Sdružení Děti Země vydalo tiskovou zprávu odvolávající se na rozhodnutí soudu, podle které je v chráněných krajinných oblastech bivakování tedy spaní pod širákem legální.
Zpráva v plném znění:
Bivakování v CHKO? Povoleno!
Vláda nejprve spaní v chráněných oblastech zakázala, přitom o něm nemohla rozhodovat
Kauza žádosti místopředsedy Dětí Země Martina Hyťhy o povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, aby mohl legálně „bivakovat“ v chráněných územích, nabírá zcela nový směr. Aktivistovi vláda nejprve výjimku nepovolila, soud ale zákaz zrušil a potvrdil, že vláda rozhodla nezákonně. Správy chráněných území teď řízení zastavují – spaní v chráněných oblastech je totiž legální a bylo zbytečné i žádat o výjimku.
„Považuji to za velké vítězství pro všechny milovníky přírody, neboť pouhým přespáním v chráněné krajinné oblasti téměř nelze způsobit škodu, narozdíl od toho, když se zde pořádají motocyklové závody nebo staví dálnice, což některé vydané výjimky umožňují,“ komentuje poslední vývoj kauzy Martin Hyťha, který podal demonstrativní žádost o udělení výjimky již před více než třemi lety.
„Je nanejvýš absurdní, že vláda původně spaní v chráněných územích nezákonně zakázala, i když na něj není výjimka vůbec potřeba,“ dodává Hyťha.
Činností, na kterou je v chráněných oblastech podle zákona zapotřebí výjimka, je táboření. Spaní pod širákem ale dle výkladu státních úředníků není tábořením ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pro které by bylo potřeba požádat o výjimku.
„Velká část veřejnosti se ale zřejmě domnívá, že i bivakováním bez stanu se v chráněných krajinných oblastech vystavují riziku pokuty. Teď už víme, že to není pravda,“ shrnuje nakonec Hyťha, který už se brzy chystá legální bivakování vyzkoušet.
Časový přehled událostí:
1) 16.10.2007: Martin Hyťha podává vládě žádost o výjimku dle § 43 zákona č. 114/1992 Sb.
2) 12.12.2007: vláda na základě doporučení Ministerstva životního prostředí svým usnesením č. 1399 žádost zamítá
3) 13.02.2008: Martin Hyťha podává správní žalobu proti vládě
4) 29.06.2010: Městský soud v Praze usnesení vlády ruší pro nepřezkoumatelnost (č. j. 7 Ca 19/2008)
5) od ledna 2011: jednotlivé správy chráněných krajinných oblastí vydávají usnesení o přerušení řízení s odůvodněním, že žádat o výjimku vůbec není nutné
Ale to snad ne. S tohle kličkou na nás jako ochranáře v Českém krasu vyrukovali mnozí trampové v 80. a 90. letech (co si já pamatuju). Měli při tom pravdu. Zároveň každý normální ochranář ví, že kdo bivakuje někde zastrčený kus od cesty, nedělá oheň a jiný bordel, tak je to nejspíš jeho spojenec v širším slova smyslu. Oba mají rádi přírodu, snaží se ji uchránit, nijak jí neubližují, atd.... Žádný normální ochranář proto nehoní takové lidi a spíš si s nimi v terénu, když je potká, přátelsky pokecá.
Já si taky paradoxně vždy myslel, že se jedná o vyjímku, ale teď již vím, že se ve skutečnosti jedná o výjimku.Cituji:
.....To se totiž, k velkému překvapení mnoha lidí, správně píše s dlouhým ypsilon, nikoliv s dlouhým měkkým i. Vyjímka je tedy špatně, správně se slovo píše jen a pouze výjimka.
Pozor je však třeba dát u slov podobných, které v tom mohou dělat trochu zmatek. Například s výrazem výjimat se bychom u češtinářů nepochodili, protože správně je pro změnu vyjímat se. Ovšem je-li někdo výjimečný, určitě nenapíšeme vyjímečný.
