Před nějakým časem mě napadlo strávit celé jaro doma a lézt jen v Čechách a poznávat tuzemské skalní oblasti. Kdo ví, jestli bych se k tomu kdy dostal, nebýt Koronáče. Celý projekt bych zřejmě stále odsouval na vedlejší kolej.
Letos tedy shodou okolností dozrála „podmínka“ tak trochu vynuceně, ale zaplať Pánbůh za to… Nejdříve jsem potrénoval doma v Českém ráji, dal si na rozpink všechny oblasti a v každé vylezl minimálně na jednu věž. Přesouval jsem se pouze vlastní silou a tak jsem za den ujel na kole, či našlapal 125km s pozitivním 3kilometrovým převýšením. Cestou jsem vylezl na 32 věží ve třiceti dvou oblastech Českého ráje, kde je alespoň jedna věž. Lezl jsem sólo a přehled oblastí a cest je k nahlédnutí. Celý tento počin mi trval přesně 15 hodin i s točením snad vtipného videa, které bude ke zhlédnutí jako pilotní díl k seriálu „KOLEMskal “.
V Hanibalu, jsem nabídl celý projekt k filmovému zpracování a vznikla myšlenka projet na kole všech 15 základních skalních oblastí v ČR (dle webu skalnioblasti.cz) a v každé lézt s někým zajímavým a zároveň vést rozhovory, jak o oblasti samotné, tak i o jejich vlastních přístupech k lezení a vůbec k životu ve skalách. To vše za 15 dní. Každý den byl v plánu dopoledne přesun na kole a odpoledne lezení a rozhovor. Filmové stránky věci se ujal dokumentarista Honza Šimánek. Chtěl bych předeslat, že nejde o mou vlastní prezentaci, ale myšlenkou bylo představit různorodost skalního lezení v Čechách a lidi, kteří tam žijí a lezou, či lezli. Výběr jsem udělal dle svého vlastního uvážení a jediným kritériem byla výjimečnost. V seriálu se budete moci setkat s lidmi všeobecně známými jako je Alena Čepelková, Honza Trávníček, Bob Mrózek, či Radek Jaroš, tak i s lokály nejhrubšího zrna. Moje vlastní jízda na kole funguje pouze jako jakési propojítko mezi oblastmi a lidmi a její význam je v podstatě minoritní. Není v tom třeba hledat žádnou vyšší myšlenku, či marketinkový tah, protože žádný význam kromě dobrého tréninku nemá. Nevýhodou bylo, že v některých oblastech byl výběr tak široký (Východní Čechy, potažmo Adršpach), že jsem se rozhodl z osobních důvodů pro Ivoše Wondráčka. Například Alberto v Teplických skalách by si totiž zaslouží svůj vlastní „velký“ onsajt. A takových podobných lidí je mraky a mraky. Nebo že jsem na severní Moravě vynechal Rabštejn je v podstatě neomluvitelný hřích a za to se omlouvám a jsem si toho sám vědom. Nedalo se ale stihnout všechno a vše muselo navazovat a šlapat, jinak bych nikdy nikam nedojel
Celý projekt měl začít v Adršpachu a skončit na Severní Moravě. Počasí vše ale komplikovalo a tak jsem byl nucen začít s Josefem „Pepisem“ Koudelkou v Klokočí a Adršpach nechat až na úplný závěr. Znamenalo to prodloužit jízdu na kole o nějakých 300km, ale naskytla se možnost zakončit takřka dokonalým okruhem celou tour opět v Českém ráji, kde jsem si na poslední chvíli domluvil lezení s Vítkem Lachmanem a povídání s Jirkou „Fugasem“ Všetečkou. Zakončení v Prachově, tedy v místě, které položilo základy celému českému horolezectví, bylo opravdu stylovou tečkou.
Během celého projektu bylo největší překážkou počasí, které nám rozhodně nic neusnadňovalo a tak jsem byl nucen někdy zdvojovat cyklistické etapy, vyrážet brzy ráno, či čekat naopak do večera. Nakonec jsem z toho vybruslil docela dobře a během 17ti dní objeli 16 oblastí a pouze v Tisé jsme Gertem Tschunkem vyrazili do skal jen na procházku, protože bylo čerstvě po dešti. Všude jinde jsme lezli a to například i za celodenního deště na žule v Jižních Čechách s Víťou Novákem.
Suma sumárum tedy 17 dní, 16 oblastí,1400km na kole s pozitivním převýšením necelých 35 000 výškových metrů. Desítky krásných cest na písku, vápně, žule atd. Desítky hodin zajímavých rozhovorů at´už na kameru, nebo mimo ní. Prožil jsem více jak 16 životů během několika málo dní a navázal několik nových přátelství, která doufám přetrvají i nadále. A jeden obrovský bonus na závěr, se kterým jsem vůbec nepočítal. Snad více jak polovina námi navštívených lidí mi dalo krásnou zpětnou vazbu a loučilo se slovy „díky za vaší návštěvu, dalo mi to motivaci do dalšího lezení“. Dokonce i lidé, od kterých jsem to nečekal! A to jsem opravdu nečekal!
Diky Honzikovi Šimánkovi a Katce Brouzdové za kameru a manželce Zuzce za support během celého putování. Bylo to pro všechny hodně náročné, ale výsledek snad bude stát za to! Díky všem, které jsem oslovil, a šli do toho. Sám se divím, že mě nikdo neposlal kamsi…
Díky sponzorům Hanibal, Tendon, Climbing Technology,Directalpine, Kross.
