Španělsko, země lezení zaslíbená. O lezení v okolí města Calp(e) (oba názvy se používají) v srdci Costa Blanca severně od Benidormu se ale až tak moc nemluví, nepíše, snad ani moc neví.

1.díl, TOIX (Serra de Toix 338 m.n.m.)

Možná proto, že tu nenajdete úchvatné scenérie hlubokých kaňonů nebo obrovské táhlé jeskyně s vytrvalostními prásky, ale takové normální pěkné lezení, spíše pro pohodáře. Člověk zvyklý viset ve francouzských osmách tuto lokalitu asi rád vynechá. Najdete tu spoustu lezení vícedélek nižších stupňů obtížnosti od stometrových trojek až po mnohasetmetrové výpravné big wally. Stejně tak jednodélky s neuvěřitelnými kapsami, v přísnějších plotnách, a sem tam i nějaký ten převísek po krápnících. To vše dokreslené všudypřítomným mořem, které láká ke smočení po lezení.
Naše putování po okolí města Calpe zahájíme ve sportovních oblastech v okolí městské vilové části Maryvilla. Celá tato městská část je vystavěna na SV svahu kopce, který je celý jednou velkou skálou zvanou Toix. Leze se tu převážně ve dvou sektorech a pak v různých částech mořského útesu.

TOIX OESTE

Jedná se nejrozsáhlejší sektor na kopci Serra de Toix a v okolí Calpe vůbec. Jak už název napovídá, nachází se na západním svahu celého kopce. Skála je vyjma ranních hodin téměř celý den na sluníčku. Jak už to u moře bývá, pěkně tu profukuje, což může být příjemné v dnech horka, ale protivné ve studených měsících. Rozhodně se nenechte zmást průvodci (i těmi novějšími), které popisují jištění po starých skobách a nutnost používání vklíněnců. Prakticky vše, co jsme lezli, bylo parádně sportovně odjištěné nýty, i v nejlehčích trojkových vícedélkách byly minimálně fixní smyčky v hodinách.


Jakási čtyřka v části Placas Roja, Toix Oeste (hi res)
foto by © Petr Resch

Najdete tu přes stovku cest, z nichž zhruba desetina má 3-5 délek. Cesty (délky) jsou poměrně dlouhé, určitě počítejte se sedmdesátkou lanem kvůli spuštění či slanění. Dvojitá lana se tu nepoužívají, helma je dobrovolná, skála je pevná. Obtížnosti jsou převážně od trojek do 6b. A když píšu trojek, nemyslím tím, že je jedna pro pořádek, ale ty nižší stupně jasně převládají. Nejlehčí vícedélky tu nicméně začínají na čtyřkách. Do většiny vícedélek je možné nastoupit jakoukoli nižší cestou. Pár těžších cest se nachází v části Amphiteater, kde je pět věcí okolo 7b/c převážně v kolmicích a padesátimetrová jeskynní „Cobra“ za 7c. Z vícedélek se dá slanit nebo tak nějak intuitivně sestoupit po hřebeni a pak cestičkou s nataženým fixem dolů.


Čtyřdélková klasika Del plas 5c, Toix Oeste (hi res)
foto by © Petr Resch


Stopadesátimetrová stěna Toix Oeste (hi res)
foto by © Petr Resch

Za klasiku je považována zejména Del plas (5c, 5c, 3a, 5c), která má dole tolik cest těsně kolem sebe, že možná budete první délku těžko trefovat. Všechno je tam ale víceméně stejně těžké. Ještě lehčí a neméně pěkná je čtyřková Espolón gris (taky až na vrchol). Z jednodélkových cest nelze nezmínit kolmou třicetimetrovku Monkey Wall podél jemných krápníkových struktur za 6c. Nejlehčí cesty se nachází v poněkud níže položené stěně Placas Roja s neuvěřitelnými madly, které přitom neřežou.