Na závěr tedy shrnutí s příklady:
Výjimka potvrzuje pravidlo.
Někteří lidí jsou prostě výjimeční.
Ocenění se bude mezi ostatními krásně vyjímat.
Mohu posoudit z tohoto pohledu jen Český kras a trochu Křivoklátsko a výjimka jsem nikdy nebyl. O ostatních územích mám jenom zprostředkované vědomosti. Např. když se podíváš, kudy a kam chodí strážní služby rozdávat pokuty, tak to jsou nejprofláknutější místa, kde se dělá největší bordel. V Českém krasu třeba v zimě do nejznámějších štol, kde si trampové dělají ohně (a zabíjejí kouřem netopýry). Takových míst je asi 10. Když ale vlezou do nějakého vedlejšího zastrčeného lomu, místo ohně zapálí plynový vařič, tak je nikdo neotravuje. Nebo jeden čas byl problém s tím, že horolezci dolézali na vrcholky skal, kde jsou nejvzácnější kytky. Od té doby, co Míla Pletánek a spol. zavrtali slaňáky a tedy není důvod k dolézání na temena skal, není s horolezeci v podstatě žádný větší problém. Nebo spousta partiček, skautíků, oddílů si udělá letní víkendový výlet na Karlštejnsko. Když je ochranář potká někde na okraji louky, mimo nejprofláknutější místa, jak leží ve spacákách, tak jim popřeje dobré ráno. (Mě se podobná věc stala jednou v Krkonoších. Ochranář na skialpech v uniformě šel proti nám Labským dolem a my sjížděli dolů s cepíny na batozích. Zeptal se, jaké byly ledy v Labské jámě a že o kousek níž mají postavený stan nějací skialpinisté a že na zítřek se očekává oteplení. Pak jsme jeli každý vlastní trasou. Před tím se nám to stalo v Labské jámě jednou i s Horskou službou, která si tam sama přišla zalézt.)
Fakt... naprostá většina ochranářů nejsou blbci.
Souhlasim. Za ty desítky let co spím po všech možných lesích, lukách a stráních, jsem měl jednou žádost, ať jménem zákona se... jdeme někam zašít do lesa, neb snažívý občan nás udal a on musí jednat. Jeden rozhovor kde se takhle v brzkém ránu bereme s bágly daleko v rezervaci - zde stačilo mé prohlášení, že procházky za kuropění s plnou polní prostě miluji.
BTW. Za ovšem vrcholný úspěch považuji, že jsem přestál bivak cca dvacet metrů od Terryho chaty a Jílek, hledající bivakáře dalekohledem mne prostě pro blízkost přehlédl. :-)
Jinak, pohoda, pokec, klídek.
To my takhle jednou přišli vandrem na Terynu bez báglů na večerní pivo (lágr u Modrého plesa), Mira jsem tehdy ještě neznal, a chatárka nejenže nám nenalila, ale ještě nás hnala s dalekohledem velkým hangem dolů, že když jsme na tý jednodenní tůře, tak že si ověří, že jdeme skutečně do údolí.
tuhle jsem byl u Luční boudy svědkem, jak postarší turista zadříml po konzumaci rohlíku se salámem na lavičce na sluníčku, a byl následně legitimován, pokutován, vysvlečen do naha, obalen dehtem a peřím, přibit ke kříži, upálen a na spáleništi mu strážci Krňápu zazpívali několik árií z Prodané nevěsty.
Přijde parta borců, při stavění stanu hulákají na lesy, rozdělají oheň jak při upálení Husa, do noci dělají bordel.
Ráno vstanou, nechají kolem stanu odpadky, popel a rozžhavené uhlíky nechají tak jak je, v nejbližím okolí nechají pár hromádek s bílým papírem na vrchu a jdou si vesele dál...
Je tohle bivakování, spaní nebo kempování ???
Ať je to cokoliv, je to smutné....a rozhodně bych to zakázal.
