aby to těch pár lezců nemuselo dělat ilegálně. "Když to nechcete dělat ilegálně, tak to nedělejte a neporušujte výjimku." Jasná věc.
Ptáme se na některé zakázané obvody v Broumovkách, obzvláště v blízkosti turistických cest, kde se jezdí Sudety. Projet na kole tam tisíc lidí může (buďme rádi za to), ale vytáhnout lano nikdy nikdo. Odpovědí nám je, jestli nechápeme rozdíl mezi pohybem pod skalami a na skále?
Upozorňuji na čistotu většiny skalních stěn v Broumovkách, kde téměř nic neroste a není co poškodit, ale je to marné - ptáci, biokoridory, klidové zóny, „tak to bylo vždycky“...
Mimochodem již z výjimky lze vyčíst, že pro lezení je, se značnými časovými omezeními, povoleno 2,3% plochy NPR Broumovské stěny a 16% NPP Polické stěny! Lokální uzávěry kvůli hnízdění jsou prý neuvěřitelně složité a zdlouhavé, trvající několik měsíců a nedají se použít. Nevěřícně namítám, že ve Skaláku se zjistí hnízdiště, ten stejný den je informace na webu a co nejdříve cedulka či páska pod nástupem cesty. Páska ani cedulka prý nic neřeší, jelikož lezci pásku přelezou a lezou přímo přes hnízdo. Na můj dotaz, zda může být konkrétní, kdo a kde přesně se tady takto zachoval, jsem se nic nedozvěděl. 
Pokouším se ještě navrhnout povolení části Panoptika a Jezerky bezprostředně u turistického okruhu. Vymezení bych vyznačil do průvodce, aby to bylo všem jasné. I to je zamítnuto. Vše zůstane stejně, jak bylo doposud, budou však rádi, když omezení v průvodci jasně vyznačím. Odpovídám, že bych rád vyznačil i v terénu vyžadoval jejich dodržování, ale musel bych se tím nejprve ztotožnit a vědět, že to má smysl. "Tak se s tím ztotožněte!" zní z úst paní inženýrky.

Na závěr setkání se snažíme zrušit povinnost žádat o prvovýstupy a údržbu předem na CHKO. Ani to se nezmění, prý jim přišlo jen pět žádostí, z toho čtyři byly špatně. Od koho a o co šlo, jsme se nedozvěděli. Snažím se vysvětlit, že je to celé nesmysl, že to nemůžou stihnout ani všechno obejít, věže ani sami nenajdou, nebo zpod nástupu nic neuvidí. Za sebe musím říct, že považuji za ztrátu času žádat o povolení nelezce, který si plete Panoptikum s Jezerkou, s vyhlídkou toho, že ho budu vodit po skalách a z jakéhokoli malicherného důvodu mi pak prvovýstup zakáže (jako už se stalo). Kdybychom se bavili o nutnosti žádat o prvovýstup místní (funkční) OVK, byl bych i pro. Pravda, i v některých jiných oblastech je povinnost žádat o prvovýstup místní CHKO, ale právě tam je ta spolupráce a vzájemné pochopení obou stran na úplně jiné úrovni.

V mnohých věcech jsme se přece jen shodli - je-li někde lezení povoleno, neznamená to, že je nutno se tam chovat jako na dobytém území. Těžko se obhajuje před CHKO i před turisty, kteří nesmějí překročit zábradlí, že pod záštitou povolené lezecké činnosti dva lidi lezou a dalších deset se pod skalou válí na dekách, pošlapou co můžou, kočárky zajíždí do borůvčí, atd atd. Základním pravidlem pro naši lezeckou činnost zůstává, že po odchodu ze skal by po nás neměla zůstat výraznější stopa. Pro prvovýstupce - zamyslete se prosím, zda je opravdu nutné lézt na každý kámen a okovat jej slaňákem a vrcholovkou. Rozumně zněla snaha o regulaci návštěvnosti turistického okruhu - ideálně formou rezervace vstupného předem, i snaha řešit absenci toalet na okruhu (vázne to na technickém provedení, problémy s vyvážením atd.). Pár slov padlo i ohledně parkování na Zábořské louce - uvědomte si prosím, že ač těsně mimo NPR, jde pořád o CHKO, kde platí zákaz vjezdu motorovými vozidly mimo místní komunikace, bez ohledu na to, zda je tam zákazová značka. Argument, že od parkoviště je to k Bachyni daleko pěšky rozhodně neobstojí, a není se čemu divit. Dostali jsme se i ke koupání v pískovně a shodli se na tom, že oficiální zákaz koupání musí jednoznačně zůstat, a riziko případné kontroly s pokutou by mělo odradit ty, kteří si z toho chtějí dělat aquapark.

Mně osobně přišlo zajímavé, jak se na stejnou věc dá koukat úplně odlišně. Pro nás lezce jsou úžasné právě ty skály, které zasluhují ochranu, a pokaždé když vidím další vyrytý nápis v Homoli bych vraždil. CHKO to vnímá zcela jinak - je třeba chránit ty smrčky, kapradiny, keříkovou vegetaci, zelené kekely, Mléčivce alpské apod. Skály tam jen tak mimochodem dotvářejí ono prostředí.

Žádný posun k lepšímu se tedy nechystá, opravdu jsme se snažili, ale slušně to vážně nejde. Dlouho jsem se nesetkal s takovým stupněm demagogie a falešnou argumentací, a takovou neochotou se někomu alespoň pokusit porozumět. Navíc, bohužel, zákony stojí na jejich straně. Odcházel jsem s pocitem, že do další výjimky si prostě můžou napsat cokoli, aniž by to museli fakticky zdůvodnit, tedy klidně, že lezení bude povoleno jen v koupacích čepicích, a my to buď podepíšeme, nebo máme smůlu. Uzavírky tedy zůstanou takhle nesmyslně rozsáhlé, a není divu, že to občas někdo nevydrží a poruší je. Pokus o nastavení podmínek tak, aby byly lezcům srozumitelné a sami by vyžadovali jejich striktní dodržování jako v jiných oblastech, nevyšel. Na Broumovsku jsme ještě hodně, hodně pozadu. Važme si všech rozumných ochranářů z jiných oblastí, s kterými se dá domluvit. Není to samozřejmost.

Na závěr si neodpustím jednu poznámku z jiného soudku – v noci z 20. na 21. srpna 2018, tedy přesně 50 let poté, byl obnoven 49 let starý nápis na platu Milenců. Křídou, jako memento v době, kdy autor zřejmě pocítil potřebu připomínat. Více než dva týdny trvalo, než se zpráva dostala do médií. „Milence v Adršpachu znesvětil vandal!“, „Sprejer popsal Adršpašské skály!“, a podobně. „Výsledný nápis je na majetku podléhajícímu ochraně podle zvláštního předpisu a jeho zhotovení vykazuje znaky spáchání protiprávního jednání. Škodu vyčíslenou zatím nemáme. Podle výše způsobené škody může jít buď o přestupek proti majetku, nebo o přečin poškození cizí věci s trestní sazbou až do tří let odnětí svobody.“ Opakuji, jde o nápis křídou, tedy déšť by se o to sám postaral. Navíc se místní lezci nabídli, že přírodě pomohou a nápis smyjí. Škodu bych tedy vyčíslil na 0 Kč a poškození skály vyhodnotil jako žádné. Při procházce skalami lze potkat nápisů mnohem více. Některé z dávných dob, jiné vznikají každým dnem, a to bohužel mnohem trvanlivějším způsobem. Třeba na oné již zmíněné Homoli. Nevšiml jsem si, že by některý z oněch „znaků spáchání protiprávního jednání“ přijela vyšetřovat kriminálka, nebo že by někoho z těch 300000 konzumentů okruhu ročně (schválně se vyhýbám slovu „turista“, který by snad dobrovolně do toho štrůdlu lidí s mobily a selfie tyčemi v rukou ani nevstoupil) strašili třemi lety natvrdo. Vypadá to tedy tak, že hlavní problém není v tom, kde je ten nápis, ale co je jeho obsahem. O to víc mně to přijde znepokojující.

Homole

Majetek podléhající ochraně podle zvláštních předpisů – Homole cukru


A teď pár strohých fakt. Vycházel jsem z platných dokumentů od OP, lezeckých průvodců, internetových databází a vlastních podkladů pro Ádr. Jako jeden lezecký objekt jsem počítal jeden masiv či věž, bez ohledu na to, zda jde o Chrámovky v Teplicích či Pedofila v Ádru. Objevíte-li někde významnější chyby, rád to opravím. Dočasné lokální uzavírky ad hoc zde nezmiňuji.

Labské pískovce:
Sasko: celkem 1135 lezeckých objektů, celoročně povoleno 1090 objektů (96%), časově omezeno 44 objektů (4 %) – 8 od 15. 1. do 15. 8., 1 od 15. 1. do 15. 4., 19 od 15. 2. do 1. 4. a 16 od 15. 2. do 15. 7., celoročně zakázána 1 věž (necelé 0,1%) – Barberina. Naprostá většina lezeckých oblastí leží v Národním parku, lezení povoleno celoročně, včetně bivakování na vybraných místech.
Jetřichovicko: celkem 779 lezeckých objektů, celoročně povoleno 212 objektů (27%), od 1. 7. povoleno 333 objektů (43%), celoročně zakázáno 234 objektů (30%). Nejpřísnější podmínky jsou v NP České Švýcarsko, do něhož spadají nejvýznamnější lezecké oblasti. Zakázány jsou však až na výjimky spíše malé, méně významné skalky.
Labské údolí: celkem 569 lezeckých objektů, celoročně povoleno 373 objektů (65,6%), od 1. 6. povoleno 194 objektů (34%), celoročně zakázány 2 věže (0,4%) – Doutník a Číhadlo. Pravý břeh Labe leží s velké části v NPR Kaňon Labe, na více než polovině lezeckých objektů je lezení povoleno od začátku června (viz odkaz výše), na druhou stranu jsou zde celoročně zakázány pouhé 2 věže!
Ostatní oblasti: Bělá, Sněžník, Ostrov, Tisá, Rájec. Celkem 1055 objektů, celoročně povoleno 1054 (99,9%), celoročně zakázán 1 objekt (0,1%) – Trůn v Tisé. Některé lezecké cesty v Tisé jsou z důvodu již značného poškození zakázány (celkem 57 cest).
Celkem 3538 lezeckých objektů, celoročně povoleno 2729 objektů (77%), jakkoli časově omezeno 571 objektů (16%), celoročně zakázáno 238 objektů (7%).

Labák


Dubské skály: celkem 1221 lezeckých objektů, celoročně povoleno 1084 objektů (89%), od 1. 7. povoleno 124 objektů (10%), celoročně zakázáno 13 objektů (1%) – PR Kostelecké bory. Většina skal leží v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Dubské skály


Jizerské hory: celkem 538 lezeckých objektů, všechny celoročně povoleny. Z hlediska ochrany jde o CHKO, mnohé oblasti spadají do NPR Jizerskohorské bučiny.

Jizerky


Český ráj: celkem 3182 lezeckých objektů, celoročně povoleno 81 objektů (2,5%) – Panťák, Sušky, Bezděčínský hřeben, Koberovy, od 1. 4. povoleno 2983 objektů (93,7%), od 1. 7. povoleno 43 objektů (1,4%) a celoročně zakázáno je 75 objektů (2,4%). Jde o CHKO s některými oblastmi v NPP a PR.

