Navštívili jsme sicilské San Vito Lo Capo. Není to úplně neznámá oblast, naopak patří mezi ty oblasti, které si získávají stále více a více popularity mezi lezci a to zejména díky její dostupnosti letadlem.
Přestože jsme již tady už článek o San Vitu měli, tak si dovoluji přinést něco novinek, které se váží k místnímu nově vydanému průvodci, neboť oblast se utěšeně rozvíjí.
San Vito Lo Capo
Krásná rozsáhlá zimní, jarní a podzimní sportovní oblast s mnoha sektory i s více-délkovým lezením. V oblasti San Vito Lo Capo se nachází téměř 1000 cest ve zhruba 30 sektorech. Některé z těchto sektorů se ještě dělí na pod-sektory většinou pojmenované podle nejvýznamnější cesty.
Těžiště nových přelezů se přesunulo z již téměř „vytěženého“ i když stále skvělého Scogliera di Salinela Sud (což je ten dlouhatánský masiv nad kempem El Bahira a napravo od průsmyku) do Scogliera di Salinela Nord, (to je vlevo od průsmyku, v podstatě na úrovni centra městečka San Vita). Kromě několika jeskynních sektorů se zde jedná spíše o takový terén „adventure“ a tudíž spíše lehčí cesty ve členité skále.
Také sem vede poněkud únavný přístup po kamenitém pobřeží. Proto v těchto sektorech jako třeba Fakirella beach asi nikdy nebude narváno.
Scogliera di Salinela Sud a známý sektor Grota Cala Mancina
Asi největší novinkou je vydání nového průvodce Sicily rock. Je to už šesté vydání a je to asi jediný kompetentní průvodce oblasti na výběžku San Vito. Popisuje, kromě San Vita i nedaleké Castelluzzo a za kopcem ležící Custonaci .
Scogliera di Salinela Sud a známý sektor Grota Cala Mancina
Průvodce Sicily-Rock přináší popisy 110 nových cest, to znamená, že v oblasti by mělo být nyní více než 800 cest.
Vedle tohoto průvodce existuje ještě konkurenční průvodce od Versante Sud zahrnující celou Sicílii (nákresový a mezi lidmi docela rozšířený, ale dost tam lítá klasa a San Vito je v něm ne tak dobře popsaný). A také nedávno vydaný od Vertical life (na foto podkladu).
Dalším foto průvodcem po celé Sicílii je od Vertical Life průvodce Sportclimbing in Sicili.
Oblast je, podle mého názoru, nejlépe popsána v posledně vydaném průvodci Sicily-Rock z nakladatelství Gebro 6. vydání. Sestavil ho Karsten Oelze a Harald Rocker. A je z konce roku 2017.
Nýty bohrháky (místy hodně netradičních tvarů), vklíněnce a smyčky. Na dolezech jsou slaňáky. Lano stačí 60 m, mimo San Vito v Castelluzzu a Custonazi je lepší mít 70+.
Je doporučeno mít minimálně 15 expresek, někde ani to nestačí.
Hlavní stěna je orientována na jihozápad. (odpoledne na slunci). Je zde však i několik stěn, které nabídnou i nějaké to lezení ve stínu.
Například Rocca Firriato, Nuove Osessione, nell Deserto, Parco Cerriolo. V zimních měsících jsou poměrně časté srážky, naštěstí stěny vysychají rychle. Krápníky bohužel ne.
Potraviny a voda:
Nejlepší nákupní možnosti jsou v městečku San Vito Lo Capo, které se nachází nad skalami asi 2 km. Hned na hlavní příjezdové silnici na okraji San Vita se nachází nový supermarket Mio Mercato s ideální dostupností od skal. Dole v městečku jsou restaurace a malé obchody s potravinami. Dobře zásobené Deco je otevřené každý cen. Voda se kupuje balená, voda ve městě a v kempu je pitná, ale není vhodná pro dlouhodobé pití.
Spaní je nejlepší ve vyhlášeném lezeckém kempu hned pod skalami - El Bahira. Lezeckým kempem se ovšem stává až v mimo sezóním období. Jinak v okolí jsou asi ještě dva další kempy a mnoho apartmánů, které v období mimo hlavní turistickou sezónu nabízejí ubytování za rozumné ceny.
Spaní mimo kemp je trochu problematické, ale při zachování základů slušnosti jsou prý “carabinieri” jen v kontrolním módu a ne ve vyhazovacím či dokonce pokutovacím.
