Dlouhodobá snaha ČHS zlepšit svůj mediální obraz i komunikaci se svou členskou základnou a celou horolezeckou veřejností vyústila v rozhodnutí výkonného výboru založit Mediální komisi, která bude mít tyto záležitosti na starosti. Komise je tedy založena a nyní ČHS hledá schopného a nadšeného člověka na místo jejího předsedy....
Výkonný výbor ČHS vypisuje výběrové řízení na předsedu Mediální komise, který bude mít na starost mediální koncepci ČHS, bude koordinovat aktivity horolezeckého svazu v této oblasti a propagovat jeho činnost, tj. komunikovat s médii, připravovat články, organizovat tiskové konference apod. Pokud máte chuť se na zlepšování obrazu ČHS podílet a máte v této oblasti i zkušenosti, budeme rádi, když se do výběrového řízení přihlásíte a pošlete na sekretariát ČHS - info@horosvaz.cz - motivační dopis se svými představami o této práci. Uzávěrka výběrového řízení je v pátek 5. června 2009.
Předseda Mediální komise může počítat s finanční odměnou, jejíž výše bude dána rozsahem práce, kterou bude pro ČHS dělat. Finanční prostředky na mediální prezentaci ČHS jsou v letošním rozpočtu vyčleněny.
Bydliště v Praze není podmínkou. Bylo by potřeba, aby byl schopen se účastnit osobních schůzek, které se občas v Praze konají. Jinak se spousta práce dá udělat po internetu a telefonicky. Důležitým kritériem výběru spíš bude, jakou bude mít představu o fungování mediální komise, případně zkušenosti s prací v této oblasti.
Seriozne pracovat s médii (dělat tiskového mluvčího, redaktora ap.) jménem celostátní organizace bez trvalého výskytu v Praze nejde. To je, bohužel, realita.
Koncepčně řídit komisi by bez toho asi šlo, ovšem oddělení vedení komise a přímé práce s médii s umím představit jen těžko.
My jsme nad tím debatovali docela dlouho a vzhledem k finančním možnostem nám toto řešení vyšlo jako určitý schůdný kompromis. Konkrétní kroky a práce komise vyjdou z průsečíku představ budoucího předsedy a finančních prostředků, které jsme ochotni a schopni na tuto práci vyčlenit. Zjednodušeně řečeno tedy hledáme člověka, který bude ochoten takovýto kompromis vytvořit a žít s ním. Myslím, že všichni víme, že se pouštíme na tenký led. Zkoušíme něco, pro co bychom asi v současnosti těžko hledali obdobu. Domníváme se však, že kontinuálně a promyšleně vedená medializace (ač za cenu drastických kompromisů, od nichž nás lidé z branže zrazují) je smysluplnější, než ono plácání tu sem, tu tam. Jinak totiž současnou situaci neumím pojmenovat.
Tady jsme nepřesně formulovali, jak to s odměnou myslíme. Omlouvám se za nedorozumění.
Peníze chceme platit za redaktorskou práci, kterou může a nemusí dělat předseda mediální komise. To už bude záležet na něm, jakou zvolí koncepci - t.j. bude dělat zároveň i redaktora, nebo se bude věnovat "jen" vedení komise a redaktorskou prací pověří někoho jiného.
Samotná práce vedoucího komise je dobrovolná a neplacená jako u všech ostatních komisí.
Určitě by bylo správnější dávat odměny i za práci ve vedení komisí (což v řadě případů obnáší opravdu hodně práce), ale v současném rozpočtu pro to prostor nemáme.
<b>Mainstream:</b> 1) Nejdřív si to přečtou ve zprávách agentur ČTK, Reuters a pod. 2) Pak hledají někoho, kdo s tím má něco společného (horská služba při neštěstí, organizátor závodu při významné soutěži, ochranář, doktor a pod.) 3) Potom hledají někoho, kdo událost zasadí do souvislostí (odborný novinář je nejjednodušší volba, tiskový mluvčí, předseda ČHS, šéf oddílu, slavný horolezec a pod.) 4) Nakonec chtějí nějakého komentátora (půjde do rádia nebo televize na pár minut něco souvislého povídat).
