Dlužno poznamenat, že dalším impulsem pro sepsání tohoto článku byla skutečnost, že Kotýzu byla udělena výjimka a je tudíž na jeho Jižním úbočí možno popolézt a dokonce celoročně. Povolení pro lezení již nějaký ten pátek trvá, ale je dobré se kouknout na přesnou lokaci omezení.
Celoročně je možné lézt jen v centrální části kolem Sloní hlavy. Přesněji níže.
Ochrana-prirody - nova-povoleni-lezeni-v-ceskem-krasu/
Charakteristika:
Náhorní plošina
Kotýz a jeho skalní ostroh (400 m n. m.) je západním výběžkem táhlého návrší nazývaného
Zlatý kůň, od jehož vrcholové části je oddělena Císařským lomem a k jihu a západu prudce spadající do údolí Suchomastského potoka a do vápencového velkolomu
Čertovy schody. Kotýz se nachází asi 5 km jižně od Berouna, spadá k J a k Z do údolí Suchomastského potoka skalnatými srázy. Geologickým podkladem jsou devonské vápence.
Kotýz je tradičním lezeckým terénem Českého krasu. Jedná se o náhorní plošinu tvořenou devonským vápencem, která se rozkládá asi 5 km jižně od Berouna. Naleznete zde zhruba stovku cest ve dvou sektorech v západním a jižním. V současné době se smí lézt jen v jižním (naštěstí v tom hodnotnějším sektoru), v západním- zakázaném sektoru, je méně cest, stěny jsou kratší a více zarostlé.
Kolmé vápencové stěny padající k jihu dosahují výšky až ke 40 m. Ty západní stěny jsou o poznání méně vysoké. Začalo se zde lézt v 70. letech, většina cest byla udělána za pomoci technických pomůcek, to znamená lezení za pomoci skobovací techniky.
Přestože oblast jako taková na pohled vypadá naprosto bombasticky, je lezení na Kotýzu, velmi specifické. Hlavním specifikem je, že místní vápenec je, zejména ve spodní partii stěn (často i na úplných dolezech) poměrně lámavý. Stěna je zde protkána množstvím horizontálních spár a tvoří jakési nepravidelné zdivo s volnými cihličkami. Střední část, je pak o mnoho pevnější, místy se jedná až perfektní klasický pevný a zajímavě strukturovaný vápenec, který opět často přechází v dolezový „šrot“. V současné době však většina cest končí u nově osazených slaňáků, které jsou většinou zasazeny ještě v pevné skále pod dolezovým zvětralým závěrem.
Panorama stěn J. Doudlebský, v horní partii cesty Svatební pochod (hi res)
foto by © JirkaS
Než vám doporučím některé z cest, rád bych zmínil určitá pravidla, pro bezpečné lezení.
Manuál jak přežít lezecký výlet na Kotýz:
Méně zkušeným a ryze sportovním lezcům, jejichž doménou jsou chyty s imbusem uprostřed, bych doporučoval, projít se po žluté značce, navštívit úžasnou Aksamitovu bránu, mrknout na Jelínkův most, shlédnout panorama z okraje stěn Kotýzu a výlet zakončit v nedalekých Koněpruských jeskyních.
Zkušenějším lezcům, odhodlaným vytáhnout společně s lanem z batohu i nějakou tu cestu, bych doporučil pro začátek několik výstupů, které dají představu o místním lezení. Buď vás a) potěší, nebo za b) odradí a pak už nemusíte zkoušet ani dále.
Zaprvé je třeba si uvědomit, že klasifikace je zde silně subjektivní prvek, nejen že je nastavena na řekněme místní
Kotýzovskou úroveň vycházející ze staré heroické
Welzenbachovy klasifikace, vyjma některých později a sportovněji přelezených cest, neodpovídá stupňům sportovních klasifikací, jak je známe třeba ze Srbska, ale hlavně nezahrnuje jen obtíže lezeckého charakteru. To znamená, když lezu cestu, která má několik pasáží s hodně volnými kameny a lámavou skálou, je třeba lézt velmi opatrně a tedy i pomalu. To je samozřejmě možné v místech, kde stěna je poklopena do pro lezce příjemného úhlu, v ostatních případech je silně unavující se dlouhodobě držet na stěně a zkoušet, které chyty drží. Pak je zde ještě otázka jištění, některé cesty již byly velmi dobře dojištěny, někde je však nutné použít vklíněnce a friendy a to také klade nároky na větší vytrvalost a vytříbenou techniku. Často je lépe stoupat a chytat na menší, ale lépe „přirostlé“ chyty, než nabízející se větší výstupky. Chyty nervat ven ze stěny, ale zatěžovat spíše směrem dolů ani do stran či dokonce nahoru se jim to nemusí líbit. Přilba není doporučení, ale spíše nutnost a to zejména pro jističe.