Jsi Krakonoš. Ne ?! S Trautenbergem jsi se nemazal a teď brekot. Vem kouzelnou sukovici a zakroč. Nebo už stáří? Pokud vím tak pohádkové bytosti nestárnou.
Jeste jednou - kdyz jsem v lese v miste kde je nejblizsi cesta sjizdna autem 5km daleko tak je spravne hovna zhrabavat?? Jak je to pokud jsem v bezprostredni blizkosti te cesty???
pro turistu, trempa, horolezce a podobnou přírodymilovnou verbež by to mělo bejt samozřejmost všude, a furt ještě mám takové elitářské představy. hned u silnice předpokládám výskyt i jedinců mimo výše jmenované skupiny.
hytha.eu - je o renesanční osobnost: songy, básně, komiksy... P.S. třeba za ty bivaky dostane drafta k Chalupoj, jako dostal highwayškodič Patrik k Bártoj...
No mě nejvíc pobavilo jak to dlouho trvalo. Pan Martin to začal ke konci 2007 a na začátku 2011 se dospělo k rozhodnutí. Cca něco přes 2 roky. S tím, že rozhodnutí vlády(2měsíce) bylo výrazně rychlejší než rozhodnutí soudu(1,5roku) a vydání usnesení jednotlivých správ krajinných oblastí (6měsíců). To by jeden blil... :)
A vsimli jste si vy vubec toho paradoxu, ze v zakone o ochrane prirody c. 114/1992 Sb. je zakazano jen taboreni, rozdelavani ohne, ale ne bivakovani, takze kdyby si p. Hytha precetl poradne zakon, tak vubec nemusel takovehle martirium podstupovat.
Navic paradoxne zadal vladu, o neco, o co neni vubec treba zadat a vlada, ktera zakonum a pojmum v zadosti taky porozumela asi jako "koza petrzeli" vydala neco jako usneseni, coz ale neni zadny pravni nastroj, je to jen "usneseni", takze to u soudu muselo dopadnout, jak to dopadlo.
Nejedna se tedy o zadne Hythovo vitezstvi, ale ukazuje to spise na zoufaly stav toho jak lidi poradne nectou a malo se zajimaji o pravy stav veci.
Elemente, abyses nám zvratky neudusil, tak tě trochu zklidním. Na konkrétní správu CHKO dorazilo usnesení z MŽP, kterým věc postupuje, 24.11.2010, zastavení řízení správou pak proběhlo 20.12.2010, což je bohatě ve lhůtě podle správního řádu a ve zlomku lhůty, kterou umožňuje zákon o ochraně přírody a krajiny (až 3 měsíce). Takže správy CHKO ze svých občanských úvah, prosím, vynech. Jinak jsme samozřejmě všichni rádi, že jsme se mohli stát účastníky páně Hyťhova testu integrity českého právního systému a že na tom hejno lidí z 28 správ CHKO a národních parků mohlo strávit pěkné chvilky, které by jinak museli věnovat nějaké nudné všední práci :-).
To se divím, že jste rádi. Pokud se mohou vcítit do kůže kůže zaměstnance státní/veřejné správy, byl bych spíš nasranej, že sakra už zase někdo s něčim votravuje.
Až tak úplně jsem to říct nechtěl. To, že nás někdo s něčím "otravuje", je normální, od toho tady jsme. Normální není, když nás někdo prudí kvůli práci evidentně zbytečné. To pak stojí čas a peníze a je to špatně, ať už za to může notorický kverulant nebo demokraticky zvolený parlament.
A jak se ty, jako šéf CHKO JH, díváš na spaní v přírodě? Může se v případě deště použít celta nebo stan? Můžu si připravit přístřešek z přírodních materiálů, nebo už tím pádem tábořím? A co spaní ve stanu v zimě na sněhu? Co žďárák, je to už táboření?
Je pro ochranu přírody nějaký zásadní problém, jestli spím jen ve spacáku, nebo si nad sebou udělám přístřešek z celty, případně postavím stan? Jak vidíš, otázek na téma spaní v přírodě je ještě mnoho. Když bych na ně chtěl znát oficiální postoj, abych se nedostal do konfliktu s paragrafy, tak už jsem prudič, notorický kverulant, nebo jen zodpovědný turista?