Český ráj


Broumovsko:
Křížový vrch: celkem 219 lezeckých objektů, celoročně povoleno 138 objektů (63%), od 1. 7. povoleno 32 objektů (15%), celoročně zakázáno 49 objektů (22%). Skály leží v PR Křížová cesta.
Ostaš: celkem 257 lezeckých objektů, vše celoročně povoleno. Z hlediska ochrany jde o PR Ostaš a PR Kočičí skály.
Broumovské stěny: celkem 442 lezeckých objektů, celoročně povoleno 0 objektů (0%), od 1. 5. povoleno 75 objektů (17%), od 1. 7. povoleno 150 objektů (34%), celoročně zakázáno 217 objektů (49%). Skály leží v NPR Broumovské stěny a v NPP Polické stěny. V současné době budou počty skal jistě vyšší. Použil jsem data z posledního souhrnného průvodce od Stanislava Beneše z roku 1995.
Teplické skály: celkem 471 lezeckých objektů, celoročně povoleno 0 objektů (0%), od 1. 5. povoleno 106 objektů (23%), od 1. 7. povoleno 303 objektů (64%), celoročně zakázáno 62 objektů (13%). Z hlediska ochrany jde o NPR Adršpašsko-Teplické skály.
Teplice II: Bišík, Supí skály, Nový svět, Vlčí rokle. Celkem 366 lezeckých objektů, celoročně povoleno 0 objektů (0%), od 1. 5. povoleno 112 objektů (30,6%), od 1. 7. povoleno 83 objektů (22,7%), celoročně zakázáno 171 objektů (46,7%). Z hlediska ochrany jde opět o NPR Adršpašsko-Teplické skály.
Adršpašské skály: celkem 2454 lezeckých objektů, celoročně povoleno 0 objektů (0%), od 1. 5. povoleno 892 objektů (36%), od 1. 7. povoleno 885 objektů (36%), celoročně zakázáno 677 objektů (28%). Z hlediska ochrany jde stále o NPR Adršpašsko-Teplické skály.
Ostatní oblasti: dle místních znalců odhadem cca 150 objektů – vše celoročně zakázáno.
Celkem 4359 lezeckých objektů, celoročně povoleno 395 objektů (9,1%), od 1. 5. povoleno 1185 objektů (27,2%), od 1. 7. povoleno 1453 objektů (33,3%), celoročně zakázáno 1326 objektů (30,4%).

Broumovsko


Na úplný závěr bilance celoročně zakázaných lezeckých objektů: z celkových 1652 zakázaných skal je 238 v Labských pískovcích (14,4%), 13 v Dubských skalách (0,8%), 75 v Českém ráji (4,5%) a neuvěřitelných 1326 na Broumovsku (80,2%)!

Celoročně uzavřené lezecké objekty


Krásné babí léto všem!

MUDr. Jan Žwak (Tatuš)   [úpravy] 06:11 25.09.2018Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 zelená ideologie08:12:37 25.09.2018
Máš zcela pravdu, Již léta tvrdím, že tzv. zachránci přírody jsou nebezpečnější než komunisté
Pavel Krupkaodpovědět 
 Re: zelená ideologie09:53:03 25.09.2018
Tak to přes veškeré výhrady ani náhodou.
odpovědět 
 Re: zelená ideologie18:29:52 03.10.2018
Netušíš, synu, o čem meleš. Ti tvoji nenávidění zelení včetně ochránců přírody byli jednou z klíčových sil převratu, abys sis zde mohl svou nevymáchanou hubou plácat v demokracii co ti slina na jazyk přinese :-) To je opravdu tragédie, kdo všechno nosí hlavu na krku.
Jirka Malíkodpovědět 
  Re: zelená ideologie22:17:28 04.10.2018
Nebyls nahodou popotahovan za nedodržování pravidel Ty moralisto?
odpovědět 
   Pravidla09:50:53 08.10.2018
Ano byl. Jenže pravidla lezení na pískovci jsou nadále nesmyslná. Snažil jsem se je změnit spolu s mnoha dalšími demokratickou cestou, ale byli jsme, mnohdy podvodně, umlčováni. Takže u těžkých cest se dnes pravidla de facto ani u jedné cesty nedodržují, dokonce to jde tak daleko, že i hoši z vedení ČHS raději prvovýstup nenahlásí, aby jim cesta nebyla pro porušení pravidel vytlučena. Je vidět, že si hledáš pouze klacek k bití, ale o realitě pískařiny a prasení většiny prvovýstupců nevíš nic.
Jirka Malíkodpovědět 
    Re: Pravidla17:21:25 09.10.2018
Máš nějaký konkrétní příklad "hocha z vedení ČHS" co radši nenahlásil prvovýstup, pokud možno i s tou cestou o které mluvíš?
Martinodpovědět 
  Re: zelená ideologie23:10:35 04.10.2018
Může být i tak. Ale přezdívka "melouni" nevznikla sama od sebe. Uvnitř rudí, zvenku zelení.
Michalodpovědět 
   Re: zelená ideologie09:51:45 08.10.2018
Směšné tlachy.
Jirka Malíkodpovědět 
   Re: zelená ideologie19:29:15 15.10.2018
Souhlas
odpovědět 
  Re: zelená ideologie19:17:54 15.10.2018
Ty jsi taky "klíčová síla převratu", ty trumbero :-)
Petrodpovědět 
  Re: zelená ideologie19:28:32 15.10.2018
"byli jednou z klíčových sil převratu" :-))))
odpovědět 
   Re: zelená ideologie21:46:59 15.10.2018
Ono to tak ale fakt bylo. Pokud nevíš, tak se neposmívej.
Kuba Turekodpovědět 

 Díky!09:29:27 25.09.2018
Ahoj Tatuši,
díky za článek i za ochotu pokusit se o takové jednání. Veřejný zájem je divná věc, ale myslím, že nějaký by tu snad i byl. Vztah k přírodě, individuální pohyb v přírodě a regenerace jsou zdraví prospěšná věc a jako takové je lze prezentovat jako veřejný zájem. Jsi přeci lékař :) Vidím hodně velký kvalitativní rozdíl mezi odpolednem ve fitcentru ve městě a odpolednem stráveným ve skalách. Tradice pískovcového lezení je určitá "kulturní hodnota" a její zachování a rozvíjení je také podle mě ve "veřejném zájmu".
Naopak považuju za nehorázné, když se státní úředník chová podobně arogantně, jako se běžně choval dejme tomu před 30 lety. I my lezci platíme daně (podobně jako zbytek populace) a ti úředníci OP jsou odpovědní i nám.
Jinak k těm číslům a grafům. Nevím, z jakého zdroje jsi vycházel, pokud jde o Sasko, ale myslím, že tam je těch zcela zakázaných objektů víc. Jenže ony myslím byly postupně vesměs vyřazené i z průvodců. Takže bys je našel v průvodcích desítky let starých, ale v těch aktuálních už ne. Mám dojem, že vzadu ve Velkém Zschandu v Kernzone třeba pár takových skal je.
Ale procentuálně jde určitě o velmi malý podíl z celkového počtu vrcholů.
Zřejmě i v NP České Švýcarsko je řada objektů, které nejsou povolené, ale nejsou ani oficiálně evidované, jak mi o tom říkal autor průvodce V. Nehasil.
Určitě tím nechci zpochybňovat celkové vyznění statistiky, asi to žádný zásadní posun v koláčích nebude, chci jen upozornit, že přesná čísla někde asi budou mírně jiná.
Piškotodpovědět 
 Re: Díky!09:54:59 25.09.2018
To, že se úředníci začali chovat "jako na dobytém území" je sice nehorázné, ale aktuálně naprosto běžné.
odpovědět 
  Re: Díky!10:31:36 25.09.2018
tak evidentne jsou to nejaky stary komancove a uzivaj si pocit moci, no a ta pani... zkratka pica... na takovyhle plati jen stejnym metrem... pak sou malinkaty a jeste ti vlezou do prdele...
odpovědět 

 jiny kraj, jiny mrav...10:25:31 25.09.2018
Jojo, kdyz jsem vloni kamaradum z Police vypravel, jak se ve Skalaku zavre jen jedna strana veze, nebo na Suskach deset cest nalevo a deset cest napravo, tak najednou vsichni pekne nadavali.  :)
jx zeroodpovědět 