Mezi prvovýstupci se tradují příběhy o tlučení kruhu z fifiháčku, který byl na výstupku, který po dodělání kruhu a uvolnění zatížení, upadl.
Dále se doporučuje, aby jistič nestál v linii možného pádu kamení.
Kotýz – podzimní romantika
foto by © JirkaS
Z horolezeckého hlediska je zajímavější jižní úbočí s výškou stěn 30-40 m, zatímco stěny v západním úbočí dosahují výšky 15 až 20 m.
Na
Jižním úbočí bylo tradičně povoleno lezení od července – do února vždy s ohledem na hnízdící ptactvo. Od roku 2011 je navíc celoročně povoleno lezení na
Sloní hlavu (střední část Jižního úbočí - cca 18 nejdelších linií mezi cestami: A zase nic - Svatební pochod - Sestupovka). Cesty ve zmíněném “randži” jsou vesměs opatřeny novým fixním jištěním.
Pro
Západní úbočí platí zákaz lezení, stěna je zde aktuálně navíc velmi zarostlá a nepřístupná.
Historie:
V 70. letech vznikají cesty zajištěné skobami (později dodatečně betonovanými), popř. vklíněnci (především F. Mezera, J. Masner, Z. Vaník).
Od sedmdesátých let (tehdy pod skálou bylo ještě holé suťové pole bez keřů, jež nyní zarůstá náletem) tam je spousta vyskobovaných cest. Později kluci skoby dokonce betonovali, po roce 2000 byly významné linie přejištěny lepenými borháky (především F. Mezerou a dalšími a byly doplněny o slaňovací řetězy.
Nový aktuální průvodce na sebe jistě nenechá dlouho čekat.
Kotýz – Sloní hlava - nos
foto by © JirkaS
Příjezd, přístup:
a) z Berouna a z Králova Dvora je autobusové spojení do Koněprus, odtud po žluté 211. asi l km západně ke skalám,
b) ze stanice ČSD Popovice u Berouna (trať Praha Plzeň, č. 170) po žluté zn. až ke skalám - 4,5 km;
c) ze stanice ČSD Zdice (na stejné trati) nejprve po zelené zn. (pod Holým vrchem asi po 2,3 km se připojuje červená zn.) do osady Slavíky. Doprava asi l km po silnici (neznačeno) na křižovatku pěti silnic a z ni po žluté zn. ke skalám - cca 5,5 km;
d) vlastním dopravním prostředkem do údolí až téměř pod skály.
Kotýz – pohled na monumentální stěnu Jižního úbočí
foto by © JirkaS
Přístup:
Od Havlíčkova Mlýna u Koněprus pěšky po silničce se závorou směrem k Velkolomu až za Jižní úbočí a pěšinou (roklí) vlevo, pod pravý okraj Jižního úbočí. Nebo po turistické značce do kopce přes Aksamitovou bránu a Jelínkův most, dále rovněž až k pravému okraji Jižního úbočí. Odtud vlevo podél skal k nástupům cest.
Kotýz – mapa oblasti
foto by © JirkaS
Kotýz – slaňování ze Sloní hlavy z cesty Svatební pochod
foto by © JirkaS
Roční období:
Stěna je orientována na jih a její centrální část tvoří prohnutý amfiteátr, který v letních měsících dokáže vypudit i ty největší teplomily, avšak je ideální pro podzimní a zimní měsíce, když je slunečno.
Jižní úbočí
1. Cesta nováčků 2
Stěnkou a pak koutovou spárou na vrchol.
F. Mezera - Z. Dušek, 1981
2. Zlatá horečka 2
Vhloubením na vrchol.
F. Mezera, J. Masner, 1984
3. Hladká cesta 3
Stěnou na vrchol.
Z. Dušek, P. Mezera,1981.
4. Cesta z flámu 4+
Stěnou vpr. od hrany vzhůru, šikmo dol, ke hraně. Převislým vhloubením na trav. lávku (kruh, kniha), po ní dol. pod zarostlý kout a jím přímo na vrchol.2 skoby.