P.S. V Českém Ráji s při spaní pod převisem s oblibou ochranáři buzerují za ničení archeologických nalezišť.
Pokud přespíš ve volné přírodě a nepoužiješ k tomu stan, nerozděláváš oheň a neměníš dochované prostředí, neporušuješ žádné předpisy. Musíš ovšem přihlédnout k tomu, že vstup a pohyb mimo značené cesty v NPP nebo I.zóně NP je značně omezen a může se jednat i o území, kam je momentálně z důvodu ochrany přírody vstup zakázán (v Českém ráji např. PR Apolena, Sokolka v PR Přhrazské skály, Javorový důl v PR Prachovské skály). Archeologa a dobrovolného strážce P.J. z České Lípy bych sem moc netahal, jeho pohled na věc je často v rozporu s postojem Správy.
Pokud přespíš ve volné přírodě a nepoužiješ k tomu stan, nerozděláváš oheň a neměníš dochované prostředí, neporušuješ žádné předpisy. Musíš ovšem přihlédnout k tomu, že vstup a pohyb mimo značené cesty v NPP nebo I.zóně NP je značně omezen a může se jednat i o území, kam je momentálně z důvodu ochrany přírody vstup zakázán (v Českém ráji např. PR Apolena, Sokolka v PR Přhrazské skály, Javorový důl v PR Prachovské skály). Archeologa a dobrovolného strážce P.J. z České Lípy bych sem moc netahal, jeho pohled na věc je často v rozporu s postojem Správy.
Pavle, zdá se, že máš zbytečnou tendenci se sám vytočit, ale třeba se pletu. Pokud mluvím o pruzení nebo kverulantech, tak to vůbec nemá spojitost s běžnou konstruktivní debatou a hledáním společného konsensu. Jestli si ale myslíš, že ti někdo dá zcela exaktní a univerzální výklad rozdílu mezi tábořením a bivakem, tak to určitě nečekej. Každá situace je jiná a kritéria jsou mnohdy spíš pomocná. Dokážu si představit situaci, kdy si lehneš ve spacáku na celtu vedle potoka, ráno vstaneš, rozvášníš vařič, dobře posnídáš, poobědváš, povečeříš, mezitím se rácháš v potoce a čteš si knížku a večer to zase ve spacáku zalomíš pod širákem. Podle mého tohle je bez debat táboření. Na druhou stranu já osobně (to zdůrazňuju) za táboření nepovažuju situaci, kdy si večer postavíš z celty přístřešek proti dešti, nebo i stan, ráno se sbalíš, najíš a jdeš dál... Přitom samozřejmě není debata o odpadcích, nezahrabaných exkrementech nebo otevřeném ohni, to jde mimo táboření i bivakování. A abych ti to ještě zkomplikoval, chápu některé kolegy, kteří v konkrétní situaci budou za nepovolené rozdělávání ohně považovat i provoz benzinového nebo lihového vařiče - případ pana Šmitáka a vypáleného národního parku Torres del Paine je k tomu nepochybně opravňuje. Sečteno a podtrženo - nakonec to bude stejně na tom, jak se lidi budou schopni vzájemně slušně domluvit. Zatím to většinou funguje, praxe je totiž přesně taková, jak popisuje někde výše Kuba Turek.
Dík za reakci. Ne,ne já se nevytáčím. Mě odpovědi na mé otázky opravdu zajímají. V podstatě jsi mi odpověděl podle očekávání. I já jsem pro rozumný přístup v konkrétní situaci. Chápu, že striktní odpověď neexistuje. Kéž by Tvůj náhled mělo více zástupců OP.
