Že kvalitního lezení ve stěnách na písku máme u nás opravdu dost, ví snad každý, koho to alespoň trošku zajímá. Ten kdo má rád naklopenější stěny jezdí spíš do Labáku, více položených cest, spár a komínů se dá najít na Broumovsku no a ten kdo se vyžívá v solení a olamování chytů z krásných věží chvátá na Hrubici. Neprávem ale spousta lezců, kteří vyhledávají kvalitní stěny, a nevadí jim za lezením v rámci ČR vyjet z domácích oblastí, pozapomněla na jedno z nejkrásnějších skalních měst u nás – Prachovské skály. První zmínka o lezení v Prachově je z roku 1907, kdy se místním průkopníkům podařilo vysoukat se na Mnicha. Od té doby uběhla řada let a v dnešní době již výčet zdolaných věží hrubě překročil 200. Nové lezecké cesty zde vznikají nadále i po více než sto letech od zdolání první věže, ikdyž už v menší míře a to hlavně z důvodu rozlohy místních skal, která zdaleka nedosahuje velikosti ostatních pískovcových oblastí u nás. Na druhou stranu to je v Prachově všude kousek.. Nejzajímavější období pro stěnové lezení v Prachově začalo zhruba v první polovině 70. let a skončilo na počátku 90. let. V tu dobu, se v Prachově dařilo lezcům, jako byl Petr Čermák, Marek Havlík nebo Tomáš Sedláček v obtížných severních stěnách, kde se nacházejí nejtěžší linie oblasti. Skvělým příkladem je Smítkova věž, v jejíž severní stěně vedou famózní linie vytyčené nejlepšími lezci doby. Mimo Mockovou Psycho-logickou cestu (která nabízí mimo obtíží psychických i RP výzvu ohodnocenou IXb) zde naleznete i první desítku oblasti od Petra „Bobuláče“ Čermáka Petr a Pavel (RP Xb). Tato linie protínající lákavý střed stěny, dokáže příjemně překvapit jak kvalitou skály, tak i absencí dolezového rajbasu, který často nepříjemně ukončuje dobývání věží. Napravo je vytyčen kontroverzní směr Tomáše Sedláčka Bourání Pomníků (RP XIa), u něhož výčet přelezců dává tušit vysokou obtížnost. Seznam cest, které vedou na tuto věž, a stojí za přelezení, tímto samozřejmě nekončí, ale ty přelomové ze severní stěny jsem snad zmínil všechny. Při přesunu mezi věžemi zaručeně oceníte rozlohu skal - k dalším zajímavým cestám je skoro škoda sundávat lezečky. Z těch lezených určitě stojí za zmínku lehce převislá Rebelie (RP Xa) Tomáše Sedláčka sledující soustavu trhlinek a malých chytů přes čtyři kruhy. Na Drážďanskou věž hned vedle můžete zkusit oblíbené Žluté Sokolíky (RP IXc) nebo třeba extrémní linii Nejistá Sezóna (RP XIa), která loni těsně odolala OS přelezu. Ale ani o lehčí cesty není na okolních věžích nouze, delší stěnovky nabízí Americká věž. Na ni vedoucí Údolní cesta (RP IXa) kterou má na svědomí divoká trojka Prachtel, Mocek, Cajtháml vám zaručeně přinese intenzivní zážitky. Pro vyznavače kratších cest nezbývá než doporučit Sluneční Věž, na níž se nachází plejáda cest do IXb po příjemných chytech ve skvělém materiálu. Pokud vás tedy pofestivalová kocovina nevyžene do zahraničí, zkuste oprášit Prachovské výzvy a pokračovat tak ve skvělé tradici lezení v Prachově.
|