J. Masner - Z. Vaník, 1978.
5. Jižní hrana 5
Hranou na trav. lávku (stanoviště předcházející cesty). Šikmo dopr. vzhůru za hranu, stěnou pod převis a přímo nebo vpr. na vrchol. 5 skob.
Z. Vaník - J. Masner, 1978.
6. Odvrácena tvář 5
Stěnou kolem převisu do spáry a podél ni pod odštěp. Přes něj zl, a stěnou šikmo dopr, ke kruhu. Vhloubením (kniha) na vrchol, 1 skoba.
7. Safari 4
Výrazným koutem přímo na vrchol.
Z. Vaník - J. Masner, 1978.
8. Baťaling 5
Vpr. od pilířku stěnkou (skoba) pod převis. Zpr. přes převis a spartou vl. na polici (hodiny, kniha) a 2 ni dopr. na vrchol.
I. Fulajtár - F. Mezera - P. Bauer, 1984.
9. Vzhůru do bezvědomí 5 (IV+ /A0)
Piliřkem a koutkem vzhůru a dopr. na poličku. Po hraně na polici (hodiny, kniha) a vpr. na vrchol.
P. Schwarz - E. Jedovnický, 1978.
10. Žabí hněv 5+ (V A0)
Nastup trhlinou ve stěně vl. od výrazného kouta. Vzhůru do díry, vl. a přímo přeš převis. Dále šikmými plotnami (kniha) na vrchol.
V. Vorácek - P. Schwarz, 1979.
11. Našim děvám 4
Hranou a spárou vzhůru, pak šikmo dopr. ke stromu a středem plotny, později stěnou přímo k borovici, l skoba.
F. Mezera - J. Masner, 1984.
12. Odvedenecká 4
Při hraně stěny přímo na vrchol. 3 skoby.
Z. Dušek - F. Mezera, 1981.
13. Jubilejní 5
Podél přev. trhliny dopr., stěnou pod převis a přímo na vrchol.
J. Masner-Z. Vaník, 1977.
14. Lovci mamutů 5
Stěnou do dvojspáry. Pr. spárou na její konec, překrok dol. (kniha) a přímo na vrchol. 3 skoby.
F. Mezera - J. Masner, 1984.
15. Květinový kout 4-
Zarostl au stěnkou a koutem pod převis a přes něj na vrchol.
J. Masner - Z. Vaník, 1977.
16. Sokolík 4
Podél trhliny v plotně na její konec, dopr. do kouta a přímo na vrchol. 2 skoby.
Z. Vaník - J. Masner, 1978.
17. Jedovatá 5
Přes převis a spárou na vrchol. 3 skoby.
P. Schwarz - E. Jedovnický, 1978.
18. Sestupová cesta 1
Výrazným vhloubením vzhůru k Děravé jeskyni.
19. Černý komín 4
Vhloubením pod převis (kniha) a zpr. na vrchol. l skoba.
Z. Vaník - J. Masner, 1977.
20. Panoptikum 4+
Po šikmé římse jako u Ronda (č. 21) až pod převis Černého komína. Zleva přes převis (skoba) a stěnou na vrchol.
Z. Vaník - J. Masner, 1978.
21. Rondo 5+(.IV + /A0)
Po pilířku dopr. na šikmou římsu. Dol. k trhlině, podle ní vzhůru a šikmo dopr. na římsu pod převisem. Dol. do komína (kniha) a jím na vrchol.
Z. Vaník - J. Masner (střídavě), 1976.
22. Pegas V /A0 (V+)
Koutkem na lávku, vzhůru do kouta, kterým do díry. Zvonovým komínem na vrchol. 4 skoby.
Z. Vaník - L. Vaníková, 1976.
23. Ptačí IV + /A0
Koutkem na lávku jako u Pegase (č. 22).Travers po skobách dol., přev. stěnkou do kouta a jím na vrchol. 7 skob.Z. Vaník - J. Masner, 1976.
24. Svatební pochod V /A1-A2 (V+ /AO)
Po hraně Sloní hlavy, přes převis po skobách a plotnou ke kruhu. Dopr. vzhůru pod převis a travers za hranu. Podél spáry (kniha) pod převis, travers dopr. a přímo na vrchol. 10 skob, klín.
25. Svátky trpělivosti V+ /A0
Stěnou, částečně po skobách, pod převis a travers dol. ke kruhu. Vhloubením vzhůru pod koutovou spáru (kniha) a tou na vrchol. 12 skob.
Z. Vaník - J. Masner, 1977.
Varianta V /AO
Pod koutovou spárou travers dol, do spáry na cestě A proč (č. 26) a tou na vrchol.