Blbý je, že tvůj výklad – kterej považuju za rozumnej – se rozchází např. s výkladem, který rozesílalo v téhle popisované kauze MŽP (viz http://aa.ec n.cz/img_uploa d/0e368c42838 6e437f54a09ef37 ee14eb/TZ___bivako vani_povole no___priloha.pdf BEZ MEZER – odkaz na usnesení MŽP č.j. 78808/ENV/10, 3023/620/10, z 18.11.2010); dle něj bivakem není (a tudíž není dovoleno) přespání, kdy se použije i jakýkoliv jiný přístřešek než stan, tj. celta, stan bez podložky atp. A třeba taková správa CHKO Poodří se tím hodlá řídit, viz citovaný odkaz ...
V CHKO Moravský kras v posledních letech strážci bivakování, tj. spaní pod širákem neřešili a neřeší, pokud ovšem bivakující osoby dodržují tyto ochranné podmínky vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny a z vyhlášek zvláště chráněných území:
okolo sebe nerozhazují odpadky,
nerozdělávají otevřené ohně (netýká se vařičů),
nestaví kromě stanů ani přístřešky (celtové nebo z přírodních materiálů),
nepřijíždějí a neparkují s motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace (lesní a polní cesty jsou účelové komunikace s vjezdem jen na povolení),
v národních přírodních rezervacích nevstupují a nevjíždějí mimo turisticky vyznačené cesty,
v maloplošných chráněných územích nehorolezí na nepovolených skalách,
v maloplošných chráněných územích nevstupují bez povolení do jeskyní (mimo turistické cesty),
při bivakování nezničí zvláště chráněné rostliny nebo živočichy nebo je neruší (rádia a různé typy hudební produkce),
na jednom místě bivakují pouze jednu noc (jde vlastně o nouzové přespání).
Jestliže jeskyňáři mají v národních přírodních rezervacích povolen přístup k jeskyni a do jeskyně a horolezci ke skále a na skálu, týká se to výhradně povolené aktivity. Bivakování (spaní pod širákem) v NPR nikdo z horolezců a jeskyňářů (a dalších občanů) nadále povoleno nemá!
Bivakování (spaní pod širákem) na jednu noc je považováno za nouzové přespání. Vícedenní bivak na jednom místě již naplňuje podstatu táboření jako souhrnu různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě s přenocováním (dlouhodobější překrytí a zatížení spací plochy) včetně přípravy stravy, hygieny a likvidace odpadů.
Zvláštní VIP postavení mají speleologické chaty jako vyhrazená místa pro pobyt speleologů.
Současně platí chráněné zájmy jiných zákonů (např. lesní zákon) a vlastnických práv!
Bylo by pekne, kdyby to platilo vseobecne, klobouk dolu tam kde to funguje. V Kokorinsku se pod Bezdezem v previsech neda spat kvuli Machaci, jak se tam muzika nese na kilometry daleko, mala taborova zakladna v Jetrichovicich kupodivu nadela stejnou paseku a tak dale. Domnivam se ze pak je absurdni cokoliv kolem chranit. Schvalne si tam nekdy zkuste prespat a pak se dalsi den kochat krajinou.
Základní problém je snadný přístup do hor. Dostanou se tam i lidi co k horám nemají vztah. Prostě tam vede moc cest a je tam přílíš chat. Je to vidět ve Vysokých Tatrách, kde se davy dělající nepořádek jenom hrnou. Naopak v Nízkých Tatrách a na Velké Fatře, kde je všude daleko je situace úplně jiná (Nepočitám Chopok kam vede lanovka). Mimo hlavní vrcholy potkáte jen pár lidí.
Zajímalo by mne porovnání česko a jiné země, nemyslím si že jsme na tom tak špatně. U nás školy občas dělají akce na úklid lesa. Třeba Itálie to byla úplná katastrofa, odpadky kolem cest, na ulicích, prostě všude. Naopak ve Španělsku byl celkem pořádek. Rakousko uklízeno až moc...
Taky chybí výchova. ČT TV má spoustu ekologických spotů, ale vysílá je na čt2 mimo hlavní sledovanost. Ať to vysilají v osm večer, nejlépe jako krátkou reklamu uprostřed filmu, pořadu nebo sportovního utkání. Peněz mají jako želez, tak nevím proč neplní svoji výchovnou roli.