 Debilita10:42:57 25.09.2018
Debilita
Ano, není proč se divit. Před lety určití představitelé lezecké veřejnosti  “chytře“ spustili kampaň proti tehdejšímu vedení Správy CHKO Piňosovi (vedoucí Správy) a Malíkovi (zástupce). Prý pro špatnou komunikaci s veřejností, či co. Oba byli (a jsou) výkonnými lezci se vztahem k místnímu kraji a nejmenovaným chytrákům se nakonec  jejich úmysl podařil, že na Správě skončili.  Vyvažovali tam v rámci možností ochranu přírody s lezením, vlastní zájem v tom měli.  Asi nikde v republice ve skalních CHKO neměli lezci přímo ve vedení své lidi. Takže je vystrnadit byla debilita.
A tak na SCHKO zbyli nelezci, jejichž zájem je spíše lezení zcela zakázat a mají klid.
JH
JHodpovědět 
 Re: Debilita16:32:48 25.09.2018
No už to tak vypadá. https://tinyurl.com/yd85s8ve
r0binodpovědět 
 Re: Debilita18:27:08 25.09.2018
Lezci jsou (nebo byli) i ve správě např. CHKO Jizerky.
Sintrodpovědět 
  Re: Debilita10:13:43 26.09.2018
Jo vím o tom, asi ne v nejvyšším velení. Ale právě proto koukni na koláč Jizerek, celej zelenej!
JH
JHodpovědět 
   Re: Debilita10:54:56 26.09.2018
No je hlavne zelenej, protoze precejenom je tamnejsi zula trochu odolnejsi nez pisek, trochu mene dostupna, lezecky se o ni prilis zajem neprojevuje a ani nepritahuje davy lidi, kteri se chteji kochat jejich od lezeni nepoznamenanou krasou. Tezko muzes srovnavat toto s Broumovskem.
odpovědět 
    Re: Debilita12:28:47 26.09.2018
To je svatá pravda s těmi Jizerkami. Ale kdyby tam na CHKO Jizerky lezci nebyli vůbec, klidně by to taky mohlo být celý červený. To pak má úřednictvo nejjednodušší. Chci tím naznačit, že je fajn mít na CHKO své lidi, pak se líp jedná, než když tam jsou jen lidi, co o lezení nemají ponětí nebo zcela zkreslené představy. To pak vznikají takové rozhovory, jako psáno v článku. Však je tam uvedeno, že jde o to, aby omezení měly nějaký konkrétní důvod a konkrétní termín a nebyly určeny všeobecně podle nápadu a nálady úředníka (přeháním samozřejmě). A v případě ukončení důvodu pak byl zákaz zrušen a nějak oznámen lezecké veřejnosti. No je to pro úředníky iniciativa navíc a pokud tam není duše spřízněná, tak se na to vykašlou. Nevím tedy, jen dojem, ale jestli je článek objektivní, tak to takto vypadá.
Přece jen bych si dovolil porovnat ty Jizerky s pískovcem (tedy těžko porovnatelné, to je fakt). A sice dle těch údajů z článku. Jak jsou správné, nevím, ale nic jiného nemám. Konkrétně ty Broumovské stěny do značné míry splňují i parametry, co psáno o Jizerkách , tj. málo lezecky navštěvované (víceméně jen místňáci), hůře dostupné, materiál nejtvrdší v oblasti.
Broumovské stěny (výňatek z článku):
celoročně povoleno 0 objektů (0%),
od 1. 5. povoleno 75 objektů (17%),
od 1. 7. povoleno 150 objektů (34%),
celoročně zakázáno 217 objektů (49%)
V porovnání se zeleným koláčem Jizerek rozdíl markantní.
V oblasti lezu už skoro 50 let a fakt je to v už roky bída, oproti dřívějšku. Jsou časná jara, dá se často lízt na pískovci už od dubna i dříve, když vyjde počasí. A kam? Jen Ostaš a Křižák zčásti. Teplice+Ádr = 0. A tak o víkendech na Křižáku narváno, devastace terénu, opotřebení skal velkým provozem. Není kam se rozptýlit. Tak jedině na ostatní pískovec mimo Broumovsko, kde je to mnohem příznivější (Tisá, Ostrov – pokud tam zrovna nehoří).
JH
JHodpovědět 
     Re: Debilita09:51:13 27.09.2018
Jen na okraj si dovolím poznamenat, že s "komplet zelenými" Jizerkami to v reálu taky není až tak zelené, jak uvádí v článku znázorněný koláč. I zde jsou vymezené lezecké zákazy - dočasná hnízdiště a skalní objekty, které se nacházejí mimo povolené zóny. Jenže se jim prostě neříká "lezecké objekty", protože jsou mimo povolené zóny. Kdyby mělo být v Jizerkách lezení povoleno bez jakékoliv limitace vždy a všude, nemusí zde být vymezena chráněná oblast (a NPR), která má za úkol hájit mimo jiné i zájmy zeleně a zvířectva a uchovat nějaké zbytky přírody do budoucna (což je v takových územích, s dovolením, dle mého názoru o dost podstatnější než apriorní ukojení lezeckého ega). Z tohoto úhlu pohledu lze navíc vcelku bez problémů srovnávat žulu s pískem. K upřesnění bych zde nechala prostor někomu povolanějšímu, ale doporučuji poněkud zmírnit nadšenou "mezichráněnkovou" argumentaci daty, která mohou být (a jsou) poněkud zavádějící. Bez ohledu na to, že se lezci mají v Jizerkách skutečně dobře.
Fosaodpovědět 
      Re: Debilita10:03:19 02.10.2018
Jizerky? Tak přátelé, o ně mám strach, byť spoléhám na soudnost lidí z CHKO i lezecké komunity ( která v Jizerkách není široká ) a samozřejmě na jejich částečnou provázanost. Je skvělé, když někdo z CHKO je zároveň lezec a jedním dechem dodám i lokální patriot, rodák z daného kraje se zvykem pohybovat se tamními terény od dětství. Zpět k věci a strachu o Jizerky, resp. pohyb v nich....Jizerky si prošly velmi specifickým obdobím klinické smrti. Všichni asi tuší, co myslím - jezdívali jsme tam do nádherných původních lesů, pamatuji si to z dětských let. A pak najednou k nebi trčely mrtvé kmeny. Lesní porosty plošně padly v důsledku kůrovcové kalamity, ta malá broučí kurva si smlsla na stromech oslabených toxickým spadem a kyselými dešti způsobenými provozem polských elektráren, čadících vzdušnou čarou pár kilometrů od hor. I v bukových lesích na severní straně hor přibylo průseků, mýtin, Jizerky protkaly panelové cesty kvůli odvozu mrtvých stromů, na spoustě míst rostla jen rezavá tráva. Tehdy se z hor takřka vytratil život. Jizerky nikdy nebyly rájem masové turistiky ( ta mířila do sousedních Krkonoš ), spíš místem s nebývalým geniem loci pro různé lesní duše, blouznivce a podivíny - vše v dobrém smyslu slova. Ti se tam po kalamitě občas prošli se slzami v očích, nových turistů nepřibývalo....Ochrana přírody Jizerských hor tehdy byla skoro absurdní činnost. Jako používat defibrilátor k oživení mrtvoly, ze který už zbyly jen kosti. Ale i v té době byla nutná jistá regulace, nebo spíš dodržování nastavených pravidel k ochraně toho, co zbylo. Jenže příroda má silnou schopnost regenerace a Jizerky vstaly z mrtvých. Dílem díky sobě samotným, dílem díky práci duchem nadaných lidí, dílem díky omezení činnosti či zpřísnění předpisů při provozu elektráren a průmyslových znečišťovatelů. Hory se zase zazelenaly, skály se opět ukryly mezi stromy. Lezení v Jizerkách je specifické. Od skály ke skále daleko, zejména chcete-li zajít k odlehlejším věžím a věžičkám. Hlotoníte se prudkými svahy, pod nohama klouže listní, nohy zůstávají v puklinách mezi balvany, prolézáte mlazinu, v létě kolem hlavy miliony much, večer zaútočí muchničky z rašelinišť. Skály často omechované, místy rozchroustané. Ale krásné. Jizerky je třeba pochopit, nasát, nechat k sobě promlouvat. A lezci to umí. Jsem zpět u toho, co jsem chtěl říct ( pardon za obsáhlost ): lezci, co v Jizerkách lezou ( ať těch pár, co tak činí celoročně, tak ostatní, kteří míří do Jizerek za barevných podzimních dní či jarní zelení bučin ), mají k Jizerkám hluboký respekt. Žádného ničení skal jako takových, přístupových cest k nim i okolního prostřední se nedočkáte. Je-li zákaz lezení kvůli hnízdění sokolů i jiných ptáků, prostě se tam neleze. Není třeba smlouvat, všichni to chápou. Je-li nějaký objekt, který by se k lezení jevil vhodným, v jádrové oblasti CHKO, prostě se tam neleze. Možná tam někdo tajně zajde, ale stopu do sobě nezanechá. Všichni lezci, co je znám, seberou odhozený papír nebo petku po jiných návštěvnících. Tedy regulace lezení bychom se teoreticky bát nemuseli. Jenže!!! Jak se hory opět zazelenaly a jak komunální politici trpící v symbióze s lokálními podnikatelskými strukturami neutuchající chutí pořád cosi, co má přitáhnout davy lidí do regionu, budovat, najednou roste neblahé tušení, že k nějakým restrikcím bude muset dojít. Kobylky nakřížené s prasaty hromadně táhnou do hor. Mají to snazší, dálniční přivaděč je vykopne až na úpatí hor. Parkuje se všude, kde nedávno nestálo ani auto. V lesích se válí odpadky, po špičkách si hledáte cestu mezi podpapíráky, dětskými plenami a vložkami. Jasně, ne všude, ale těch kritických míst přibývá. Od takových míst do všech stan ubíhají nové pěšiny, ve kmenech buků jsou vyřezané nápisy. Na skálách, které jsou z náhora snadno přístupné, najdu občas ve skalním hrnci petku nebo aspoň típnutý vajgl. Zmizela historická vrcholovka z nejmenované skály, přibylo ohnišť u řady skal. A nedělají to lezci. Dělají ti kolonizátoři, které komunální politici tak vábí do "svého" kraje. Pro zisk pár hospodských či provozovatelů parkovišť či provozovatelů nějaké atrakce. Už ani vyšlápnout svými silami na kole do hor není třeba. Elektrocyklistika nevyžaduje výdej vlastní energie. Cyklobusy přivezou další partu zevlů. Parkuje se zákaz nezákaz. Ostatní místní tím trpí - bordelem v lesích, ztrátou klidu. A čeho se místní bojí? Že kvůli náporu sarančat, které přijedou, pohryžou, pošlapou, poničí a zase zmizí, přijdou zákazy a restrikce. A nejvíc jimi utrpí ti, co tam žijí, jsou zvyklí chovat se ke svému kraji slušně a s maximálním respektem a mají strach, že ne vlastní vinou najednou nebudou moci chodit legálně tam, kam chodí celý život. Co všechno se může za pár let stát spolu s tím, jak geometrickou řadou roste počet jizerskohorských kolonizátorů?! Jaké zákazy přijdou. Snad ne ty k lezení.....snad. Ale až se najde nějaká "dobrá ekoteroristická duše", která se bude ohánět dobrými úmysly s ochranou přírody a přitom nebude chápat, kdo lezci jsou, šmahem je hodí do jednoho pytle se sarančaty, potom ten zelený jizerskohorský koláč rychle pročervená....
Tom Atom Kagot.czodpovědět 
       Re: Debilita11:02:20 02.10.2018
Amen.
Jirkaodpovědět 
       Re: Debilita20:33:29 02.10.2018
Cele jsem to nečetl, tak jen k tomu v uvodu. Lykozrout smrkovy napada jen smrky, a ty jsou doma jen ve vyssich polohach Jizerek. Puvodnim lesem na mnoha mistech Jizerek neni smrk. Jizerky si mj take prosli tim co vetsina tech nasich kopcu - silnym kacenim kvuli sklarstvi apod. Pokud si nezil v 10. stoleti tak si se tam asi moc na puvodni lesy divat nejezdil.
odpovědět 
       Re: Debilita13:13:57 03.10.2018
O Jizerkách je na ČT skvělý dokument:
https://bit.ly/2P6J4q1
Bídaodpovědět 
       Re: Debilita22:13:10 04.10.2018

Opravdu srdceryvný výron, slzičku bych upustil, kdybych neznal aspoň základní fakta. To si říkáš domorodec?

Tak za prvé, že ty smrky chcíply je dobře, neb smrková monokultura, plantáž na dřevo, tam nepatří, ty lesy byly listnaté, ve vyšších polohách smíšené, zda tam rostly jen solo smrky, si nejsem jist.
Za druhé, za to mohou ti tví úžasní domorodci, kteří ty panenské lesy dávno vykácely kvůli sklárnám a obživě vůbec, bučiny tam zůstaly jenom proto, že odtud dřevo nedostaneš.
A představ si, že ty domorodci tam z většiny už nejsou, neb byly po válce odsunuti, a přišli tam kolonizátoři, ti kolonizátoři, co na Polské straně udělali ty strašné elektrárny a ti kolonizátoři, co po "klinické smrti" moudře, přemoudře ty hory zase osázely smrkovou monokulturou znovu (za třetí) i když už by mohli vědět, že je to e-e, a udělali to přesto, že to dřevo nutně k obživě nepotřebovali. Ti samí místní-kolonizátoři, tam podporují tebou zmíněný příchod nových "kolonizátorů", co jsou tak hrozní, jak píšeš, ale oni, ti tvý místní-kolonizátoři je vozí autobusy nahoru, ubytovávají je, půjčují jim elektrokola, protahují stopu a dělají jiná pomyšlení.

Buď tak laskav, a tyhle hloupé řeči o chrabrých domorodcích a narážky na Pražáky, Štředočechy, nebo koho tím myslíš, si strč za klobouk. Děláte si to tam vy sami domorodci, že se najdne pár lidí, co jdou proti době a chovají se šetrně k přírodě a v souladu s místní domorodou, původně Saskou, tedy rozhodně ne vaší, tradicí opravdu není dáno, tím že jsou místní. Jen se tam vyskytují častěji, neb tam kousek bydlí.

Pokud všichni místní-kolonizátoři jako ty, mají stejné povědomí o charakteru těch lesů a míře vlastní domorodosti, tak potěš koště.

Pokud pro ty hory chceš něco udělat, tak se místo nesmyslných xenofobních pamfletů starej, aby se tam sázeli listnáče a aby tam "domorodci" nedělali ferraty, aby si tam místní nevolili zastupitele, kteří na to kývnou.

PS: Mimochodem tu bleskovou povodeň před lety, jste si tam taky vyrobili sami, tím,že jse si tam vysázeli ty smrkové monokultury, které moc vody nepojmou, ale jo, hezky se tam vo to staráte, jen mi, co tam jezdíme 2* za rok, vám to tam všechno kazíme.

