Není nad to zalézt si v krásné přírodě, v klidu ničím nerušen. Panenská příroda, nerušen žádnými lezci okolo. Mám rád tyhle trochu zapomenuté místečka v naší přírodě.
Jedním z nich je skalní oblast Rumpál u Sklené Hutě na Rokycansku. Není to terén, kde by se daly trhat rekordy a přelézat špičkové cesty. Ale mnohé lezce-klasiky, romantiky, kteří mají požitek z přírody, party kamarádů, buřta na ohni a třeba ze čtyřky v které se vyblbnou jak malý kluci, ty oblast určitě uspokojí. Skály jsou i dosti vhodné pro výcvik vysokohorských turistů. Letos v dubnu jsme na Rumpálu měli například první část zkoušek horských vůdců.
Příjezd, přístup:
Skály jsou celkem dobře přístupné. Nejlepší přístup je z obce Sklená Huť. Odjinud se ke skalám ani nechodí. Když přijedeme autem do Sklené Hutě ve směru od obce Přívětice, projedeme náves a na konci vesnice po pravé straně za posledním domem necháme auto na lesní cestě(vede zde zelená turistická cesta). Ke skalám, se vydáme kousek po zelené značce, která za chvilku odbočuje vpravo, my však stoupáme stále nahoru po lesní cestě kolem vodních zdrojů po levé straně až do pravotočivé zatáčky. Ze zatáčky se dáme šikmo doleva nahoru lesem po vyšlapané pěšině a dále kamenným mořem ke skalám. Ze zatáčky je cestička vypuntíkovaná červenou barvou na stromech. Oblast se skládá z pěti hlavních skalních útvarů. Nejrozsáhlejší a zároveň nejvyšší je Vyhlídková, v nejvyšším místě má 16 metrů. Dále je markantní samostatná věž Skleněný zámek, kde je na vrcholu umístěna vrcholová kniha místního významu. Třetí útvar se jmenuje Šántideví, je to nižší samostatný blok, na vrchol vedou čtyři cesty. Pěkné čtyři cesty vedou také Borůvkovou plotnou. Poslední pátý útvar je Smrková stěna. Všechny útvary jsou na vrcholech a dolezech opatřeny slaňovacími a jistícími kruhy.
Pohled na centrální plotnu (hi res) s cestami: Cesta lesní moudrosti a Mikrokosmos v plotně
Na Rumpál jezdíme lézt docela často. Jednak proto že je to jedna z nejbližších oblastí, ale taky má opravdu nějaké to svoje kouzlo. Velké díky patří pánům Skuhrovcům a jejich kamarádům z Alpinclubu Plzeň. Celou tuto oblast totiž objevili a odjistili. Všechny útvary jsou zajímavé a poskytují určité lezecké vyžití, avšak nejzajímavější je lezení na Skleněný Zámek a na Vyhlídkovou skálu. Na Skleněný zámek vede celkem 8 cest. Obtížnější cesty jsou v klíčových místech odjištěny skobami a borháky. Na vrcholu jsou umístěny tři jistící body a něco jako vrcholovka-sešítek v plechové krabičce od čokolády. Doporučené cesty:
Hezké cesty jsou obzvláště Radcečská 5 UIAA, Juniorova a Seniorova, obě 4+ UIAA, Anebo, 5 UIAA, atd.
Na Vyhlídkovou skálu vede 21 výstupů od druhého až po šestý stupeň obtížnosti UIAA. Za zmínku určitě stojí cesty Mikrokosmos, Cesta dobrých vyhlídek a Memmento mori. Tyhle cesty vedou přes 16 metrů vysokou dominantní plotnu. Skála je slepencového charakteru a obzvláště v plotnách je to lezení hlavně po vypreparovaných oblázcích. Materiál celkem drž, ale je třeba dávat pozor. Ale i na Vyhlídkové skále platí, že všechny obtížnější cesty jsou v nebezpečných místech kvalitně odjištěny borháky nebo skobami. Na vrcholové plošině je rozmístěno několik jistících bodů, tak aby při dolezení každé cesty, byla možnost se bezpečně zajistit. Mezi parádní cesty patří ještě Hrana lesních vůní a Deštěm posvěcená, obě za 5 UIAA.