Nikdy mne ani ve snu nenapadlo, že by přespání kdekoliv venku v přírodě mohlo být zakázané. Jsem daleko od civilizace a unavený, tak si lehnu do spacáku a vyspím se a ráno jdu dál. To je snad samozřejmé a bez debat.
Ten výklad bych bral s rezervou, je pouze jeden z možných, v tomto případě dokonce pro spáče více restriktivní než obvyklá (zcela vyhovující) praxe. Zákon sám pojmy "táboření" a "bivak" nedefinuje. Nejsem si ani jistý, jestli slovo bivak je správným označením pro typ přespávání, o kterém se tady bavíme.
Bivak pochází z francouzského slova Bivouac což znamená: primitivní kemp, strávit noc venku. Ve vyspělých zemích je bivak nejčastěji praktikován rekreanty při chůzi po několik dní, ale tato praxe existuje již od vzniku homo sapiens. Pro mnohé kočovné národy na světě táboření je ještě obyčejná forma ubytování. Ačkoli tábor často vyžaduje použití stanu. Spaní bez ochrany, se běžně nazývá "spani pod hvězdami"
Nejsem si jist, zda opět nedochází ke ztotožňování velkoplošných chráněných území (např CHKO) a maloplošných (NPR, PR, NPP, PP).
Vůbec by mne nenapadlo, že by obecně v CHKO (vně maloplošných chr. území!) měl být problém s tábořením či dokonce s bivakováním. Vždyť celé obce jsou uvnitř CHKO.
A neumím si představit, že by mi měla správa CHKO mluvit do toho pokud bych na obecní louce za vsí rozbil tábor. Namítat by mohl vlastník pozemku (třeba obec), případně by mohla mít výhrady hygiena. Ale správa CHKO?
Nebo se pletu?
Opět zdůrazňuji - mluvím o velkoplošném chráněném území. Případy zmiňované diskutéry se většinou týkají nějakého maloplošného chr. území.
Přiznám se ve všech těch pojmech mám dokonalej guláš, co se týká třeba takového Prachova,Ádru, Klokoček, Krnapu atp.? a jak je to s rozděláním malého ohně v rámci bivaku? asi nelze že?Nebo?
vetsina jich je v rezervacich. Treba Jizerky sou CHKO a jizerska skala Palicnik je tusim jeste navic v narodni rezervaci. Obvykle to najdes i na mapach pro turisty.
Jak už jsem zmínil, oheň v bivaku je jednoznačně mimo zákon, a to nejen v CHKO a NP, ale vlastně kdekoli v lese. Zároveň je to zpravidla i mimo možnou toleranci. Pochopitelně variabilita možných situací je obrovská a jednoduché univerzální vzorce pro jejich řešení neexistují. V každém případě pokud se v těchto situacích potkají na obou stranách rozumní lidi, v drtivé většině se dohodnou...
Můžu se teda zeptat, proč jsou, kupříkladu v chko kokořínsko, tolerována trempská doupátka pod převisy, třeba tisícový kámen, krápník, převisy na rači, vlastně převisy obecně(kteréž to jsou navíc i potencionální archeologická a jiná ologická naleziště), a různé obydlené jeskyňky. Někdy je to jen upravený povrch, zanořené ohniště, v horším případě regulérní osada s kadibudkou a srubem(na rači třeba, nebo v údolí loubenského potoka hned v rokli u silnice). úklid odpadků se odehrává zahrabáním, takže se po deštích a zime z písku vynořují rezavé plechovky a střepy.
To buď správa chko vůbec nechodí do terénu, nebo to fatk toleruje?
v kontextu tohoto mi debata o malém ohníčku na dobrou noc(není-li sucho) přijde poněkud směšná:)
díky za odpověď.
ps: jsem ochoten dodat souřadnice a přihlásit se jako dobrovolník se sekerou a krumpáčem.