V. Žák - J. Chalupa, 1982.
26. A proč V+
Koutem, výše vpr. ke skobám, travers ke kruhu (kniha). Přímo vzhůru na římsu a spárou na vrchol. 11 skob.
I. Fulajtár - F. Mezera (střídavě), 1982.
27. Vosí hnízdo V
Podél trhliny pod převis, přes něj a spárou (kniha) na vrchol. 6 skob.
Z. Vaník - J. Masner, 1977.
28. Krakonošova zahrádka V /AO (V)
Nevýrazným pilířkem vzhůru a do vhloubení. Zpět na hranu, trhlinou pod převis (stanoviště, kniha) a zpr. na vrchol. 4 skoby.
Z.Vaník - J. Masner, 1976
29. A zase nic 6+
Stěnou vzhůru ke kruhu. Vzhůru ke spárce a tou do kouta (hexcentry) a jím až na jeho konec. Dopr. za hranu a koutkem na vrchol. 4 skoby.
Z. Vaník - J. Masner (střídavě), 1982. V /AO
30. Cirhósa 7
Stěnkou dopr. na římsu (skoba), přes plotnu k trhlině a podél ní ke kruhu. Dále spárou a stěnou (kniha) na vrchol. 5 skob.
F. Mezera - Z. Dušek,1983. V /AO (V+)
31. Jelínkův most V
Vhloubením do zužujícího se komína, přes převis mezi vklíněnými balvany. Vnitřním komínem a dírou v mostě na vrchol. 3 skoby.
Z. Vaník - J. Masner, 1977.
Efektní varianta V
Vrcholovým venkovním komínem až pod klenbu a zpr. stěnkou (skoba) na vrchol.
Z. Vaník - J. Masner, 1978.
32. Pilíř Keltů - pravá cesta V-
Stěnkou zpr. ke komínku, kterým na vrchol pilíře (kruh, kniha). Dopr. do kouta a podél trhliny na vrchol. 7 skob.
Z. Vaník - J. Masner (střídavě), 1976.
33. Pilíř Keltů levá cesta IV-
Koutkem a stěnou do komínku, kterým na vrchol pilíře. Po plotně ví. na vrchol. 4 skoby.
Z. Vaník - J. Masner, 1976.
33a) Bledá závist velkolomu IV
(nástupová varianta). Vl. 5 m od nástupu levé cesty (č. 33) koutem se spárami do ustupujícího terénu a levou cestou ke kruhu.
K. Žák - P. Ulitích, 1982.
Od kruhu:
33b) Ježkova smrt IV+
Od kruhu šikmo dol. (skoba) na hranu a tou na vrchol.
J. Šplíchal - L. Balik, 1980.
33c) Písně kosmické IV
Od kruhu travers dopr. a podél trhliny pod převis. Kolem něho do kotle a jím na vrchol.
F. Mezera - J. Masner, 1984.
34. Čertovy schody V /A0
Plotnou vpr., podél spáry a vhloubením (kniha) na vrchol. 5 skob.
P. Schwarz - E. Jedovnický, 1978.
35. Horymírova. V /A0 (V)
Lámavým koutkem asi do poloviny stěny na plošinku (kniha). Spárou nebo plotnou na vrchol. 7 skob.
Z. Vaník - J. Masner, 1976.
36. Hradištní brána. VI /A1 (VI + AO)
Vhloubením a komínem pod převis. Přes něj do kouta a jim na vrchol. 2 skoby, vklíněnce.
Z. Vaník - J. Masner, 1976.
37. Velké iluze. V AO (V)
Podél trhlinky a koutem (kniha) přímo na vrchol. 6 skob.
Z. Vaník - J. Masner, 1978.
38. Síla jógy. IV
Stěnkou zl. do komínku, tím kolem stromku na vrchol. 2 skoby.
39 Průkopnická. IV+
Výstup vede na pr. okraji spodních stěn, které zatím nebyly přelezeny. Po pilířku až pod převísek a dopr. na vrchol. 3 skoby.
