Silva Rajfová se momentálně nachází v USA, kde cestuje, závodí a hlavně bouldruje. V Coloradu v oblasti Mount Evans vylezla své první 8A - „Silverback“. Se Silvou jsme se spojili prostřednictvím e-mailu, aby nám o bouldru a dalších plánech prozradila víc. Moc gratuluju! První 8A. Tak jaké jsou pocity po přelezu? Děkuji. Měla jsem velkou radost, ale pocit štěstí a radosti z vylezeného boulderu okamžitě vystřídal strach a hrůza z bouřky, která přišla za 5 minut po přelezu. A také uvědomění si, že v ní musíme hodinu šlapat zpět k autu. Až v autě jsem si uvědomila, že jsem to opravdu vylezla. Můžeš nám Silverback popsat? Začíná se ze stoje ze dvou oblin. Celý boulder je mírný traverz po oblé hraně s patičkami. Poslední těžká věc je delší krok do dobré hrany a pak lehký výlez. Je tu i těžší varianta ze sedu, ale tu jsem nezkoušela. Jak dlouho jsi ho nacvičovala? Celkem asi 3 dny. Jeden den jsem ho zkoušela, a pak se na něj nedostala asi 14 dní. Byli jsme lézt někde jinde anebo nebyly dobré podmínky. Je tady tolik lezeckých možností, že vracet se zpět k nějakému boulderu někdy prostě nejde. Silverback je silový boulder po oblinách. Vyhovuje ti tento styl? Ano, vyhovuje mi tento styl. Mám raději silové bouldery, ale nepohrdnu ani lištami ani kolmými bouldery. Tvých 180 cm může být v kolmých bouldrech někdy výhoda? To se nedá říct, že je to výhoda. Někdy sice někam dosáhnu, ale zase se nemusím někde poskládat a to mě pak opravdu štve. Máš v plánu zkusit ještě další těžké bouldery? Ano, mám rozlezených pár 7c+ a 7c. Tak doufám, že nějaké dám. Na 8a.nu někteří přelezci uvádí „Silverback“ jako 7C+. Prý záleží na podmínkách. Jak to vidíš ty? Určitě je boulder lehčí, když jsou perfektní podmínky. Zima, minimální vlhkost, perfektní tření. Já to sice v zimě vylezla, ale těsně před bouřkou a ještě s nataženým prstem. A jak se ti líbí bouldering v Rocky Mountains? Jsem naprosto unesena. Nic lepšího jsem neviděla. A na lano si zajedeš? Třeba do Rifle? Sestra si zapomněla sedák, tak asi spíš ne. Ale ještě uvidím. Lezu tady hlavně s Alex Puccio, Alex Johnson, Danielem Woodsem a dalšími bouldristy a ti na lano moc nejezdí. Jak dlouho ve Státech ještě zůstaneš? Zpáteční letenku máme na 11. srpna. Teď jsem byla na závodech v Salt Lake City a pak jsme chvíli cestovaly. Grand Canyon, Las Vegas a podobné krásy USA. Musela jsem si dát týden od lezení volno. Natáhla jsem si při tréninku prst a na závodech jsem ho hodně cítila. Ale už jsme zpět v Bouldru a chtěla bych ještě něco vylézt. Svůj bouldrový výlet do USA jsi zahájila na závodě SP ve Vailu. Letos se ti nedařilo jako loni. Obsadila jsi 23.místo. Minulý rok to bylo 10.místo. Nesedly ti letos tolik bouldery? Bouldery byly dobré, jen forma chyběla. Letos jsem končila střední školu, a spíš než na závody jsem se připravovala na maturitu. Helena Lipenská americké bouldery okomentovala tak, že výhodou je být vyšší, mít dynamiku a k tomu ještě sílu celého těla. Jsou americké bouldery na závodech hodně odlišné od těch evropských? Myslím, že jsou hodně odlišné. Výhoda je tu mít sílu, dynamiku. Nohy tu moc nepoužívají, spíš lezou bez nich. Málokdy se vidí technický boulder. Výška není zásadní. Vyhrávají zde také postavou menší lidé (Alex Puccio, Daniel Woods). Letos jsi se zúčastnila třech bouldrových závodů SP a v celkovém hodnocení jsi skončila na 44.místě. Jaké máš pocity z letošní závodní sezony? A jaké máš plány na příští rok? Letos jsem nepředpokládala žádný úspěch. Soustředila jsem se na školu a lezení pro mě bylo vedlejší. Moje plány na letošní rok byly vylézt něco těžkého na skalách, což se mi podařilo. Na příští rok ještě moc plánů nemám. Chci závodit a lézt na skalách. Na jaře se spíše soustředit na závody a na podzim na skály. Donedávna jsi lezla venku jen s lanem. Co tě přimělo vyměnit lano za bouldermatku a plánuješ se teď věnovat více boulderingu? Nebo je to jenom na čas? Spíše se věnovat boulderingu. Nějak mě to teď chytlo. Lano ale nezavrhuji. Mám ho ráda a taky ho polezu. Moc dopředu si neplánuji, tak uvidíme, co polezu. Cítíš, že máš na boulderech ještě rezervy? Myslím, že každý má nějaké ty rezervy a já nejsem žádná výjimka. Spíše naopak. Nelákaly by tě třeba i stále populárnější highbally? Ne. Nějak z nich mám respekt. Viděla jsem lézt pár highballů a to mi stačilo. Naposledy jsem se s Alex Puccio, Nallem Hukkataival, Remem Sommrem a Danielem Woodsem báli o život Danielovy přítelkyně Courtney, která se zasekla na 15 minut v 7 metrech a nemohla ani nahoru ani dolů. Ona sice říkala, že se nebála, ale my dole hrozně. Co ti v lezení jde a naopak? Nevím, někdy mi přijde, že mi nejde vůbec nic, a někdy zase naopak. Ale spíše dávám přednost delším krokům po lepších chytech. Nějaké dynamo. Sem tam oblina nebo lišta. Pamatuju si, že jsi dělala i krasobruslení. Platí to stále? Platí. Synchronizovanému bruslení se věnuji hlavně v zimě, kdy mám od lezení pauzu. Stále studuješ? Máš individuální studium, abys mohla trénovat? Letos jsem ukončila studium na střední škole a koncem září nastupuji na Masarykovu univerzitu, fakultu sportovních studií. Uvidíme, jak to půjde skloubit s tréninkem. Jaké máš tedy lezecké plány na další rok? Dobře se umístit na závodech a na skalách něco hodně těžkého.
|