Písek byl (a vždycky bude) tréninková přípravna do hor. Takže kam? Cham!
Dálnice. Kafe. Pivo. Karlshruhe. Kafe. Pivo. Chamonix. Parkáč. Zewlové ve vedlejší káře. Hello. Ty wole, Pjotr a Stračes junior. Kampak? Kapucín? Taky? Bude řiť.
Sněžilo. Nevadí. Tunel. Courmayer. Lanovka. Fucking turists. Selfie with you? Fucking climbers. Kejda, ale super přístup. Hodina. Ani ne. Stan. Povaříme. Počumíme. Obhlídka. Kuci nemáte ten stan nějak blízko pod stěnou? Neeee. A co ten šutr vedle, ten se tam vzal vodkud? To je cajk. No, mládí vpřed, stáří raději od stěny dále.
Nespíme. Hlava bolí. Pijem. Mrzne. Ráno. Sunshine. Go go go. Bonatti-Ghico 7a+. Oldschool grading a srdíčko s křidýlkama. Nástup. Vůkol šutry letí. Někdo ve Švýcarce zprdeleklikumá. My raději direktálně. Poético-mánia 3 dýlky. Ve spáře vodník. Traverz ve sporácích, srdíčko v krku. Ale vono to pude. Rovnou do jeskyně na start Bonattiho. Hřebínek důle a hlavu vzhůru.
Dnešní menu. Layback, layback, hand jam. Layback, layback, fingerlock, layback. Někdo nášup? Layback, layback, mantle a..? Layback. Šutr vůkol letí. Ne, to byl něčí mobil. Trhlinky všech rozměrů. Krása. Nádhera. A ty panorámata. Na polici sníh. Naplň si velblouda. A první klíčenka. Slavná Fourty-meter wall. Růža jede. Je to robot. Stopka až na konci v koutku. Natahuje chobot po smyčce a je to. Trošku morfo. Jedem dál. Vypli topení. Tak přidej, Karle.
Druhá klíčenka. Sedám do skoby. Hejbe se. Rukou zatlačit zpět. Radši rychle vejš. Další pro změnu vyjíždí sama. Pičo 7a? Ani omylem. Hello. Kdo to slaňuje vedle ve fuseklích na 100m laně? Nina Kaprová. Já Sumec, to je náhoda. Tak my vám kluci uděláme fotku. Sýr. Tak a teď už to bude lehký. Houby. Nejtěžší 6c+ na světě. Růža na hrad.. Prší? Ne zaplaťpábu sněží. Hmla. Necejtim nohy, ale cejtim gipfl. Hurá do severky. Trocha sněhu. Pohoda závěr. Vršek. Kluci dolejzaj Echo des alpages. Vrcholovej grupáč.
400m slaninování do mlíka. Radši prussik. Házim lano na hlavu Arnaudu Petitovi. Přísnej bivak tu rozjeli. Nemáte toaleťák, hoši? Co ste lezli? Bonatti? Jo ta spára za 7a, tam spadne každej, i 8béčkař, takže klid..Ahoj Nino. Zapínáme čelovky. Ground zero. Není v těch lezačkách na sněhu zima..? Uff. Je to tam. Stan. Chilli noc carne a malá plzeň. Orgazmotron.
Ráno. Růžu někdo v noci zle rozmrdal. Hlásí restday. Hoši mě vemou do trojky. Zapalte svíce. Chandelle. Tabou 7a+. Ale takovýdle. Luxus a velkoparádnická cesta. Na štandu zapomenul batoh? A to jako jde? No tak jsem kokot, no a co. Na fixu rychle dolů a s tractionem sem tu dřív než řekneš borůvkovej koláč. Plotna s nejtama über alles, koutek wau wau a prsty de-lux. Pjotr na hrad. Dole u stanu prší, tady sněží. Svačinka, fotečka. Kuci moc díky. Jen ta zahozená lezečka do trhliny.. Stračes jde lovit, ale bota v nenávratnu. Nevadí. Další den Intouchables dá pak v pohorce, rispekt a Pjotr zase na hrad.
Večerní pohoda, šutry vůkol sviští, kdo to vedle nás staví stan? Vystrašená mládež, ten šutr u stanu prej vloni zabil dva Němce, ehm, RIP.
Den čtvrtý. Vorestováno? Tak Pointe Adolphe Rey nám eště chybí. Gervasutti 6a+. Sladká to tečka. Trhliny na přístupu. Moc trhlin. Objížďka po skále. Mačky skřípaj. Traverz. Police. Nástupovej štand. Je to vono..? Jo, určitě . Ladný koutek. Na pětku těžký. Asi únava. Super žabky v dachu, kde to jsme.
Ohýbání topa a autosugesce správný linky. Štand v ruplým stopperu..no tak jsme možná malinko jinde. Vyskobovaná, vojetá, lámavá trhlina vpravo. Panenská, krásně zahnutá širočinka přecházející ve spárku a hladkej kout vlevo. Jihlavanka - jasná volba. Trochu Sharma-porno v koutku. Štand. Růža vpřed. Rozbitej koutek ale nebrat. No twl, takováhle nádhera. Dá si jednu dýlku a vyžere nejkrásnější prstovku v oblasti. Řvem blahem. Konec prváče. Napojení do Gervasuttiho. Dneska poprvý není kosa.
