Lezec - Zpravodaj

Přestože na vlně největšího zájmu se nyní nese Hueco Thanks, zejména díky tomu, že zde zakotvila boulderová elita, návštěva Bishopu, je pro boulderisty něco jako návštěva svatého území.
Stejně jako věřícím, kteří bloudí mezi sloupovým ponurých svatostánků, i boulderistům se tají dech a s úctou hledí na jedny z nejpěknějších balvanů a nejslavnějších linií vedoucích na solitérní žulová vejce v Buttermilks.

Navíc tohle vše je situováno ve slunné Kalifornii a tohle sousloví už nenechá v klidu žádného lezce a cestovatele. Bishop je často zmiňován jako nejlepší bouldering na světě. Rozhodli jsme se ho navštívit a poznat všechny jeho krásy.

Ještě než se ponoříte do prvního dílu mého vyprávění o této skutečně asi nejlepší bouldererové oblasti na světě, rád bych vám objasnil, proč je nejlepší a proč řada lidí má trochu zmatek, když slyší pojmy Buttermilks, Sad, Happies, Bishop. Vězte, že to vše, téměř jedno jest.

Bishop je totiž město menší než malé, rozložené na úpatí pohoří Sierra Nevada (tzv. Sierras), je ale dostatečně velké na to, aby se zde dalo pohodlně nakoupit, zajít do banky, knihovny a na poštu. Ale to je asi tak vše.
A Bishop se nalézá právě zhruba uprostřed dvou podoblastí. Jednou je výše položený světoznámý Buttermilks a druhou v nížině na úrovni Bishopu položené Sad a Happy Boulders. Tyto tři jsou tedy ty hlavní a navíc je tam spousta satelitních.

Ať už přijedete do Bishopu z jakéhokoliv směru (z Reno na severu nebo z LA z jihu) pojedete vždy kolem jednoho z nejkrásnějších pohoří v Americe podél pohoří Sierra Nevada, které se táhne více než sto mil podél přístupové silnice 395. Třetí možností (čtvrtá možnost není protože přes Sierras žádná silnice nevede), jak se dostat do malého městečka Bishop, je přejet z Nevady přes několik horských sedel pak přes Death Valley a opět přes hory (White Mountains).

Poslední zmíněná trasa byla naše a rozhodně nebyla nudná. Uprostřed Death Valley se nám na kamenitých cestách, které DV protínají podařilo prorazit pneumatiku a tak jsme v poušti, ve středu té neskutečně obrovské a pěšky nepřekročitelné vysušené pánve, kterou projede za celý den tak maximálně jedno auto, loudavě a s obavami pokračovali s nasazenou rezervní pneumatikou.

Přijíždíme. Studený vzduch, ale již hřející slunce - březen je ideálním obdobím pro Buttermilks
foto by © JirkaS

Lezení, respektive Bouldering v Bishopu, vás naprosto dostane. Nejen, že lezete v zpravidla nádherném slunečném počasí, v údolí, které je ohraničeno mohutnými zasněženými horami, které zřejmě mají vliv na místní slunečné klima ve formě záchytné bariery pro srážky, ale hlavně samotné lezení a bouldry jsou prostě jedinečné.

Navštívil jsem už řadu významných boulderových oblastí Evropy, především francouzské Fontainebleau, ale myslím, že pokud by tyto dvě (Bi a Fb) oblasti soutěžily o to, která je krásnější, podal bych jablko Bishopu. Před tím, než se mnou začnete nesouhlasit, poslechněte si mé důvody.
Důvod by se nenacházel v těžko změřitelné kráse oblasti, ale hlavně v tom, že vertikální sportoviště v Bishopu vytvořily dva rozdílné materiály, dvou výše zmíněných podoblastí.

Žula v Buttermilks, úžasná kvalitní s jedinečným sklonem ke tvorbě lišt a ostrých škrabek. Balvany jak gigantická dinosauří vejce, úžasných tvarů a rozměrů, z niž každý jednotlivý by byl v jiných místech divem sám o sobě, jsou rozložené ve svahu, nad kterým se pak v dáli tyčí zasněžené 4 tisícové pohoří.
A druhá sopečný spečený popel - sopečný tuf - Volcanic Table Land ( Sad a Happies - Smutné a šťastné bouldery) tvořená vyvřelým tufem, chytovatým a příjemným do ruky, plným bizarních tvarů, děr a sklopených chytů.
To vše v otevřené působivé divoké krajině s čistou na ryby bohatou řekou v údolí.