Když ne kolonizátory, tak uprchlíky byste brali?

k.odpovědět 
        Re: Debilita23:39:14 04.10.2018
Koukám, že ty jsi doma všude a nikde. Už dávno neplatí, že místní rozhodují o tom co se v jejich okolí bude dít. Dokonce ani zpětné zrušení stavebních rozhodnutí vydaných nezákonně se v této končině neděje a opravená silnice do dříve zapomenutých údolí je dobrým začátkem pro nové zákazy. Tim nechci říct že se nemají opravovat silnice. Jen by to chtělo vymyslet něco noveho co by udrzelo davy ve městech (kdyz uz nákupní cetra tolik netáhnou) nebo zdražit poh. hm.
Michalodpovědět 
         Re: Debilita10:32:56 18.10.2018
Na hysterický povzdech, hysterická záplata.

Co se týče tvé reakce, tak si prosím alibistickou demagogii o tom o nás bez nás, a jak místní na nic nemají vliv, jsou jen obětmi těch druhých, a tak dále a tak dále. Tak si to nech.
Ty doby jsou už dávno pryč. Chcete to, máte to. Hlaně, že jsou šušně z turistů.
k.odpovědět 
       Re: Debilita22:17:27 07.10.2018
Hele - Tom Atom Kagot.cz - teda moc pěkný povídání, předpokládám že místňáka. Já, zakladatel vlákna – i když teda skalně z Broumovska (no, už se to posunulo trochu mimo mísu Broumovska (politicky řečeno)) - velmi oceňuji a myslím ,že rozumím. Já navštívil Jizerky až po přečtení (x krát) Nevrlého KNIHY, před cca 25 (?) lety. Nejdřív pěšmo, pak na bicyklu (s lezkama v kabele a Průvodcem v ruce), pak i specielně lezecky, ale jen na 1 den v Zahradní stráni – no a jen odbočka v cestě na Tisou.
Teda matroš mě nenadchl, své lezecké kámoše tam nedostanu (nástup do stěny cca hned od dveří auta). Stejně mám neustálý dojem, že bych se tam měl ještě těsně před smrtí podívat. No, a tak zde můj telefon: 777969881. Pošlu přes SMS svůj mail, kdyby byl zájem o komunikaci.
JHodpovědět 
 Re: Debilita23:09:23 06.10.2018
Malík s Piňosem byli odejiti z CHKO z důvodu trestné činnosti - tunelování CHKO, a kdyby bylo podáno trestní oznámení, šli by sedět. Dodnes vlastně CHKO řídí a je veden jako placený (asi jediný na světě) dobrovolný strážce OP. Jinak Malík (jinak dobrý lezec) porušuje pravidla lezení, jako málokdo. V rozhovoru na Montaně se chlubí třeba tím, že s Mg začal lézt schválně proto, že mu bylo řečeno, že se s ním neleze. Zcela vážně navrhoval úplné zrušení pravidel, a je toho víc. Takoví zástupci lezců na CHKO. kteří stále jen ukazují, že mohou to, co ostatní nemohou, skutečně nejsou k ničemu. Kdyby každý postupoval podle vzoru Malíka, vlastně by každý mohl všechno, ale nějaká pravidla vždy být musí, ale musí mít důvod a logiku.
Zdenekodpovědět 
  Lžeš Zdeňku, to je má odpověď11:55:31 08.10.2018
Obecně: stačilo by mi napsat: dokaž svá tvrzení, ale to se ti nepodaří, viď? Takže pomluvičky, to vždy docela kvetlo na písku. No, pokud bych měl čas, tak tohle už by bylo na přestupkový řízení, ale s tebou!
Vyvrátím ti to tedy postupně, a čekám na tvou omluvu, to mi bude stačit. Ono si nemůžeš a ani na lezci plácat, co ti slina na jazyk přinese, kamaráde hrdinný anononyme.

1) Tvrdíš: "Malík s Piňosem byli odejiti z CHKO z důvodu trestné činnosti - tunelování CHKO." No přemýšlím, že na Tebe fakt podám nějaký typ přestupka. Pravda je taková: Piňos byl odejit, protože neschvaloval postup tehdejšího vedení, jehož ředitel byl za totáče STBák. Hochu. Piňos a já jsme upozornili na milionový tunel, který probíhal mezi ČSOP, MŽP a soukromými osobami vysoce posatvenými pod taktovkou onoho stbáka a jeho známého ministra. Piňos byl sice nespravedlivě, ale řádně odvolán. A že by to bylo kvůli trestné činnosti nebo tunelování je opravdu směšná pomluva. Já jsem byl rovněž řádně (i když nespravedlivě) odvolán až 5 let po odchodu a výše popsaném konfliktu. Takže ani v tom nemáš pravdu. A toho STbáka jsem poslal do prdele na přímo, do očí. Pak mně chtěli 5 let vyhodit, ale jelikož jsem pracoval vzorně, nedařilo se to. Vyhozen jsem nakonec byl - spíše proto, že jsem se příliš snažil dodržovat nám svěřený zákon na ochranu přírody a krajiny. Nikdy mi nešlo o žádný tunel a jsem trvale chudý jak kostelní myš, což je všeobecně známo. Nikdy jsem nepřijal žádný úplatek a je mým krédem jednat čestně a žít v pravdě. I moji známí lezci, když si čtou tvůj text, tak se ti jednak smějí a jednak nechápou, jak si můžeš dovolit psát takový nesmysly a to oni mně vyzvali, aby ti odpověděl!

2) Tvrdíš, že: "Dodnes vlastně CHKO řídí a je veden jako placený (asi jediný na světě) dobrovolný strážce OP". Pokud si myslíš, že někdo, kdo není zaměstnán ve firmě nebo dokonce ve státní správě, že ji může nějak ovládat či dokonce státní úřad nějak zvenčí řídit, tak to je pouze na psychiatra a potvrzuje to, jak tupá je část lezecké veřejnosti, a dokazuje to, že opravdu asi není možné s tak hloupými lidmi jakkoli úspěšně jednat, když překrucují realitu a pravdu tak monstrózním způsobem, jak ukazuješ. A opravdu nejsem placený jako dobrovolný strážce. A opravdu jsou placení jako dobrovolné strážci (jediní v ČR asi) - ostraha okruhu v Adršpachu, což je moje myšlenka, když jsme na Správě ještě dělal, aby vůbec nějaké ostraha tolik ničených skal a jejich okolí nejen lezci ale zejména turisty byla. Takže opět z tvé stran naprosté bláboly.


3) Píšeš: "porušuje pravidla lezení, jako málokdo." Pravda: Hochu, přijeď někdy na písek se podívat, jak se tady porušují pravidla ve velkém (aniž s tím někdo něco zásadního dělá). Jen v rychlosti: lezení za mokra, lezení v zakázaných oblastech, provádění prvovýstupů v zakázaných oblastech a to i v NPR!!, lezení s MG v NPR (jinde možno), nepovolené postupy při prvovýstupech (slanění shora před prvovýstupem, schwebe styl, nepovolené vzdálenosti mezi kruhy, stavění pro zavrtání, kdy se pak neřekne, že se stavělo, dnes dokonce to jde tak daleko, že lezci nejen neopakují výstup znovu odspoda, ale nechávají viset lana, aby mohli dosahnout posledního bodu šplháním, jako na feratě, jakkoli je to pochopitelné). Co se mně týče, tak z toho krom lezení s MG, což vysvětlím níže, jsem jednou použil schwebe, když jsme dělali Tsunami, protože hrozilo přetržení lana o hranu, když jsme tam lítali. Za to jsme byli potrestáni neuvedením autorství cesty.

4) Píšeš, že se "v rozhovoru na Montaně se chlubí třeba tím, že s Mg začal lézt schválně proto, že mu bylo řečeno, že se s ním neleze." Pravda: Bylo to v EMontaně. A nechlubil jsem se tím, a ani proto, že mi bylo řečeno, že se s ním neleze. Asi neumíš ani dobře číst? Poukázal jsem na nespravedlnost a křivé obvinění bafuňářů a ochránců! Lezli jsme Xa s pískem v pytlíku, protože jsme chtěli dodržovat pravidla, ty magore!! Měli jsme tam jen písek. Okresní bafuňář Šmíd nám pytlíky zabavil a tvrdil, že na rozborech se prokázalo, že tam byly stopy Mg!! Takže tato do nebe volající nespravedlnost z nás udělala rebely, hochu. I proto s MG potom začal lézt i Jarda a celá špička prostě proto, že jsme začali dělat jiný, k přírodě a stylu lepší směr lezení - RP. Je nehezké, jak vytrháváš ze souvislostí, nebo tomu jen nerozumíš? Ohledně MG, a píšu to opakovaně, to bylo takto: V NPR je zakázáno lezení. Je možné udělit výjimku. Tu jsme jako CHKO za našeho vedení s Rohulánem i Piňosem chtěli pro lezce povolit vždy. Uznávali jsme, že lezení je jistý veřejný zájem, když lezci se přes lezení najdou vztah k přírodě, i když bylo jasné, že ne všichni. Výjimku jsme dokonce připravili tak, že jsme otázku MG neřešili, byli jsme ochotni ho povolit, jako marginální otázku, navíc s dobrozdáním v tomto směru (že geologicky ani ekologicky o nic nejde), který jsem měli podložen tehdy největší autoritou v zemi (RNDr. Kukal, tehdejší ředitel Českého geologického ústavu!!). Výjimka k lezení se tehdy udělovala pouze na NPR. V PR se s Mg lézt mohlo bez omezení!! A originál vyjádření, který jsme osobně předal místním bafuňářům z ČHS, kteří na Broumovsko výjimku zařizovali, (byla to tuším úplně první výjimka v zemi) se ztratil, a výjimka nakonec zákaz lezení s MG obsahovala. Takže šlo o faul za bílého dne na modernisty, mj., kdy si klasici prosadili přes ochranu přírody to, co sami chtěli - aby se nelezlo s Mg. Zákaz Mg se pak kvůli kontinuitě rozhodování přenesl na všechny NPR v ČR s pískem a někde dokonce i na jiné povrchy.

5) Píšeš: "Zcela vážně navrhoval úplné zrušení pravidel, a je toho víc." Pravda: Nikdy jsem nenavrhoval zákaz pravidel. Ale změnit pravidla tak, že by prvovýstupce sdělil pravdu, jak prváč udělal. Revoluce, což? Zdola klidně by mohlo zůstat nadále, ale u extrémů by se mohlo dělat například i shora (pak by šlo jen o dělnictví, tak jak to je jinde ve světě), kdy by byl uveden stavěč cesty a pak první RP přelez (jako ta největší hodnota). Dostali bychom se k větší bezpečnosti a k tomu, že by se kruhy daly cvakat a nehrozilo by zabití všude, kde nějaký šílenec poruší pravidla, odsedne do skoby, pak vyžene navrtávák a pak nad to ještě kruh dál než 30 cm, aby se tam pak lidi zabíjeli (mohu jmenovat a jsou svědci). Ano, je toho daleko víc, co je v lezeckém světě špatně. A ty jsi toho zářným příkladem.

6) Píšeš: "takoví zástupci lezců na CHKO. kteří stále jen ukazují, že mohou to, co ostatní nemohou, skutečně nejsou k ničemu." No, každý rozumný člověk, co mne zná, ví, že se snažím dodržovat pravidla a to, že jsem splnil svou roli lezce a ochránce přírody v jedné osobě s relativně s čistým štítem, může doložit x lezců, kteří mne znají doopravdy. Rozhodně je můj štít čistější, než u většiny opěvovaných legend zejména klasického lezení. Navíc moje cesta Hlaďák, dělaná co nejvíce možno podle pravidel, odspoda, bez jakéhokoli proslanění apod., nebyla vytlučena ani tak proto, že byly blízko kruhy (krom toho, byly provizorní - prvovýstupecké), ale prostě proto, že mi to chtěli klasičtí lezci spočítat a pomstít se mi. Že by ochránce udělal nejtěžší cestu v oblasti? Ale nééé! Proto neměřili poctivě. Pokud dnes projdu po Ádru, uvidím x naprosto stejně udělaných cest, ale ty jsem nedělal já, a tak zůstávají vrcholovkou bez povšimnutí a bez vytlučení. To je prima ne? To je spravedlnost, že?

