Letos jako první vystoupil Banán. Povídal o tom, jak se leze s Háčkem na velký kopce. V roli mediální hvězdy se sice teprve rozkoukává, ale přednáška se mu povedla na výbornou. Následovalo povídání o tom, jak se leze na Gaš dvojku v ženském podání bez kyslíku, kterého se moderátorsky chopil Martin. Dina tam byla v osmdesátým osmým a krom enormního fyzického výkonu to vyžadovalo notnou dávku zarputilosti a odhodlání. Kádrově to měla na hraně a ženské lezení se v té době také nepodporovalo. Výsledek byl, že nahoru vylezla s Lívií navzdory výslovnému zákazu vedoucího expedice. Po úspěšném návratu do BC jí čekalo vyloučení z expedice a komplikovaný návrat domů na vlastní triko. No byly to zvláštní časy. Kája tam vylezla letos. I dnes to organizačně vyžaduje jistou dávku úsilí. Přeci jenom to je v Pakistánu a když to srovnáte s výletem na Kokořín, tak to komplikovanější je. Samotný výstup zvládla bravurně a když při sestupu potkala svého parťáka, který zvažoval, že to otočí, tak ho notný kus doprovodila směr vrchol. Každopádně zažít Dinu a Káju spolu na podiu bylo hodně inspirující.
Následný večírek hned ze startu nakopli Šnycl Paradajs. Ovčie Kiahne to rozpumpovali jako každý rok a ještě k tomu byla premiéra POVL songu, ke kterýmu bude časem i klip.
Sobotní ráno bylo zahájeno za hojné účasti jógou se Zuzkou. Následoval film od Jirky o tom, jak kdysi lezli pankáči. K tomu jsme přidali málo známou parodii Mons Olympus od Karla Vlčka o zdolávání jedné velmi obtížné hory. Následoval Kokořín a představení nového průvodce. Dále pozvánka do málo známé oblasti ve Španělsku. Galayos v Sierra Gredos poskytuje krásné žulové lezení převážně po vlastním. A je tam nejkrásnější spára celého pyrenejského poloostrova - Lynyrd Skynyrd. Zahraniční host Simon popovídal o Austrálii a Tasmánii.
THE LORAX PROJECT - TRAILER from
Mission Control Collective on
Vimeo.
Po obědové pauze Sam představil projekt Sokolíci a popovídal o lezení v Picos de Europa. Následně proběhla velmi příjemná přednáška Bompitchek. Holky z Ádru co tolik neřešej čísla, ale čas ve skalách si dokážou náramně užít. A tak to má být. Algena to uchopil PO VLastním a závěrečná hláška – „To prostě jednou dospěješ do bodu, kdy pochopíš, že něco musí hořet“ – byla pro nejednoho účastníka zlatým hřebem víkendu. No a grande finále, kdy Fanda zpovídal Prcase, bylo prostě famózní. Mnoho historek, mnoho radosti.
Po přednáškách ještě proběhla soutěž Král Žába. Atmosféra byla výborná a duch bojovný. Nejlepší z nejlepších byli Honziš a Bára. Takže sláva vítězům a čest poraženým. Vystoupení kapely Přehmat byla ta pomyslná třešnička na tom POVL dortu.
Ještě je na místě poděkovat a to hned několika směry.
Díky všem, co se podíleli na realizaci letošního ročníku.
Díky sponzorům, že podporují tento nekomerční domácký festiválek.
Jsou to Singing Rock, Hanibal, Saltic, Direct Alpine a Rohozec.
Díky Karlovi Vlčkovi, že věnoval pro Prcase, jakožto hlavní hvězdu akce, krásnou fotku.
No a velký dík patří všem návštěvníkům za skvělou atmosféru.
Díky Covid nařízením, jsme vybírali dobrovolný příspěvek – ke vstupnému se váže hromada byrokracie – a bylo fajn zjistit, že POVL máte rádi a nedělá vám problém jej finančně podpořit.
Parkování se udrželo tam kde mělo, nepořádek nikde nebyl, hluk do obce přiměřený. Takže další ročník má zelenou.
Díky moc.
Za POVL tým Vorel
Fotky – Kuba Frič