Vázání uzlů a použití 1)Terminologie uzlování Uzly jsou jednou z nejdůležitějších součástí zajišťovacího řetězce. Vázání uzlů musí být věnována náležitá pozornost. Horolezec nemusí znát a ovládat vázání neúměrně velkého množství uzlů. Postačí základní uzly, které se však musí naučit ovládat naprosto spolehlivě, ve tmě, ve špatném počasí a v případě potřeby i jednou rukou. Samozřejmě každý uzel, který bude znát navíc, je pro něho výhoda .Uzly by měly splňovat tyto základní podmínky: - lehké a jednoduché uvázání, - bezpečný uzel je dokonale uvázaný uzel, - uzel musí odpovídat účelu,pro který je použit, - uzel se nesmí samovolně rozvázat, - uzel se i po zatažení musí dát rozvázat, - uzel musí být urovnaný,lano se v uzlu nesmí lámat nebo křížit, - uzel musí být dostatečně pevný,ale nesmí přitom výrazně snižovat pevnost lana, - snadná optická kontrola správného uvázání uzlu. Při vázání uzlů je nutné dbát na zásadu délky konců lan, které z uzlu vycházejí. Při vázání uzlů na plochých smyčkách musí z uzlu vycházet nejméně pětinásobek šířky smyčky, u lan desetinásobek jejich průměru. Každý uzel snižuje pevnost lana průměrně až o 3O-4O%. Čím více je ostřejších ohybů v laně, tím je snížení pevnosti lana větší. Při vázání uzlů je nutné brát v úvahu,kterým směrem bude uzel zatěžován. Je důležité vědět, že uzel je možné zatěžovat ve směru, ze kterého lano z uzlu vychází, případně do něj vchází. Každé příčné, zpětné nebo jiné zatěžování uzlu dále výrazně snižuje pevnost lana. Aby bylo možné přesně popsat postup vázání uzlů, je nutné popsat základní vázací prvky. Volný konec je konec, kterým vážeme. Od něho do středu lana až po druhý konec je pevná část a druhý konec je pevný konec. Ohnutím volného konce do tvaru obráceného U ,vytvoříme ohyb .Ohneme-li dále volný konec přes pevnou část do O ,vytvoříme závit. Je-li volný konec nad pevnou částí, jde o vrchní závit, je-li pod pevnou částí, je to spodní závit. Oko je uzavřený závit. Po stažení se promění v jednoduchý uzlík. 2) Uzly a) Vůdcovský uzel Vůdcovský uzel vytvoříme tak, že lano přehneme a zespodu do vytvořeného oka provlékneme libovolně velkou vytvořenou smyčku. Uzel se dá vázat stejnosměrně nebo píchaným způsobem protisměrně. Záleží na směru namáhání lana, které z uzlu vychází. Hodí se k vytvoření smyčky na konci nebo i uprostřed lana. Není vhodný k sebezajištění a ke kotvení. Důležité je uzel řádně urovnat. b) Osmičkový uzel Osmičkový uzel je všestranně využitelný. Je možné jej použít ke kotvení, k navázání na lano, k vytvoření smyčky uprostřed lana, ke svázání dvou lan stejných průměrů a řadě dalších použití. Má výhodu, že je velmi pevný a přitom výrazně nesnižuje pevnost lan. Po zatížení lze tento uzel dobře rozvázat jsou-li řádně urovnané konce, které se v uzlu nekříží. Velmi snadno lze opticky zkontrolovat správnost uvázání. Základní variantu vytvoříme tak, že přehneme konec lana, vytvoříme oko jako bychom vytvářeli vůdcovský uzel, ale provedeme navíc jednu otáčku kolem lana, a pak protáhneme do oka vytvořenou smyčku. Důležité je uzel řádně urovnat. Při použití uzlu na kotvení je nutné provést zajištění uzlu. Pojistka (jednoduché očko) musí doléhat přímo na uzel. Existují další varianty vázání osmičkového uzlu – píchaný ve směru i protisměru, dvojitý (vhodný na zřízení kotevního stanoviště). Pozor na směr zatěžování uzlu. c) Dračí smyčka Dračí smyčka je uzel, který se dříve výhradně používal na navázání na lano, buď samostatně nebo přes zachycovací postroj. Vzhledem k tomu, že u tohoto uzlu hrozí při neodborné manipulaci rozvázání, jeho využití se výrazně snížilo. Přesto však by horolezci měli tento uzel znát pro jeho určité výhody. Dá se z něj udělat smyčka kolem těla, která se nestahuje, nebo improvizovaný postroj.Při zavázání je nutné tento uzel vždy pojistit jednoduchým očkem. U dračí smyčky je možné zatěžovat pouze lano, které z uzlu vychází. Pozor, jiné zatěžování uzlu je nebezpečné. Při obvodovém zatížení se dračí smyčka poměrně snadno rozvazuje, zvlášť pokud zatěžující síla není trvalá. Dračí smyčka lze uvázat i dvojitě. d) Lodní smyčka Lodní smyčka je jeden z nejpoužívanějších zadrhávacích uzlů, má všestranné využití. Vážeme ji tak, že kdekoli na laně vytvoříme oko, které podržíme v jedné ruce. Druhou rukou vytvoříme druhé oko tak, aby nám vznikl tvar brýlí. Brýle potom překřížíme a uzel vložíme do karabiny nebo na jakýkoli pevný předmět, ze kterého nemůže sklouznout. Uzel je možné vytvořit i kolem pevného předmětu napícháním. V tomto případě je nutné zkontrolovat, aby