Jedem důle. Sem moc těžkej. Poslední dýlka, tak odhazuju jistítko. Opět na sněhu. Trhlina chce ale jenom boty. Růža mává jistítkem. Minový pole. Radši se navážem. Tenký sněžný most. Půlky stažený dost. Konec dobrý, všechno dobré. Travellunch nevermore. Chci normální jídlo.
Poslední noc. Ráno zewling, ještě si trochu spálit hubu a zpět do itošky. Courmayer. Fucking turists. V tom: Hello guys do you know where to park?..ty wole Matěji, kde máš Ondru? Voie Petit 2nd round..? Taxe mějte a zlomte vaz. V Chamonix si ještě vychutnáme pouliční music, načerpáme inspiraci do Stodoly, piviště a aurrevoir!
Jo hooooodne mazec kooooolovy to bylo. Proste pravej art, hard rock, punk a bigbeat v jednom. Jen je trochu problem, ze stejnej art se nejak mnozi i na dalsich serverech od bajkeru po vodaky. Priste to bude chtit jeste trochu koooolovejsi nadech, abychom je trumfli. At dechovkare (hovada, kterym se to nelibi) trefi slak.
Citace :
Písek byl (a vždycky bude) tréninková přípravna do hor. Takže kam? Cham!
Njn.,
Nebýt této hloupé věty, pramenící nejspíše z neznalosti a dnešní všudepřítomné vzpupnosti tak za mne článek ... dobrý.
Písek byl už za bolševika samostatnou sportovní, klasifikovanou lezeckou disciplínou i když svéráznou ale byl. Příprava do hor ... hloupost... možná před padesáti a více lety i když mi není do dnes jasné na čem by se ta příprava zakládala.
Ano, bylo tak kdysi za komančů předkládáno ale i v té šílené době to bylo v lezecké komunitě mimo mísu. Živým dokladem je třeba Karel Bělina. To byl v podstatě jenom pískař ale excelentní ... předběhl dobu o mnoho let ...
Lezu od roku 1984 a nikdy jsem písek nebral jako přípravu do hor a v té době pochybuji, že vážně vůbec někdo ...
ale nikolivěk. někteří srdcatí pískaři berou tak vážně písek za přípravu do hor, že si z tréningových důvodů sypou do cest sníh. tuhle jsem je viděl, měli ten sníh v takovým jako pytlíčku u kostrče.
... nad veci, njn to se lehce rekne .. ale maspravdu, nechal jsem se unest..
Nicmene pro Lukase B. coz mi v realu nic nerika, tak bez mg jsem na pisku lezl pouze do toho roku 84/ pred tim to bylo par let dobrodruzstvi ale vzpominam na nej rad / dal to byla kjavina ;) pokud ses chtel posouvat vpred. Klasikove mi nikdy nevadili, rad jsem se na ne dival, v hospode zejmena.
... nad veci, njn to se lehce rekne .. ale maspravdu, nechal jsem se unest..
Nicmene pro Lukase B. coz mi v realu nic nerika, tak bez mg jsem na pisku lezl pouze do toho roku 84/ pred tim to bylo par let dobrodruzstvi ale vzpominam na nej rad / dal to byla kjavina ;) pokud ses chtel posouvat vpred. Klasikove mi nikdy nevadili, rad jsem se na ne dival, v hospode zejmena.
No jo, ale meli bychom zustat nohama na zemi a mluvit o realnych cilech. Svata Pulec to ma uz dlouho za sebou a od jeho skonu se bohuzel neobjevila podobna horolezecka kapacita.
hu hu žrádlo- žeru. hu hu skála- lezu, hu hu ženská-.... Pravěk jak vyšitej. Díky vytříbené větné stavbě se mi vybavil jakýsi film o dvou tlupách, jež sváděly boj o oheň, ženu. Film byl dlouhý a beze slov, pouze citoslovce. Je co zdokonalovat - příště by stačily pouze fotografie proložené citoslovci- UÁÁÁ, BUM.
asi parádní vejlet a článek asi o super polezení. nicméně na specifickej pisatelskej styl je to moc dlouhý. a místy je to míň srozumitelný (nesmyslný?!), než texty od "kapely" kryštof...
Vkus je individuální. Za ten svůj bych řekl: všeho moc škodí, ať je to rozvláčné romantické čtení, které někdo zmínil výše, nebo tento styl.
Cítím z toho snahu být cool, honění ega.
Výkon parádní, o takových si můžu nechat jen zdát.
k výkonu a věcně: klobouk dolů
k formě: když klepe na bránu alexej růžička, může se ujeahovat do haleůja, puberťačky mu budou tleskat, ale jako bobík cimrmanů to nikdy nebude. čili jako nápady laskavého čtenáře dobrý, ale nihil novi...
To mě zajímá - on je ten článek psanej ve stylu, kterej má dokonce už i svoje "bobíky"? Pár let zpátky jsem sem postnul článek, kterej se snažil připodobnit něčemu jako "heslovité zápisky v palubním deníku" a byl to myslím trochu podobnej pravěk jako článek výše, ale nenapadlo mě, že už je to podle nějakýho stylu.