Lezení v části Placas Roja sektoru Toix Oeste (hi res)
foto by © Petr Resch


Lezení vícedélek na Toix Oeste (hi res)
foto by © Petr Resch

Přístup z parkoviště (38.6364803N, 0.0113353E) je mezi dvěma a deseti minutami. Prostor pod skalou je vhodný pro pohyb dětí, do levé části a pod Placas Roja donesete i kočárek.


Vpravo vrchol TOIX, uprostřed nad mořem se vypíná Piňon de Ifac (hi res)
foto by © Petr Resch

TOIX ESTE

Na opačné straně kopce najdete nádhernou kompaktní desku otočenou k východu. Budete si tu připadat tak trochu jako na vyhlídce na moře a město Calpe s nezapomenutelným třísetmetrovým vápencovým sloupem Peňón de Ifach . Nástupy některých cest v pravé části jsou oklouzané (délka 20-25 metrů, obtížnosti 6a-6c), centrální část je tvořena kolmou a mírně položenou stěnou s cestami 5c – 7a délky 25-35 metrů, levá část nabízí lehčí lezení od trojek, včetně stometrových krasotinek. Jištění nýty, ve vícedélkách (i těch nejlehčích) fixní smyčky, nějaký vklíněnec by se mohl hodit, ale jde to i bez nich. Návštěva se rozhodně vyplatí, pokud výkoností stačíte na lezení v centrální části nebo si chcete užívat ty nejlehčí vícedélky, které si je snad možné představit.


Hannah 6b, Toix Este (hi res)
foto by © Petr Resch


Grüne Nr.2 za 6a s olezeným nástupem, Toix  Este  (hi res)
foto by © Petr Resch

Krásná je třeba Hetti (4c, 55 metrů), kde klíčem k úspěchu je prvních pět metrů, famózní třicetimetrové 6b Hannah, Sol y bon tiempo za 6b+ nebo King cucudrulu (7a).


Hetti 4+, Toix Este (hi res)
foto by © Petr Resch


Konec dne v Grafic Whore 6c+, Toix Este (hi res)
foto by © Petr Resch


Toix Este a malý lezec (hi res)
foto by © Petr Resch

Přístup od parkování (38.6307436N, 0.0297083E) mezi jednou až pěti minutami. Pod pravou část dojedete s kočárkem, do levých částí vede pohodlná pěšina pod skalou.

LEZENÍ NA MOŘSKÉM ÚTESU

Útesy nad mořem tu skýtají několik možností lezení. Vždy se jedná o lezení s lanem, DWS se zde nepěstuje. Nejsnadnější možností, jak si užít romantiku lezení deset metrů nad širým mořem je tzv. Magical mystery tour. Z útesu se slaní, poté se dvě až tři trojkové délky traverzuje nad mořem a pětkovou délkou se člověk vrátí nad útes. Bez průvodce (dobrého knižního, viz závěr článku) se neobejdete.


Zátoka Raco del Corv, nad ní Toix Oeste (hi res)
foto by © Petr Resch

Další možností je nádherný skalní útvar „Pirates of the Caribian“. Od parkoviště k „Toix Oeste“ se vydáte pěšky pěšinou asi půl hodiny ke dvěma otvorům v masivu pod nohama, souřadnice: 38.6297714N, 0.0186361E. Odtud slaníte 55 metrů převážně vzduchem do otevřené jeskyně, která tvoří portál vysoký 50 metrů s desetimetrovým stropem. Z police asi deset metrů nad vodní hladinou startuje zhruba desítka cest. My jsme lezli tu nejjasnější linii zpět do děr pro slanění, cestu Parle, která má délky 5,6a+ (spíše 5+) a 6a (délky by šly i spojovat). Bezvadně odjištěné nýty, vystačíte s deseti expreskami a nějakým průsíkem. Velmi příjemné lezení po absolutně čisté skále po oblých madlech. Je to označené jako TOP cesta na Costa Blanca a rozhodně po právu. Ostatní cesty jsou převislejšího charakteru až do 8a, což je numericky nejtěžší cesta na kopci. Sektor i cesta nahoru se dá najít i bez průvodce, útvar dle GPS nebo solidní mapy (otvory ve stropě jsou vidět i na fotografických mapách), v cestě vás povede magnézium a nýty. Lano, kterým jste slanili, se obvykle nechává ve slanění (stačí na jednoducho), pokud bude lezecký problém, ven se jinak nedostanete. Plavmo dotud je to k nejbližšímu výlezu z vody asi kilometr.