lana byla řádně překřížena a nemohlo dojít k uvolnění nesprávně uvázaného uzlu. Výhody uzlu jsou jednoduché vázání, všestranné použití, možnost prodloužení nebo zkrácení volných konců lan, drží i při zatížení jednoho pramene lana, po zatížení lze rozvázat. Nesmí se použít samostatně ke kotvení a k přímému zajištění horolezce proti pádu. Tam kde nelze uzel neustále kontrolovat, je vhodné jeho zajištění jednoduchým očkem. Po vyjmutí z karabiny se uzel samovolně rozvazuje. V karabině vytváří pevný bod na laně. e) Poloviční lodní smyčka Poloviční lodní smyčka je uzel doporučený UIAA pro systém dynamického jištění. Dále se tento uzel používá ke spouštění nebo slanění. Jeho výhodou je schopnost zachovat si funkčnost při obousměrném použití. Při zatížení z jedné nebo druhé strany se přesmykne v karabině a jeho funkce se nemění. Pro vytvoření uzlu používáme pouze karabiny typu HMS. Vytvoříme jej tak, že do fixně upevněné karabiny vložíme lano, přeložené jako bychom chtěli vytvořit polovinu lodní smyčky. Karabinu uzavřeme a zajistíme. V případě, že přes uzel někoho jistíme nebo spouštíme, nesmíme konec lana pustit z ruky. Pokud by nám lano vypadlo, uzel přestává být funkční. Při jištění přes poloviční lodní smyčku musí mít jistící zajištěnu dostatečnou délku lana k možnému prokluzu skrz uzel. Prokluzem lana a postupným bržděním dochází k pohlcování pádové energie, a tím k zastavení pádu. Pozor, aby při použití uzlu nedošlo ke tření lana o zámek karabiny. Lano musí z karabiny odcházet na straně proti pojistce. Jinak hrozí otevření karabiny a rozvázání uzlu, případně poškození lana. f) Rybářská spojka Používá se dvojitá. Velmi dobře se hodí ke spojování dvou lan i nestejných průměrů. Vytvoříme ji tak, že dvě lana položíme vedle sebe konci proti sobě tak, aby přesahovaly přes sebe asi jeden metr. Potom na každém laně uvážeme dvojité očko okolo lana protějšího. Lano z očka musí směřovat proti protějšímu lanu. Očkové uzly řádně urovnáme a stáhneme k sobě. Tím se opřou o sebe a pevně drží. Tento uzel lze po odlehčení rozvázat. Proti rozvázání je vhodné tento uzel zajistit samostatnými očky na každé straně uzlu. g) Zadrhávací klička (Kravský uzel) Tento uzel má velkou důležitost s ohledem na to, že jeho pomocí můžeme zajistit napnuté lano a uvolnit si ruce. Po provedení potřebných činností pouhým zatáhnutím za volný konec lana uzel povolí. Vytvoříme jej tak, že kolem zatíženého pramene lana vytvoříme z nezatíženého pramene oko, do něj vsuneme kličku a zatáhneme. Působením váhy na laně se klička dotáhne ke karabině a zadrhne se. Ucho uzlu je nutné zajistit např. karabinou nebo provlečením smyčky. Tento uzel lze dobře využít při zajištění lana u jištění polovičním lodním uzlem nebo při jištění pomocí Reversa. . h) Prusík Posuvné svírací uzly používáme k vytvoření pevného bodu na laně. Jsou používány k výstupu po laně nebo k samozajištění. Patří sem Prusikovy uzly v různých modifikacích, a asymetrický Prohaskův uzel. Excentrický prusík se musí vázat rozvázanou smyčkou.Po uvázání na lano ho nelze ztratit.Prusíky nesmí být použity k zachycení pádu. Svírací uzly lze vytvořit pomocnou šňůrou o průměru cca 1/3 - 1/2 průměru lana s definovanou pevností. Je možné je také vytvořit pomocí ploché smyčky a dále i s pomocí karabiny (Prohaskův uzel). jednoduchý prusík dvojitý prusík dvojitý zatažený prusík asymetrický prusík ch) Protisměrný uzel (uzel UIAA) Protisměrný uzel je tvarově stejný jako vůdcovský uzel. Liší se postupem vázání a způsobem použití. Je použitelný ke svázání dvou lan, k vytvoření smyčky z lana. Vážeme jej tak, že na laně nebo ploché smyčce vytvoříme jednoduché očko. Druhým koncem lana nebo smyčky toto jednoduché očko protisměrně okopírujeme a uzel zatáhneme. Uzel je nutné umístit tak, aby nedoléhal na pevnou podložku (skálu, konstrukci) a nemohlo dojít k samovolnému rozvázání. Uzel pro ploché smyčky se stal v horolezecké praxi aktuálním jakmile se místo smyček s kulatým profilem začaly používat ploché smyčky. Je jediným uzlem, kterým jsou ploché smyčky zajištěny před rozvázáním při zatížení. i) Alpský motýl Tento uzel je výhodný při hromadném spouštění a při společném postupu několika osob na krátkém laně. Je výhodný při navazování se na střed lana, protože při zatížení nedochází k rozevírání uzlu jako např. u osmičkového uzlu a podstatně méně snižuje pevnost lana. Uzel uvážeme tak, že na laně vytvoříme ohyb a provedeme dva závity. Ohyb (první závit) přetočíme mezi konci lana a protáhneme druhým závitem. Uzel srovnáme a lehce utáhneme.
|