I. Fulajtár - Z. Dušek, 1984.
Kotýz – rostlinky ve vrcholových partiích, většina cest již se na vrchol nedolézá, ale končí bezpečně a eco friendly u slaňáků ve stěně
foto by © JirkaS
J. Doudlebský v cestě Napřímení Bílého ticha, 8++
foto by © JirkaS
Západní úbočí
(zákaz lezení)
1. Mrská. III . Vhloubením a stěnkou na vrchol. Z. Dušek, 1983.
2. Prcek. II . Hranou pilířku a stěnkou na vrchol. F. Mezera, 1983.
3. Nejlepší na konec. IV . Koutem do výklenku, úzkou spárou a stěnou na vrchol. Z. Vaník - J. Masner, 1978.
4. Mozaika. III+ . Po hraně pilíře kolem trhliny na vrchol. J. Bena - F. Mezera, 1983.
5. Pochod. II. Koutem na balkónek a stěnkou ke skobě. Dále přímo na vrchol.
6. Mazácká. IV- . Zářezem do kouta a spárou přes stupně na vrchol. Z. Dušek, 1983.
7. Lahůdková spára. IV- . Spárou k vrcholu, l. skoba. P. Schwarz - I. Semrád, 1979.
8. Listopadová. IV . Stěnou do díry, dále stěnou a vhloubením do spáry. Lahůdkovou spárou na vrchol. 3 skoby.
9. Algena 81. V /AO (VI-). Koutkem ke 2 skobám, travers šikmo dol. pod převis a vzhůru ke stromu. Dopr. k trhlině (kniha) a na vrchol. 6 skob. P. Mezera, 1981.
10. Smuteční. III+ . Převislým koutem ke skalnímu oknu. Šikmo dol. ke spárce a koutkem na vrcholový pilíř. Z. Vaník - J. Masner, 1978.
11. Korunovační. III . Podél spárky na vrchol pilíře, l skoba. J. Masner - Z. Vaník, 1978.
12. Cvičný komín. II. Vnitřním komínem mezi pilířem a stěnou na vrchol.
13. Zapadni kouty. IV+ . Stěnkou přes převis a otevřenými kouty na vrchol. 3 skoby.
14. Cesta Modré armády. IV . Koutem přes převis a stěnkou do vhloubění. Překrok dol. do spáry a tou přes převislé stupně na vrchol. J. Bena - F. Mezera, 1983.
15. Tatíkova spára. IV+ . Stěnkou pod spárou vzhůru a posléze spárou na vrchol. Z. Vaník - J. Masner, 1978.
16. Univerzita strachu. V . Převisem do spáry, tou na blok a vhloubením na vrchol. Z. Vaník - J. Masner, 1978.
17. Palba. V- . Vhloubením při pilířku, pak vl. plotnou (hodiny). Posléze vpr. a přes převis na poličku. Přes zaklíněný blok pod převis (kniha) a odtud buď přímo přes něj, nebo z poličky zpr. na vrchol. I. Semrád - P. Schwarz, 1978.
18. Andante. V- . Koutem vzhůru a podél přev. trhliny dopr. pod převis. Travers plotnou dopr. do kouta (kniha) a jim na vrchol. 2 skoby. Z. Vaník - J. Masner, 1978.
19. Velký převis. V /AO . Koutem, výše převislým, přímo vzhůru pod převis. Spárou (vklíněnce, kniha) na vrchol. 3 skoby. Z. Vaník - L. Vaníková - J. Masner, 1979.
20. V říši divů. V- . Stěnou podél trhliny ke kruhu a vzhůru pod velký převis. Travers dol. za hranu. Zarostlou plotnou vzhůru a podél koutku na vrchol. 7 skob. Z. Vaník - F. Mezera, 1980.
21. Koněpruská. IV+ . Přes převis do kouta a jim na vrchol. Z. Vaník - J. Masner, 1978.
22. Západní pilíř. V /A1 (V+) . Zprava pod převis, přes něj na šikmou rampu.Po ni dol. a stěnou pod velký převis. Podél trhliny (kniha) pod převisem dopr. a vzhůru na vrchol. 8 skob. Z. Vaník - J. Masner, 1979.
23. Plotny. V . Zleva na římsu, dopr. na začátek výrazné trhliny a na stanoviště. Vzhůru pod převis, travers dol. za hranu, vzhůru a dol. do výklenku (kniha). Přes převis na vrchol. 3 skoby. Z. Vaník - J. Masner, 1978.
J. Sedláček v cestě Čarodějův Učeň, 8-
foto by © JirkaS
J. Zachariáš v cestě na Sloní hlavu - Držet a nepustit, 8
foto by © JirkaS
Doporučené cesty:
Sektor
Jižní úbočí -
A proč
Cesta vede diagonálně centrální stěnou, po místy lámavém začátku následuje stále pevnější a pevnější lezení, stěnou a pak širokým koutem.