Díky Vám všem, kdo jste mě podporovali během akce. Čeká nás ještě spoustu práce, než se na to celé budeme moci podívat a možná budeme potřebovat i Vaši podporu
Hezká akce, pěkně takhle jen v domácím, super nápad.
Jen škoda že v článku chybí nějaké popisky k fotkám,něco poznám, někoho taky, ale bylo by dobrý to tam uvést,ať víme co je to za lidi a tak..dík ;)
6. G. Tschunko
10. Srbsko
20.,24. a snad i 25. Valašsko písky
21. Štramberk lom B. Mrozek
22. Štramberk lom P. Piechowicz a ?
23. Štramberk lom B. Mrozek zády asi M. Krejsa
foto 13 je U kolouška v Samotíně a na to navazuje foto 15 z Drátníku. 19 je, tipuju, ze Svantovítovy skály, odkud je možná i foto 17, dvacítka je z Skal pod Tisovým, 24 a 25 jsou taky z Valašska.
Dobře, tak to uděláme jinak!! kdo první pozná všech 17 lidí, kteří se minimálně jednou objeví na fotkách ( neberu sebe, mého syna s tetou a sestřenici:)) a kameramany Honzu Šimánka s Katkou Brouzdovou), Má u mne šátek Climbing technology, parádní skobu a legendární expresku !!! Nápověda! (Klokočí- 2 ks,Jizerky 1 ks, Tisá 1ks,Kozelka 2ks, Srbsko 1ks, Vltavská žula 1ks, Vysočina 1ks, Sloup 2ks, Moravské písky a Štramberk 4ks, Ádr 1ks, Prachov 1ks,)
Klokočí - Pepis s Markétou (??)
Jizerky - P. Prachtel
Tisá - G. Tschunko
Kozelka - J. Trávníček + M. Jirková
Srbsko - J. Keisinger (??)
Vltavská žula - Algena
Vysočina - R. Jaroš
Sloup - Stoupa + Z. Konečný (někde už byla nápověda)
Ádr - Ivoš Wondráček
Prachov - Vítek Lachman
a teď ten problém Moravské písky + Štramberk
V. Skýpala, P. Piechowicz, B. Mrozek - ale pak je tam ještě jedna chybějící osoba zády, ajvaj, někdo tady v komentáři tipoval M. Krejsa.
Skvělý!!! dobrej "odhad!" Máš to za 1 podtržená!!! Napiš mi na mejla skihacek@seznam.cz ,nebo zavolej, či napiš na 739669369 svou adresu a výhru rád pošlu!!:)));supr!!! H.
Ahoj,
píšeš "vznikla myšlenka projet na kole všech 15 základních skalních oblastí v ČR a v každé lézt s někým zajímavým a zároveň vést rozhovory, jak o oblasti samotné, tak i o jejich... "
Tak pochopil jsem to tak, že jsi šáhnul po lezci, který je s danou oblastí nějak výrazněji spojen. Takže kupř. pro Jizerky je to Prachtel, to je jasná volba, pro vltavskou žulu zas Franta Algéna, tihle chlapi jsou s těma oblastma srostlý.
Ale Tráva a Kozelka?
Má tam snad nějaké výrazné prvovýstupy nebo se tam jinak výrazně podepsal?
Jako místňáka mne napadají úplně jiná jména; v Prachtlově generaci třeba Lubor Zalabák (starší si určitě pamatujou jeho hexy, lezli jsme na nich všichni), v generaci Algény zas třeba John Žižka.
Oba se tam svými prvovýstupy výrazně podepsali, málo kdo je tam schopen za 12 hodin vylézt 70 cest, jako John se svým parťákem Tomem Bednářojc (ano, narážím na Kozelkovskou dvanáctku).
Je mi jasný, že se s Trávou znáte z těch velkejch kopců a máte si vo čem povídat.
Ale když už jsi vybírat někoho, kdo je v té které oblasti doma, tak IMHO pro Kozelku to nebyla dobrá volba.
Neber to tak, nesedi to ani na Morave, na Stramberku P. Piechowicz ani B. Mrozek moc neudelali, vic by tam sedli bratri Sulovsti, klasicke prasky tam udelal Bordovsky z klasiku to byla dvojka Jursa a Skalicky, Kotasek ... Myslim si, ze vyber to je suprovy
Tak ve většině oblastí, kromě Kozelky, si vybral alespoň lezce...:) Ale Hook je dobrej, takže v jeho případě se i ten Tráva dá skousnout. I když je to jen turista, zase je asi dobrej na kole :) Ale marketing je marketing, s tím nic neuděláš.
Trochu mimo, ale vzpomínka na Lubora mi vyvolala úsměv na tváři, halvně proto, jak mě před dobrýma 12 - 15 lety ochotně tahal s sebou, něco jsem s jejich partou vylezl na Radyni, Vlčtejně ale i na Petráči atd. Skvělý chlap, klasik, hrozně milej...tahle parta mi fakt chybí. Tak to jen takový nostalgický povzdech.
Je to tak, že na kole se cítím více ohrožen pádem s následky rozbytý hlavy (větší rychlost, pád ve směru hlavy,...)než při lezení, kde jsem schopen zhodnotit rozchrastanost terénu nade mnou a kvalitu jističe, dále padám nohama napřed, celková relativní rychlost mého pohybu a okolních předmětů je nižší, než při jízdě na kole, atd....