Druhý štand v cestě El Dorado 6a+, zátoka Raco del Corv (hi res)
foto by © Petr Resch


Parle 6a+ s linií slanění z díry ve stropě (hi res)
foto by © Petr Resch

Logisticky nejjednodušší je lezení v zátoce Raco del Corv. Stěna se nachází v nádherné zátoce (škoda těch domů nahoře, muselo to být krásné, když tam nebyly) pod parkovištěm k TOIX OESTE. Vyjít se dá právě z něj nebo z přilehlého městečka El Mascarat. Na západ otočená kolmá stěna zátoky s maximální výškou kolem 80 metrů nabízí desítku cest mezi 6a+ a 7b. My jsme lezli klasiku El Dorado, která vyniká zejména druhou kolmou až mírně převislou pětatřicetimetrovou délkou po pěkných chytech (6a+). Cesta je opět v TOP na Costa Blanca, nám trochu dojem zkazily zavlhlé chyty i několik desítek metrů nad mořskou hladinou. Přitom nepršelo a vysvětlení, proč tady mokro bylo a na „pirátech“ ne, neznám. Očekával bych to spíš obráceně. Lezli jsme to po ránu, možná tedy ranní rosa. Ale i tak: expozice, šplouchající voda, díky které absolutně nic neslyšíte na třetím štandu … Dolů se má slaňovat vlevo od této cesty, my jsme to napálili tak nějak intuitivně nahoru zpátky k parkovišti (15 minut popolézání a terénem). Ještě vzdušnější přímo na hraně útesu je nádherná „Via Missing Link“ za 6b+, která má přes sto metrů, mj. dlouhý traverz nad vodou. Pod hranu je možné dojet i na člunu, ke štandu je natažený fix. Případná nelezoucí část výpravy si skvěle zašnorchluje v zátoce, při štěstí jsou vidět i chobotnice.


Výlez cesty Parle 6a+ (hi res)
foto by © Petr Resch


Poslední délka cesty Parle 6a+ se slaněním (hi res)
foto by © Petr Resch

Bohužel nemohu příliš sloužit radami ohledně ubytování v Calpe, neboť my jsme byli u kamarádů. Přímo ve městě jsou kempy, hotely, pronajmout se dají domy či apartmány. V letní sezóně bude ve městě asi hodně čilý ruch, ale jezdit tam v létě je stejně holý nesmyls. Mimo léto se tam dá lézt prakticky vždy, nejpříjemnější na pobyt je samozřejmě podzim, protože moře zůstává dlouho teplé. Strategicky důležitou surovinou jsou víno a dary moře. Z vín dávám tip na Viňa Sol v ceně kousek přes 5€. Ryby a potvory se dají koupit všude. Zajímavá je dražba ryb dole v přístavu každý pátek. Obchody mají v neděli zavřeno.


Lezení na mořem (hi res)
foto by © Petr Resch

K orientaci ve skalách je nejlepší průvodce Costa Blanca, který si nejsem jistý, zda je možné koupit u nás (lze objednat ze zahraničí). Vysloveně zklamáním je pro mě osobně průvodce Roca Espaňa (Band Süd) v němčině a angličtině. Snaží se toho popsat moc a vlastně nepopisuje nic. Kdo má čuch na skálu a pozná, co vyleze, vystačí s mapou a poleze, co se mu bude líbit. To platí i o vícedélkách, terén je velmi přehledný.
A možná důležitá informace na závěr. Skály jsou úplně nebo téměř prázdné (info z poloviny října). Když někoho potkáte, je to maňána. Tak snad to tenhle článeček nezkazí.
(bude ještě jeden díl, přišlo mi to hrozně dlouhé)