Asi 50 metrů od vrcholu Vyhlídkové je prostor na stany a ohniště. Jediný nedostatek je, že tu není žádná voda. Nicméně oblast určitě stojí za návštěvu. Okolní oblasti:
Žďár u Rokycan, Světovina,
Dokument ke stažení:
Průvodce na Rumpál (pdf formát) Rumpal - download Zdroje:
Stránky Alpin Alpinclub
Nikdy jsme tam nebyl, ale myslíte, kdo to tam znáte, že by tam bylo místo na nějaké zajímavé bouldry? Nějaké předskalí, osamělé šutry, ploničky, stříšky...
Ne. Jedina moznost by snad byla jedna strana Skleneneho zamku, ktera je tezsi nez zbytek cest, ale jinak tam na bouldrovani nic neni. Vsechno je hodne lehke (nenechte se zmast ani petkami a sestkami, klasa je tam hrozne mekka) a navic ne moc pevna skala.
Na Radecskem hrebeni ale nejake bouldry jsou, kdysi tu byl i popisny clanek.
Co se Týče Plzně a širého okolí, tak nejvíc práce nejspíš odvedl Jindra Sochor mladší, který zrobil tuším asi kolem třiceti průvodčíků snad na všechny skalky.
J. Sochor ml. je syn Jindry Sochora z Turnova? Ultra klasického to lezce (např. "objevitel" Kozince u Železného Brodu a hlavně práskač Skalácký i Eiger Nordwandský).
Je si autor jistý, že zde proběhlo školení "Horských vůdců"? Je mi to celkem jedno, ale existuje Česká Asociace Horských Vůdců. Řekl bych, že ta žádný takový výcvik na těchto skalách neprováděla.
Ahoj, bližší vysvětlení...je několik organizací ve kterých se dá dělat něco jako zkouška na Horského vůdce. Na Rumpálu byla první část zkoušek Vůdců pod sekcí VHT KČT, druhá část byla několikadenní na ledovci.
Ahoj Petře, v tom textu je to přeci jen trošku zavádějící, proto tu máš takovou odezvu;) Vůdce VHT KČT přeci není horský vůdce, ve smyslu zavedených pojmů, ikdyž je pravda, že oba mohou vodit "lidi" po horách.
Pravda, není to uplně přesný výraz. Mělo tam být vůdce VHT. Za to se dodatečně omlouvám všem dotčeným. Nicméně, kdo z vás plnil tuhle kvalifikaci a ví v jakém rozsahu jsou zkoušky? Jaký na to máte názor?
Já jsem tu kvalifikaci sice neplnil, ale dle osnov přijde mi, že cca odpovídá abslovování horoškoly, jejíž součástí je i pohyb v zimních velehorách = aktivita pro každého. Mezitímco kvalifikační předpoklady pro horského vůdce jsou tak brutální, že na to nemá skoro nikdo - v ČR je horskejch vůdců asi 15 nebo kolik?
Vidíš to, příště bez podkladů ani ránu:)
Veliká omluva, přeházely se mi v hlavě písmenka!
Beru zpět, západní Čechy má na svědomí Josef Skuhrovec mladší samozřejmě.
(J.Sochor má na kontě sic také hodně kousků, ale převážně z Českého Ráje, pak ještě Diamantové hory v Korejské LDR 1987, Rila Bulharsko 1984,...)
Pro upřesnění:jednalo se o školení vůdců VHT KČT dle kvalifikačního systému-část prováděnou ve skalní oblasti.Rumpál je vhodný zejména pro výcvik začínajících lezců z ČHS,tak i pro bezpečný nácvik pohybu ve skalním terénu ve VHT.