Kameny zvané Grandma a Grandpa, středem toho většího se mimo jiné leze až na horu a bez nýtů (14m) (high res)
foto by © JirkaS

Sierras v tomto místě dominují hory s nejvyšší Mt.Tom (13,600), je zde super alpské lezení jedno z nejlepších v státech. Říká se tomu Palisades.

Ale my jsme přijeli se skládacíma postelema za boulderama, tak rychle na balvany.

Nejdříve jsme jeli do Butermilks (lezení zde se říká buttermilking - má to svůj historický význam, jehož vysvětlení asi už přeskočím).

Rozlézáme se na V0 problémech na jižní straně Sunshine Boulder. Véčka nás nestihnou zaskočit, naší chodící převodní tabulkou je Andy, který plynně překládá do Fb. Přebíháme dále, některé stěny jsou naprosto úchvatné. Moc chci vidět Mandalu, a už stojím pod ní, chyty berou skvěle, ale jsou daleko od sebe a stěna je poměrně převislá. Chtělo by to být zde trochu rozlezený a na to jsou naše tři připravené dni málo. První den si totiž v Buttermilks dost rozšviháte bříška prstů. Grandpa a Grandma Peabody boulders radši prozatím vynecháme (ty 15ti metrový mackové hned z kraje), musíme si teprve zvyknout na ty vejhy.
Green wall boulder je skvělý s lehčíma kouskama, ze severu. Pak již zakotvíme na kamenu s názvem Egypťan, nebo se mu taky říká Tut. Jsou zde nádherný bouldery, který si vylézáme jeden za druhým.
Jdeme dál, stěnky jsou skvěle vysoké, nastupuje se převážně ze stoje, sit starty jsou zde Buttermilks málokde. Těch si užijeme až v Happies a v Sads.

Situ plánek, jak z Bishopu do Buttermilks
nákres by © JirkaS

Detailní rozmístění kamenů na kopci (high res)
nákres by © JirkaS

Pak si zkoušíme ještě nádherný lehký, ale vyšší bouldery, je jich tam velká spousta a sotva najdete nějaký, který by byl nic moc.
Malé varování, přestože vylezete na vrchol balvanu, dostat se dolů může být někdy trochu svízelné.

Než přecházíme k Stained glass, tak jestě otestujem lepičku na cestách Rubber Tester Slabs zjistíme, že v Buttermilks je skvělé tření a naučíme se dobře důvěřovat svým botkám, protože to občas ve vyšších partiích, kde už boulder je poklopený, ale s méně chyty, je celkem potřeba.

Doporučil bych lehký Robinson's Rubber Tester Slab (V1) a známý The Buttermilk Stem (V2). A další a další v našem okruhu, které jsem údajně nesměl vynechat, v podstatě to byl těžkej diktát.
Jak mi pak mají zbýt síly na prubnutí něčeho těžšího, když stále slyším: Jirka this is a must, you have to climb it!!

Udělali jsme velké kolečko přes všechny velké klasiky, přes Popes Rock, Iron Man a Stained Glass a Loaf Meat.

JirkaS leze na balvan s názvem Popes Rock
foto by © Jana Lukášová

A to poslední, na co už nám nezbudou síly je Peabodies Area. To jsou ty vejce, který jste v údivu minuli při vašem příchodu. Na malém kousku území naleznete skutečné dech beroucí linie.
Další super kameny:
The Drifter Problems (V4-12); Popes Prow (V5); Grandma Peabody severní strana (V2-10); a the Bachar Boulder problems (V4-5).

Zde, teda kousek výš je i světoznámá The Mandala (Chris Sharma ji vylezl na jaře 2000).

Asi moc nemá cenu něco vyjmenovávat, když se přijedete tak vám stačí jen vytištěný cár s nákresem, botky a je to. Na těžší bouldery, to chce chytače, dopady jsou vesměs na rovinu, to takového štěrkopísku, tak si dovedu představit i lezení bez bouldermatky. Vyšší problémy a těžší věci ji ovšem vyžadují.