Šmarjá co chceš dělat se sekyrou a krumpáčem!? Bourat sruby a osady? To už jeden ochranář zkoušel. Však oni ty místa strážci dobře znají, jejej. Jediný problém je ten, že tam jezdí i takoví rádoby "trempíci" který nevědí o čem to je. Ty je třeba vymrskat. Přitom je ještě dost part co se o taková místa pravidelně starají, ale žel bohu tam nemůžou být každý den.
Vážení, vy vůbec nechápete nadsázku!
Přijde mi poněkud v rozporu, že hnutí které se hlásí k návratu do přírody(etc.) má nepřekonatelnou touhu si oblíbená místa zvelebovat a v podstatě tahat civilizaci(co jiného jsou sruby a různé vychytávky typu gril z nákupního košíku) tam, kam před ní "utíká", když jiným stačí karimatka a spacák, že:)
Pokud to není návrat a úcta k přírodě, ale jakési hraní na indiány, zlatokopy, no prostě divoký západ, pak je to zastydlé a dle mého názoru, to nemá v těch nejkrásnějších koutech naší krajiny co dělat.
Dotaz byl směřován na výše píšícího JH, který je patrně, jak jsem pochopil z kontextu, profesionální ochranář, a kdesi výše se rozčiloval nad malým příležitostným ohníčkem, proto mě zajímalo, proč furt potkávám ty hnusná tábořiště(velké trvalé ohníčky a doupátka k tomu), zatím neodpověděl, byl bych opravdu zvědavý.
Omlouvám se, že jsem nereagoval - necítil jsem se tím dotazem osloven. Na toleranci trampingu na Kokořínsku je třeba se ptát na Správě CHKO Kokořínsko a na příslušné lesní správě Lesů ČR (nebo u jiného vlastníka konkrétních lesů). Stejně tak o ne/toleranci trampů v Českém ráji je třeba se informovat u příslušných regionálních ochranářů a lesníků. Já o tom nevím tolik, abych byl schopen kompetentně odpovědět. Umím se vyjádřit k Jizerkám, kde jsou zlaté doby trampingu a známých osad (např.Island)dávno pryč. Drobné trampování je dnes spíš vázáno na objekty lehkého opevnění (řopíky). Zlikvidovali jsme vcelku bezbolestně pro obě strany problematické lokality v rezervacích. Tolerance přespávání v řopících (není to ani táboření, ani bivak...) spočívá v tom, že máme kontakty na jejich pravidelné uživatele a společně s revírníky LČR s nimi máme dohodnutý způsob přespávání, který nejde za hranu možného výkladu zákonů (o ochraně přírody a lesního). Popravdě řečeno jediní, kdo mají problém, jsou myslivci, ale ti by nejraději v lese neměli nikoho... Pokud jde o moje "rozčilování" nad příležitostným ohníčkem, doporučuju pečlivěji číst. Psal jsem doslova "oheň je zpravidla mimo možnou toleranci". Je na konkrétním strážci ochrany přírody nebo na lesní stráži, zda budou ochotni tolerovat třeba za deště nebo na sněhu decentní ohníček pro usušení věcí nebo k ohřátí (je třeba hodnotit podstatu a smysl zákonného ustanovení - v tomto případě je to nepochybně ochrana lesa a volné krajiny před požáry).
Tu nadsázku nechápu stále - ze tvojí další reakce vyplývá, že jsi opravdu proti osadám, tak jaká nadsázka? Pokud to měla být ironie a ty jsi šerif nějaké z nich, pak přiznávám - nechápu nadsázku a dodávám že pak nechápu už vůbec nic.
Taboreni je zakazano v lesich podle zakona 289/1995 a jinde podle zakona 114/1992. Nekolik generaci trampu, kteri v klidku taborili, kde je zrovna napadlo, se tedy dopousteli velezradne protistatni cinnosti s devastujicim dopadem na zivotni prostredi. S uprimnou ulevou se docitam, ze organy ochrany prirody jsou prisne, avsak ferove, a nad nejakym tim mensim porusenim zakona privrou ocko. Jsou to nasi velci braskove, kteri neposedne taborniky vcas usmerni pratelskym pohlavcem.