7) Píšeš: "Kdyby každý postupoval podle vzoru Malíka, vlastně )by každý mohl všechno, ale nějaká pravidla vždy být musí, ale musí mít důvod a logiku." Pravda: " Málokdo udělal pro návrat pravdy a čistoty lezení na písku tolik, co já a modernisté, kteří zavedli po směšných spartakiádách (stavění) styl RP. Rp je alfa a omega návratu ke skutečně klasickým myšlenkám. Drtivou většinu prvovýstupů jsem nejen udělal v souladu s pravidly, ale ještě jsem je pak otevřel stylem RP (zkus si vylézt například Tornádo na Větrnou, nebo Katův šleh na Hladomornu - od druhého zprava, dosud bez přelezu, Zdeňku, zkus to RP a hlavně bez MG, ty borče. A pak mi dej vědět.) Jediná věc, kdy s Tebou souhlasím, pravidla by měla být, ale opravdu by měla mít logiku, ne bránit tomu lézt!! Ne trvat na dávno překonaných tradicích, ale tradici rozumně zachovat, ale přinést i něco nového. Protože každá generace lezců, i dnešní klasici, byli ve své progresivní době modernisty. Přinášeli nové techniky, nové postupy zavrtávání apod. Jen část tvrdého jádra současných klasiků, si to neuvědomuje, a dalším generacím právo na sebeurčení prostě vzali nebo se o to pokusili. A použili cokoli a bylo to pěkně fujtajbl. Jenže většina lezců jsou velmi naivní lidé, a nechají se zbulíkovat hrdinnými pověstmi u kríglu piva a málokdo z nich je skutečně ochoten zamakat - jak na svém lezení, tak na pravdě. Tak si zejména pískaři neustále lžou do kapsy, dokonce jsou ochotni kvůli tomu měnit či zamlčovat historii (dokonce i psanou!). Kamarádství na laně a v partě už zdaleka není, co bývalo. Zhusta zde je přetvářka, nezdravé soutěžení, závist. Přesto všechno, čím mi lezci tolikrát ublížili, je to moje srdeční skupina, protože přechovává tu a tam lidské démanty, spjaté i s přírodou nebo lidi, kteří přichází na to, jak cenný je život, i příroda, v níž prožívají své sportovní zápasy, často na hranici možností. Ještě ne vždy se vytratily ryzí kvality lezeckého lidu, a proto ho mám rád. Ale naprosto odmítám povrchní a zjednodušující schémata, dogmata a lži, jak jsi předvedl ve zcela ryzí podobě hodné k ničemu, než k blití. A to nelze odpustit ani tobě, hluboce spící bratře. Takže čekám na tvou omluvu, protože já vím, že žádné důkazy pro svá tvrzení mít nemůžeš, protože lžeš a domněnkuješ. Howgh.

Zdenek
Jirka Malíkodpovědět 
  Re: Debilita21:42:38 15.10.2018
Jenom drobnost, ve které lžeš: Dobrovolných strážců přírody je dnes většina oproti těm několika profesionálům, kteří v chráněných krajinných oblastech a národních parcích působí. Jsou různým způsobem placeni (samozřejmě daleko méně než profíci), někde se jedná o diety, jinde rovnou odměny nebo jiné náhrady, případně jdou tyto peníze ne do jejich kapsy, ale na účet jejich základní organizace Českého svazu ochránců přírody.

Bez těch mírně placených dobrovolníků by to nešlo. Sám jsme jím kdysi byl, takže vím o čem mluvím.
Kuba Turekodpovědět 

 Motivace ochranářů11:22:57 25.09.2018
Mám už dlouho intenzivní pocit, že někteří jedinci se "dávají k ochranářům" ze stejných důvodů jako se dříve dávali k Pomocné stráži VB. Je to, mimo jiné, proto, aby si připadali důležití a aby si užili tu iluzi moci. Znám osobně takové, kteří když opadá listí, tak nerozeznají hrušku od dubu. Co s tím ale nevím . . .
Milan Vítr Doubnerodpovědět 

 Poděkování14:54:28 25.09.2018
Setkání s takovými lidmi je obtížné :-( Děkuji za snahu, vážím si toho.
Nemoodpovědět 

 chání hlavně svojí existenci16:36:57 25.09.2018
Jak asi uškodili horolezci za téměř sto let místní přírodě? Vždyť ani toho sokola nevyhubili.
Protože je potřeba dokazovat svojí důležitost, musí se zakazovat. A tak se horolezci hodí. Hlavně, když někde očistí skálu od náletů. To se zrovna celý úřad tetelí blahem, že je důvod pokutovat. Že nálety poškozují skály, to nevadí. Je zajímavé, že jsou věci, které nevadí. Co takhle ohniska kůrovce, kilometrové oplocenky s ostnatým drátem v místě kde cestuje zvěř, hnijící balíky sena, množící se invazivní rostliny, zničené lesní cesty, pravidelný motokros v lese.
honzaodpovědět 
 Re: chání hlavně svojí existenci19:44:43 25.09.2018
" Že nálety poškozují skály, to nevadí." Na Broumovsku právě skála předmětem ochrany přírody není, na rozdíl od té zeleniny na ní.
Pártyodpovědět 
 Re: chání hlavně svojí existenci19:52:57 25.09.2018
Jak dlouho tu jsou skály a nálet? A jak dlouho je Homo sapiens čistí? Řekl bych, že ten nálet zase tak moc neškodí. Kdyby lidé vyhynuli, ty skály tu ještě nějaký ten rok budou :-)
odpovědět 
 Re: chání hlavně svojí existenci10:56:27 26.09.2018
To je fakt! A proto mago na pisky, nasekat kruhy po metru a i nejakou feratku pridat.
odpovědět 
 Re: chání hlavně svojí existenci10:59:04 26.09.2018
Mimochodem, timto co pises vlastne vyzdvihujes dulezitost ochrany prirody. To, ze se skalu a okolni ekosystem podarilo udrzet, jak popisujes, a to i pres masivnost lezeckeho sportu, znamena, ze stavajici ochrana fakt funguje.
odpovědět 

 úředníci19:27:10 25.09.2018
Odpovídám, že bych rád vyznačil i v terénu vyžadoval jejich dodržování, ale musel bych se tím nejprve ztotožnit a vědět, že to má smysl. "Tak se s tím ztotožněte!" zní z úst paní inženýrky.

Jedním slovem, otřesný. Za naše prachy nás šikanují podobná stvoření s funkcí.

Už řádku roků zpět jsem říkal několikrát. Jestli to funguje stejně. Přihlásit se do te jejich organizace a torpedovat hlasovani větším počtem lezcu. Byl tam hlasovací systém. Kdo je lezec má i kartičku ochránce.. Nás co lezou je dost.
Filodpovědět 
 Re: úředníci19:31:31 25.09.2018
a motivace bude na rozdíl od statusu - zákaz jako vždy větší. Konečně změna a povolení, snaha všech přijít hlasovat. Oni tenhle vítr v plachtách nemají..
Filodpovědět 
 Re: úředníci09:29:02 26.09.2018
Rozhodnutí orgánů ochrany přírody opravdu nepodléhají žádnému hlasování členské základny. Nic takového ani nemají. Je to úřad a rozhodují úředníci.
odpovědět 
  Re: úředníci11:05:25 26.09.2018
Jen bych podotknul, ze ti "urednici" jsou i odbornici. Od vzdelani az po zkusenost v terenu konce. Tomu tezko nejaci samozvani lezecti odbornici, kteri maji v porovnani s odbornikem velmi omezeny pohled a mnoho veci si vubec neuvedomi, mohou konkurovat.

Diskuze lezcu o ochrane prirody jsou stejne, jako hospodske diskuze o ruznych pravnickych kauzach, o lecbe u doktora apod. Kazdy se najednou stava obrovskym odbornikem pravo, lekarstvi, prirodu... Co naplat, ze lekar na to intezivne studuje 6 let, dalsich 10 let sbira zkusenosti. Lezec, ten to umi uz po par sezenich nad clanky z internetu..
odpovědět 
   Re: úředníci14:15:27 26.09.2018
Veda lekarska a ta "ochranarska" je prece jen trochu rozdil :D
odpovědět 
    Re: úředníci14:40:42 26.09.2018
Podle ceho soudis? Podle sveho pocitu? Nebo si vystudoval neco souvisejici s ochranou prirody a po cas zivota nasbiral dalsi cenne odborne zkusenosti?
odpovědět 
   Re: úředníci16:37:48 26.09.2018
A ten komentář tvrdil něco o neodbornících? Prosím nedosazovat si něco, co tam není. A když už, tak mohou být, nikoliv nutně jsou. A to, že různí odborníci mohou mít na stejnou věc i protichůdné názory, je věc další.
odpovědět 
    Re: úředníci10:55:33 27.09.2018
Krasne politicka odpoved. Ano, explicitne to nezaznelo. Precti si ty negativni komentare tu. Vcetne toho filova vyse. Svuj pocit, ze je clovek neodbornik muzes popsat miliony zpusoby. A kdyz budes cist pozorne, tak uvidis, ze vetsina tech negativnich komentaru se snazi jit cestou "co to ti ochranari delaji za uplne zbytecne kraviny, jde jim jen o uredni sikanu, o nic vic".

Pripustim-li tvoji argumentaci. Jsou to tedy odbornici a maji jiny nazor nez my. Tak neni co resit. My odbornici nejsme, nechme tedy rozhodovani na odbornicich.
odpovědět 
   Re: úředníci16:38:12 26.09.2018
A ten komentář tvrdil něco o neodbornících? Prosím nedosazovat si něco, co tam není. A když už, tak mohou být, nikoliv nutně jsou. A to, že různí odborníci mohou mít na stejnou věc i protichůdné názory, je věc další.
odpovědět 

 Dohoda je to těžká20:39:13 25.09.2018
Možná kdyby se nejen na Broumovsku,striktně dodržovala pravidla pískovcového lezení (lezení po dešti, mágo, rybaření,...) byla by dohoda snadnější. Nebo o tom CHKO nemájí ani šajnu? V článku jsem to neobjevil, ale asi nemá cenu poukazovat na své chyby (myšleno obecně). Každý kámen opravdu nepotřebuje kování, stejně jako bílý háv. S tím souhlasím.
Éfaodpovědět 
 Re: Dohoda je to těžká21:48:26 25.09.2018
O dodržování pravidel lezení vůbec nejde, to jsou naše pravidla, nikoli jejich. Ochranáři na Broumovsku nechrání tu skálu. Vadí jim jen mágo, ovšem nikoli protože je bílé, ale protože jde o chemizaci. Návštěva byl pokus o dohodu mezi lezci a ochranáři, snaha nastavit rozumnější pravidla, která by lezci dodržovali - ztotožnili se s nimi.
Pártyodpovědět 
  zakázat všude a bude klid08:33:01 27.09.2018
Jenže to je právě ono: s masovým rozšířením lezení se zásadně rozšiřuje masa narcistních pitomců (jinak i třeba fajn lidí, ale po této stránce prostě pitomců), pro která pravidla nic neznamenají a dělají si co chtějí. A vzhledem k tomu, že ze strany těch, co lezecká pravidla stanovují, není zatím žádná snaha o vymáhání těchto pravidel, asi se na věci nic nezmění.
T.odpovědět 
   Re: zakázat všude a bude klid09:31:46 28.09.2018
No skoro to vypada, ze pocet narcistnich pitomcu zustava porad stejny i pres to masivni zvysovani poctu lezcu. Jen jsou vic slyset..
odpovědět 
  Re: Dohoda je to těžká18:37:01 03.10.2018
Zákaz magnézia neprosazovala ochrana přírody, ale v prvních výjimkách, které se udělovaly, jsem osobně zjišťoval vliv Mg.. na skálu a měl jsem vyjádření tehdejšího ředitele Kukala z Českého geol ústavu, že MG je nulitní ohledně vlivu na pískovec. Tento písemný originál jsem předal za Správu CHKO Broumovsko místním bafuňářům jako ochránce přírody a zároveň lezec ze Správy CHKO se slovy, že MG pro nás, ochranáře, nepředstavuje problém s výjimkou estetického vjemu, což je rovněž i otázka spíše jen lezecká a tudíž i druhotná. Bafuňáři papír údajně ztratili a na MŽP podali návrh výjimky s tím, že chtějí, aby výjimka pro NPR obsahovala zákaz Mg. I pro nás, ochránce, to bylo překvapení. Takže než něco plácneš, tak si to prověř.
Jirka Malíkodpovědět 

 Hnizdeni ve Skalaku21:37:02 25.09.2018
S tim hnizdenim a cedulkama ve Skalaku bych byl opatrny. Letos tam hnizdeni bylo vcelku hojne ale cedulka zadna. Lezci si SO nekontrolovali, o hnizdeni nevedeli a co hure tak kdyz se o nem dozvedeli tak se vetsinou zacli hadat. Padaly argumenty jako 'my jsme s mistnaky' nebo 'je to zakazany? no prave! haha! (vysmech z pulky Kapelnika)' atd.

Bylo mi docela smutno a stydno...

Jinak diky za report. Sice je psan trochu tendencne a subjektivne ale to lze pochopit.

Ne kazdy ochranar ma vsech pet pohromady, stejne tak ne kazdy lezec.

ABodpovědět 
 Re: Hnizdeni ve Skalaku00:31:18 26.09.2018
Na Suskach je to na jare kvuli sokolum jasne vyznaceno a nikoho ani nenapadne to porusit. Vloni jsem se ptal HS webu, jestli je na Kapelnika zakaz lezeni, kdyz ve slaneni hnizdi ptaci a ze tam presto vidim mraky lidi na vrsku a diskuse skoncila v duchu... tebe bych chtel potkat osobne, abych ti dal pres hubu...
odpovědět 
  Re: Hnizdeni ve Skalaku22:26:21 10.10.2018
sušky ale obejdeš s cedulkama za půl hodiny... teplice, adr?
odpovědět 

 Palec nahoru22:23:51 25.09.2018
Takhle nějak jsem si vždycky představoval lampárnu. Stížnosti, přání, nebo požadavky odkazující na tuhle instituci byly již dopředu na hovno. Respekt za zachování slušnosti, já bych to nedal.
Míra U. odpovědět 
 Re: Palec nahoru07:11:39 26.09.2018
To si jistim spolulezce, pokuruji, když najednou z vřesu vyskočí blíže neurčitá postava. Mává rukama, nic neříká. Radši zaujímám bojový postoj. Možná imigrant, problesklo mi hlavou. V televizi jsou všechny tmavý, tato postava má bílou kůži a je celá ve vojenském oblečení. Možná dezerter? Nemám moc času, parťák v klíčovém místě nad převisem netuší, ze se se dole k něčemu schyluje. Odepinam karabinu se smyčkou a dělám, jako standartni lezecky pohyb, připravují se na střet. Ještě se otočím a zkontroluji, jestli jich není více. Přece jenom me učili nesedej si v hospodě zády ke dveřím. Sakra to je ženská. Pouštím smycku s karabinou do mechu. Jsem zmaten, ta žena mi ukazuje prstem, někam na dolní polovinu těla. Jde na to zvostra, ale snad vidí, ze jistim. Koukame na sebe, ona stále ukazuje prstem, nic neříká. Už jsem si ji stačil i prohlédnout, vteřiny jsou jako minuty. “Ty vole, asi ji vadí, že kouříš”, ozvalo se ze skály. Jakysi lezec s rukama od maglajzu se pravé spoušti ze skály. Pohled té osoby se přesunul na něho.....
odpovědět 

 nepochopení22:56:20 25.09.2018
Existují přece nějaké zákonem dané procedury, které vedou ke schválení nebo neschválení výjimky pro provozování horolezectví v daném chráněném území. Řekl bych, že věta "zákon stojí na jejich straně" je klíčem k nepochopení. Zákon měří všem stejně. Horolezci si musí prosadit výjimky pro lezení v chráněných územích a ochranáři musí prokázat, zda lezci škodí či neškodí. Představa, že ochranář jen sedí a zakazuje, je bohužel hodně vžitá.
Co takhle zažádat o výjimku jako je tomu ve všech ostatních oblastech a projít si celým martyriem schvalování?
kalomelodpovědět 

 Doplnění k NPČŠ08:58:00 26.09.2018
Ahoj, díky za precizní shrnutí celé situace! Je to skvělý námět na diplomku, škoda že už mam mojí za sebou :)

Doplnění k NPČŠ: Seznam povolených věží, ať už celoročně nebo sezónně, vznikl taktéž zvláštní cestou. Vzaly se věže z myslím Kittlerova průvodce Böhmische Schweiz, které se povolily a zbytek zůstal zapovězen. Bohužel to vedlo k nesmyslům typu Četník a Tuláček v Jetřichovicích - dvě věže, z toho povolená jen jedna a ještě ta menší. Máš pravdu v tom, že významné objekty a velké věže jsou povoleny a to obvykle celoročně. Lezci to respektují, jelikož NPČŠ zase respektuje jejich tradici a zájmy. Prvovýstupy podléhají povolení
správy NPČŠ, ale funguje to a eliminuje to nesmysly. I strážci NPČŠ jsou OK, používají sice buzerační metody, ale na turisty z Prahy a z NDR je to potřeba a ve skutečnosti jsou to rozumní lidé. Pěstí na oko byl nový průvodce na Jetřichovicko od Prcka s Davidem, ale obavy z "propagace" zakázaných objektů se nenaplnily. Ony zapovězené věže jsou tak opuštěné a tak mechovaté, že ten jeden Sasík nebo jeden Pavel jednou za pět let se dá přežít.

V mnohém jsme tu za jedno - žádný maglajz, žádné prvovýstupy shora či další prasárny, žádné lezení přes sokolí hnízda. Letos byly vyhlášeny opodstatněné lokální uzavírky kvůli hnízdění a když strážci zjistili, že sokol zahnízdil jinde, uzavírka se okamžitě zrušila.

V současnosti probíhá jednání místní OVK s NPČŠ o dodatečném povolení některých dalších objektů. Spolupráce je tu na dobré úrovni, obě strany spolu vedou rozumný dialog.

Vždy je to o lidech, holt tam asi máte pěkné retardy. Zkus podat stížnost - na MŽP, ministrovi či AOPK. Funkcionáři místního CHKO si neuvědomují, že čím tvrdší zákaz, tím spíše ho bude někdo porušovat. Tak to vždy bylo a bude.
Vilda P.odpovědět 

 Opravné prostředky09:53:21 26.09.2018
Mám sice jen slabé právní povědomí, ale šéf CHKO není bůh a proti jeho rozhodnutí (resp. úřadu, který zastupuje) - rozhodnutí o neudělení výjimky, je možné použít opravné prostředky, tedy v první řadě odvolání, které by mělo být postoupené směrem výše, tedy na MŽP. I proti rozhodnutí tohoto orgánu je možno využít opravný prosředek a to rozklad k ministru ŽP. Přičemž na úrovni MŽP by již mělo mít velkou váhu to, jak k obdobným problémům přistupují v jiných oblastech. Možná to nemám úplně přesně, ale možnosti určitě jsou.
odpovědět 
 Re: Opravné prostředky19:41:20 26.09.2018
Výborná poznámka. Jenže Svaz má přístup smířlivosti s OP a právní prostředky zpravidla nikdy nevyužívá....
Syselodpovědět 
  Re: Opravné prostředky23:02:20 27.09.2018
Pokud s tím nesouhlasíš, musíš holt volit jiné vedení ČHS.
Kuba Turekodpovědět 
   Re: Opravné prostředky23:12:58 27.09.2018
Volit můžou jen členové...
Syselodpovědět 
    Re: Opravné prostředky00:24:59 28.09.2018
Co tím chceš naznačit? :-))))
Kuba Turekodpovědět 
     Re: Opravné prostředky08:02:26 28.09.2018
Ze nejsem clen :-)
Syselodpovědět 
      Re: Opravné prostředky20:12:05 01.10.2018
Dobrej ster :-)
odpovědět 

 Smůla11:49:51 26.09.2018
Je to prostě o lidech.
Steveodpovědět 

 Pár poznámek13:50:00 26.09.2018
Článek jsme se s Jonym rozhodli publikovat na pískařích a na lezci.cz, jelikož ne každý sleduje oboje. Ač odesláno ve stejnou dobu, zde se objevil o 6 dnů později, kdy již hlavní vlna odezvy proběhla. Toto druhé kolo mi tedy přijde přinejmenším zbytečné.
Zaprvé musím zdůraznit, že smyslem článku není shazovat práci jiných, ani někoho špinit. I mezi ochranáři se dají najít skvělí féroví lidi, kterým lecjaký "lezec" nesahá ani po kotníky! Takže s tím házením do jednoho pytle prosím opatrně. A kdo zde vytahuje srovnání s komunisty si to buď špatně pamatuje, nebo by si měl doplnit vzdělání z novodobé historie...
ad Piškot a veřejný zájem - samozřejmě, že mě to napadlo, a že nějakou pohádku o zdravotním prospěchu bych si vymyslel. Snažím se však být vždy co nejkritičtější hlavně k vlastním argumentům. A tady si přiznejme, míst, kde se dá realizovat ve skalách je stále "dost", tedy do fitek zatím opravdu ještě tlačeni nejsme a tvrdit někomu, že je zdravější lízt v Janovický rokli než ve Vstupáku je volovina. Ono ani ten Křižák nebude o nic nezdravější... Pokud bys však dal dohromady detaily ze Saska a Labáku, rád statistiku upravím. Na celkové součty to však bude mít pramalý vliv...
ad "odborníci" - taky jsem čekal, že se od nich něco zajímavého dozvím, přijmu to za správné a budu dodržování zákazu z podloženého důvodu vyžadovat i od ostatních. To se ale opravdu nestalo, úrovní "diskuse" jsem byl dost zklamán a není divu, že článek se jeví "tendenčně". Ono to tak ale opravdu bylo.
Máme tedy oblast, kde jsou nejtvrdší a nejvíce na hlavu postavená pravidla z CHKO, a v reálu největší anarchie ve skalách, kde si každý může dělat, co chce, tedy někteří nerespektují pravidla nejenom CHKO, ale ani ta lezecká - což se dost liší, jak už poznamenal Párty. To mi na tom přijde horší, než skutečnost, že na některá místa musíme chodit tak trochu na černo. Kdo mě zná osobně, ví, jaký mám postoj k dodržování lezeckých pravidel na písku. Bohužel, ze strany CHKO nepadlo o lezení po dešti, mágu ani rybaření (jak to vyjmenoval Éfa) primárně ani slovo. Takže i kdyby každý dodržoval pískovcová pravidla do puntíku, na výsledek jednání s CHKO by to nemělo asi žádný vliv.

Víc už k tomu asi nemám co dodat.

Tatuš


Tatušodpovědět 
 Re: Pár poznámek15:03:43 26.09.2018
Souhlasím. Nešpiňme jiné. I mezi jinými se totiž občas najde někdo rozumný. V mnohem nižší míře, než třeba mezi námi, ale opravdu i tam se někdo může najít! ;)
odpovědět 
 Re: Pár poznámek12:43:08 01.10.2018
Ahoj lezci. Je dobré se dozvědět o aktivitách, které se nás týkají. Ale myslím, že by bylo fér, poslechnout si i tu druhou stranu. Jejich slovy a jejich pohledem. Pak teprve máme relevantní informace. Ne, nezastávám se jich, taky bych rád lezl v Ádru či jinde. Ale jak bylo řečeno, nejsou to lezci a pochopitelně mají své zájmy a své cíle v této věci.
V Ádru jsem vyrůstal a pamatuju si, jaké to bylo ve skalách, jaké to bylo v lomu... Letos jsem zavítal po letech a musím říci, že jsem byl zděšen. Davy, davy a davy.
Vzhledem k financím, které stát vynakládá na údržbu, ochranu a rozvoj turistických oblastí, je situace v neprospěch přírody. Bohužel.
Je mi do pláče při procházce skalami mezi vajgly, pytlíky a křikem nepřetržitě prodícího davu. A nemluvím jen o Ádru.
Jsem upřímně rád, že někde sedí někdo, kdo má zatím tu moc vydávat restrikce podpořené legislativou, i když se zdá, že je to svévole úředníka. A to z jednoho prostého důvodu. A tím není nic menšího, než nevratnost zásahů člověčích do našich skal. A je úplně jedno, jestli je to lezec či turista. Ono je to totiž z pohledu toho ouřady jedno. A má pravdu.
Nepřál bych si nic jiného, než se sápat na nějakou věž, ruce po lokty ve spáře, sedřenej, vycukanej... Proto lezu, proto je to velká část mého života.
Co si nepřeju? Vidět zničenou přírodu, davy turistů, vajgly, obaly, všude zaparkovaná auta. A to se bohužel dějě.
Jak jsem říkal, je jedno jestli je to turista či lezec. Jsou pravidla po pohyb v přírodě. Pravidla, co mají přírodu ochránit. Bohužel je nás lezců hodně. A v tom množství jsou kuřáci, lenoši, co nejsou ochotni jít kilometr s báglem na zádech. Ti, co nedodržují základní pravidlo - "Co sis přinesl, to si odnes!!!" Je to dobou, je to výchovou. Je to náma!
Pokud ouřada uvidí, že je živočišný druh "lezec" pro jeho rajon neškodný,neřknu-li prospěšný, nebude mít nejmenší důvod protestovat.
Předložte mu návrh pravidel pro lezení, jejich vymahatelnost. Ano budou to muset být přísná pravidla a bude to sýto. Ale kdo bude opravdu chtít a respektovat přírodu, určitě bude ochoten za ty ruce ve spáře a spocenou pr... udělat i pár ústupků, bez kterých, ruku na srdce, to nepůjde.
Předložte ouřadovi návrh pravidel (klidně jiných pro různé regiony),které budou výhodné pro obě strany. A vsadím se, že to půjde. Je to na ČHS! My lezci musíme apelovat na ČHS - od toho tu koneckonců ČHS je! Je to o domluvě a je to o tom, pravidla dodržovat. Je to na nás, vážení lezci...
Martyodpovědět 
  Re: Pár poznámek19:40:35 01.10.2018
No - problém je rozlišovat. Poměr turisti/lezci, třeba 1000:1, 100:1? Nevím. Ať se v první řadě řeší turisti (totální hrůza) a pak, až budou zkroceni, kouknout třeba na lezce či trampy (jestli už nevymřeli, trampové). A ne obráceně. Možná by se zjistilo, že pak už to ani řešit netřeba. Je to furt stejné. Začíná se od nejslabších. Líp se honí chlap/ženská přivázaný provazem ke skále, než rozjívený turista v obrovské přesile, nemluvě o člověku na motorce nebo 4kolce v Broumovkách.
JH
JHodpovědět 
   Re: Pár poznámek20:41:18 02.10.2018
Jo, to celosvety spiknuti proti chydakum lezcum je des!
odpovědět 
 Re: Pár poznámek20:40:00 02.10.2018
Problem je, ze za nima jdes s konkretni predstavou co chces slyset a kdyz rikaji neco jineho, tak to neslysis, neuznavas. Dela to tak mnoho lidi, bohuzel.
odpovědět 

 Studie14:41:34 26.09.2018
Pokud chcete v tomto případě něco skutečně změnit, je jedinou cestou opřít se o tvrdá data v podobě konkrétní vědecké studie hodnotící vliv lezení na předmět ochrany přírody. Zkusit prověřit zda lezení má skutečně signifikantní vliv a případně v jaké míře. Věží povolených i zakázaných je dostatek, šla by udělat srovnávací studie např. v rámci nějáké DP. Jakékoliv jiné argumenty se ze stolu smetou velice snadno, byť mohou znít sebelépe.
Jardaodpovědět 
 Re: Studie10:09:10 27.09.2018
Pls jen technickej dotaz - o která tvrdá data se budeme opírat? O ta s kulatým i hranatým razítkem, která bez nejmenší pochyby dokazují, že lezení neškodí, anebo o ta s podpisy věhlasných vědců, která nadevše jasně dokumentují, že lezení je ultimátní zlo? Anebo my lezci vezmeme ta první a ochranáři ta druhá?
honzaodpovědět 

 zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu15:33:51 26.09.2018
si myslim, že je nás moc. a do toho radostné hýkání fanoušků a úžasný byznys autdůrovejch trenérů, stánky s buřtama a parkování tak, že hasiči neprojedou. je čím dál hůř a bude hůř, sarančata vobsypávají nebohé zbytky skal a každý rozumný hospodář bere do ruky hůl.

s mnoha vochranáři jsem u vohně poseděl, lihovin jsme popili a dobrou vůli jsme spolu měli. skončili jsme u hamletovského "my bychom to povolili, ono o nic nejde, ale povolit znamená zveřejnit, zveřejnit znamená rozhlásit, a to znamená návštěvníci zvědaví a ympákt. řešením je mít skály legální a obsypané, nelegální viditelné (a tam nelézt) a nelegální neviditelné, a o nich (mimo svou partu) nemluvit, nefotit, nepsat, nerejžákovat, netlouct a nevrtat, žádný knížky, žádné kletrfýrery, žádná stopa. jako indiání, neviditelný lid. a když nás nachytá strejda hlídač, slušně pozdravíme, a hle, on s námi vlídně pohovoří, dalekohled na sokola půjčí, sušenku si zobně, občas pokutu udělí, my pokorně zaplatíme, a krajinou zvoní dětský smích.
Lukas B.odpovědět 
 Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu16:06:48 26.09.2018
Aneb výchova slušné společnosti.. Ty lidi, co snaží dodržovat pravidla prostě musíme znevýhodnit ať to stojí co to stojí!

Zákaz nic neznamená, jen omezuje počet (slušných) návštěvníků, že?
odpovědět 
  Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu07:44:31 27.09.2018
máš úplnou pravdu. bohužel. jsou oblasti, kam se nevejdou všichni ti, co tam chtějí, a zároveň se umí chovat slušně. a protože pod skálou není turniket, který by tě pustil na nějakou průkazku slušného návštěvníka, zavře se to pro všechny. indiánský opatrný styl a pokorné přijímání pokut (občas citlivě udělovaných na spodní hranici sazby).
z duše mi mluví třeba https://ekolist.c z/cz/publicistika/pr iroda/velka-jizer ska-louka-sobcovy-zapisky
Lukas B.odpovědět 
   Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu21:39:51 27.09.2018
Taky ti z duše mluví exhibování indiánského stylu na internetu?
J.odpovědět 
   Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu22:32:44 10.10.2018
co to sou ale za kecy? proč je povolený panťák nonstop, sušky nonstop? Je tam narváno k prasknutí. Proč se omezuje skalák, nebo ádr, kde lezce spočítáš na jedné ruce, když procházíš.. nemyslím si že by písek trpěl náporem ( jasně že profláklé věže už tprí dávno), ale to určitě nenapravíš smrkáním na netu, ale spíš otevřením nových oblastí, šíření informací o méně známých skalách, atd...
odpovědět 
    Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu23:00:09 10.10.2018
Jestli to nebude, ty chytrolíne, vlastnostmi pískovce, po kterém se v Panťáku nebo ve Skaláku leze... Nechceš zkusit používat svoji hlávku nejen k tlemení a přijímání potravy?
odpovědět 
 Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu16:32:14 26.09.2018
Nech si tohle nekdy vysvetlit vod typka na ctyrkolce, co ti v NP jezdi okolo baraku, a dej vedet jak jste si skvelle pokecali...
Geoodpovědět 
  Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu19:15:44 26.09.2018
hele, vnímám určitej rozdíl mezi "tvrdou" a měkkou" formou využití prostoru velkoplošných chráněných území. od sjezdovek přes upravené běžkové tratě po prošlapávání stopy. od čtyřkolek přes elektrokola po ty co si v potu tváře vyšlápnou kopec. od vypajcrování a vynejtování každého šutru s řetězama nahoře, přes rozumné kruhy a vrcholovky po indiánskej styl.
upřímně řečeno, ty nadutě lesklé vrcholovky zdaleka viditelné, to nejni úplně indiánské, žánop.
Lukas B.odpovědět 
   Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu19:19:15 26.09.2018
mimchodem, od krnapáků furt očekávám kuchařku, co s zludračelým bambulou se skútrem z půjčovny (od kořenovského bertíka třeba), zapadne-li mi sto metrů od chalupy do roští a nemůže-li ven. zatím jsem mu zdálky hrozil podávkama, přece jenom, bylo jich asi šest.
Lukas B.odpovědět 
    Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu11:19:30 27.09.2018
Rekl bych, ze to samy co se zludracenym skialpinistou zapadlym v kleci.
Geoodpovědět 
 Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu17:01:37 26.09.2018
Ano, a proto je česká společnost tak v prdeli. Dáme tam zákaz, ale on je jen jako, všichni vědí, že dodržovat se nemusí, stejně tak ten, kdo zákaz vydal, ví, že ho nebude vyáhat. To jako myslíš vážně? Nebo to byl pokus o vtip? U tebe jeden nikdy nevím.
odpovědět 
  Re: zlomit AO ruku a kuželky na olimpyjádu11:01:16 27.09.2018
On ale nerika, ze je to tak dobre nebo spatne (alespon tak to chapu ja, viz take odpoved vyse). Proste jen svym stylem konstatuje jak to chodi.

Me tento pristup taky sere. Kvuli tomu jsme zeme tisice casto i absurdnich zakazu, ktere skoro nikdo nedodrzuje. Biti jsou na tim ti, kteri se je alespon castecne snazi dodrzovat.
odpovědět 
  Je to všechno v prdeli20:38:46 27.09.2018
Blíží se konec světa, je to v prdeli. Neskutečné hrůza. Co budeme dělat.
odpovědět 
   Re: Je to všechno v prdeli09:32:49 28.09.2018
Jo jo, presne takto to myslel, ze jo?
odpovědět 

 Co s takovýma08:58:18 02.10.2018
Díky za článek a za snahu o jednání. Co s takovýma? Vytrvat a absurditu jejich jednání postupovat na vyšší místa. On nakonec nad nimi někdo rozumný sedí. Někdo, kdo si uvědomí, že se možná nechovají úplně vhodně. A při důsledném tlaku ze strany (lezecké) veřejnosti, se třeba ledy pohnou.