Sektor
Jižní úbočí -
Vosí hnízdo
Cesta vede podél trhliny, je to pěkné a různorodé lezení ve víceméně velmi solidním vápenci.
Sektor
Jižní úbočí -
Bílé ticho
Cesta vede vyzývavou stěnou, opět po místy lámavém začátku následuje již mnohem pevnější lezení bílou hladkou stěnou a na závěr je trochu boulder přes hladká břicha. Dobře odjištěno.
Sektor
Jižní úbočí -
Svátky trpělivosti
Tahle cesta je velká klasika. Je nyní dobře odjištěna a nabídne zpočátku lezení po docela velkých a docela pevných chytech s finišem v pěkném sokolíkovém koutě .
Stále ještě činné lomy v těsném sousedství chráněného Kotýzu
foto by © JirkaS
Ostatní zajímavosti:
Chráněné krasové jevy a stepní vegetace.
V západní části dochovány valy pravěkého hradiště osídleného i v době keltské a slovanské.
Na okraji plošiny skalní útvary
Jelínkův most a
Aksamitova brána, nazvané jmény archeologů, kteří tu prováděli výzkumy.
Kromě lezení je zde možné shlédnout: Axamitovu bránu což je skalní útvar na území CHKO Český kras, přibližně kilometr západně od Koněpruských jeskyní, na severním okraji NPP Kotýz.
Největší skalní most Českého krasu vznikl zřícením jeskyně. Pojmenován po lékaři a archeologovi Janu Axamitovi.
Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun.
Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959.
Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál.
Minulý rok[kdy?] se tam počítali netopýři a ukázalo se, že jich tam je okolo tří set.
V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens sapiens staré asi 13 000 let. Někdy v letech 1469 – 1472 byla v horním patře v činnosti penězokazecká dílna, ve které se vyráběly falešné mince.
Koněpruské jeskyně mají mimořádný význam pro poznání geologického vývoje středních Čech v období čtvrtohor.
Koněpruské jeskyně jsou přístupné od 1. dubna do 31. října. Délka prohlídkové trasy je 610 metrů.
(Zdroj: Wikipedia)
Sven v oblíbené cestě A proč
foto by © JirkaS
Průvodce, mapy navigace:
Kotýz byl zpracován v několika průvodcích, ale to už je dávno. Od té doby vznikly i nějaké nové cesty, což ztěžuje orientaci, avšak po vylezení několika cest se většinou zorientujete i podle tohoto staršího průvodce.
Cesty jsou samozřejmě na Lezci jsou seřazeny, jak je zvykem - zleva doprava.
Průvodce na Lezci
GPS souřadnice:
Parkoviště: N 49.919337, E 14.044684
Skály: N 49.915267, E 14.048997
Cesta Svatební pochod
foto by © JirkaS
Jelínkův most
foto by © JirkaS
Cedule ČHS
foto by © JirkaS
Kruh
foto by © JirkaS
Standa v dolezu cesty Vosí hnízdo
foto by © JirkaS
Symbol Koněpruských jeskyní
foto by © JirkaS
Cesta Cirhoza
foto by © JirkaS
Okolní oblasti:
Koukolová hora, ostatní skály českého krasu, Srbsko, Svatý Ján.
Dolez cesty
foto by © JirkaS
Panorama Kotýz I.
foto by © JirkaS
Panorama Kotýz II.
foto by © JirkaS
Náročná cesta Příbramský express,
foto by © archive P. Resch
Tip:
Procházka kolem lomů až ke Koněpruským jeskyním, určitě stojí za výlet.
Varování:
Tohle varování neberte na lehkou váhu, jedná se zejména na některých cestách o silně lámavý terén, to sice může být skvělou formou přípravy pro lezení v horách, ale vyžaduje velkou zkušenost.
Je nezbytné dodržovat tyto zásady, nosit přilbu, v nebezpečí jsou zejména jističi a lezci, kteří jdou pod nástupy, když nad nimi někdo leze. Také slaňování z vrcholu masivu je třeba věnovat velkou pozornost. Lano totiž často uvolní kameny, které pak padají podél něj. To samé při stahování lana. Jistič by neměl nikdy stát ve spádnici lezoucího. A na závěr, zakládání vlastního jištění je třeba provádět s vědomím, že tyto jistící pomůcky vytvářejí velké rozpěrné síly, takže v tomto terénu, byste se měli vyhnout tomu, abyste v těchto pomůckách zbytečně seděli, nedej Bože do nich padali.
Dokument nákresu povolení ke stažení:
Kotyz povoleni -
skica povolení NPP Kotyz download