Parádních klasických linií je zde kvantum, je to takový zahuštěný střed boulder galaxie.

Další den jsme se sem již nedostali, čekala nás totiž návštěva těch sopečných boulderů. A o nich vám napíšu v druhém díle.

Příjezd, přístup:
Jak bylo řečeno výše, výchozím bodem pro návštěvu boulder oblastí je Bishop z něj se pak můžete vydat do satelitních podoblastí. Z nichž nejnavštěvovanější je Buttermilks a pak hned Volcanic Tableland, kde jsou Sads a Happies.

Pak je tady ještě spousta dalších oblastí, jako například poměrně známé, Druids stones, nebo Bardini boulders skvělá oblast (kousek nad Peabody Butermilks), kde jsou převážně pěkně vysoký šutráky, na jeden teď nedávno vylezla hodně obtížnou cestu – This Side Of Paradise, 7C+ Lisa Rands. Jsou to linie, kdy už i boulder může být vytrvalostní lezení. Tahle skvělá lezkyně vylezla i ultra highball So high v Joshua Tree, kdo pod ním stál, si musí říci, ta slečna nejen umí lézt, ale má i pro strach uděláno.

Jeff Sillcox leze cestu The Mandala, 8A/8A+
foto by © Eric Lang

a asi 5 dalších pěkných lokalit. K tomu navrch je tu ještě hodně dalších, které jsou jakoby neveřejné, prostě se o nich dovíte jen od místních nebo se o nich nedovíte vůbec.

Buttermilks
Jeďte silnicí 168 z centra Bishopu na západ po 7 mílích (10 km) zahněte doprava na Buttermilk Road (prašná cesta) po ní ještě 3.5 míle dokud neuvidíte Peabody Bouldery po pravé straně. Zde při kraji můžete nechat auto nebo vyjet až na konec oblasti k Birthday Bouldrům. Viz mapka.

Jana leze Arete V0+ na kámen Boy and Girl
foto by © JirkaS

Andy úspěšně atakuje těžký boulder Soul Slinger, V9 (7C Fb)
foto by © Jana Lukášová

JirkaS dolézá cestu Thin Wall F. A Randy Puro V7
foto by © Jana Lukášová

Kemp bivak:
Kempuje se zde velmi dobře. Je zde totiž několik kempů úplně zadarmo. Jediným limitem je maximální doba 28 dní.

Z Bishopu jeďte po 395 směrem na NW Lake Tahoe. Po 7 mílích po příjemné silnici vedoucí Valley Road odbočte doprava. Pokračujte ještě jednu míli až přijedete na doleva do kopce stoupající prašnou cestu. Na jejím konci je kemp.

Placený kemp je také k dispozici dole po cestě Pleasant Valley Road.

Další ubytování:
1. The Bardini Foundation House: lezecký hostel nachází se v Bishopu na 515 Sierra St. ( $10 za noc).
2. Pleasant Valley County Campground: se nachází na Pleasant Valley Road asi 1 míli za odbočkou do BLM do zimního tábořiště. Tento kemp stojí $10 za noc a je otevřen celoročně.
3. The Pinion Site: volný kemp umístěn na kaňonem, bez vybavení.
4. Buttermilk Country: volný kemp se nachází v Inyo National Forest land. 28 denní limit. Jeďte po Hwy. 168 na západ od Bishopu na Buttermilk Road. Zatočte doprava a asi po jedné míli dorazíte do volného kempu.
5. Millpond Campground: plný servis, $12 za noc pro 4 lidi. Otevřeno od března do listopadu. Sprchy.

Přestože kemp v Pleasant Valley BLM je zadarmo, někde jsou boxy s napsanou cedulkou o příspěvek na údržbu kempu.

Nathan dolézá cestu Thin Wall F. A Randy Puro V7
nákres by © Jana Lukášová

Klima:
To je asi to nejlepší na téhle oblasti pokud je zima můžete lézt v Sads nebo v Happies, pokud je teplo Buttermilks nabo v Druid stons, jen v létě je asi horko úplně všude a sezóna lezení kolem Bishopu má období klidu.