Takový méně čistý postup je znám i z našeho neighborhoodu. I tu byl jednou ochranář "kokot". A tak, každému návštěvníkovi byla situace charismaticky vysvětlena. Po kontaktu s kokotem pak každý návštěvník napsal stížnost (byl instruován) o jedno patro výše. Někoho výše to přestalo bavit a kokota vyměnil.
hulakodpovědět 

 Ono to je skoro vše jinak18:27:26 03.10.2018
Přátelé, kamarádi na laně. Čas od času se najde mezi lidem lezeckým někdo, kdo se pokusí vnést více světla do pochmurné reality zákazů a příkazů ze strany jurodivých ochránců přírody.
Já sám jsem byl jurodivcem 20 let a přítelem lezení v jednom a vězte, že lezci na tom, že jsem byl v řadách ochrany přírody, spolu s dalším lezcem Janem Piňosem, exšéfem Správy CHKO Broumovsko, rozhodně vydělali, jakkoli jsme se snažili, aby ani předmět ochrany neutrpěl. Kdokoli to nezkusil, tančit mezi šrapnely zájmů, nemůže soudit prakticky nic. Proto mohu posoudit asi jako málokdo, jak to bylo doopravdy. A to jsme se z článku nedozvěděli.
1) Srovnávat lezecké terény koláči povolenosti je hloupost. Každý je jiný, každý má fenomény ochrany přírody jinde umístěny. Broumovsko, jelikož všechna sokolí hnízda jsou přístupná a tudíž rušitelná i shora musí vymezovat cca 300 m kolem hnízd, aby nedošlo ke zmaření hnízd. A je pravdou, že několik hnízdění zničili sami lezci, kdy nerespektovali ani pásky a jiné zákazy! Přitom ale musím většinu lezecké obce velmi pochválit za to, že se z původně anarchistické skupině silně vymezené proti ochraně hnízd, stala dnes jedna z nejlepších skupin, daleko lepších než turisté, což ale ale dáno i porcí příliš vysoké návštěvnosti skal ze strany turistů.
2) Je nutnost pravdivě líčit historii. To článek postrádá skoro úplně. Zde jen podotknu, že jsme poctivě zvažovali na Správě, jak volit povolení lezení, kde a kdy. Ladilo se to mnoho let. Dokonce ve hře byla rotace, aby si skály a hlavně terény kolem odpočinuly od devastace způsobené lezci a jejich rodinami, ale nakonec i sami lezci uznali, že rotace je administrativně neúnosná. Tak vznikl na počátku tehdy uznaný model. Trvalá území k lezení. V NPR omezeno dvěma termíny nejen vzhledem k ochraně ptáků. Mimo NPR prakticky bez omezení s výjimkou hájení historických hnízdišť - zde šlo prakticky pouze o severní stěnu Křížového hřebene. Zde nutno podotknout, že se zde stále hrubě zákaz lezení a zejména neprovádění prvovýstupů porušuje. Takže se lezecká komunita nemůže divit, že jako celek je stále nedůvěryhodná. Vymezení oblastí posvětil i ČHS a to se dostalo do výjimek. Pokud tedy ČHS, který zastupoval lezce chtěl něco jiného, měl si to prosadit. Zde bych mohl praktiky udělené výjimky široce komentovat (jak zákaz magnézia v NPR nebyl navržen ochránci, ale klasiky atd.), ale nemám čas a je to znalým běžně známo.
3) Nutno podotknout, že v NPR podléhalo a podléhá lezení zákazu ze zákona. Jakkoli souhlasím, že část lezců má díky lezení nadstandardní vztah k přírodě a je tak i lezení jistým veřejným zájmem (a části lezců leží příroda u prdele a jejich největším projevem je narscistní ego), je tento zájem spolehlivě nižším, než ochrana přírody v posledních zbytcích jakž takž přežívající přírody. NPR byly vymezeny nikoli pro lidskou zábavu, jakkoli ušlechtilou, ale pro ochranu druhové pestrosti, chcete-li pro zachování jader zdravé přírody. Což je zcela jistě prioritní zájem společnosti, nebo by měl být. Přesto, že zákon 114/92 hovoří jasně o zákazu, výjimky se lezcům z výše uvedených důvodů podařilo a daří udělovat, což by je mělo blažit a ne podněcovat ke stále větší snaze rozšířit lezecké oblasti. Ať chceme nebo ne, lezení je činnost, zejména na jaře, rušivá. Proto i ony termíny a vymezené oblasti (protože málo platno, někteří lezci si chybně myslí, že skály jsou jejich, a že si tam mohou dělat co chtějí, a že když už nemohou dělat prvovýstupy na povolené věže, už na to třeba ani nemají, ve své egoistické lačnosti nadále bojují v soutěži o počet vrcholů za rok, víme o kom zde hovoříme, jejich už skoro psychiatrická porucha nutí je jít mimo povolené areály, bez ohledu na cokoli. Tak to je další důvod, proč lezci nemají v našem koutku na růžích ustláno, ale stelou si tak, jak si zaslouží).

Dalo by se takto pokračovat, ale i právě zmíněný článek dokazuje, jak lehce lezecká komunita zapomíná na historii, a proto se naděje ne vždy příznivého přijetí celkem logicky, ale dnešek již nemohu soudit, při jednání jsem nebyl. Na Správě již několik let nedělám. Ostatně pomohly tomu i nesmyslné (proč je jasné i jen z náznaku výše) petice osnované radikálními lezci proti mé osobě :-) a řada místních lezců moje slova může dosvědčit. Takže jestli něco někdo spletl nebo nepochopil, nebo si vykládá zákon na ochranu přírody po svém, tak to nebyla chyba ochrany přírody. A není jejich příroda, míněni ochránci) a naše skály (míněno, že skály jsou lezců). Je to zcela jinak. Stát se demokraticky rozhodl chránit vzácnou přírodu. Ochránci jsou jen nástroj této snahy. Příroda je nás všech a zároveň ničí není. Má hodnotu sama o sobě a nikdo ji nemá právo ničit nebo dokonce zbytečně poškozovat. Dělit skupiny na my a oni se nikdy nevyplatilo. PS: S těmi nápisy se s autorem zcela ztotožňuji, co se týče rytí do skal bych sekal ruce (jde hlavně o Poláky, to si přiznejme). Co se týče obnovení nápisu na Milencích je to dnes už jen vandalství, bez ohledu je-li krátkodobé (rychle mizící nápis) nebo déle trvající (nápis vydrží). A srovnávat 10 cm srdíčko a x metrový nápis je přeci jen trochu jiná věc. Přesto všem, hezký den, dobrou lezbu v povolených oblastech a termínech. Skal je tu dost a dost a zatím se nenašel nikdo, kdo by vylezl za celý život všechno, takže místa a povoleného prostoru je bohatě. Nechme nepovolená místa k lezení i nadále přírodě, aby mohla klidně spát, a dělat svou práci, která, jak každý snad časem pochopí, je to nejlepší i pro člověka. Je potřeba již samo o sobě ponechat panenská místa, bez odpadků, bez snahy zajet si tam autem (nešvar na Chrámovkách například), abych nemusel udělat jako sportovec nebo houbař více kroků, než mi velí lenost. Jirka Malík
Jirka Malíkodpovědět 
 Re: Ono to je skoro vše jinak21:51:24 04.10.2018
Pěkně sepsáno.
ABodpovědět 
  Re: Ono to je skoro vše jinak22:59:03 04.10.2018
To teda je, už třeba tvrzení v bode 1) je k smíchu nebo spíš k pláči.
Kodpovědět 
 Re: Ono to je skoro vše jinak22:33:53 04.10.2018
Hezké, říkal jsem si, že to nebude černobílé.
Ale prosím tě, pamatuji si správně, tobě to vytloukli tu cestu, že byla proti pravidlům?
To udělali správně, ale že tě vyhnali z vedení CKHO, to sou hovada...

O dávno minulé kauze zde:
https://1url.cz/vM1FR
k.odpovědět 
 Re: Ono to je skoro vše jinak23:07:01 04.10.2018
Ahoj Jirko, mohl bys jakož to znalý věci poslat nějaký odkaz co se vlastně v jednotlivých zakázaných oblastech chrání. Ptaci nehnízdí pořád a všude a že by mechy nějak trpěly, to se mi taky nezdá. Dnešní výklad, že už ani starou cestu od náletu očistit nemůžeš nemá logiku. 2) Stát nic nechce, chtějí zástupci a pokud není důvod jasně definován dochází k těmto diskuzí m, což je dobře. Měj se. M
Michalodpovědět 
 Re: Ono to je skoro vše jinak14:43:19 05.10.2018
Moc pěkný komentář. Přesně, není to černobílé, když jsem viděl ve skalách hnízdit výra velkého, byl to pro mě větší zážitek než lezení za celý den. Chápu, možná to tak nemá každý, ale přesto trocha vzájemného respektu... Díky autorovi za článek a podnět k důležité diskuzi, pěkný víkend.
Adamodpovědět 
 Re: Ono to je skoro vše jinak09:59:33 09.10.2018
Výborně napsáno.
Variantodpovědět 

 Foto dne:

Agnes
 Databáze cest:
Všechny cesty (179404)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Talbac Ext. 7a Leonidio
Al Di La Del Fico 6b Ulassai
Al Di La Del Fico 6b Ulassai
Giugno Piovoso 6b+ Ulassai
Gemisto Kalamari L1 6c Manikia
Nově komentované:
Sensa Nome 8a Calvario
Pioggia Di Maggi 6c Ulassai
Banana Split 5c Paklenica
Zollamt 6A+ Bor
Hammer King 7c Brseč

 Nově v diskusi:
Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Re: Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování | Přírodní kotevní body a jejich použití pro jištěí, slanování... |

 Nové komentáře:
Re: Problém na sestupu | Re: Problém na sestupu | Re: Problém na sestupu | Re: Cesta Járy Vdolečka | Re: Cesta Járy Vdolečka | Re: Cesta Járy Vdolečka | Re: Cesta | Re: Problém na sestupu | Re: Problém na sestupu | Problém na sestupu |

 Kde to vře:
Ukrajinský top lezec Maksym Petrenko padl při obraně Ukrajiny (50)
Mára Holeček a Ondrej Húserka vylezli na vrchol Langtangu (29)
Video: Seb Bouin a Alain Robert lezou solo na mrakodrap v Paříži (22)
Will Bosi přelezl boulder Spots of Time a potvrdil klasu 9A (17)
MČR v rychlolezení (16)
Film: Adam Ondra a nejtěžší cesta Vysokých Tater Corona 10+/11- (15)
Secret Spot Bouldering 2024 pozvánka (12)
MČR v bouldru vyhráli Lukáš Mokroluský a Michaela Smetanová (5)
Marjan (4)
Expedice Máry Holečka na Langtang Lirung se chystá do stěny (4)

 Nově v inzerci:
Master 9.7 50m Bicolour (nelezené-nové) | druhý konec lana | Batoh Deuter Aircontact 65+10l | Z teplem | Hledám děvče do skal | koupím Zlagboard | Kalhoty MONTURA SKI STYLE PANTS Man vel.L | Nepromokavá bunda The North Face vel.L | Nové lezečky Scarpa Instinct VSR vel. 43,5 | Srbsko |

 Anketa:
Jaké technologie nebo aplikace používáte při lezení a jak vám pomáhají?
 GPS a mapové aplikace 
 361 
 Lezecké aplikace pro sledování výkonu 
 315 
 Sociální sítě pro sdílení a inspiraci 
 285 
 Vzdělávací aplikace pro techniky a trénink 
 288 
 Aplikace pro evidenci a sdílení výstupů 
 257 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.