Cesta All cat are black at night, 7b+ leze Honza v sektoru Crown of Aragon (hi res)
Jak se tam dostat?
Z Norimberku (Memingenu) do Palerma:
Z Prahy do Palerma lze letět přes v sezóně je vhodné letět do Trapani Birgi.
Poté je třeba se dostat z letiště do zhruba 80 km vzdáleného San Vita ( z Trapani je to kousek blíž)
Půjčeným autem: Operují zde tři nebo čtyři hlavní půjčovatelé. Podmínky zápůjčky se sice mírně liší, stejně tak jako ceny, avšak téměř všechny chtějí auto půjčit primárně držiteli kreditní karty. Téměř všechny pak chtějí deposit a nebo poměrně tučné připojištění. Auto kombík na týden nás stálo s pojištěním 8000.
Připlatit si nadstandardní pojištění, které to základní „sichruje“ na veškeré možné škody i havárie třebas i vaší vinou. Toto pojištění se pak pohybuje od 20 na den.
Je možné se také nechat přivézt, zejména ti, kteří budou pobývat v kempu a lézt jen okolo. Taxa jedna cesta z letiště je 20 Euro. Link na dopravce Vultaggio Transfert
Pohled ze sestupu od stěny Crown of Aragon ve směru na San Vito (hi res)
mezi Trapani a San Vito lo Capem jezdí i linkový autobus, jestli dobře pamatuju 3x denně
Voda v kempu je taková minerálka, která se klidně 2 týdny pít dá (ani balená voda není přesně to, co známe z českých kohoutků). V Macari je pramen se "sladkou" vodou, kam si chodí místní s petkami, ale je to chuťově stejné jako v kempu
Díky, doplnil jsem ho do článku. Nejvíce je mezi lidmi ten nejméně dobrý od Versante Sud, který sice obsahuje celou Sicílii, ale zrovan San Vito je tam dost nedbale sepsaný s lítající klasou.
Vypadá to úžasně! Po pravdě San Vito delší dobu ignoruju, protože mě před lety vyděsily děsivý nehody jako vyrvaný štandy, zrezlý nejty, atp. Pokud vím, tak se uzavíraly celý sektory kvůli přejišťování a inspekcím. Jaký je tedy aktuální stav? Ocenil bych, kdyby se někdo znalý trochu rozepsal...
Jedna děsivá nehoda tam byla. S německým lezcem tam upadl balvan ve kterém byl slaňák. Ta hmota pak trhla lano a ještě ho ten balvan nějak zmáčkl při dopadu. Co vím, že od té doby, ti co dělají nové cesty více používají pajcr a více se cesty čistí od pofiderních bloků. Nýty se plynule vyměňují, v drtivé většině populárních cest je nové nerezové lepené jištění.
Těch nehod bylo rozhodně víc. Například s Michelem Piolou se tam utrhl zrezlej nejt slaňáku, naštěstí zůstal viset na druhým! Celá kauza zde: https://tinyurl.com/ycdagxnd
Spíš mi přijde, že to celý nějak vyšumělo...
Jj ale to se stalo na multi pitch cestě a v článku taky píšou:
What is true is that there have been some accidents in recent years, but a large part of these were due to the inexperience of the climbers who committed serious “technical" mistakes.
Což je pravda. Je zde velké množství lehkých cest a jezdí sem lézt mnoho nezkušených začínajících lezců.
Takže zrezlej nejt v MP sportovce nevadí? Proč se teda přejišťujou ty sportovky na pobřeží? Ta bagatelizace mi přijde zbytečná a informační embargo nechápu. Teda vlastně chápu.
Jestli jsi z mých kometářů vyrozuměl, že problém jištění bagatelizuji, tak to jsem se asi špatně vyjádřil.
Docela mě v San Vitu sebrala nehoda, která se stala 2014 lezci jménem Stefan Rass. To byl ten skalní blok, v kterém byl slaňovací hák.
To mi přijde jako opravdu dramatický.
Nový průvodce od Gebra velmi přesně popisuje, které cesty mají jištění nevhodného typu. Postupně se přejišťuje lepeným nerezem. Dělá to skupina lezců kolem Bolt Production bratrů z Německa. Kdo chce, tak se cestám se starými expanzními nýty vyhne, jsou označeny nejen v průvodci, ale lepený hák od expanzního nýtu snad pozná každý.
Add informační embargo, to nějak nechápu. Ty o nějakém víš?