<b>Odborná média:</b> (dnes především web): 1) O zpravodajské události slyší nebo čtou v mainstreamu. To jim ušetří mnoho práce. Zajímají je tedy především body 3) a 4). Navíc se jim často daří sehnat více obrazového materiálu, píšou podrobnosti o okolnostech, nebo místě, kde se to stalo. Mainstreamu jejich práci zase vracejí tím, že se stávají těmi "odborníky."
<p>Trendy:</b> 1) Na všechno je čím dál méně času a zprávy jsou už i z hor skoro on-line. 2) Média spolupracují. 3) Video, fotky i prohlášení musí být k dispozici ihned, jinak jsou k ničemu, čtenáře to už nezajímá, protože si informace sehnal jinde a jinak.
<p>Příklad:</b> Velmi úspěšná akce (z pohledu mediálního!) byla, když zasypala lavina ve Velkém kotli v Jeseníkách snowboarďáka. IDNES věděl, že HD neuveřejňují případy se zraněními, ale téměř výhradně končící tragicky. Redaktor mi tedy zavolal, že se tam něco stalo, že to byla lavina a že to bylo několik snowboarďáků a že se očekává něco špatného (cca +1 hod). Citoval mě, jak to tam vlastně vypadá, a že se tam normálně jezdí. HD napsaly první zprávu a dodaly fotky z oblasti a nákres s pomocí Google Maps. IDNES měl vlastní fotky a po konzultaci označil místo neštěstí (+ 1:30). IDNES mluvil s doktorem, který vezl zraněného (+1:50) a posléze s horskou službou. HD zjišťují, jaké byly lavinové podmínky a dedukují, co se tam asi stalo. Snowboarďák v sanitce umírá (+2:00). IDNES a HD dodělávají zprávy, upravují grafiku a formu s ohledem na své čtenáře. Vzájemně se prolinkovávají a tím končí společná redakce, která na cca 3 hodiny fungovala dohromady na jednom tématu. Odpoledne volá televize Z1 a za půl hodiny mám živý krátký telefonní rozhovor do televizních zpráv o tom, co jsou to laviny a jak se to mohlo stát a že freeride je ve světě populární disciplína a ne sebevražedné konání. Každé další zprávy ten den po půl hodinách vysekávají z tohoto rozhovoru nejdůležitější věty. Poté mi volá ČT, zda bych nepřišel večer do Událostí a komenářů. Jdu tam a bavíme se s moderátorkou a přes telemost s šéfem zásahu horské služby v Jeseníkách. Drtinová nás tlačí doprohlášení, že snowboarďáci byli nezdopovědní hazardéři. Ani jeden jí to nepotvrzujeme. Z IDNES přejímá během dne podrobnosti mnoho dalších serverů a lokálních rádií, někdy citují, někdy kradou.
Pro ČHS ten rozdíl myslím není zase tak podstatný. Stačí, když se objeví sousloví "Český horolezecký svaz" - chce o sobě udělat příznivý dojem. Mezi médii navzájem je to trochu jiné - t se živí prodejem informací. Citace je, že se vezme v přiměřené míře buď přímo text a vloží se do zprávy, nebo se v této zprávě parafrázuje. K tomu se napíše, kdo to původně uveřejnil. Tomuto postupu se říká zpravodajská licence. Krádež tkví v tom, že se zkopíruje celý článek nebo jeho podstatná část a zloděj se tváří, že je to jeho text, nebo uvede autorství, ale nepožádá původního autora o souhlas (případně si nekoupí práva). Analogicky to platí i pro zvuk, fotky a video.