Buttermilks panorama
foto by © JirkaS

Průvodce, mapy navigace:
Byl vydán průvodce (RockFax) v podobě map složených harmonikově do jedněch desek, pod názvem Bishop Bouldering Survival Kit. Vřele doporučuji. I když je již zastaralý, není problém si šipky do něj domalovat.

Jeff se rozehřívá
foto by © Andy

Potraviny a voda:
Vodu je třeba většinou koupit, nebo nabrat na benzínkách.
Najíst se můžete v několika restauracích (nejlevnější jsou fast foods se svým junk foodem) Navštívili jsme i vyhlášenou mexickou restauraci, Amigos, bohužel mexické jídlo nebylo ani zdaleka tak chutné, jako v mexické fast foodové Baja fresh a bylo docela drahé) naopak můžu doporučit Schat's Bakery, jedno z pekařství, které se pyšní snad největší nabídkou pečiva a sladkostí mají zde takové ty sales na obrovské pytle sladkých kejků.

Jak dolů? Někdy je nutné slézt tou samou cestou, kterou jste vylezli
foto by © JirkaS

Doporučené cesty:

Cítil bych jako hloupé, něco doporučovat, samozřejmě je zde kvantum, klasik, který jsou celkem pojmem, ale parádní jsou téměř všechny linie.

Žula je pevná a vysoká. Vzduch je břitký a průzračný. Síla však ... no, vždyť víte.

Okolní oblasti:
Happy boulders (Happies), Sad boulders (Sads) podobně jako Happy boulders jsou situovány v jednom z kaňonů lávového valu a cesta je stejná jako výše uvedená do oblasti Happy boulders. Bude o nich celý druhý díl o boulderování v Bishopu.
Owens river gorge (400 cest)

Tipy:

Hot top - neboli hot springs jsou různě po kraji a jejich návštěva o rest dayi je snad ta největší relaxace, kterou si dovedete představit. De facto je to kapitola sama o sobě a jistě pokud se už sem dostanete, tuto kratochvíli nevynechejte. V bazéncích lze vodu regulovat stálým přítokem skoro vařící vody, taky se některé z zřídel jmenuje crabcooker a jejím mixování s vodou chladnou. Do kameny vyzděné tůňky se vejde kolem deseti lidí.

Mountain Light Gallery - stojí za návštěvu jakbysmet. Galen Roswell je jméno, který jistě zná mnoho vyznavačů horské fotografie, fotí opravdu krásně, i když jsme se nemohli zbavit pocitu, že celá jeho práce je hrozně post procesně barevně zvýrazněná. Ale prý je to vše tak, jak to nafotil žádné dokolorování neproběhlo. Výstava je prodejní, ale nepočítejte, že si nějakou z jeho fotek přivezete jako suvenýr, jejich ceny se pohybují v řádech tisíců dolarů.

Zde se můžete kouknout na jeho některé fotografie http://www.mountainlight.com/

Sprchy ve Wash Tub je na hlavní třídě hned vedle knihovny 5 dolarů.

KAVA - Dobré pečivo a kafe, je zde také zadarmo wireless internet. Hned vedle obchodu Wilson na hlavní třídě.

Knihovna na hlavní třídě také nemůžete minout knihovnu, je to pěkné a tiché místo, kde si můžete přečíst nějakej ten časák a po půl hodinovejch intervalech zadarmo prosurfovat web.

Varování:
Nespěte mimo tábořiště, a už vůbec ne na horní plošině Volcanic Table Land, je zde množství vypadající seschlé pouštní vegetace, která však ožívá v obdobích sucha.
V kempech se chovejte nenápadně, žádné ohně a odpadky.

Zdroje:
Asi nejlepší stránky o lezení v Bishopu většina užitečných informací

Zde získáte pro základní orientaci dostatečného průvodce na Buttermilks Dr. Topo

Knižní nebo elektornické verze za peníze, na RockFax.com, Jejich nákresy jsou hezčí a věrnější orientace jednodušší Rock Fax

US stránky věnované lezení v Bishopu Power and Rubber Bouldering Site

Stažitelné video z přelezu Mandaly, (aneb jak ji vylézt) leze Jeff Sillcox kamera Jeromy Acton: (4,9 Mb - wmv) The Mandala

Bishop 1. díl

Buttermilks

Komentáře