Děkujeme bezpečákovi Reličovi za brzké vydání nové publikace všech úrazů na skalách ( co se buď staly nebo mohly stát).
Již takhle má zjevně víc informací než Jirka S, kterého namátkově zkouší a zdarma proškoluje.
Dávejte si bacha :)
Lepene borhaky nerezi vsechno. Byl jsem tam asi rok zpatky a vetsina z nich v hlavnich sektorech okolo kempu vykazaovala znamky koroze (prevazne rez v miste kontaktu borhaku a skaly kolem vrtane dirky). No lez jsem na tom, protoze nic jinyho tam nebylo, ale limity vlastnich moznosti jsem tam radsi neposouval.
Ahoj, děkuju za článek. Měla bych vyplývající dotaz pro znalce oblasti - budu se pár dní plácat na Sicílii s kamarády a dětmi (věk 3-5 let). Přemýšlíme, že bychom na den dva na San Vito zabrousili. Hodil by se mi nějaký sektor s obecně lehčími cestami (kámoši skoro nelezou) a co nejlepším terénem pod skálou, aby drobotina nikam nenapadala. Max. jednodélky, čím kratší, tím lépe, nevím, kolik lana a železa se vejde do bagáže. Kdyby se tam vměstnalo i pár cest kolem 6b-7a, bylo by to zcela dokonalé. Nějaký tip, nebo mám radši lezecké úvahy zcela pustit z hlavy? Díky za rady.
Přístupná a s pláckem pod skalami se mi zdá nejlepší Cala Mancina, Grotta Cala Mancina a sektor Pineta. Nebo Scomparto nebo Torre Isulidda. Tyto sektory by mohly odpovídat tvým parametrům, jsou na slunci. Ráno ve stínu.
Ahoj, byli jsme tam loni v květnu s dětmi 2-4 roky,bydleli v El Bahira kempu kde je i mini dětský koutek,takže ideální varianta byla dopolední lezení/odpolední koupačka (lézt se dalo tak max. do dvou) s tím, že děti byly dopolko v "koutku" a my se u nich průběžně střídali,protože skály přímo přiléhají kempu a v dosahu 5-10 minut si každý přišel na své. Dětem i rodičům se to zalíbilo,tak letos vyrážíme zas:) zajímavostí je možnost večerního lezení když včas uložíte do hajan, tak přímo u kempu je nasvícený sektor,je to lepší s čelovkou - spíš zajímavá zkušenost
primo v san vitu na hlavni ulici kousek od benziny je " climbing house". ma to Daniel, mistni vrtac, ktery vede i nejake ubytovani.. rad poradi a je tam bedna na prispevky na jisteni ;-)
Dávno není pravda. Hodně se to už v průvodcích zkasalo. A je to cesta od cesty. Lezl jsem tam některý tak těžký 6c, 7a i 7b, že jsem vždycky vrtěl hlavou odkud se bere paušální tvrzení o měkké klase. Takový salóní řečičky.
Diskuze na klasou...? Slýchámm to pořád do kola, hlavně od lidí, který tam nebyli. Ukažte mi svůj deníček, pak vás možná začnu brát vážně.
Podle mně klasa sedí - jestli tedy neřešíme odchylku jestli 5a nebo 5a+
Byl jsem ve Vitu na začátku července a půlku týdne jsme měli vedra přes 35 stupňů. Lézt se dalo pokud jsi vyrazil v 7 ráno anebo pak před sedmou večer. V sektoru Cala Mancina (u moře) vesměs příjemně pofukovalo.
Na ulozto.cz jde stáhnout Climbing in Sicily. Je v něm jen menší část současných cest pro San Vito, ale na kratší návštěvu to vcelku stačí. A jinak zpětně děkuji pánům za tipy a z osobní zkušenosti dodávám, že děti cca od 3 let, pokud vyloženě nejedou v režimu sebevražedný psychopat, mohou pod většinu sektorů v západním pásu skal. Vyzkoušeno na Torre Isulida, Bunkeru a ještě pár skalkách jeskyňkách mezi. A co se týče klasy, v cestách, které jsem lezla, mi rozhodně inflační nepřišla, byť by to asi v zimě klouzalo méně. Jištění IMHO skoro předimenzované, leč i tak se našli borci, co si ještě smyčkou prodloužili nýt, aby nespadli strašlivý metr hluboko. Prima oblast na pár dní lezení s rest day výletem třeba přes kopec do rezervace Zingaro.