Nepíšeš to Kubo přesně. Na fakta není copyright, ale pro fotografie platí zánonná fikce, že každá fotka je autorské dílo a bez souhlasu autora ji publikovat prostě nelze. Takže s fotkou je to jinak než s textem. Docela pěkně je to popsáno na webu pravoit.cz
Mluvím o textech a ne o faktech! To je velký rozdíl. Text je stejné autorské dílo jako fotka či film. Na fakta nemůže mít nikdo výhradní právo. PŘÍKLAD: Na HI vyšla zprávička, že se konalo zasedání OVK Labské pískovce a zakázalo lezení s maglajzem do devítek. Na HD jsme ji převzali, protože HI pokládáme za důvěryhodný zdroj. Tady jsou tři možnosti: 1) Mohli jsme ten fakt jednoduše napsat, ale připadalo by nám to neetické, když na to přišlo HI. 2) Proto jsme ho částečně citovali. 3) Kdybychom chtěli převít zprávu celou, museli bychom si vyžádat souhlas HI.
Ještě k té fotce. Lze ji samozřejmě také citovat. Dělá se to tak, že se vyfotí třeba, jak visí na zdi na výstavě. Nebo že na ní někdo kouká, jak je vytištěná v novinách apod.
"Na HI vyšla zprávička, že se konalo zasedání OVK Labské pískovce a zakázalo lezení s maglajzem do devítek."
FAKT?? Nejak jsem to hledal tam i tam a nenasel ...
Bohuzel takhle se laicka verejnost dozvi, ze nekde na Anapurne zemrel nejaky Minarik, ale uz se nedozvi, kdo to byl a co driv dokazal. Zrejme nekdo nekde v redakci dosel k zaveru, ze se o tom nevyplati psat. Skoda. :(
Od toho jsou různé typy médií. Mainstream opravdu nezajímá, kdo to byl Minařík. A když, tak jenom ve zkratce. Ono to totiž nezajímá naprostou většinu lidí, která si je kupuje. Mě taky nezajímá, když se někde zabije automobilový závodník, pokudu to nebyl Niki Lauda, kterého miluju už z předpubertálního dětství. Natožpak nějaký Pepa Vonásek v autě na dálnici (ono každé tři roky vymře na silnicích jedno okresní město). Specializovaná média o Minaříkovi psala již za jeho života, protože to jejich čtenáře zajímalo. Proto je taky zajímá jeho nekrolog. Nic jiného v tom nehledej. Není to svévolné rozhodnutí někoho v redakci, není to ani spiknutí fotbalistů a hokejistů proti horolezcům, a už vůbec ne vydavatelovo nepřátelství k horám :-) PŘÍKLAD: MF Dnes občas něco napíše o ťáponohách v Himálaji a zrakvených skialpinistech (má moc čtenářů s mnoha zájmy). IDNES k těmto záležitostem přidává podrobnosti (některé jeho čtenáře zajímají hory, ale o horolezectví toho moc nevědí). HD si vybírají větší události, občas přidají významnější závody, věnují se rekreačnímu lezení (mají dost čtenářů horolezců a jejich příznivců, ale není to jejich jediná náplň života), Lezec popisuje každý prd z lezeckého dění včetně závodů pro pár kamarádů (jeho čtenáři jsou téměř výhradně horolezci), oddílové webíky se věnují místnímu dění, podrobně referují o svých závodech (čtou je jen místní horolezci). Spolu s vyhraněností tématu klesá i návštěvnost od MF Dnes přes HD k oddílovým webům. Tak je to normální.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Dlouhodobá snaha ČHS zlepšit svůj mediální obraz i komunikaci se svou členskou základnou a celou horolezeckou veřejností vyústila v rozhodnutí výkonného výboru založit Mediální komisi, která bude mít tyto záležitosti na starosti. Komise je tedy založena a nyní ČHS hledá schopného a nadšeného člověka na místo jejího předsedy.... 
GPS a mapové aplikace