A takhle je to v Cesku se vsim.
Gratuluju panu Hythovi, ze se mu podarilo umensit prostor pro uredni buzeraci.
Stejnak mi to připadá divný proč k ochraně lesa je nutná taková složitá organizace. To jsou samé CHKO, NPR, PR, NPP, PP. Z toho vyplývající nutnost nějakých směrnic, příkazů, nákazů a lidí, kteří se o to musejí starat. Toto nejde zjednodušit a zefektivnit? Takhle to vypadá na hru zájmových skupin a každá si hlídá svojí oblast. Nejlépe aby tam nikdo nechodil a nerušil je tam. A na konci to odskáče ten který celou tu srandu platí.
kdybys nebyl ignorant a občas si přečetl, ty naučné cedule, zjistil bys, že les(plantáž na papír a ikeu) se chrání málokdy, většinou jde o něco jiného, většinou dost zajímavého a není to nutně jen živá příroda. když už se chrání les, pak je to většinou ten přirozenější-tzn. nějaké listnáče, který je jaksi původnější. ale to by jsi se musel chtít zajímat...
Pro mě i normální les, jak ty říkáš plantáže pro Ikeu má svojí hodnotu. To znamená, že se tam chovám stejně jako někde v NPR, CHKO, P....mě je totiž jedno jak se to jmenuje a o tom mluvím, a věřím, že by zjednodušení organizace přineslo pozitivní efekt v podobě lepšího vztahu společnosti k přírodním hodnotám a samozřejmě vztahu společnosti k organizacím ochrany přírody. Takže příště prosím bez urážek. A myslím, že používat nick kk je hodně riskantní vzhledem k možným interpretacím.
Ten smajlík je úplně namístě - diskuse s panem ing.Jouklem nad tímhle nesmyslným blábolem byly opakovaně k popukání i k pláči. Ostatně podobně jako diskuse s ním na ostatní témata. Stejně jako se všemi lidmi, kteří diskusi chápou jako jednosměrnou komunikaci...:-(
Já bych to všechno zakázal! Kdokoli kdo chce bivakovat, kempovat nebo dělat cokoli jiného nejen v NP a CHKO ale kdekoli v přírodě by měl být potrestán. Ideálně bych dovolil pohyb občanům jen v rámci obcí a měst, na zvláštní povolení pak pěšky po polních a lesních cestách. Do NP, CHKO, atd. by měli přístup jen ochránci přírody. Tohle by asi byl ideální stav, jinak nám tu z té přírody nic nezůstane. Tedy nám - komu vlastně, když tam nikdo nebude chodit? Ale to je jedno, prostě bych to zakázal!
Náhodou jsem narazil na tuto diskuzi a musel jsem se usmát. Ochránci řeší, jestli smíš mít kus igelitu nad sebou a jestli musíš řádně zahrabat své h.vno, ale že 50 m od místa, kde opovážlivý turista zválel 2 čtvereční metry trávy, se nachází půlhektarová plocha vypadající jako po kobercovém náletu (rozuměj čerstvá paseka) a cesta je tak zničena, že německé tankové divize před 70 lety by to nezvládly lépe (rozuměj trasa přesunu vytěženého dřeva). Kocourkov hadr.
Náhodou jsem narazil na tuto diskuzi a musel jsem se usmát. Ochránci řeší, jestli smíš mít kus igelitu nad sebou a jestli musíš řádně zahrabat své h.vno, ale že 50 m od místa, kde opovážlivý turista zválel 2 čtvereční metry trávy, se nachází půlhektarová plocha vypadající jako po kobercovém náletu (rozuměj čerstvá paseka) a cesta je tak zničena, že německé tankové divize před 70 lety by to nezvládly lépe (rozuměj trasa přesunu vytěženého dřeva). Kocourkov hadr.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace